5 Ads 202/2016 – Nejvyšší správní soud

54 Ad 6/2025- 54 - text  6 54 Ad 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: P. M., narozena bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2025, č. j. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě 1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 29. 1. 2025, č. j. X, žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 téhož zákona. Žalovaný námitky žalobkyně zamítl. Dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 17. 3. 2025 obstaraným v námitkovém řízení byla žalobkyně i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně dle kapitoly IX, oddíl B, položka 9b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), s poklesem pracovních schopností o 40 %. 2. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 6. 2025 žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu. Žalobkyně namítá, že pokles pracovních schopností pouze o 40 % byl stanoven přestože trpí kumulací závažných diagnóz – chronický nebolestivý lymfedém dolních končetin, oboustranná neoperovatelná gonartróza III. – IV. stupně, chronická bolestivá dysfunkce krční páteře, stav po operaci meningeomu, hypertenze, hyperfagická obezita po bariatrické operaci žaludku. 3. Žalobkyně popisuje, že ačkoli je horní hranice zvolené položky vyhlášky 40 %, s ohledem na komorbidity a funkční omezení by měla být procentní míra zvýšena až na minimálně 50 %, tj. invalidita II. stupně. 4. Správní orgány dle žalobkyně nesprávně hodnotily konkrétní funkční dopady stavu žalobkyně na výkon práce. Žalobkyně je evidována na Úřadu práce, není schopna vykonávat původní profesi (prodavačka, jeřábnice, pokladní, sanitářka) ani s rekvalifikací. Je omezena nejen psychicky, ale i fyzicky zejména kvůli diagnostikované polyneuropatii, která se u ní projevuje bolestmi hlavy, kolísavým tlakem, bolestmi nohou, pálením chodidel, kolapsovými stavy s bezvědomím i 3x týdně (dle stresu). Chodí s chodítkem do 50 m. Trpí zhoršenou motorikou chůze. Její stav se dlouhodobě zhoršuje, což nebylo reflektováno. 5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 25. 6. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. II. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). 7. Žaloba není důvodná. 8. Na prvním místě soud konstatuje, že žalobkyně opakovaně telefonicky kontaktovala soud (viz úřední záznam ze dne 18. 6. 2025, 22. 10. 2025, 29. 12. 2025, 12. 1. 2026, 14. 1. 2026, 16. 1. 2026, 21. 1. 2026), zejména s výhradami proti vyhotovenému posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jako „komise“ či „posudková komise“). Žalobkyně opakovaně popisovala svůj zdravotní stav, špatný psychický stav, špatnou finanční a sociální situaci. Žalobkyně opakovaně i v návaznosti na poučení soudu avizovala doplnění podané žaloby, předložení námitek proti posudku komise. Tak ale do dne konání ústního jednání neučinila. V rámci telefonických hovorů soud postupoval v souladu s § 36 odst. 1 s. ř. s. a poskytl žalobkyni patřičné poučení, včetně poučení o možnosti ustanovení zástupce. 9. Dne 26. 1. 2026 proběhlo ve věci ústní jednání bez účastni žalobkyně. Při jednání byl jako důkaz proveden protokol o jednání posudkové komise ze dne 9. 9. 2025 a 8. 10. 2025. Dále byl jako důkaz proveden posudek posudkové komise ze dne 8. 10. 2025. Krajský soud se při jednání zabýval i obsahem lékařských zpráv, které žalobkyně soudu zaslala dne 14. 1. 2026. Z těchto zpráv však soud nezjistil nic, co by již nebylo hodnocenou posudkovou komisí (viz níže). 10. V rámci podané žaloby se žalobkyně odkazuje na lékařské zprávy, které sama nepředkládá. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 9. 9. 2025 plyne, že posudková komise se snažila žalobkyní uváděné lékařské zprávy obstarat. Sama žalobkyně je na jednání komise nepřinesla s tím, že je nemá k dispozici. Jednání posudkové komise bylo odročeno za účelem vyžádání lékařských zpráv. Dle protokolu o jednání komise ze dne 8. 10. 2025 si komise dovyžádala kompletní zdravotnickou dokumentaci Neurologického, Psychiatrického a Kardiologického oddělení Nemocnice Tábor. 11. Dle protokolů a samého posudku zasedala posudková komise ve složení z posudkového lékaře (předseda komise) a odborných lékařů – neurologa a lékařky interního lékařství. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise dne 9. 9. 2025 vyšetřena interní lékařkou (žalobkyně se pohybuje bez opory, orientovaná, spolupracuje, bez nápadné deprese…). 12. Posudek posudkové komise shrnuje rozhodné lékařské zprávy, ze kterých je vycházeno (neurologie, ortopedie, praktická lékařka, interní ambulance kardio, psychiatrie), a to jak zprávy vydané před napadeným rozhodnutím, tak poté. Kardiolog Ženíšek, kterého uvádí žalobkyně v žalobě, nebyl komisí dohledán (žalobkyně soudem upozorněna při jednom z tel. hovorů). Posudek chronologicky shrnuje stav žalobkyně a dospívá k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý stav, který je hodnocen dle kap. IX, odd. B, položky 9b přílohy k vyhlášce s rozpětím poklesu pracovních schopností 30 – 40 %. Komise zvolila horní hranici poklesu pracovních schopností – 40 %, což odůvodňuje tíži zdravotního postižení při zohlednění dalších komorbidit. Bez tohoto by komise volila při dolní hranici procentního rozpětí, neboť postižení lymfedémem odpovídá jen hraničně stadiu II. Důvody pro navýšení dle § 3 vyhlášky nebyly zjištěny. Pokud by měla být volena jiná rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně (lymfedém), nevedlo by to dle komise k vyššímu výsledku. 13. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže. 15. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky. V případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly kap. IX, odd. B, položky 9b přílohy vyhlášky. Žalobkyně se prvního jednání posudkové komise osobně zúčastnila a byla při jednání vyšetřena. 16. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně (které zahrnují i žalobkyní telefonicky zdůrazňovanou polyneuropatii). Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám. Žalobkyní popisované zdravotní problémy byly vzaty v potaz v návaznosti na jednotlivé lékařské zprávy. Pokles pracov