6 Afs 164/2025 — Nejvyšší správní soud

6 Afs 164/2025- 29 - text  6 Afs 164/2025 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobce: Český svaz vodního póla, sídlem Zátopkova 100/2, Praha 6, zastoupeného JUDr. Danielem Vidunou, LL.M., advokátem, sídlem Zátopkova 100/2, Praha 6, proti žalované: Národní sportovní agentura, sídlem Českomoravská 2420/15, Praha 9, proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2025, č. j. NSA00025/ 2022/VSA23, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2025, č. j. 6 A 53/202540, takto: I. Kasační stížnost žalobce se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před městským soudem [1] Žalobce na základě Výzvy 31/2022 „Významné sportovní akce“, vyhlášené žalovanou v rámci programu Podpora významných sportovních akcí 2020 – 2025, podal žádost o poskytnutí podpory (dotace) ve výši 3 400 000 Kč na financování projektu „Uspořádání Evropského poháru ve vodním pólu 2023“. [2] Žalovaná usnesením ze dne 16. 6. 2023 řízení o žádosti žalobce zastavila, neboť shledala nesoulad s věcným zaměřením výzvy. [3] Rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, č. j. 9 A 86/202336 Městský soud v Praze usnesení žalované ze dne 16. 6. 2023 na základě žaloby žalobce zrušil pro nepřezkoumatelnost, neboť žalovaná důvod zastavení řízení nedostatečně vysvětlila. Městský soud dále shledal nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalované v rozsahu námitky legitimního očekávání; žalovaná se v rozhodnutí nevypořádala s tvrzením, že žalobce byl žalovanou ujištěn, že jeho akce je v souladu s věcným zaměřením výzvy. [4] Dne 24. 3. 2025 žalovaná vydala nové usnesení (označené v záhlaví tohoto rozsudku), jímž řízení o žádosti žalobce znovu zastavila z důvodu, že žádost žalobce je s ohledem na charakter jeho projektu ve zjevném rozporu s věcným zaměřením výzvy. [5] Žalobce i nové usnesení ze dne 24. 3. 2025 napadl žalobou. [6] Městský soud konstatoval, že rozhodnutí žalované je přezkoumatelné. [7] S odkazem na prejudikaturu zdůraznil, že poskytovatel dotace je nadán prostorem pro širokou úvahu o tom, jak nastaví rámec dotačních podmínek. Pro přezkum zákonnosti procesu rozhodování o dotačních žádostech je zásadní, zda byly dotační podmínky nastaveny srozumitelně. Pravidla dotačních výzev musí být jasná, přesná a nesmí být navzájem v rozporu. Soudní zásah založený na věcném posouzení podmínky dle bodu 3.9 výzvy by byl možný pouze tehdy, pokud by byla podmínka shledána zjevně nepřípustnou v demokratickém státě nebo neopodstatněnou. [8] Žalovaná v rámci své přípustné úvahy učinila rozhodnutí, že z dotace podpoří konání větších akcí (definovaných objemem celkových nákladů alespoň 3 500 000 Kč ve smyslu dotační podmínky dle bodu 3.4). Takové kritérium dle soudu není apriori problematické, naopak je logické, že žalovaná hodlá podpořit akce s větším rozpočtem. Podmínka dle bodu 3.9 výzvy je ve vztahu k podmínce dle bodu 3.4 výzvy konkretizační a podpůrněprevenční. Podmínky dle bodu 3.4 a bodu 3.9 tvoří smysluplný celek. Nemůže obstát argumentace žalobce, že bez podmínky dle bodu 3.9 v minulosti s totožným formátem akce v rámci téhož programu na dotaci dosáhl. [9] Městský soud přisvědčil žalobci, že pojem „seriál akcí“ může být vykládán v souvislosti s různými sportovními odvětvími odlišně. Od akcí, které podporu získaly a k nimž žalobce svoji akci připodobňoval, se ovšem žalobcova akce liší. Žalobcova akce se skládala ze čtyř turnajů konaných v různých termínech pod odlišnými názvy a se samostatnými výsledkovými tabulkami. Městský soud zdůraznil, že znění podmínky dle bodu 3.9 různost termínů zapovídá. Žalovaná podmínku dle bodu 3.9 nevyložila svévolně. Diskriminaci žalobce žalovanou městský soud neshledal. [10] K námitce žalobce, že byl žalovanou ujištěn o tom, že jeho projekt je v souladu s věcným zaměřením výzvy, městský soud konstatoval, že tvrzení žalobce nebylo podpořeno žádnými důkazy, a žalobce tak neunesl důkazní břemeno. Není případný argument žalobce, že žalovaná na neexistenci takového ujištění upozornila až v souvislosti s názorem městského soudu vyjádřeným v rozsudku č. j. 9 A 86/2023  36. [11] Žalobu městský soud jako nedůvodnou zamítl. II. Kasační stížnost [12] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž výslovně odkázal na důvody dle § 103 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). [13] Dle stěžovatele městský soud rezignoval na skutečný soudní přezkum, ve skutečnosti nehodnotil přezkoumatelnost výkladu žalované ani soulad s textem výzvy. Nezabýval se ani tím, zda výklad žalované není diskriminační či zda nebyl vytvořen dodatečně. Městský soud se nevypořádal s argumentací stěžovatele, že za jednoznačnost, určitost a srozumitelnost dotačních podmínek odpovídá poskytovatel dotace. Městský soud uvedl, že dotační podmínka není neopodstatněná a zjevně nepřípustná v demokratickém právním státě. K tomu ale žalobní argumentace nesměřovala. Stěžovatel poukazoval na otázku určitosti a srozumitelnosti dotační podmínky. Na vyhodnocení této argumentace městský soud rezignoval. Městský soud se nezabýval ani argumentem, že v případě nejednoznačných podmínek dotačních podmínek je poskytovatel povinen použít výklad příznivější pro žadatele o dotaci. [14] Stěžovatel dále namítal, že městský soud (v rozsudku č. j. 9 A 86/202336) žalovanou nepřípustně instruoval. Žalovaná si rozsudek vyložila tak, že jí městský soud sdělil, jak má výklad podmínky dle bodu 3.9 výzvy doplnit, aby rozhodnutí obstálo. Žalovaná svou argumentaci přizpůsobila tomuto návodu. Žalovaná nyní argumentuje, že stěžovatel ujištění neprokázal, ačkoli do té doby tvrzení stěžovatele nerozporovala. Byl tak narušen princip nestrannosti, může se jednat o nepřiměřený zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu. [15] Městský soud dle stěžovatele nesprávně vyhodnotil, že poskytovatel dotace dotační podmínku smí vyložit až v dotačním rozhodnutí. Dotační podmínku může poskytovatel dotace definovat pouze ve výzvě či dotačním programu. Žalovaná v odůvodnění rozhodnutí zavedla nová kritéria (jeden název, jedna termínová listina, jedna výsledková listina), která nejsou obsažena ve výzvě. Těmito kritérii žalovaná neargumentovala ani v rámci usnesení o zastavení řízení ze dne 16. 6. 2023. Je nepřípustné dotační podmínky měnit, rozšiřovat či upřesňovat v dotačním rozhodnutí. Byl by tím porušen zákaz rozšiřování důvodů rozhodnutí a požadavek předvídatelnosti a umožněn selektivní přístup k žadatelům. [16] Stěžovatel namítal, že podmínka dle bodu 3.9 výzvy je objektivně nejednoznačná a neurčitá. Nejsou jasná kritéria, co se považuje za seriál akcí. Žalovaná i městský soud připustily, že výklad se může u různých sportů lišit, potvrdily tedy neurčitost dotační podmínky. [17] Z žádosti, resp. jejích příloh vyplývá, že akce měla jeden název (EU Nations Water Polo Cup/ Evropský pohár ve vodním pólu). Vzhledem k existenci různých disciplín nemůže existovat jedna výsledková listina. Pohár má tradiční mezinárodní formát; akce je pořádána standardně pro všechny kategorie jedním hostitelským národním sportovním svazem. Stejným způsobem jsou koncipovány i akce, které žalovaná hodnotí jako vyhovující, např. Zlatá tretra. Městský soud převzal argumentaci žalované. Pojem seriál akcí směřuje spíše na akce, kterých se mohou zúčastnit stejní závodníci. [18] Městský soud znění podmínky dle bodu 3.9 výzvy vytrhl z kontextu, zapovězení různých termínů není samostatnou podmínkou, musí být vykládán smysl celé věty ve spojení s pojmy „dílčí akce“ a „seriál akcí“. Městský soud měl podrobit znění podmínky dle bodu 3.9 výzvy jazykovému a teleologickému výkladu. Pokud podmínka umožňuje různé interpretace, platí zásada in dubio pro beneficiario, městský soud měl použít výklad příznivější pro stěžovatele. [19] Stěžovatel dále namítal, že městský soud nesprávně posoudil námitku porušení legitimního očekávání. Soud rovněž nesprávně přenesl důkazní břemeno. [20] Městský soud nezohlednil, že žalovaná podanou žádost administrovala a nechala si doložit podklady. Žádost tedy zjevně považovala za způsobilou a formálně v pořádku. Judikatura Nejvyššího správního soudu připouští vznik legitimního očekávání i na základě neformálních ujištění úřední osoby. Je nepřípustné, aby nyní žalovaná argumentovala tím, že stěžovatel ujištění neprokázal. Městský soud otázku legitimního očekávání zúžil na otázku ujištění žalovanou, otázka porušení legitimního očekávání však musí být posouzena komplexně. [21] Stěžovatel poukázal na bod 57 rozsudku městského soudu. V něm uvedené vypořádání dle stěžovatele neodpovídá smyslu bodu 43 rozsudku č. j. 9 A 86/202336. [22] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [2