2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

57 A 22/2025- 56 - text  9 57 A 22/2025 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: A.K. bytem zast. Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem se sídlem U Hadovky 564/3, Praha 6 proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje se sídlem Lannova tř. 193/26, České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného spočívajícím v rozhodnutí výběrové komise žalovaného ze dne 21. 7. 2025, čj. KRPC-74077-8/ČJ-2025-0200OP, a v porušování žalobcova práva na rovné zacházení, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení sdělil krajskému soudu údaje pro bezhotovostní vrácení soudního poplatku z bankovního účtu soudu. Pokud žalobce soudu požadované informace v uvedené lhůtě nesdělí, bude částka vrácena na bankovní účet, ze kterého byla uhrazena. Odůvodnění: I. Obsah žaloby 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 9. 2025 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Žalobce v žalobě uvádí, že dne 22. 7. 2025 mu bylo doručeno oznámení o rozhodnutí výběrové komise žalovaného ze dne 21. 7. 2025, čj. KRPC-74077-8/ČJ-2025-0200OP, kterým bylo rozhodnuto o výsledku výběrového řízení, jehož se žalobce účastnil, tak, že se umisťuje na druhém místě a nedoporučuje se pro ustanovení na volné služební místo vrchního inspektora Obvodního oddělení Bechyně Územního odboru Tábor. 3. Žalobce uvádí, že sdělení služebního orgánu o tom, že uchazeč nebyl vybrán na služební místo, není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Dle žalobce se jedná o zásah, který byl nezákonný, a proto se brání podáním tohoto typu žaloby. 4. Výběrové řízení prováděné podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), je sice výrazně ovládáno diskrecí, nicméně ta dle jeho názoru nemůže být bezbřehá a musí dodržet zákonný rámec, zejména zásadu rovnosti, zákonnosti a zákazu diskriminace. 5. Žalobce se dovolává § 77 odst. 8 zákona o služebním poměru, dle něhož je bezpečnostní sbor při vytváření podmínek výkonu služby povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosavadní služební postup, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. 6. Žalobce shrnuje, že se ucházel ve výběrovém řízení o volné místo vrchního inspektora Obvodního oddělení Bechyně. Do výběrového řízení se nejprve přihlásil pouze žalobce; na „poslední chvíli“ se náhle přihlásil další uchazeč L. T.. 7. Žalobce u Policie ČR slouží od 1. 1. 2003, v roce 2007 byl jmenován na služební místo inspektora Obvodního oddělení Tábor, v roce 2008 byl jmenován na služební místo inspektora Obvodního oddělení Bechyně. Žalobce za celou dobu své služby nebyl jakkoli kázeňsky trestán, je velmi dobře hodnocen a o kvalitě jeho práce vypovídá i značné množství odměn za plnění mimořádných úkolů či příkladné plnění služebních povinností či zvýšení osobního příplatku. 8. Druhý uchazeč slouží u Policie ČR zatím pouze 11 let a dle žalobcových informací má průměrné či podprůměrné výsledky. 9. Za takových okolností představuje dle žalobce rozhodnutí výběrové komise naprostou libovůli, nad kterou se pozastavují i všichni jeho kolegové. Žalobce doplňuje, že tento šikanózní přístup žalovaného vůči žalobci ve výběrových řízeních je dlouhodobý a systematický, opakuje se již poněkolikáté. Zmínit lze např. případ z roku 2018, kdy bylo zveřejněno výběrové řízení na pouhé tři dny, a to přesně v době žalobcovy dovolené. 10. Žalobce dále konstatuje, že šestá platová třída je při současném tristním personálním stavu u Policie ČR mnohdy uchazečům téměř vnucována, zatímco žalobci je naprosto bezdůvodně dlouhodobě odpírána. Případ, kdy je policista mimořádně dobře hodnocen, nebyl nikdy kázeňsky trestán, a přesto nebyl za 15 let nikdy povýšen, je v celé ČR naprostou raritou. 11. Dle žalobce byl v dané věci porušen zákon i jeho zákonná práva, přičemž v dlouhodobém časovém horizontu jsou jeho práva doslova „pošlapávána“. 12. Žalobce navrhl provést dokazování rozhodnutími Policie ČR o kázeňské odměně (42 ks rozhodnutí), rozhodnutím o zvýšení osobního příplatku, služebním hodnocením z let 2008 a 2018, spisy z předchozích výběrových řízení, výslechem žalobce a výslechem kolegů žalobce (příslušníků Obvodního oddělení Bechyně). 13. Žalobce se domáhá, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým určí, že zásah žalovaného spočívající v rozhodnutí výběrové komise ze dne 21. 7. 2025, čj. KRPC-74077-8/ČJ-2025-0200OP, byl nezákonný. Dále se žalobce domáhá, aby krajský soud zakázal žalovanému pokračovat v porušování žalobcova práva na rovné zacházení. II. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že ve výběrovém řízení byly dodrženy veškeré zákonem požadované postupy a rozhodnutí výběrové komise tak dle jeho názoru není zatíženo vadou, která by způsobovala tvrzený nezákonný zásah do práv žalobce. 15. Výběrové řízení bylo vyhlášeno řádným a standardním způsobem, což proběhlo dne 9. 6. 2025 a přihlášky bylo možno podávat do 10. 7. 2025. Dne 30. 6. 2025 se přihlásil žalobce a dne 8. 7. 2025 se přihlásil druhý uchazeč. Obě přihlášky byly podány řádně a včas s veškerými požadovanými náležitostmi. 16. Dle žalovaného je působení žalobce i druhého uchazeče u Policie ČR bezproblémové, oba jsou zodpovědnými příslušníky a jsou pravidelně mimořádně odměňováni a pravidelně je jim zvyšován osobní příplatek. Objektivní rozdíl lze sledovat v délce služby obou příslušníků a v dosaženém vzdělání. Je však nutné podotknout, že ani jeden z těchto faktorů není automatickou zárukou úspěchu ve výběrovém řízení. Příslušníkova vhodnost na obsazení volného služebního místa se vždy posuzuje komplexně ve všech souvislostech. 17. Výběrová komise má za úkol posoudit vhodnost a pořadí vhodnosti kandidátů na volné služební místo. V rámci procesu posuzování jsou hodnoceny podklady z přihlášek a je také hodnocen krátký pohovor s uchazečem. Co bylo konkrétním důvodem pro doporučení druhého uchazeče jako vhodnějšího kandidáta na volné služební místo, ví pouze výběrová komise, která se na takovém postupu shodla. Takové rozhodnutí výběrové komise však rozhodně nebylo zatíženo libovůlí či snad naznačovanou diskriminační snahou o poškození žalobce. Pro takto závažná tvrzení nepředložil žalobce žádné relevantní důkazy. 18. Žalobce poukazuje na jakýsi dlouhodobý a šikanózní přístup při jeho snaze o postup do vyšší tarifní třídy. Žalobce se před tímto výběrovým řízení přihlásil do jiného výběrového řízení pouze jedenkrát v roce 2020, kdy byl neúspěšný v konkurenci dvou dalších kandidátů na volné služební místo komisaře. Dva neúspěchy žalobce ve výběrových řízeních v rámci pěti let (navíc na zcela odlišné služební pozice) nelze jistě považovat za systematické, dlouhodobé a šikanózní odepírání žalobcem tvrzeného práva na služební postup. 19. K tvrzení žalobce o záměrném odpírání 6. tarifní třídy a o tom, že je v ČR raritou, jestliže nebyl za 15 let služby ani jednou povýšen, předložil žalovaný tabulku minimálně 50 příslušníků Policie ČR v Jihočeském kraji, kteří jsou v 5. tarifní třídě zařazeni 15 let a déle. Žalovaný doplnil, že ze zákona o služebním poměru nevyplývá právo na automatický posun do vyšší tarifní třídy po určitém časovém období. 20. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a stran tvrzené dlouhodobé diskriminace poukázal na to, že by se měl žalobce podle § 77 odst. 9 zákona o služebním poměru obrátit na civilní soud. III. Důvody pro odmítnutí žaloby 21. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť podanou žalobu je nutno odmítnout dílem podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesplnění jiných podmínek řízení, přičemž tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, a dílem podle § 46 odst. 2 s. ř. s. 22. Podle § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Smyslem a účelem tohoto žalobního typu je poskytnout ochranu proti zásahům veřejné moci, proti nimž jiná ochrana není dána. 23. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, vymezil p