2 Ads 298/2025 — Nejvyšší správní soud

2 Ads 298/2025- 59 - text  2 Ads 298/2025 - 60 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Karla Šimky v právní věci žalobce: Mgr. J. D., zast. Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem Na Pankráci 449/11, Praha 4, proti žalovaným: 1) nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 967/34, Praha 1 a 2) státní tajemník v Ministerstvu zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 10. 10. 2025, č. j. MV603206/SR2025, a rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 11. 7. 2025, č. j. 4494771/2025MZV/OSPV, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2025, č. j. 17 Ad 15/202524, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá. II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Státní tajemník v Ministerstvu zahraničních věcí (dále „státní tajemník“) uložil dne 11. 7. 2025 žalobci písemné napomenutí podle § 89 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Proti tomu podal žalobce stížnost podle § 157 téhož zákona, kterou dne 10. 10. 2025 nejvyšší státní tajemník neshledal důvodnou, o čemž žalobce vyrozuměl. [2] Proti oběma těmto úkonům podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze. Městský soud žalobu odmítl usnesením označeným v záhlaví. Podle městského soudu nepodléhá vyřízení stížnosti nejvyšším státním tajemníkem soudnímu přezkumu. Žaloba proti uložení písemného napomenutí byla podána opožděně. [3] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku. V něm uvedl, že dne 17. 12. 2025 vydal státní tajemník rozhodnutí o skončení služebního poměru stěžovatele podle § 72 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě. Kopii tohoto rozhodnutí stěžovatel přiložil ke kasační stížnosti. [4] Podle stěžovatele jsou žalobou napadené akty podkladem pro skončení jeho služebního poměru. Pokud Nejvyšší správní soud (NSS) kasační stížnosti nepřizná odkladný účinek, hrozí, že jeho služební poměr skončí dříve, než kasační soud přezkoumá zákonnost odmítnutí žaloby městským soudem. Stěžovateli hrozí újma mimořádné intenzity v podobě ukončení služebního poměru a s tím spojené ztráty příjmu a souvisejících nároků, oslabení jeho profesního postavení a reputační újmy. Tyto následky jsou ze své povahy obtížně napravitelné. Přiznání odkladného účinku nezpůsobuje jiným osobám srovnatelnou újmu, dojde jím pouze k dočasné stabilizaci procesní situace. Přiznání odkladného účinku nebrání ani důležitý veřejný zájem. Naopak lze shledat veřejný zájem na tom, aby k ukončení služebního poměru nedošlo na základě podkladů, jejichž soudní přezkum byl odmítnut. Stěžovatel není veden snahou paralyzovat činnost správních orgánů, pouze chce zajistit, aby nedošlo k faktickému vyprázdnění soudního přezkumu. [5] Státní tajemník ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že napadené usnesení městského soudu nezakládá práva nebo povinnosti účastníků řízení. Jeho výkon nemůže pro stěžovatele představovat újmu. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti takovému usnesení postrádá smysl. Stěžovatel spatřuje přímý vztah mezi usnesením městského soudu a rozhodnutím o skončení jeho služebního poměru. Žaloba proti písemnému napomenutí však byla podána opožděně. Odložení účinků napadeného usnesení nemůže mít vliv na rozhodnutí o skončení služebního poměru. Přípis o vyřízení stížnosti nemá žádnou přímou vazbu na rozhodnutí o skončení služebního poměru. Podle státního tajemníka je kasační stížnost zjevně nedůvodná. [6] Nejvyšší státní tajemník ve svém vyjádření uvedl, že stěžovatel neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Vyrozumění o způsobu vyřízení stížnosti není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), neboť nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti stěžovatele, a proto jím nemůže být dotčena jeho právní sféra. Pozastavení právních účinků usnesení městského soudu a vyrozumění o vyřízení stížnosti by na právním postavení stěžovatele nic nezměnilo. Nejvyššímu státnímu tajemníkovi není doposud znám obsah rozhodnutí o skončení stěžovatelova služebního poměru. Toto rozhodnutí dopady do právní sféry stěžovatele mít může, nelze však předjímat výsledek řízení o opravných prostředcích, které proti němu může stěžovatel využít. Vzniku újmy může stěžovatel zabránit svým postupem v řízení o odvolání proti rozhodnutí o skončení služebního poměru. Pokud by došlo k pravomocnému skončení služebního poměru stěžovatele a následně byla zjištěna nezákonnost písemného napomenutí, lze případné rozhodnutí o odvolání proti skončení služebního poměru zrušit v přezkumném řízení, v rámci obnovy řízení nebo na základě správní žaloby. [7] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [8] Rozhodnutí ve věci odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/200576, č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS se tedy nyní nemohl předběžně zabývat důvodností kasační stížnosti. Mohl pouze posoudit, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [9] Návrh na přiznání odkladného účinku není důvodný. [10] NSS připomíná, že újma, kterou stěžovatel odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, mu musí hrozit v důsledku právních účinků napadeného rozhodnutí krajského (městského) soudu a potažmo rozhodnutí správního orgánu. Jinými slovy, tvrzená újma musí vyplývat z právních účinků rozhodnutí přezkoumávaného v dané věci, nikoli z rozhodnutí či jiných skutečností, k nimž došlo až následně, neboť odkladný účinek působí vždy ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu, případně též ve vztahu ke správnímu rozhodnutí, k jehož přezkumu řízení před krajským soudem vedlo (usnesení NSS ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/201948, bod 19; obdobně např. usnesení NSS ze dne 16. 2. 2023, č. j. 8 As 62/202277, bod 7, nebo ze dne 13. 6. 2024, č. j. 3 Azs 82/202450, body 8 a 9). [11] V posuzované věci je zjevné, že újma, jíž se stěžovatel obává, je spojena s rozhodnutím státního tajemníka ze dne 17. 12. 2025, č. j. 4525476/2025MZV/OPSV, jímž byl ukončen stěžovatelův služební poměr. Toto rozhodnutí však nebylo předmětem soudního přezkumu ze strany městského soudu (ostatně bylo vydáno až po odmítnutí stěžovatelovy žaloby městským soudem). Rozhodnutí o skončení služebního poměru tedy není ani zprostředkovaně předmětem přezkumu ze strany NSS v nynějším řízení o kasační stížnosti. [12] Jinak řečeno, chybí zde přímá příčinná souvislost mezi úkony žalovaných, proti kterým se stěžovatel bránil žalobou, a jím tvrzenou újmou vzniklou v důsledku skončení služebního poměru. I kdyby NSS stěžovateli vyhověl a odkladný účinek ve vztahu k napadenému usnesení městského soudu a žalovaným úkonům žalovaných správních orgánů přiznal, na existenci předběžně vykonatelného (§ 168 odst. 2 zákona o státní službě) rozhodnutí o skončení služebního poměru by takový postup nemohl mít vliv. NSS nemůže při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku vybočit z předmětu řízení vymezeného žalobou a přiznat odkladný účinek ve vztahu k aktům správních orgánů, které předmětem přezkumu v předcházejícím řízení před městským soudem nebyly. [13] Kasační soud nepomíjí, že písemné napomenutí, které stěžovatel předmětem přezkumu před městským soudem učinil, bylo ve smyslu § 72 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě jedním z napomenutí, která odůvodňují následné rozhodnutí o skončení služebního poměru. Tato skutečnost však nemění nic na tom, že stěžovatelem tvrzená újma vyplývá až z následného rozhodnutí o skončení služebního poměru, nikoli ze samotného písemného napomenutí, resp. způsobu vyřízení stížnosti proti němu (srov. přiměřeně usnesení NSS ze dne 27. 9. 2023, č. j. 6 Afs 245/202328, body 8 a 9). [14] Jelikož stěžovatelem tvrzená újma není v přímé příčinné souvislosti s napadeným usnesením městského soudu, potažmo žalobou napadenými úkony žalovaných, NSS jeho návrh na přiznání odkladného účinku zamítl, aniž se zabýval dalšími zákonnými podmínkami pro jeho přiznání. [15] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zá