7 As 18/2004 — Nejvyšší správní soud

55 A 14/2018- 60 - text  8 55 A 14/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: X bytem X zastoupené Mgr. Magdalenou Písečkovou, advokátkou sídlem Žižkova tř. 1321/1, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje České Budějovice, odbor sociálních věcí sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 09. 2018 č. j. KUJCK 114278/2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí shora uvedeného jednacího čísla, jímž bylo rozhodnuto o jejím odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 20. 7. 2018, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí a byla ji uložena pokuta ve výši 3 000 Kč. Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a odvolání žalobkyně jako nedůvodné zamítnuto. Důvodem pro vydání rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo nesplnění povinnosti žalobkyně využít odbornou poradenskou pomoc Krizového centra pro děti a rodinu v Jihočeském kraji, z.s., která byla žalobkyni uložena na základě rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 9. 8. 2017 č. j. OSV 10188/2017-5 ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 10. 2017 č. j. KUJCK 116705/2017. 2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že krizové centrum navštívila dne 20. 12. 2016, ovšem s ohledem na neobjektivitu správního orgánu měla žalobkyně za to, že krizové centrum je funkčně propojeno se správním orgánem. Žalobkyně si je vědoma partnerských i rodičovských konfliktů, proto v roce 2016 navázala spolupráci s poradenským zařízením Jihočeská růže z.s. v Hluboké nad Vltavou a rovněž je klientkou Poradenského centra – rovné šance pro všechny i Krizového centra pro matku i dítě provozovanými poradenským zařízením Jihočeská růže z.s. Žalobkyně rovněž v roce 2017 navázala aktivní spolupráci s Bílým kruhem bezpečí v Českých Budějovicích. 3. Žalobkyně namítá porušení § 50 odst. 3 a 4 správního řádu. Správní orgán byl povinen zkoumat, zda v daném případě došlo k naplnění formálních i materiálních znaků přestupku. Žalovaný však nezohlednil skutečnosti tvrzené žalobkyní, které snižují společenskou nebezpečnost jejího jednání, že materiální znak přestupku vůbec nemohl být naplněn. Správní orgán nepřihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně sice nenavázala spolupráci s určeným krizovým centrem, ovšem dlouhodobě spolupracuje s odlišnými poradenskými zařízeními, přičemž potvrzení o spolupráci s těmito zařízeními jako Jihočeská růže a Bílý kruh bezpečí řádně doložila. Nesprávně proto žalovaný dospěl k závěru, že spolupráce s jinými poradenskými zařízeními není předmětem řízení, a proto ji považoval za zcela irelevantní. 4. Žalobkyně má za to že, přestože po formální stránce došlo ke spáchání přestupku dle § 59d) odst. 1 písm. a) zákona o sociálně - právní ochraně dětí, nelze dovodit, že automaticky byl naplněn materiální znak skutkové podstaty, neboť v případě žalobkyně se vyskytují natolik významné okolnosti, které ve svém souhrnu vedou k absenci materiálního aspektu přestupku. Žalobkyně nepopírá, že nenavštívila konkrétní krizové centrum, ale mělo být zohledněno, že dlouhodobě spolupracuje s poradenským zařízením Jihočeská růže z.s.. Žalobkyně svým jednáním nikterak neohrozila zájem chráněný zákonem, neboť dlouhodobě dobrovolně spolupracovala s obdobnými organizacemi. V souvislosti s tím žalobkyně odkázala na rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2009 č. j. 5 As 104/2008-45, nebyly zohledněny okolnosti tvrzené žalobkyní, které vedou ke snížení společenské nebezpečnosti. 5. Dále žalobkyně upozornila, že v rozhodnutí o uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc nebylo zdůvodněno, proč byla žalobkyni uložena povinnost využít služeb konkrétního krizového centra, neboť na území Českých Budějovic působí i jiné organizace, které poskytují bezplatně obdobné poradenské služby. Žalobkyně má za to, že ji nelze sankcionovat v rámci přestupkového řízení, že toto centrum nevyužila. 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Skutečnost, že žalobkyně měla kontakt s dalšími poradnami, není rozhodná, neboť rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 9. 8. 2017 ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 10. 2017 bylo povinností žalobkyně využít odbornou poradenskou pomoc Krizového centra pro rodinu v Jihočeském kraji. Cílem bylo zajistit dlouhodobou poradenskou a terapeutickou pomoc s rodinou, kdy je zapotřebí účast obou rodičů na párové konzultaci, aby mohlo dojít ke sjednocení péče a výchovy o nezletilé děti po rozvodu. Toto zařízení je jako pověřená osoba odborně způsobilé pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí, neboť disponuje pověřením Krajského úřadu Jihočeského kraje k výkonu na jednotlivé činnosti. Poradenské zařízení Jihočeské růže, konkrétně Poradenské centrum - rovné šance pro všechny, České Budějovice se však zaměřuje na poskytnutí odborného sociálního poradenství lidem, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci. Rovněž smyslem Bílého kruhu bezpečí je poskytnutí odborné bezplatné a diskrétní pomoci obětem trestného činu či obětem domácího násilí. Poradenství, která tedy žalobkyně navštěvovala, se soustředí na pomoc jiné cílové skupiny než je rodina s dětmi a řešení partnerských konfliktů, neboť jí uvedená zařízení neposkytují odbornou pomoc dle zákona o sociálně – právní ochraně dětí, ale jejich činnost je vedena podle zákona o sociálních službách. Není tedy pravdou, že žalobkyně vyhledala dobrovolně odbornou pomoc v totožné oblasti, která jí byla rozhodnutím správního orgánu nařízena. Orgán sociálně-právní ochrany dětí uložil žalobkyni povinnost využít odbornou poradenskou činnost, kdy k tomuto kroku přistoupil poté, co vyčerpal jiné možnosti. Žalobkyně však účast na hledání řešení ve prospěch dětí odmítá podstoupit dobrovolně, proto správní orgán považoval za nezbytné, aby žalobkyně navázala dlouhodobou spolupráci s odborným poradenským zařízením. Podle žalovaného žalobkyně spáchala přestupek úmyslně, neboť věděla, že uloženou povinnost nesplnila, i kdyby nechtěla porušit zájem chráněný zákonem, byla s touto možností srozuměna. Podle žalovaného správní orgány nemají povinnost zabývat se materiální stránkou přestupku, avšak pro to, aby určité jednání nebylo kvalifikováno jako přestupek, je nezbytné, aby se objevily významné skutečnosti vylučující porušení nebo ohrožení právem chráněného zájmu společnosti. Žalovaný má za to, že v posuzovaném případě nejsou významné okolnosti protiprávního jednání žalobkyně, které by u žalobkyně snižovaly nebezpečnost jednání pod běžnou míru, proto bylo rozhodnuto, že se žalobkyně uvedeného přestupku dopustila. Podle žalovaného není důvod, pro který by bylo možné uzavřít, že nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Konzultace s poradenskými zařízeními, se kterými žalobkyně dobrovolně spolupracuje, byly zaměřeny na jiné životní situace a nepřinesly po dobu více jak 2 let žádný pozitivní vliv při řešení konfliktů mezi rodiči. 7. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: 8. Dne 27. 4. 2017 byl vydán příkaz Magistrátem města České Budějovice, kterým byla uložena žalobkyni povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, neboť správní orgán zjistil, že u žalobkyně jsou ohledně výchovy dětí dlouhodobě rodičovské spory ohledně úpravy výchovy a styku otce s dětmi, kdy bylo oběma rodičům dlouhodobě a opakovaně doporučováno navázat spolupráci s poradenským zařízením, ovšem k dobrovolnému navázání dlouhodobé spolupráce došlo pouze ze strany otce. Žalobkyně si proti příkazu, kterým jí byla uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, podala odpor. Uvedená povinnost byla žalobkyni následně správním orgánem znovu uložena, a to rozhodnutím ze dne 9. 8. 2017 č. j. OSV/10188/2017-5. Proti citovanému rozhodnutí se žalobkyně odvolala, přičemž krajský úřad odvolání žalobkyně proti citovanému rozhodnutí zamítl a prvostupňové rozhodnutí, potvrdil, a to rozhodnutím ze dne 14. 9. 2018 č. j. KUJCK 114278/2018. Rozhodnutí nabylo tak právní moci, a to dne 18. 10. 2017. 9. Dne 13. 11. 2017 prvostupňový správní orgán požádal krizové centrum o podání zprávy, zda rodiče krizové centrum navštěvují a ze zprávy ze dne 13. 11. 2017 zjistil, že žalobkyně krizové centrum po právní moci rozhodnutí nekontaktovala, poslední individuální konzultace proběhla dne 20. 12. 2016. 10. Prvostupňový správní orgán proto zahájil dne 21. 5. 2018 řízení o přestupku podle § 59d odst. 1 písm. a) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že nesplnila uloženou povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, která jí byla uložena dle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Současně bylo nařízeno i ústní jednání, a to na den 25. 6. 2