1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

57 Ad 2/2025- 41 - text  10 57 Ad 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové, a soudců JUDr. Michala Hájka, PhD., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: V.A. bytem zastoupena obecným zmocněncem, J. G. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí žaloby 1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 29. 7. 2025 žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti podání ze dne 26. 3. 2025 a určení platnosti podání ze dne 10. 4. 2025. Žalobkyně byla usnesením ze dne 6. srpna 2025, č. j. 57 Ad 2/2025-26, vyzvána k opravě a odstranění vad podání (žaloby). Dne 14. 8. 2025 žalobkyně opravila vady žaloby tak, že se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 16. 4. 2025, č. j. 44012/020541/25/130/TR (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl potvrzen výkaz nedoplatků ze dne 9. 4. 2025, č. j. 44012/130/8013/09.04.2025/60/2025/TR/333. 2. Žalobkyně v žalobě předně uvádí, že dne 26. 3. 2025 bylo z její datové schránky odesláno podání „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024“ (dále jen „přehled“). Toto podání nebylo učiněno svobodně, vědomě ani osobně žalobkyní, nýbrž omylem bylo odesláno synem žalobkyně, J. G., který jednal v dobré víře, že odesílá dokument řádně připravený žalobkyninou účetní. K danému úkonu nebyl J. G. oprávněn, což dokládají čestná prohlášení žalobkyně a jejího syna J.G. ze dne 21. 7. 2025, resp. 23. 7. 2025. Žalobkyně uvádí, že dokument neviděla, nepřipravila, neschválila ani nepodepsala, čímž absentuje svobodný a vědomý projev vůle. Následně dne 10. 4. 2025 podala žalobkyně řádný a opravený přehled, který odpovídá skutečnému stavu a byl učiněn svobodně, vědomě a osobně žalobkyní. Správní orgány však odmítají tento nový přehled uznat a ponechaly v platnosti nesprávné podání ze dne 26. 3. 2025, na jehož základě byla žalobkyně nucená uhradit vyměřený nedoplatek na pojistném ve výši 16 949 Kč. Žalobkyně daný nedoplatek uhradila dne 30. 4. 2025 a po právní moci rozsudku uplatní vůči žalované žádost o vrácení částky jako přeplatku na pojistném. 3. Žalobkyně v první řadě namítá neplatnost podání ze dne 26. 3. 2025 ve smyslu § 551 a § 584 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), neboť nebylo učiněno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, ale v omylu. Žalobkyně odkazuje rovněž na § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), podle něhož je právní úkon účastníka účinný pouze tehdy, byl-li učiněn srozumitelně a vážně a vyjadřoval-li jeho skutečnou vůli. Jelikož podání ze dne 26. 3. 2025 bylo učiněno bez vědomí a souhlasu žalobkyně, nemůže se jednat o platné právní jednání. Naopak podání ze dne 10. 4. 2025 bylo učiněno žalobkyní osobně, svobodně a vědomě, proto splňuje všechny zákonné náležitosti platného právního úkonu. 4. Žalobkyně dále namítá, že podání učiněné prostřednictvím datové schránky má podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), stejnou právní váhu jako písemný úkon učiněný a podepsaný oprávněnou osobou. To podle žalobkyně znamená, že dané ustanovení zákona o elektronických úkonech zajišťuje pouze technickou rovnocennost formy daného úkonu, nikoliv automatickou existenci svobodné vůle účastníka. Žalobkyně má za to, že autenticita doručení do datové schránky nemůže být nadřazena základnímu právu na svobodný a vědomý projev vůle a právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Jelikož bylo dle žalobkyně prokázáno, že k podání došlo omylem třetí osobou, nelze takové podání považovat za právně účinné. 5. Žalobkyně rovněž namítá, že žalovaná porušila povinnost zakotvenou v § 3 a § 50 s. ř., tj. zásadu materiální pravdy, neboť neprovedla potřebné dokazování k objasnění skutečného stavu věci, když nepřihlédla k doloženým čestným prohlášením a opravě přehledu. 6. Žalovaná se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 a násl. OZ, neboť neexistuje právní důvod k obdržení částky ve výši 16 949 Kč, jelikož napadené rozhodnutí vychází z neplatného podání. 7. Na základě výše uvedených důvodů žalobkyně žádá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalované 8. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a k námitkám uvádí, že dne 26. 3. 2025 byl správnímu orgánu prvního stupně doručen přehled za rok 2024 dle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“). Přehled za rok 2024 byl zaslán z datové schránky podnikající fyzické osoby, osoby samostatně výdělečně činné V. A., ID: X. Žalovaná má proto za to, že správní orgán prvního stupně zcela v souladu se zákonem vyhodnotil, že přehled za rok 2024 byl podán žalobkyní coby oprávněnou osobou. 9. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně sice v roce 2024 nedosáhla z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti zákonem stanoveného příjmu pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ, avšak sama se k účasti na důchodovém pojištění OSVČ v roce 2024 přihlásila, když zaškrtla přihlášku na podaném přehledu. Žalobkyně tak učinila v souladu s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a to ke dni podání přehledu. Podání přehledu žalobkyně učinila ze své datové schránky, čímž stvrdila správnost údajů uvedených na přehledu, a tedy i potvrdila správnímu orgánu prvního stupně svou vůli přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění OSVČ. Je tomu tak i proto, že podání v podobě datové zprávy z datové schránky je řádně podepsáno a učiněno osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky, případně osobou k přístupu do datové schránky pověřenou. Žalovaná proto nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že předmětné podání ze dne 26. 3. 2025 bylo podáno bez jejího vědomí, a proto je neplatné. 10. Žalovaná ve vyjádření odkazuje na ustanovení § 2 odst. 1 písm. b), §8 odst. 2, odst. 6 písm. a) a odst. 9 písm. a) zákona o elektronických úkonech, ze kterých vyplývá, co to je datová schránka, kdo k ní má přístup a jakým způsobem lze datovou schránku používat. Na základě těchto skutečností žalovaná konstatuje, že datová schránka představuje autentizační prostředek. Z toho žalovaná dovozuje, že pokud byl přehled za rok 2024 podán z datové schránky žalobkyně, nelze z její strany toto podání zpochybňovat a tvrdit, že není projevem její vůle. Navíc žalovaná zdůrazňuje, že v pokynech pro vyplnění přehledu a na ePortálu ČSSZ je osoba vyplňující přehled upozorněna, že přihlášku k účasti na důchodovém pojištění OSVČ nelze po podání přehledu vzít zpět, a to ani podáním opravného přehledu, neboť zrušení podané přihlášky k důchodovému pojištění současná právní úprava nepřipouští. 11. Žalovaná dále uvedla, že pro správní orgán není rozhodné, kdo přehled vyplnil, zda tak provedla přímo žalobkyně nebo k tomu pověřila jinou osobu, ale kdo akt podání vůči správnímu orgánu učiní. Zde to dle datové schránky byla osoba žalobkyně. Pokud se proces podání uskutečnil tak, jak ho popisuje žalobkyně, pak je to právě žalobkyně, kdo dobrovolně předal přihlašovací údaje pověřené osobě. Žalobkyně tak učinila s vědomím možnosti pověřené osoby datovou schránku jménem žalobkyně používat. S tím se pojí i skutečnost, že žalobkyně si musela být vědoma i možných z toho plynoucích následků, tedy že pověřená osoba bude oprávněna jménem žalobkyně činit podání vůči správním orgánům, která následně budou mít dopad přímo na osobu žalobkyně. Pokud žalobkyni vznikla škoda, odpovědnost a náhradu za ni musí žalobkyně vymáhat po osobě pověřené, nikoliv namítat neplatnost jednání touto osobou učiněnou. 12. Žalovaná rovněž nesouhlasí s námitkou neplatnosti právního jednání dle občanského zákoníku, neboť žalobkyní uvedená norma dopadá na soukromoprávní vztahy, nikoliv na vztahy veřejnoprávní, a proto ji nelze na danou situaci aplikovat. 13. K námitce žalobkyně ohledně porušení zásady materiální pravdy žalovaná uvádí, že k žádnému porušení nedošlo. Správní orgán při zkoumání obsahu podání a jeho souladu s vůlí účastníka řízení dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně na přehledu zcela jednoznačně projevila svou vůli zaškrtnutím přihlášky k účasti na důchodovém pojištění OSVČ. Správnost údajů uvedených na přehledu, tedy vč