22 As 282/2025 — Nejvyšší správní soud

22 As 282/2025- 124 - text  22 As 282/2025-133 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Foltase a Jana Kratochvíla v právní věci navrhovatele: Bc. R. K., zastoupený Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem se sídlem náměstí Republiky 679/5, Opava, proti odpůrkyni: obec Těrlicko, se sídlem Májová 474/16, Těrlicko, zastoupená Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. D. P., II) Ing. M. S., Ph.D., III) Ing. D. S., IV) Mgr. Ing. M. H., Ph.D., V) S. B., VI) M. M., VII) Ing. Z. M., zastoupený Mgr. J. M., VIII) L. F., IX) J. S., zastoupený M. S., X) Ing. P. P., XI) E. P, XII) G. K., XIII) Ing. Š. Š., XIV) Bc. J. P., zastoupená Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XV) K. Š., zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XVI) Ing. J. S., zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, XVII) BYDLENÍ U PŘEHRADY, s. r. o., se sídlem U Pošty 375/2, Havířov, XVIII) BYDLENÍ U PŘEHRADY S VYHLÍDKOU, s. r. o., se sídlem U Pošty 375/2, Havířov, XIX) R. J., XX) T. J., XXI) Ž. J., XXII) Mgr. M. B, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko ze dne 13. 1. 2025, o kasační stížnosti odpůrkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2025, čj. 76 A 1/2025196, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 9 474,30 Kč, k rukám jeho zástupce Mgr. Ondřeje Kurky, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rada odpůrkyně přijala dne 13. 1. 2025 v záhlaví uvedené opatření obecné povahy (dále též „OOP“), konkrétně stavební uzávěru pro území obce Těrlicko. [2] Navrhovatel podal návrh na zrušení této stavební uzávěry, o kterém Krajský soud v Ostravě rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že ke dni právní moci rozsudku stavební uzávěru zrušil, a uložil radě odpůrkyně, aby navrhovateli nahradila náklady řízení. [3] Krajský soud úvodem svého posouzení vysvětlil, že právní úprava stavební uzávěry podle nyní aplikovaného zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále i jako „nový stavební zákon“), je stejná jako právní úprava stavební uzávěry podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též jako „stavební zákon z roku 2006). Dle krajského soudu proto i v nynějším případě lze vycházet z judikatury, která se zabývala stavebními uzávěrami podle zákona z roku 2006. [4] Krajský soud vysvětlil, že dle § 123 odst. 1 stavebního zákona musí být naplněny tři podmínky k tomu, aby mohlo dojít k vydání stavební uzávěry. Jednou z těchto podmínek je, aby již bylo rozhodnuto o změně budoucího využití území. Může se tak stát buď rozhodnutím o pořízení (změny) územně plánovací dokumentace nebo jiným rozhodnutím či opatřením, jimiž se využití území jinak upravuje. V době vydání stavební uzávěry tedy musí být zřejmé, jaké cíle či zájmy mají být sledovány v rámci připravovaného uspořádání území, aby stavební uzávěra mohla tyto cíle či zájmy dočasně chránit. Nyní napadená stavební uzávěra byla vydána v reakci na přípravu nového územního plánu. Orgánem, který rozhoduje o pořízení a zadání územního plánu, je zastupitelstvo obce. Rada obce naopak rozhoduje o přijetí stavební uzávěry. Krajský soud se tedy zaměřil na otázku, zda zastupitelstvo obce deklarovalo relevantním způsobem svoji politickou vůli ohledně budoucího uspořádání území, na základě čehož by rada odpůrkyně následně mohla vydat nyní napadenou stavební uzávěru. [5] Krajský soud shrnul tato skutková zjištění: - dne 2. 9. 2020 schválilo zastupitelstvo obce III. zprávu o uplatňování Územního plánu Těrlicko, podle které jsou všechny požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace v (tehdy) stávajícím územním plánu naplněny s výjimkami vyřešenými Změnou č. 5 Územního plánu Těrlicko; - dne 19. 4. 2023 přijalo zastupitelstvo obce usnesení o pořízení nového územního plánu (krajský soud ve svém rozsudku odcitoval zápis z diskuse z daného zasedání zastupitelstva a odcitoval také návrh daného usnesení); - dne 13. 1. 2025 byla přijata nyní napadená stavební uzávěra (krajský soud odcitoval její odůvodnění); - dne 19. 2. 2025 přijalo zastupitelstvo obce zadání nového územního plánu, jehož cíle dle krajského soudu korespondují s odůvodněním nyní napadené stavební uzávěry; - dne 18. 6. 2025 schválilo zastupitelstvo IV. zprávu o uplatňování Územního plánu Těrlicko za období 2021–2024, která obsahuje výhrady obdobné jako odůvodnění stavební uzávěry; - dne 5. 8. 2025 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje sdělení, jímž neshledal důvody ke zrušení nyní napadené stavební uzávěry (otázkou politické vůle zastupitelstva ohledně budoucího využití území se však krajský úřad nezabýval). [6] Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že stavební uzávěra nechrání žádné územní cíle, které by zastupitelstvo v době před vydáním této uzávěry deklarovalo jako ty cíle, které by chtělo dále prosazovat. Jde-li o cíle, které zastupitelstvo deklarovalo v usnesení z 19. 4. 2023, tedy v době před vydáním nyní napadené uzávěry, krajskému soudu není zřejmé, jakým způsobem napadená uzávěra tyto cíle chrání. Do vydání napadené uzávěry šlo o jediné známé cíle územního plánování, které se však netýkaly stavební regulace. Jde-li o jiné cíle, které měla uzávěra ambici chránit, tak ty ke dni 13. 1. 2025 (den vydání této uzávěry) zastupitelstvo nijak navenek nedeklarovalo. Svoji politickou vůli ohledně těchto cílů vyjádřilo zastupitelstvo až 19. 2. 2025 při zadání nového územního plánu. K tomu však došlo až po vydání nyní napadené uzávěry. Krajský soud nicméně nemohl k zadání nového územního plánu z 19. 2. 2025 přihlédnout, neboť musel vycházet ze skutkového a právního stavu, který existoval v době vydání nyní napadené uzávěry. Na tomto závěru nic nemění ani to, že ke dni 13. 1. 2025 již byl znám návrh zadání nového územního plánu. Dle krajského soudu šlo totiž o návrh, k němuž do té doby zastupitelstvo nevyjádřilo svoji politickou vůli. Krajský soud proto uzavřel, že ke dni 13. 1. 2025 neexistovala politická vůle zastupitelstva, která by odůvodňovala obsah a přijetí nyní napadené uzávěry. Stavební uzávěra tedy byla přijata v rozporu s § 123 odst. 1 stavebního zákona. Vzhledem k tomuto důvodu nezákonnosti nyní napadené uzávěry se krajský soud již ostatní návrhovou argumentací nezabýval. II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření navrhovatele a OZNŘ Kasační stížnost [7] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala odpůrkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost. V době vydání nyní napadené uzávěry se pořizování nového územního plánu nacházelo v rané fázi mezi rozhodnutím o jeho pořízení a schválením jeho zadání. Dle judikatury jednak platí, že při vydání stavební uzávěry je třeba vycházet z aktuální fáze přípravy územního plánu (rozsudek NSS z 20. 7. 2009, čj. 8 Ao 1/2009-142, č. 1941/2009 Sb. NSS). Dále dle judikatury platí, že při vydání stavební uzávěry lze vycházet již z usnesení zastupitelstva o pořízení nového územního plánu. Pro radu stěžovatelky to znamená, že v nynějším případě mohla vycházet již z usnesení o pořízení nového územního plánu z 19. 4. 2023, a tudíž mohla vydat stavební uzávěru v mnohem obecnější podobě, než v jaké ji nakonec vydala. Rada stěžovatelky nicméně zohlednila až tu následnou detailnější fázi územního plánování, tj. fázi zadání nového územního plánu, a nesouhlasí s krajským soudem, že tak nemohla učinit. Krajský soud v tomto ohledu totiž opomíjí, že rada i zastupitelstvo znají návrh zadání územního plánu, stejně jako zprávu o uplatňování územního plánu, ještě dříve, než jsou oficiálně zastupitelstvem schváleny. Ustanovení § 123 odst. 1 stavebního zákona v tomto ohledu nestanoví, že by rady obcí mohly vycházet pouze z těch dokumentů, které zastupitelstvo formálně schválilo. Politická vůle na změně územního rozvoje byla ostatně známá již z volebního programu hnutí NAŠE TĚRLICKO, které v komunálních volbách v roce 2022 získalo většinu zastupitelských mandátů. Názor krajského soudu je tedy formalistický. Závěr krajského soudu je v rozporu s usnesením Ústavního soudu z 6. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2691/09, které se týká posuzování proporcionality stavebních uzávěr vůči omezení vlastnických práv. [8] Dle stavebního zákona rozhoduje o vydání stavební uzávěry rada obce (má-li obec radu), a to v samostatné působnosti. Zastupitelstvo tedy při pořizování stavební uzávěry nijak nevystupuje, byť se rada zodpovídá ze své činnosti právě jemu. Krajský soud neuvedl žádné právní ustanovení, z nějž by vyplývalo, že podmínkou pro vydání stavební uzávěry je politická vůle zastupitelstva. To navíc svoji vůli pořídit stavební uzávěru jednoznačně vyslovilo. Rozhodující je však politic