1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

57 A 5/2018- 320 - text  10 57 A 5/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. v právní věci žalobce: X bytem X zastoupeného Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem Žižkova třída 183/33, České Budějovice proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 12. 2017 č. j. 7124/1.30/17-3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Hanusovi se přiznává odměna za zastupování ve výši 24 684 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017 č. j. 7124/1.30/17-3, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 24. 8. 2017 č. j. 25057/5.30/17-2, jímž byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 30 000 Kč, neboť v řízení vedeném proti podnikající fyzické osobě A.M. závažně ztížil postup správního orgánu tím, že se bez omluvy nedostavil k podání svědecké výpovědi, přestože byl k podání svědecké výpovědi dne 10. 8. 2017 řádně předvolán. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto jako nedůvodné a rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích ze dne 24. 8. 2017, bylo potvrzeno. 2. Žalobce v žalobě uvádí, že se správní orgán snaží vyvolat dojem hájení veřejného zájmu, ovšem ve skutečnosti tomu tak není. Mgr. Ing. A.K. v napadeném rozhodnutí lživě odůvodňuje nevrácení správního poplatku, neboť celní úřad poplatek v souladu se zákonem vrátil. Dále žalobce namítá, že oblastní inspektorát práce mu předvolání k podání svědecké výpovědi doručil pouze tři dny předem, což je v rozporu se zákonem. Na nedodržování lhůt žalobce odkazoval již ve svém podání dne 6. 9. 2017, na což oblastní inspektorát reagoval tak, že žalobce předvolal s několikatýdenním předstihem. Žalobce má za to, že nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti. Rovněž je nepravdivé, že by na žalobce někdo čekal. Žalobce se dostavil k výslechu dne 18. 10. 2017 a nikdo na něj nečekal, naopak, čekalo se na správní orgány. 3. V napadeném rozhodnutí se odvolací orgán řádně nevypořádal se skutečnostmi rozhodnými pro uložení pokuty, pouze konstatoval, že nejsou důvodné, nebo zásadní skutečnosti označil za polemiku žalobce. Pokutu považuje žalobce za zcela likvidační, s veřejným zájmem nemá nic společného. Správní orgán pokutami ničeho nedosáhl, pokud by snad byl na prvním místě veřejný zájem, mohl správní orgán projevit dobrou vůli a o první pokutě měl žalobce informovat. To ovšem správní orgán neučinil, doručil pokutu fikcí a udělil další pokutu ve snaze ji opět doručit fikcí. 4. Žalobce má za to, že v jeho případě došlo k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 6 Úmluvy o ochraně lidských a práv a základních svobod. Napadené rozhodnutí proto považuje za nezákonné z důvodu nevypořádání se s důkazy navrženými žalobcem a nedostatečného zjištění skutečného stavu věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Žalobce proto navrhuje, aby bylo zrušeno, jak rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017, tak i rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu č. j. 25057/5.30/17-2 ze dne 24. 8. 2017. 5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, má za to, že bylo rozhodováno v souladu se zákonem a spáchání pořádkového deliktu bylo prokázáno. Rozhodnutí plně vyhovují požadavkům § 68 správního řádu. Orgány inspekce práce v průběhu řízení prosazovaly veřejný zájem na řádném, rychlém a ekonomickém průběhu řízení ve smyslu ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 22/2010-54 ze dne 23. 2. 2011), kdy právě za účelem tohoto veřejného zájmu pamatuje zákon na situace, kdy se povinná osoba nechová tak, jak jí zákon ukládá. 6. K citovanému textu z rozhodnutí žalovaného č. j. 7123/1.30/17-3 ze dne 12. 12. 2017 žalovaný uvedl, že toto rozhodnutí není předmětem přezkumu, neboť žalobce proti němu nepodal správní žalobu. 7. K námitce, že žalobci předvolání k podání svědecké výpovědi nebylo doručeno s dostatečným předstihem, žalovaný odkázal na bod 1, kdy v rozhodnutí byla snaha žalobci osvětlit institut fikce doručení, tedy že předvolání svědka ze dne 20. 7. 2017 mu bylo ve smyslu ustanovení § 23 a 24 správního řádu doručeno již 3. 8. 2017, tedy týden předtím, než měl žalobce podat svědeckou výpověď, nikoli až následným vhozením zásilky do jeho poštovní schránky dne 7. 8. 2017. Byla proto vždy dodržena přiměřená lhůta k předvolání. Žalobce se v podání ze dne 6. 9. 2017 uvolil k dostavení se k oblastnímu inspektorátu práce, a to dne 18. 10. 2017 v 9:00 h. 8. Žalobci byla uložena náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč proto, že žalobce porušením své právní povinnosti vyvolal určité správní řízení. Důvodem pro uložení náhrady nákladů řízení nebyl tedy vznik výdajů či ušlý zisk. Rovněž náhrada nákladů nebyla uložena žalobci proto, že by žalovanému vznikly náklady. 9. K jednání ohledně podání svědecké výpovědi žalobce dne 18. 10. 2017 žalovaný uvedl, že dle protokolu bylo jednání započato v 9.05 h, když z protokolu není zřejmé, proč bylo započato později. V napadeném rozhodnutí bylo posuzováno jednání žalobce, tedy jeho nedostavení se k podání svědecké výpovědi dne 10. 8. 2017. 10. Přestože žalobce zmiňuje částku 44 000 Kč, byla žalobci napadeným rozhodnutím uložena pokuta pouze ve výši 30 000 Kč. Žalovaný zvažoval výši pokuty ve vztahu k naplnění zákonných podmínek, k okolnostem případu i ve vztahu k majetkovým poměrům žalobce, kdy bral žalovaný v potaz sdělení žalobce o výši jeho příjmů 13 000 Kč, přičemž se žalovaný zabýval i tím, zda výše uložené pokuty nemá pro žalobce likvidační charakter. První pořádková pokuta nepřiměla žalobce, aby se k oblastnímu inspektorátu práce dostavil k podání svědecké výpovědi. Proto mu byla uložena druhá pokuta, která už žalobce přiměla, aby se k oblastnímu inspektorátu práce dostavil. Žalobci nebyly písemnosti doručovány do datové schránky, vždy pouze prostřednictvím poštovních služeb. Podle žalovaného jsou dotčená rozhodnutí orgánu inspekce práce zákonná a nebylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces. 11. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: 12. Rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 12. 6. 2017 byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 12 000 Kč, neboť se dne 21. 3. 2017, dne 6. 4. 2017 a dne 10. 5. 2017 bez omluvy nedostavil k podání svědecké výpovědi. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno fikcí dne 26. 6. 2017 a nabylo právní moci dne 12. 7. 2017. 13. Dne 3. 8. 2017 bylo žalobci rovněž fikcí doručeno předvolání ze dne 20. 7. 2017, kterým byl žalobce řádně předvolán k podání svědecké výpovědi na den 10. 8. 2017 a byl jím též řádně poučen o svých právech a povinnostech jakožto svědek, včetně toho, že lze účastníku řízení uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Žalobce se k podání svědecké výpovědi dne 10. 8. 2017 bez omluvy nedostavil. Oblastní inspektorát práce vydal dne 24. 8. 2017 rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty dle § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu, a to ve výši 30.000 Kč a rovněž byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem podáno odvolání, o kterém žalovaný rozhodl tak, že prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl pro žalobcovo nedostavení se bez omluvy na předvolání ke správnímu orgánu. 14. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, které krajský soud vyhověl rozsudkem ze dne 19. 9. 2018 č. j. 57 A 5/2018-50, kdy správní rozhodnutí soud zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení a současně uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 900 Kč. Krajský soud odůvodnil rozhodnutí tím, že pořádková pokuta byla udělena za to, že se jako svědek nedostavil na předvolání, přičemž ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce se k jednání jako svědek dostavil dne 18. 10. 2017, tedy že k svědecké výpovědi došlo. Proto krajský soud dovodil, že ještě v průběhu odvolacího řízení proti rozhodnutí o uložení pokuty byl smysl a účel pořádkové pokuty naplněn, jestliže se žalobce dostavil k výpovědi a bylo zcela nerozhodné, zda vypovídal či nikoliv a jaký je obsah jeho výpovědi. Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v části ohledně výše pokuty nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže žalobce dosahuje měsíčního příjmu v průměru 15 000 Kč měsíčně, má pořádková pokuta 30 000 Kč likvidační charakter. 15. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 3 As 147/2018–46