1 Afs 1/2012 – Nejvyšší správní soud

54 A 7/2025- 38 - text  7 54 A 7/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: P. Č. proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. KUJCK 57005/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajský soud v Českých Budějovicích se v tomto rozsudku zabývá tím, zda se žalobce dopustil přestupků na úseku dopravy a zda mu byla uložená pokuta a povinnost nahradit náklady spojené s projednáním přestupků v odpovídající výši. 2. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný z části potvrdil a zčásti změnil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 4. 2025, č. j. SO/18831/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Uvedených přestupků se měl žalobce dopustit tím, že dne 4. 5. 2024 ve 22:55 hodin v Českých Budějovicích, na křižovatce ulic Čechova a Mánesova jel na jízdním kole ulicí Čechova ve směru jízdy od Alešovy ulice, směrem k ulici Mánesova a v čase 22:55:28 hodin na křižovatce ulic Čechova a Mánesova nerespektoval signál S 1a „Signál s červeným světlem Stůj!“, daný světelným signalizačním zařízením při řízení provozu na křižovatce pro jeho směr jízdy a vozidlo nezastavil před vodorovnou dopravní značkou č. V 5 „Příčná čára souvislá“, kdy do křižovatky vjel v době svícení tohoto signálu pro jeho směr jízdy, čímž porušil § 4 písm. c) ve spojení s § 70 odst. 2 zákona o silničním provozu a dále tím, že za snížené viditelnosti /noční doba/ na jízdním kole neměl za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a ani neměl zapnutou svítilnu bíle barvy s přerušovaným světlem, čímž porušil § 58 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Za spáchání uvedených přestupků uložil správní orgán I. stupně žalobci podle § 35 písm. b), § 41 odst. 1 a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) za použití § 125c odst. 5, písm. b) zákona o silničním provozu pokutu ve výši 8 000 Kč a podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška č. 520/2005“), povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupků, jež vyčíslil na 2 500 Kč. Žalovaný svým rozhodnutím změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že žalobci uloženou pokutu snížil podle § 35 písm. b), § 41 odst. 1 a § 46 a v souladu s § 44 zákona o přestupcích na 1 500 Kč a uloženou povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupků podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005, ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) na 1 000 Kč, ve zbytku prvostupňové rozhodnutí podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. 3. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 8. 7. 2025 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného v plném rozsahu. 4. V žalobě a v následném doplnění žaloby ze dne 19. 9. 2025 žalobce namítal následující. 5. V prvním bodě žaloby namítá, že po cyklistovi nelze požadovat uposlechnutí každé dopravní značky, protože by se vytratily výhody cyklojízdy, a dále že žalovaný i správní orgán I. stupně nesprávně aplikují § 4 zákona o silničním provozu, když upřednostňují písm. b) a c) před písm. a) uvedeného ustanovení. K tomu doplňuje, že uvedená ustanovení spíše „morálním minimem“, než právní normou a dále, že umístění dopravních značek je pro jejich adresáty nesrozumitelné, a to zejména co do jejich vysokého množství. Uzavírá, že i zákon o silničním provozu jako takový je nesrozumitelný. 6. Ve druhém bodě žaloby žalobce namítá, že žalovaný se nijak nevypořádal s odvolací námitkou č. 5, ve které žalobce namítal, že dopravní značení nebylo umístěno v souladu s požadavky § 78 odst. 2 a odst. 3 zákona o silničním provozu. 7. Ve třetím bodě žaloby žalobce uvádí, že volba osvětlení je na cyklistovi samotném a je rovněž odvislá od prostředí, kde se zrovna pohybuje. V tomto kontextu namítá, že držel funkční svítilnu a nikoho neohrozil. Ve čtvrtém bodě žaloby, který tematicky rozvíjí bod třetí, dále zdůrazňuje, že při jízdě držel v ruce svítilnu malých rozměrů, kterou však musel tlumit, aby neozářil protijedoucí vozidla. 8. V pátém bodě žaloby žalobce konstatuje, že jak žalovaný, tak správní orgán I. stupně svými rozhodnutím zvyšují míru světelného smogu ve městě České Budějovice, přičemž cyklista je pro pěšího rozpoznatelný lépe podle zvuků, které vydává než podle toho, jak je osvícen. 9. V bodě šestém žaloby žalobce dále namítá nepřiměřenost uloženého trestu, který nedostatečně reflektoval jeho majetkové poměry a skutečnost, že dosud nebyl na úseku dopravy přestupkově postihován; k tomu blíže uvedl, že žalovaný a správní orgán I. stupně měli aplikovat zákon č. 271/2023 Sb., kterým se mění zákon o silničním provozu, který obnovil ukládání trestu napomenutí s tím, že § 125c odst. 9 zákona o silničním provozu již neobsahuje dřívější úpravu, dle které platilo, že za přestupek podle odstavců 1 až nelze uložit napomenutí“. II. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2025 navrhl podanou žalobu zamítnout. 11. Žalovaný nejprve sdělil, že i na cyklistu coby účastníka silničního provozu dopadají povinnosti § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, přičemž dodržování těchto povinností nemůže podléhat libovůli účastníka silničního provozu. Cyklista v tomto směru není nadán vlastním úsudkem o tom, zda je dané dopravní značení potřebné či nutné, a zda má být respektováno či nikoliv. 12. Žalovaný zdůraznil, že ze shromážděných podkladů bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce jel v inkriminované době na inkriminovaném místě zcela neosvětlen. Zohlednil, že žalobce se pohyboval za snížené viditelnosti (v noční dobu), nicméně vzhledem k pouličnímu osvětlení mohl dle platné právní úpravy (§ 58 odst. 5 zákona o silničním provozu) použít svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem (nebylo třeba světlometu bílé barvy ve směru dopředu). Ke splnění uvedených povinností však nestačilo, aby měl v ruce vypnutou ruční svítilnu, kterou by zapínal dle vlastního úsudku a potřeby. Uzavřel, že tok světla ze svítilny žalobce nebyl v danou dobu přerušovaný, nýbrž vypnutý. 13. Žalovaný se ve svém vyjádření rovněž věnoval námitce žalobce týkající se jeho nemajetnosti. Žalovaný poukázal na to, že rozhodnutím žalovaného došlo ke snížení výše pokuty na nejnižší možnou mez, stejně jako došlo ke snížení nákladů řízení; tedy že ze strany žalovaného došlo ke zohlednění majetkových poměrů žalobce. Konečně žalovaný konstatuje, že platná právní úprava neumožňuje, aby za dané přestupkové jednání bylo možné neuložit žádnou pokutu. K tomu žalovaný dodal, že zákon o přestupcích stanovuje povinnost uložit osobě, která by byla uznána vinným z přestupku, povinnost nahradit náklady řízení, přičemž od této povinnosti nelze upustit. III. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). 15. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.). 16. Žaloba není důvodná. 17. Skutkový stav byl správními orgány zjištěn zejména z videozáznamu z kamer služebního vozidla Městské policie, osobních kamer zasahujících strážníků Městské policie, ze schématu křižovatky CB.07 Mánesova x Čechova a dokumentu nadepsaného signální plány CB07. Mezi účastníky byl nesporný skutkový stav popsaný vzhledem k přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu, tedy nezastavení „na červenou“. Naopak mezi účastníky byl sporný skutkový stav popsaný vzhledem k přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, tedy jízda za snížené viditelnosti bez patřičného osvětlení, kdy žalobce tvrdil, že měl v ruce svítilnu, jejíž světlo tlumil dlaní, aby neozařoval protijedoucí vozidla. 18. Soud se nejprve zabýval prvním žalobním bodem. Podle § 1 písm. a) zákona o silničním provozu tento zákon mj. upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích. Podle § 2 písm. a) uvedeného zákona je účastníkem provozu na pozemních k