1 As 4/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 13/2025- 24 - text  6 65 A 13/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobců: a) ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. se sídlem Bělohorská 688/165, Praha 6 b) Ing. I. B. bytem oba zast. JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Dominikánské nám. 656/2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2025, čj. KUJCK 49212/2025, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 16. 4. 2025, čj. KUJCK 49212/2025, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 14 151,36 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 14 151,36 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci se pro vady řízení domáhají zrušení shora uvedeného rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Milevsko (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 22. 2. 2024, čj. MM 08974/2024 OŽP/Br (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím rozhodl správní orgán prvního stupně o neustanovení žalobce b) mysliveckou stráží pro Schwarzenbergskou oboru Květov (ev. č. 095), neboť podle § 12 odst. 3 písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), nebylo doloženo potvrzení o fyzické a zdravotní způsobilosti pro výkon funkce myslivecké stráže a podle § 12 odst. 3 písm. f) téhož zákona nebyla splněna zákonná podmínka prokázání znalostí práv a povinností myslivecké stráže a znalost souvisejících předpisů. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného 2. První námitka žalobců se vztahuje k nezákonnému znění výroku napadeného rozhodnutí. Žalobci poukazují na nesoulad výroku napadeného rozhodnutí se zněním § 90 odst. 5 správního řádu. Ve výroku rozhodnutí je pouze uvedeno, že se prvostupňové rozhodnutí potvrzuje. Dle žalobců nebylo de iure rozhodnuto o jejich odvolání, byť fakticky není pochyb o tom, že odvolání bylo vyhodnoceno jako nedůvodné. Žalobci namítají, že pochybení žalovaného ve výrokové části napadeného rozhodnutí má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. 3. Druhá námitka žalobců se týká porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. Žalobci uvádí, že proti prvostupňovému rozhodnutí podali včasné tzv. blanketní odvolání, ve kterém nebyly uvedeny odvolací důvody. Správní orgán prvního stupně ani žalovaný však žalobce nevyzvali k doplnění odvolání podle § 37 odst. 3 správního řádu. V tom žalobci spatřují nesprávnost a nezákonnost postupu správních orgánů. Napadené rozhodnutí je tudíž podle žalobců vadné, neboť správní orgány nevyzvaly žalobce k doplnění odvolání. V souvislosti s tím odkazují žalobci na rozsudky Nejvyššího správního soudu, a to ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 As 4/2009-53, ze dne 29. 4. 2015, čj. 3 As 142/2014-34, ze dne 5. 2. 2025, čj. 7 As 267/2024-38 atd. 4. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. III. Obsah správního spisu 5. Na základě návrhu žalobce a) ze dne 9. 11. 2023 bylo zahájeno řízení ve věci ustanovení myslivecké stráže, kterou měl být žalobce b). Dne 22. 2. 2024 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. Proti tomu dne 8. 3. 2024 žalobci podali blanketní odvolání, ve kterém uvedli, že jej ve lhůtě patnácti dnů doplní. Dne 26. 3. 2024 byl spis vedený správním orgánem prvního stupně předán žalovanému. V předkládací zprávě se uvádí, že odvolání nebylo ve lhůtě uvedené žalobci doplněno. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí. IV. Právní hodnocení věci 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). 7. Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.; ostatně pro rozhodnutí bez jednání byly splněny i procesní podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 8. Žaloba je důvodná. IV.A Podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem 9. Žalobci namítají, že nebyli vyzváni k doplnění blanketního odvolání ani správním orgánem prvního stupně ani žalovaným. Napadené rozhodnutí je tedy podle žalobců zatíženo procesní vadou podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 10. Krajský soud se tudíž zabýval tím, zda postup žalovaného, který rozhodl ve věci na základě blanketního odvolání bez předchozí výzvy k jeho doplnění, představuje podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. 11. Podle § 82 odst. 2 správního řádu platí, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. 12. Podle § 37 odst. 3 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 13. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že „nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu“ (právní věta rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 As 4/2009-53; obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, čj. 6 As 413/2020-33 či ze dne 20. 3. 2019, čj. 6 As 248/2018-34). Blanketní odvolání, tj. odvolání bez uvedení konkrétních odvolacích důvodů, neumožňuje odvolacímu orgánu, aby řádně přezkoumal rozhodnutí, které je odvoláním napadáno a je povinen vyzvat odvolatele k jeho doplnění podle § 37 odst. 3 správního řádu. K rozhodování o blanketním odvolání se vyjádřil Nejvyšší správní soud taktéž v rozsudku ze dne 4. 1. 2011, čj. 2 As 99/2010-67, ve kterém uvedl následující: „Nejvyšší správní soud jasně vyjádřil, že nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Teprve pokud by k odstranění vad podání ve lhůtě stanovené správním orgánem podle § 37 odst. 3 správního řádu nedošlo, může být přistoupeno k rozhodnutí o odvolání i bez znalosti důvodů podání odvolání či konkrétních námitek.“ 14. Pokud správní orgán nepostupuje podle výše citované judikatury a neučiní kroky pro odstranění vad podání podle § 37 odst. 3 správního řádu, jedná se o vadu řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., podle kterého soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 15. Odvolání žalobců (podané dne 8. 3. 2024) obsahovalo náležitosti stanovené podle § 37 odst. 2 správního řádu, dále specifikaci prvostupňového rozhodnutí. Žalobci ovšem neuvedli, v jakém rozsahu prvostupňové rozhodnutí napadají a z jakých důvodů shledávají prvostupňové rozhodnutí nezákonným. Odvolání žalobců tudíž nesplňovalo náležitosti podle § 82 odst. 2 správního řádu. Žalobci měli být správním orgánem vyzváni k doplnění odvolacích důvodů ve lhůtě, kterou by správní orgán stanovil, a to postupem dle § 37 odst. 3 správního řádu. 16. Žalobci ve svém odvolání poznamenali, že bude doplněno ve lhůtě patnácti dnů. Tuto lhůtu si určili sami žalobci, nebyla stanovena správním orgánem prvního stupně. Dne 26. 3. 2024 byla správním orgánem prvního stupně sepsána předkládací zpráva odvolacímu správnímu orgánu. Správní orgán prvního stupně ve zprávě poukázal na nedoručení doplnění odvolání ve lhůtě v odvolání uvedené. Závěrem správní orgán prvního stupně navrhl zamítnutí odvolání a potvrzení prvostupňového rozhodnutí. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí dne 16. 4. 2025, ve kterém žalovaný poukázal na nedoplnění odvolání ve lhůtě patnácti dnů, jak bylo uvedeno v podaném blanketním odvolání, ani v jiném pozdějším termínu. V napadeném rozhodnutí žalovaný dále uvedl, že „odvolání zůstalo bez odůvodnění“ a že „námitky nebyly“. Z obsahu spisu jednoznačně vypl