6 As 161/2013 — Nejvyšší správní soud

61 Af 7/2023- 86 - text  22 61 Af 7/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobkyně: DUNAV OSIGURANJE, a. d. o. se sídlem Makenzijeva 65, 110 01 Bělehrad, Srbská republika zastoupena advokátem JUDr. Jakubem Hlínou, LL.M. se sídlem Havlíčkova 1680/13, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 5. 2023, čj. 4427-6/2023-900000-314 a 4430-6/2023-900000-314, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Celní úřad pro Jihočeský kraj (dále též „správce daně“) výzvami ze dne 7. 9. 2022, čj. 115207/2022520000-42 a čj. 115230/2022-520000-42, vyzval žalobkyni jako ručitele ve § 28 a násl. zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, a § 171 odst. 1 daňového řádu k úhradě celních dluhů (zahrnujících dovozní clo, spotřební daň z tabáku a daň z přidané hodnoty) společností VN PROMET DOO a HECK DOO, ve výši 6 940 410 Kč a 3 470 205 Kč. 2. Celní dluh vznikl u zboží „tabák do vodní dýmky“ označeného značkou AL FAKIER TOBACO dovezeného v režimu společného tranzitu, u něhož jsou společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO v pozici hlavního povinného a dlužníka ve smyslu čl. 79 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v konsolidovaném znění k 7/2019 (dále jen „celní kodex Unie“) a dle čl. 113 písm. d) Dodatku I. Úmluvy o společném tranzitním režimu, v konsolidovaném znění platném k 7/2019 (dále jen „Úmluva o společném tranzitním režimu“). V daném celním režimu mělo zboží směřovat ze Srbska přes Maďarsko do Slovinska. Dle závěrů správce daně měly být originály uvedeného zboží v České republice nahrazeny padělky daného zboží, které tabák neobsahovaly. Vzhledem k tomu správce daně vyměřil jmenovaným společnostem celní dluh ve shora uvedené výši, neboť došlo k odnětí zboží celnímu dohledu a současně k porušení podmínek stanovených v tranzitním celním prohlášení, jelikož zboží nebylo ve stanovené lhůtě a nezměněném stavu společně s příslušnými doklady předloženo celnímu úřadu. 3. K tomu krajský soud podotýká, že žaloby jmenovaných společností zamítl rozsudky ze dne 24. 4. 2024, čj. 51 Af 6/2023-103, a čj. 63 Af 5/2023-101. 4. Žalovaný v záhlaví označenými rozhodnutími odvolání žalobkyně zamítl a napadené výzvy správce daně potvrdil. II. Shrnutí žaloby 5. Proti těmto rozhodnutím podala žalobkyně dne 17. 7. 2023 žaloby ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 6. Jelikož jsou žaloby svým obsahem takřka totožné (liší se v podstatě pouze osobou hlavního povinného, resp. daňového dlužníka, a výší daňového dluhu), krajský soud shrnuje v nich obsaženou argumentaci společně. II.A Nesprávné vyměření celního dluhu 7. Žalobkyně namítla, že žalovaný učinil nesprávný skutkový závěr stran zboží, na něž společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO vystavily tranzitní T1 deklarace, v důsledku čehož dospěl též k nesprávnému právnímu závěru ohledně postavení těchto společností jakožto držitelů tranzitního celního režimu a dlužníků za údajně vzniklý celní dluh. Dle žalobkyně žalovaný postupoval v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů dle § 8 odst. 1 daňového řádu, s požadavkem dle § 8 odst. 3 daňového řádu, který udává, že rozhodující je skutečný obsah právního jednání, jakož i s požadavkem dle § 70 odst. 2 téhož zákona, dle kterého se podání posuzuje podle skutečného obsahu. 8. Daného porušení se žalovaný měl dopustit především při vyhodnocování tranzitních T1 deklarací. Pokud by se žalovaný daného pochybení nedopustil, musel by dle žalobkyně dospět k závěru, že společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO nikdy T1 deklaraci na zboží obsahující tabák nevystavily, neboť ji vystavily toliko na zboží tabák neobsahující. Na základě tranzitních T1 deklarací vystavených těmito společnostmi nemohlo dojít k propuštění zboží (do tranzitního režimu), v souvislosti s nímž následně údajně došlo ke vzniku celního dluhu, tj. zboží „Duvan za Nargile“ obsahujícího tabák a nikotin, spadajícího do kategorie „zboží s vysokým rizikem podvodu“, majícího kód sazebního označení 24031100, které mělo být předloženo do určeného dne celnímu úřadu ve Slovinsku, a které se údajně mělo „ztratit“, respektive být vyvezeno do Berlína a nahrazeno padělkem neobsahujícím tabák a nikotin. 9. Žalobkyně podotkla, že společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO nejsou držiteli tranzitního režimu ve vztahu ke zboží spadajícímu pod sazební označení 24031100. Vzhledem k tomu nemohou být odpovědné za celní dluh. Jsou tak držiteli nanejvýš režimu ve vztahu ke zboží, pro které vystavily tranzitní T1 deklarace. Celní orgány dle žalobkyně nedostatečně zohlednily skutečnost, že dle právní úpravy je kategorie zboží „Duvan za Nargile“ uvedená na vystavených T1 deklaracích dále členěna na podkategorie, přičemž T1 deklarace může být vystavena pouze ve vztahu k některé z těchto podkategorií, k čemuž došlo i v tomto případě. Dle žalobkyně z provedeného dokazování plyne, že tranzitní T1 deklarace byly společnostmi HECK DOO a VN PROMET DOO vystaveny toliko ke zboží „Duvan za Nargile“ pod kódem sazebního označení 24039990 spadajícího do kategorie „zboží bez vysokého rizika podvodu“, tj. nikoli ke zboží pod kódem sazebního označení 24031100 spadajícího do kategorie „zboží s vysokým rizikem podvodu“, na které celní dluh měl vzniknout. 10. K uvedenému žalobkyně dále dodala, že společnost WEST SPED u společností HECK DOO a VN PROMET DOO v létě roku 2018 poptala služby spočívající ve vystavování T1 deklarací, na jejichž základě pak jmenovaná společnost měla realizovat vývoz zboží ze Srbska přes Maďarsko do Slovinska. V souladu s pokyny a podklady od společnosti WEST SPED měly společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO vystavovat T1 deklarace toliko ve vztahu ke zboží spadajícímu do kategorie zboží „bez vysokého rizika podvodu“, což uvedly též do žádostí o povolení k použití souborné jistoty, v souladu, s nimiž srbská celní správa vydala rozhodnutí o použití souborné jistoty. Následně společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO totéž uvedly v žádosti o zaručení, se kterými se obrátily na společnost WEST SPED a na jejímž základě došlo též k uzavření smluv o pojištění. V souladu s těmito smlouvami následně vystavily záruční listiny. Žalobkyně tak shrnula, že společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO na „zboží s vysokým rizikem podvodu“ nepožadovaly povolení jistoty a na toto zboží rovněž nepožadovaly po žalobkyni vydání záruky. Současně na toto zboží srbská celní správa nepovolila jistotu a ani žalobkyně na takové zboží nevydala záruku ručení. 11. V rámci nastavené spolupráce požádala společnost WEST SPED v červnu 2019 společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO o vystavení tranzitní T1 deklarací řešených v nyní projednávané věci. Těmto společnostem byla společností WEST SPED předložena stejná sada dokumentů jako u všech předcházejících T1 deklarací, tj. včetně kódu sazebního označení 24039990. Následně společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO v souladu s požadavky vystavila T1 deklarace na zboží „Duvan za Nargile“, neboť takovou specifikaci zboží v rámci nastavené obchodní spolupráce dle pokynů od společnosti WEST SPED v T1 deklaracích běžně využívaly, když srbská celní správa vyžaduje toliko slovní specifikaci namísto číselné. Blíže byla T1 deklarace a zboží, k němuž se vztahovala, specifikována v připojených dokumentech, na něž T1 deklarace odkazovala. Těmito dokumenty jsou především záruční listiny a vývozní C3 deklarace, které shodně hovoří o zboží bez vysokého rizika podvodu a kódu sazebního označení 24039990. Následně společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO tyto tranzitní dokumentace vložily do elektronického systému srbské celní správy bez vypočtení spotřební daně (která se na zboží s daným kódem nevztahuje, na rozdíl od zboží s kódem 24031100) a takto ji odeslaly. 12. Vzhledem k tomu, že byla k její žádosti vydána souborná jistota, vztahující se na několik operací, zamýšlely společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO vydávat více tranzitních T1 deklarací, a proto požádaly o povolení souborné jistoty, která se vztahuje na veškeré T1 deklarace vydávané uvedenými společnostmi. V návaznosti na to uvedené společnosti požádaly žalobkyni o vystavení záruky ručení. V žádosti o zaručení uvedly i informace o průměrné výši potenciálního celního dluhu v rámci jedné tranzitní operace (350 000 dinárů) a maximální výši potenciálního celního dluhu v rámci jedné tranzitní operace (5 000 000 dinárů). Uvedené hodnoty se odvíjí od hodnoty zboží přepravovaného v rámci dané tranzitní operace a na tuto hodnotu zboží navázané výše daňové povinnosti (především daň z přidané hodnoty). V těchto částkách se však nekalkuluje spotřební daň, neboť na zboží, ke kterému společnosti HECK DOO a VN PROMET DOO vydávaly tranzitní T1 deklarace a žádaly o po