4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

54 A 1/2024- 62 - text  10 54 A 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: Happy Bars s.r.o., IČO 24209864 sídlem Vladislavova 250, Písek zastoupen advokátem Mgr. Martinem Nezvalem sídlem Týnská 21, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2024, č. j. KUJCK 6623/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Obecně závaznou vyhláškou města Sezimovo Ústí (dále jen „město“) č. 2/2023, o nočním klidu, o ochraně veřejného pořádku, o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinské a obdobné činnosti, o stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték a jiných kulturních podniků v rozsahu nezbytném pro zajištění veřejného pořádku (dále jen „vyhláška o nočním klidu“), je v č. l. 6 odst. 1 stanovena provozní doba hostinského a obdobného zařízení nacházející se v ulici Průmyslová, Dukelská, Kánišova a Táborská a) neděle až čtvrtek nejdříve v 8:00 hod. a nejpozději v 23:00 hod., b) pátek, sobota, den před dnem pracovního klidu nejdříve v 8:00 hod. a nejpozději v 02:00 hod. Žalobce na adrese Táborská 45/2 v Sezimově Ústí provozuje objekt Disco Appolo, přičemž rozhodnutím prvostupňového správního orgánu Městského úřadu Tábor ze dne 7. 12. 2023, č. j. P 1473/2023-Kup, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“), že dne 3. 6. 2023 v čase okolo 02:15 hod. a 03:15 hod., dne 10. 6. 2023 v čase zhruba od 2:20 hod. do 2:50 hod., dne 11. 6. 2023 v době kolem 02:16 hod. porušil č. l. 6 vyhlášky o nočním klidu, když nedodržel rozsah otevírací doby. Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a povinnost uhradit paušální částku náhrady nákladů řízení. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) upravil znění výroků prvostupňového správního rozhodnutí a změnil výši uložené pokuty na 4 000 Kč. Ve zbytku dle § 90 odst. 5 správního řádu prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba a vyjádření žalovaného k podané žalobě 3. Žalobou ze dne 21. 2. 2024 žalobce navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 4. V rámci podané žaloby cílí žalobce primárně vůči samotné vyhlášce o nočním klidu, kterou shledává rozpornou s čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i s čl. 2 odst. 3 Ústavy. Vyhláška o nočním klidu zasahuje do žalobcova práva podnikat, ze strany města se jedná o zneužití práva (§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 5. Dopady vyhlášky o nočním klidu na žalobce jsou likvidační, žalobce vydělává nejvíce na páteční a sobotní noci, z jejichž výnosů dotuje provoz v ostatních dnech. Provoz diskotéky žalobce (diskotéka Apollo) neruší noční klid, budova je odhlučněna a od samého počátku byla budována jako tančírna a restaurace. Tak byla i v roce 1997 povolena. Vyhláška proto ani nerespektuje § 35 odst. 2 zákona č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) a místní zvyklosti. Město svým postupem zmařilo investice žalobce do provozu tanečního sálu a restaurace; postup města je v rozporu s dobrými mravy a s ústavním pořádkem. 6. Sama vyhláška o nočním klidu nemůže obstát v čtyřstupňovém testu prováděném Ústavním soudem; vyhláška řeší to, co již řeší zákon a je současně diskriminační, neboť potlačuje základní ústavní práva; je nerozumná, neboť nepřihlíží k místním zvyklostem a k tomu, že samotný provoz na sebe neváže žádná opakující se deliktní jednání. 7. Při tvorbě vyhlášky město nepravdivě informovalo dozorující orgán – Ministerstvo vnitra, neboť není pravdou, že by na provoz diskotéky Apollo byla navázána celá řada deliktních jednání porušujících noční klid a veřejný pořádek. 8. V minulých 4 letech nedošlo ani k jednomu prokázanému případu, kdyby se v ulici Táborská v souvislosti s diskotékou Apollo rušil noční klid. V tomto období zde došlo ke 3 prokázaným přestupkům, tj. 0,75 přestupku za rok. V tomto kontextu je žalobce přesvědčen, že došlo k ústavně nepřípustnému omezení jeho podnikání. Tvrdí-li žalovaný bez jakéhokoliv důkazu, že se musí přihlížet i k řízením, u nichž nebylo prokázáno deliktní jednání, pak nebylo žádným způsobem prokázáno, že by některé z těchto řízení bylo zahájeno na podnět obyvatel ulice Táborská. Dle žalobce neexistuje důkaz, že by v souvislosti s podnikáním žalobce docházelo k narušování veřejného pořádku. Navíc k takovýmto nedůvodným oznámením docházelo v průměru 1 za 4 měsíce, což neodůvodňuje zásah do ústavně zaručeného práva žalobce podnikat. Dle žalobce nelze vyloučit, že úprava týkající se ulice Táborská může být ovlivněna osobními animozitami, ale i nenávistí konkrétních úředních osob k podnikatelům či slušně se bavícím mladým lidem. K počtům deliktního jednání žalobce předkládá poskytnutí informací (3x). 9. Žalobce považuje vyhlášku o nočním klidu za diskriminační, neboť se nedotýká konkurenčních pohostinských podniků ve městě. K tomu žalobce předkládá seznam celkem 11 podniků ve městě, na které vyhláška nedopadá. Zároveň poukazuje i na to že v okolí města, v jeho dojezdové vzdálenosti, je více jak 7 konkurenčních podniků, které nejsou omezovány tak jako je omezován sám žalobce. Je proto možné, že obsah vyhlášky je motivován ze strany města klientelismem, s čímž se žalovaný vůbec nevypořádal. Klientelismu nelze poskytovat ze strany moci veřejnou ochranu (viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2023, č. j. 1 As 184/2022-34, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to z důvodu nevěnování se konkrétním podezřením vůči moci výkonné). 10. Byť vyhláška o nočním klidu uvádí v čl. I odst. 3, že se nedotýká práva na podnikání, v přímém rozporu pak v čl. 6 odst. 1 písm. b) nedůvodně omezuje žalobcovo ústavně zaručené právo dle čl. 26 odst. 1 Listiny. Nebylo přitom prokázáno, že provoz diskotéky by byl spojen s rušením nočního klidu nebo jiným narušováním veřejného pořádku. Nebylo provedeno ani hlukové měření a počet projednaných přestupků s průměrem 0,75 přestupků ročně v ulici táborská jakémukoli narušování veřejného pořádku nesvědčí. Město přitom Ministerstvu vnitra ani UOHS nesdělilo, že v době od 1. 1. 2020 do 13. 9. 2023 neeviduje v této ulici ani jeden přestupek; policie od 1. 1. 2020 do 29. 8. 2023 nezahájila žádné úkony týkající se dotazovaných přestupků v této ulici; městský úřad eviduje pouze tři rozhodnutí o přestupku ve vztahu k této ulici. Viz předkládané poskytnutí informací. 11. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 12. 3. 2024 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalobce se dopustil jednání, které mu je kladeno za vinu. Právo podnikat není neomezené. I ústavní soud dospěl k závěru že za situace, kdy provozování hostinské činnosti v nočních hodinách může vést k narušování veřejného pořádku, má obec možnost na základě zákona o obcích omezit provozní doby v nočních hodinách. Sama vyhláška se vztahuje na centrum města; v ulici Táborská je běžná zástavba rodinnými domy. Provozní doba v pátek a sobotu do 2:00 hod. je přiměřeným omezením podnikání s ohledem na snížení a předcházení narušování klidu v nočních a brzkých ranních hodinách. III. Průběh ústního jednání 12. Dne 31. 10. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých dosavadních podáních. 13. Soud při jednání provedl jako důkaz Žalobcem předložené odpovědi na žádosti o poskytnutí informací; usnesením zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování Záznamem o měření hluku Okresní hygienické stanice v Táboře ze dne 25. 1. 1999, Akustickým posudkem ze dne 9. 5. 2003, stavebním povolením Městského úřadu Sezimovo Ústí ze dne 2. 10. 1997, neboť otázka stavebně technického stavu budovy není pro posouzení věci podstatná, když negativní dopad podniku žalobce na své okolí má plynout z projevu provozu zařízení navenek ze strany návštěvníků a souvisejícího ruchu na ulici. Dále soud provedl jako důkaz listiny předložené k výzvě soudu Městem Sezimovo Ústí: Zápis o jednání ze dne 12. 11. 2014, e-mail ze dne 16. 9. 2022, vyjádření Městské policie Sezimovo Ústí z roku 2022, žádost o pomoc Města Sezimovo Ústí ze dne 8. 4. 2015 Policii ČR, vyjádření k vyžádání podkladů za účelem prošetření obecně závazné vyhlášky města č. 2/2022 ze dne 17. 10. 2022 adresované Ministerstvu vnitra, materiál pro zasedání rady města Sezimovo Ústí ze dne 29. 11. 2021, 14. 2. 2022, 23. 1. 2023, sdělení Ministerstva vnitra