4 Azs 149/2004 — Nejvyšší správní soud

63 Ad 1/2026- 28 - text  8 63 Ad 1/2026 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců Mgr. Kateřiny Bednaříkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: Nikolaj Lutkov, IČO 68227043 sídlem Uhelná 784/12, 500 03 Hradec Králové zastoupený JUDr. Denisem Mitrovićem advokátem se sídlem Mírové nám. 274, 517 21 Týniště nad Orlicí proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. 18564/1.30/25-4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud se v této věci zabývá zejména otázkou určitosti označení zmocněnce v plné moci udělené pro správní řízení. Jádrem sporu je, zda správní orgán prvního stupně postupoval při doručování protokolu o kontrole v souladu se zákonem, doručoval-li jej prostřednictvím provozovatele poštovních služeb fyzické osobě uvedené v plné moci, přestože tato osoba byla v plné moci současně označena též jako jednatel společnosti s ručením omezeným. 2. Rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu ze dne 2. 4. 2025, č. j. 28394/5.30/24-19, byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce („zákon o inspekci práce“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 66 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Přestupek byl zjištěn v souvislosti s kontrolou zahájenou dne 18. 9. 2023 na pracovišti žalobce. Zjištěné skutečnosti vyhodnotil a zadokumentoval správní orgán prvního stupně v protokolu o kontrole ze dne 24. 10. 2023, č. j. 30227/5.42/23-28 („protokol o kontrole”), který byl zmocněnci žalobce doručen fikcí a následně vhozen do schránky. Žalobce v něm byl poučen mj. o možnosti podat proti kontrolnímu zjištění námitky, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení, čehož ve stanovené lhůtě nevyužil. Tím byla kontrola ukončena a v navazujícím správním řízení bylo vydáno shora uvedené prvostupňové rozhodnutí. 3. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Shrnutí žaloby 4. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou, kterou se domáhá, aby jej soud zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. 5. Tvrdí, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nebyl náležitě zjištěn skutkový stav. Správní orgán neprovedl jím navržené důkazy, aniž by jejich odmítnutí řádně odůvodnil. 6. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje dále v tom, že žalovaný při zjišťování skutkového stavu obstarával toliko důkazy svědčící v jeho neprospěch. Tyto vykládal subjektivně, nikoliv v jejich vzájemné souvislosti. 7. Napadené rozhodnutí považuje rovněž za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť z odůvodnění není zřejmé, z jakých důkazů správní orgán vycházel při rozhodování. 8. Žaloba dále uvádí, že naplnění shora vymezených žalobních bodů spočívá v tom, že žalovaný při potvrzení prvostupňového rozhodnutí postupoval výhradně podle protokolu o kontrole, který mu však nikdy nebyl zákonem předvídaným způsobem doručen. Nemohl tak využít svého práva brojit proti obsahu protokolu námitkami. Správní orgán při doručování vycházel z toho, že byl zastoupen panem J. B. Z plné moci založené ve správním spisu však takové zastoupení nebylo možné bez dalšího dovodit, když zde současně byla označena společnost Consulting Investment Service – Czech Republic, s.r.o. Správní orgán prvního stupně tak měl i s ohledem námitku neurčitosti plné moci uplatněnou žalobcem již v rámci správního řízení provést opakované doručení protokolu o kontrole s řádným poučením o možnosti podat námitky buď přímo účastníku, nebo jeho zmocněnci. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a repliky žalobce 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Uvedl, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem a žaloba tak není důvodná, pročež by měla být soudem zamítnuta. 10. Skutkový stav považuje za zjištěný v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, a to na základě podkladů, které správní orgán prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí řádně označil. Žalobce v průběhu přestupkového řízení žádné konkrétní důkazní návrhy směřující k objasnění skutkových okolností nevznesl. Z obsahu protokolu o ústním jednání je zřejmé naopak to, že neměl námitek ke způsobu opatření důkazů a jejich provedení, přičemž ani nevyužil svého práva vyjádřit se k nim. 11. S námitkou opatřování důkazů pouze v neprospěch žalobce nesouhlasí. Oba správní orgány shromažďovaly podklady pro vydání rozhodnutí zcela objektivně a žalobce měl možnost doložit důkazy ve svůj prospěch, což však neučinil. 12. Napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. Z odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí je zcela zřejmé, na základě jakých podkladů bylo rozhodnuto o vině žalobce, jakož i jaké konkrétní úvahy správní orgány k jejich závěrům vedly. 13. Stran námitky doručení protokolu o kontrole v rozporu se zákonem žalovaný odkazuje na str. 6 a 7 napadeného rozhodnutí, kde shodnou odvolací námitku vypořádal. Nesouhlasí s tvrzením, že žalobce neměl možnost ničeho namítat, v průběhu přestupkového řízení byl žalobce vyrozuměn o možnosti činit vyjádření a navrhovat důkazy, což neučinil. Svou obranu soustavně zakládá na doručení protokolu o kontrole v rozporu se zákonem, aniž by konkrétně rozporoval zjištěný skutkový stav či namítal pochybení správního orgánu při jeho zjišťování. IV. Právní hodnocení krajského soudu 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, „s. ř. s.“). O věci krajský soud v souladu s § 51 odst. 1 věty první s. ř. s. rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání, neboť se účastníci k dotazu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Účastníci současně byli obeznámeni se všemi listinnými důkazy obsaženými v soudním i správním spisu a měli možnost se k těmto listinám vyjádřit. 15. Žaloba není důvodná. Námitka nepřezkoumatelnosti, neúplně zjištěného skutkového stavu a zajištění důkazů v neprospěch žalobce 16. Krajský soud předesílá, že podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat mj. žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Uvedené ustanovení žalobcům ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky správního rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, č. j. 4 Azs 149/2004-52, č. 488/2005 Sb. NSS). Současně NSS dodává, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Není tedy úkolem krajského soudu, aby blíže nespecifikovaná obecná konstatování žalobce sám rozváděl, a dotvářel tak za žalobce znění žalobních námitek. Žalobní body pak mají primárně směřovat proti napadenému rozhodnutí (tj. rozhodnutí o odvolání) a jeho důvodům. Pokud odvolací orgán uplatněné námitky dostatečně vypořádá a žalobce je v žalobě pouze zopakuje, aniž by na důvody rozhodnutí o odvolání reagoval, podstatně tím snižuje své šance na úspěch, neboť soud za něj nemůže domýšlet další argumenty (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 4. 2020, č. j. 7 Afs 440/2018-63, či ze dne 16. 4. 2025, č. j. 6 Afs 323/2023-34). 17. Nejprve se krajský soud zabýval namítanou nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů, a to v rozsahu žalobní argumentace. Důvodnost této námitky by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. 18. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat např. na rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž kasační soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důk