3 As 4/2010 — Nejvyšší správní soud

54 A 2/2024- 26 - text  8 54 A 2/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: Z. Ch., narozený státní příslušnost bytem zastoupený advokátem Mgr. Dušanem Havlenou sídlem Nad Vdovečkem 1206, 388 01 Blatná proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2024, č. j. OAM-13496-12/ZR-2023 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2024, č. j. OAM-13496-12/ZR-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 14. 3. 2024 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2024, č. j. OAM-13496-12/ZR-2023, kterým byl podle § 87d odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zrušen přechodný pobyt a dále podle § 87d odst. 3 téhož zákona byla žalobci stanovena lhůta k vycestování 30 dní od právní moci rozhodnutí. 2. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval protiprávním jednáním, které se žalobce na území České republiky dopouštěl. Ve správním spise je založen: - trestní příkaz Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 21. 3. 2023, č. j. 18 T 42/2023-104, dle kterého byl žalobce uznán vinným z přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, když způsobil škodu ve výši 21 920 Kč. Za toto jednání byl žalobci uložen trest odnětí svobodu v délce 6 měsíců, podmínečně odložen na zkušební dobu 12 měsíců; - trestní příkaz téhož soudu ze dne 23. 8. 2018, č. j. 5 T 75/2018-73, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku, když dne 31. 3. 2018 řídil na pozemní komunikaci motorové vozidlo po požití alkoholu (1,33 ‰ – 1,27 ‰ dle opakovaného měření) vozidlo bývalé družky (poškozené), když s tímto vozidlem havaroval a způsobil škodu ve výši cca 20 000 Kč. Za toto jednání byl žalobci uložen peněžitý trest v celkové výši 21 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu 24 měsíců; - trestní příkaz téhož soudu ze dne 31. 7. 2009, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d trestního zákoníku, za což byl žalobce odsouzen ke 3 měsícům trestu odnětí svobody podmíněně odloženého na zkušební dobu 1 roku a zároveň mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel v délce 1 roku. 3. Ve správním spise je poté založen i výpis z evidenční karty řidič žalobce, které byly Policií ČR nahlášeny dne: - 31. 3. 2018: řízení bez řidičského oprávnění, zákaz řízení všech motorových vozidel, pokuta 25 000 Kč; - 27. 3. 2013: řízení přes pozastavené řidičské oprávnění; zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), pokuta 25 000 Kč; - 10. 8. 2010: řízení bez řidičského oprávnění, dítě mimo autosedačku; zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) a pokuta 25 000 Kč; - 6. 7. 2009: řízení vozidla bez RZ; zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), pokuta 5 000 Kč. - 18. 2. 2009: nepřipoután bezpečnostním pásem; pokuta 400 Kč. 4. Žalovaný popsal obsah uvedených trestních příkazů a uvedl, že se nejedná o jediné protiprávní jednání žalobce, když žalobce má v evidenční kartě řidiče celkem 7 záznamů spojených s protiprávním jednáním žalobce v souvislosti s řízením motorového vozidla (viz výše – 5 přestupků a 2 trestní příkazy). 5. Žalovaný popsal, že žalobci byly uloženy peněžité tresty v celkové výši 80 400 Kč, 4 x vysloven zákaz řízení motorových vozidel. Závažné narušení veřejného pořádku tak žalovaný shledal v tom, že žalobce se opakovaně dopouští totožného protiprávního jednání bez vlivu předchozích trestů a sankcí. „V chování cizince (žalobce) správní orgán spatřuje závažné narušování veřejného pořádku, konkrétně v řízení motorového vozidla v době, kdy má cizinec tuto činnost zakázanou.“ Stupeň závažnosti narušování veřejného pořádku dle žalované v čase stoupá recidivou a nulovým respektem vydaným rozhodnutím. Od získání povolení k pobytu dne 11. 7. 2008 se žalobce dopouštěl trestné činnosti opakovaně, ačkoli byl již souzen a v jejím páchání pokračoval po celou dobu pobytu. Dle žalovaného žalobce nebyl nikdy držitelem řidičského oprávnění, přesto opakovaně vozidla řídil i přes uložené tresty, a nakonec i pod vlivem návykových látek, když způsobil dopravní nehodu. Řízení pod vlivem návykových látek hodnotí žalovaný jako nejzávažnější jednání v kontextu provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný přitom nevidí žádných záruk toho, že žalobce se takového jednání již nedopustí. II. Žaloba 6. Žalobce předně namítá, že napadeným rozhodnutím dojde k ohrožení základních práv žalobce, a to především práva na soukromí a rodinný život, práva na ochranu zdraví. Žalobce uvedl, že v České republice žije cca 15 let, přišel za prací a měl zde i přítelkyni. Oba úvěry, které si v té době vzal, byly řádně hrazeny až do smrti jeho přítelkyně. Závazky následně hradil pouze za pomoci jeho nové přítelkyně, on sám nemá žádný příjem. Jeho družka je zcela odkázána na jeho pomoc, neboť je invalidní, a pokud by musel vycestovat, znamenalo by to pro ni velký zásah do jejich rodinného a soukromého života. 7. Žalobce na území Polska nemá žádné příbuzné, má pouze syna, který žije v České republice. S ohledem na skutečnost, že žalobce nemá žádný příjem, je mu 70 let, udělá z něj žalovaný v podstatě bezdomovce. Žalovaná tak napadeným rozhodnutím ohrožuje žalobcovo zdraví, život a zasahuje do soukromého a rodinného života žalobce. Žalobce má za to, že zrušení jeho pobytu napadeným rozhodnutím je s ohledem na závažnost protiprávního jednání a doby, která od některých skutků uběhla, zcela nepřiměřené. Jako důkaz navrhl žalobce svůj výslech. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2024 navrhl zamítnutí žaloby, současně uvedl, že správní řízení bylo zahájeno na základě zjištěné skutečnosti, že byl žalobce opakovaně pravomocně odsouzen za spáchání úmyslné trestné činnosti a svým protiprávním jednáním opakovaně narušuje veřejný pořádek. Nebýt tohoto protiprávního jednání žalobce, nebyl by dán důvod pro zrušení jeho povolení k pobytu a vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal své úvahy, jimiž zjištěné skutečnosti hodnotil a náležitě vysvětlil, jak ke svým skutkovým zjištěním a právním závěrům dospěl. Žalovaný má za to, že se v rámci správního řízení dopodrobna zabýval aspekty rodinného a soukromého života žalobce, kdy při posuzování aktuálních soukromých a rodinných vazeb vycházel z informací dostupných v informačních systémech a všech dotčených orgánů. Podle informací, které měl žalovaný k dispozici v průběhu řízení, na území České republiky v současné době nežijí žádní žalobcovi nejbližší rodinný příslušníci. V průběhu správního řízení byly veškeré písemnosti doručovány na adresu, kterou má žalobce uvedenou jako adresu svého pobytu na území ČR. Skutečnost, že si žalobce doručované písemnosti nevyzvedl, jde k tíži žalobce. Žalobce se mohl kdykoli v průběhu řízení vyjádřit ke svým soukromým a rodinným vazbám, které má na území ČR, což však neučinil. Pokud žalobce na existenci nejbližších rodinných příslušníků odkázal až v rámci podané žaloby, nebyly tyto skutečnosti žalovanému známy a nemohl k nim přihlédnout. S ohledem na skutečnost, že žalobce v průběhu správního řízení nijak nekonkretizoval své údajné nejbližší rodinné příslušníky, žalovaný vycházel z informací dostupných v informačních systémech a z výsledků šetření dotčených orgánů. Ani v podané žalobě žalobce nijak svou družku blíže nespecifikoval, ale uvedl pouze její jméno a příjmení. Je na samotném účastníkovi řízení, aby sám z vlastní iniciativy dodával do řízení důkazy v jeho prospěch. K námitce nedostatečného zkoumání dopadu do soukromého a rodinného života žalobce odkazuje žalovaný na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém se žalovaný touto otázkou dostatečně vypořádal. Žalobce pouze odkazuje na existenci rodinných vazeb na území, ovšem samotná jejich existence nemusí znamenat automatickou nepřiměřenost zásahu do rodinného a soukromého života, ale musí být posouzena jejich intenzita. Žalovaný ve svém vyjádření dále odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu. IV. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání postupem podle § 76 s. ř. s., když zároveň i účastníci dali s rozhodnutím bez jednání výslovně či konkludentně souhlas. 10. Žaloba je dů