ÚOHS S0003/2022/VZ – Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj

Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary Dvory (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – zahájil dne 7. 6. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-020615, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 112-291652, ve znění pozdějších oprav.

Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele dostupném z https://ezak.kr-karlovarsky.cz/contract_display_4606.html dne 10. 6. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) je účelem šetřené veřejné zakázky „…uzavření kupní smlouvy na dodávku příměstských CNG autobusů a smlouvy o poskytování služeb full-service CNG autobusů po dobu 10 let.“.

Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „…nákup příměstských nízkoemisních autobusů určených k zajištění dopravní obslužnosti veřejnou autobusovou

Z dokumentu s názvem „Protokol o prvním jednání hodnotící komise“ ze dne 15. 9. 2021 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 1 nabídku, a to nabídku navrhovatele – společnosti „CNG autobusy pro Karlovarský kraj“, se sídlem Dolní Libchavy 48,

Z dokumentu s názvem “Usnesení z 52. jednání Rady Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 22. listopadu 2021 v budově Krajského úřadu Karlovarského kraje v době od 9:00 do 11:25 hodin a od 11:35 do 12:57 hodin vyplývá, že Rada Karlovarského kraje schvaluje rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, podle návrhu. Současně z dokumentu s názvem „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 11. 2021 a z dokumentu s názvem „Sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 11. 2021 vyplývá, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 11. 2021 obdržel navrhovatel téhož dne.

Navrhovatel proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal dne 7. 12. 2021 námitky (dále jen „námitky“), o nichž zadavatel rozhodl dne 22. 12. 2021 tak, že podané námitky odmítl.

Navrhovatel úvodem svého návrhu konstatuje, že je přesvědčen o nezákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení, když má za to, že zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i následné sdělení o zrušení zadávacího řízení učinil v rozporu se zákonem. A vzhledem k tomu, že zadavatel jeho námitky, které proti sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení a proti jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal, odmítl, a navrhovatel na nezákonnosti postupu zadavatele trvá, podává návrh.

V rámci odůvodnění svého návrhu uvádí navrhovatel níže vyjmenované důvody, které následně blíže rozvádí: – porušení § 245 odst. 1 zákona – vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení věcně nepříslušným orgánem – porušení § 127 odst. 2 písm. h) zákona – porušení základních zásad zákona – rozpor s obecně odpovědnost) – účelovost rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ve vztahu k tvrzené nevýhodnosti nabídky navrhovatele závaznými právními předpisy (předsmluvní

Navrhovatel konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal několik podstatných argumentů, čímž porušil svou povinnost dle § 245 odst. 1 zákona vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Navrhovatel tuto vadu rozhodnutí o námitkách spatřuje minimálně v těchto částech: str. 11 druhý odstavec námitek, str. 15 první odstavec námitek, jak uvedeno podrobněji dále.

Navrhovatel v návrhu uvádí, že v části námitek nazvané „Předsmluvní odpovědnost“ (na str.

Současně pak navrhovatel namítá, že se zadavatel nevyjádřil k jeho námitce na str. 15 odstavec první námitek, týkající se porušení zásady hospodárnosti zadavatelem tím, že v bezprostřední souvislosti se zrušením zadávacího řízení vynakládá finanční prostředky na přípravu nového zadávacího řízení, které by rušené zadávací řízení mělo nahradit, jak vyplývá dle navrhovatele z usnesení Rady Karlovarského kraje ze dne 22. 11. 2021. Otázku hospodárnosti svého postupu zadavatel dle navrhovatele řeší pouze v odst. 26 až 28 rozhodnutí o námitkách, kde se však nijak nevyjadřuje k nehospodárnosti spočívající ve zbytečném vynakládání prostředků na přípravu nového zadávacího řízení. Za vyjádření zadavatele ve smyslu § 245 odst. 1 zákona navrhovatel nepovažuje tvrzení, že „…námitky proti úkonům v jiném zadávacím řízení nebo proti jinému zadávacímu řízení samotnému jsou v tomto ohledu nepřípustné, nadto za situace, kdy žádné jiné zadávací řízení ani ještě nebylo zahájeno…“, neboť toto tvrzení jednak dle navrhovatele zjevně není zadavatelem zamýšleno jako vyjádření k předmětné námitce, a dále ani svým obsahem se nedotýká nákladů na přípravu nového zadávacího řízení, ale pouze případně v budoucnu zahájeného zadávacího řízení.

Dále navrhovatel v návrhu konstatuje, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno věcně nepříslušným orgánem, neboť toto rozhodnutí bylo učiněno dne 22. 11. 2021 Radou

Navrhovatel v této souvislosti v návrhu uvádí, že Rada Karlovarského kraje svěřila otázku ukončení zadávacího řízení Zastupitelstvu Karlovarského kraje svým usnesením z 49. jednání dne 27. 10. 2021, kdy souhlasila a doporučila zastupitelstvu dvě konkrétní varianty ukončení zadávacího řízení. Zastupitelstvo Karlovarského kraje, když o dalším postupu v zadávacím řízení, konkrétně buď navýšení financování projektu a uzavření smlouvy (prezentováno jako varianta A), nebo zrušení zadávacího řízení a vyhlášení nového zadávacího řízení (prezentováno jako varianta B), jednalo na svém 12. jednání dne 1. 11. 2021, si pak otázku způsobu ukončení předmětného zadávacího řízení dle navrhovatele vyhradilo do své působnosti. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, že zastupitelstvo na uvedeném

jednání dne 1. 11. 2021 rozhodovalo pouze o otázce navýšení finančního krytí, přičemž uvedený bod neschválilo, ani k tomuto bodu nepřijalo žádné usnesení, a tedy nestanovilo žádný rámec, který by byl zrušením zadávacího řízení radou kraje překročen. Dle navrhovatele tím, že zastupitelstvo na uvedeném jednání jednalo rovněž o variantě zrušení zadávacího řízení, tím si vyhradilo rozhodnutí v této otázce a je dle navrhovatele nerozhodné, že věcně v dané věci nepřijalo žádný závěr. Navrhovatel s odkazem na komentářovou literaturu dovozuje přechod pravomocí v dané otázce na zastupitelstvo i jen zařazením do schváleného programu jednání (pokud nejde jen o bod „pro informaci“) a uzavírá, že v důsledku uvedeného postupu je rozhodnutí o ukončení předmětného zadávacího řízení vyhrazeno pouze do působnosti Zastupitelstva Karlovarského kraje a působnost Rady Karlovarského kraje v této otázce dle přesvědčení navrhovatele zaniká.

V této souvislosti navrhovatel současně konstatuje, že otázka působnosti Rady a

Navrhovatel dále v návrhu namítá, že ke zrušení zadávacího řízení došlo v rozporu s § 127 odst. 2 písm. h) zákona, když „zadavatel již odeslal oznámení o výběru“. Navrhovatel má totiž za to, že fakticky, „materiálně k oznámení o výběru jeho nabídky došlo, když zadavatel navrhovateli odeslal dne 7. 10. 2021 výzvu k předložení dokladů dle § 122 odst. 3 ZZVZ“, neboť dle navrhovatele ze samotného znění § 122 odst. 3 zákona vyplývá, že tato výzva je odesílána vždy pouze vybranému dodavateli, tedy až poté, co zadavatel rozhodl o výběru dodavatele a nadto sám zadavatel ve výzvě označuje navrhovatele za vybraného dodavatele. Navrhovatel v této souvislosti současně dovozuje, že ač citovaná výzva neobsahuje odůvodnění o výběru ve smyslu § 50 zákona, „v případě, kdy je účastníkem řízení toliko jediný dodavatel, není odůvodnění výběru jeho nabídky z povahy věci nezbytnou součástí oznámení o výběru, když důvod pro výběr jeho nabídky je zcela zřejmý. V takovém řízení totiž zadavatel nemá na výběr z více nabídek, a proto ani nemusí podrobněji odůvodňovat, proč vybral právě jedinou podanou nabídku. To reflektuje také ustanovení § 123 ZZVZ, dle kterého v případě, kdy je účastníkem zadávacího řízení toliko jeden účastník, nemusí být součástí oznámení o výběru zpráva o hodnocení nabídek ani výsledek posouzení splnění podmínek účasti. Stejně tak dle § 122 odst. 2 ZZVZ nemusí být v takovém případě provedeno ani hodnocení, není tedy zřejmé, jaké jiné odůvodnění by měl zadavatel v oznámení vůbec uvádět, když důvod pro výběr daného dodavatele bude v takovém případě zcela zřejmý.“.

Navrhovatel rovněž nesouhlasí s interpretací ustanovení § 28 odst. 1 písm. h) zákona a v této souvislosti zadavatelem použité argumentace týkající se neformálního, interního či nezávazného výběru dodavatele, když dle navrhovatele zákon žádné interní neformální postupy zadavatelů neupravuje. Současně má navrhovatel za to, že „…neodpovídá záměru zákonodárce, že zadavatel v této konečně fází řízení, po provedení dílčích ukončovacích úkonů,

Navrhovatel také nesouhlasí s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že odeslání výzvy dle § 122 odst. 3 zákona jakožto výzvy k součinnosti nemůže být považováno za oznámení o výběru, neboť neobsahuje zákonem požadované skutečnosti. Dle navrhovatele výzva obsahovala náležitosti dle zákona. A i zákonná možnost, aby výzva k součinnosti předcházela formálnímu oznámení o výběru, nevylučuje, aby tato výzva byla fakticky oznámením o výběru, zvláště za specifických okolností (jediný účastník řízení a podle navrhovatele s tím spojené odpadnutí povinnosti hodnotit nabídky a výběr podrobně odůvodňovat). Navrhovatel má současně za to, že případný dvojí možný výklad konkrétního úkonu musí jít vždy k tíži zadavateli.

Navrhovatel v návrhu konstatuje, že zadavatel je při všech svých úkonech vázán základními zásadami dle § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona. I v případě zrušení zadávacího řízení je tak zadavatel dle navrhovatele povinen postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení a jednotlivé důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být vykládány restriktivně. Navrhovatel je současně přesvědčen, že i při formálním splnění požadavků § 127 odst. 2 písm. h) zákona může za specifických okolností dojít k porušení uvedených zásad. Navrhovatel tak nesouhlasí se stanoviskem zadavatele, že „…v případě, že ZZVZ výslovně umožňuje zrušit zadávací řízení až do okamžiku odeslání oznámení o výběru (což v daném případě odesláno nebylo), tak využití této možnosti a práva zadavatele nemůže zakládat jakýkoliv rozpor se základními zásadami zadávacího řízení…“. V šetřeném případě je dle navrhovatele „zásadní rozdíl, pokud by zadavatel využil možnost dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona bezprostředně po otevření nabídek, kdy se o této možnosti dozví, nebo pokud se zadavatel rozhodne tuto možnost využít poté, když již rozsáhle jednal o uzavření smlouvy, kdy učinil kroky směřující k výběru a současně když z řady dalších indicií a prohlášení představitelů zadavatele je zřejmé, že důvody zrušení jsou jiné, přičemž využití § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ je pouze vítaná záminka.“. Navrhovatel tak shledává porušení zásady transparentnosti a přiměřenosti v postupu zadavatele podle § 127 odst.2 písm. h) zákona, když předtím již odeslal materiální oznámení o výběru. Za netransparentní rovněž považuje situaci, kdy zadavatel v rozporu s § 123 zákona bez zbytečného odkladu po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele neodeslal formální oznámení o výběru.

Za porušení zásady transparentnosti a případně i zákazu diskriminace považuje navrhovatel v souvislosti s postupem zadavatele i porušení legitimního očekávání navrhovatele, že dojde k podpisu smlouvy. Dle navrhovatele je „porušení legitimního očekávání účastníka či

Navrhovatel rovněž v návrhu namítá porušení zásady hospodárnosti, přičemž se neztotožňuje s argumentací zadavatele ohledně ekonomické výhodnosti nabídky coby pouze subjektivního názoru navrhovatele nebo odmítání navrhovatelova tvrzení o ohrožení možnosti čerpat dotaci či tvrzení navrhovatele, že je fakticky vyloučeno, aby v jakémkoli zadávacím řízení zadavatel obdržel lepší nabídky s nižší nabídkovou cenou, a to s ohledem na rostoucí ceny materiálů.

Navrhovatel dále namítal ve svém návrhu, že „zadávací řízení fakticky dospělo do fáze, kdy je nutno konstatovat, že jednání stran – za které se považuje i postup dle ZZVZ – dospělo tak daleko, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné ve smyslu § 1729 odst. 1 OZ.“.

Navrhovatel zároveň v návrhu namítá účelovost postupu zadavatele, kterou shledává mj. v tom, že dle jeho názoru primárním důvodem zrušení zadávacího řízení nebyla skutečnost, „…že zadavatel obdržel pouze jedinou nabídku, ale skutečnost, že zadavatel považoval podanou nabídku za nevýhodnou, aniž by však toto své přesvědčení odůvodnil…“. Současně má navrhovatel za to, že využití postupu dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona v takovém případě „představuje zneužití práva, které nemůže požívat veřejnoprávní ochrany“. Rovněž tak dle přesvědčení navrhovatele „…postup zadavatele vykazuje znaky svévole, čímž je porušena jak zásada transparentnosti, tak potenciálně i zásada zákazu diskriminace.“.

Navrhovatel účelovost rozhodnutí zadavatele shledává i s odkazem na vyjádření hejtmana

Navrhovatel napadá i pochybnosti zadavatele o výhodnosti nabídky navrhovatele, neboť zadavatel argumentaci navrhovatele v rozhodnutí o námitkách odmítl „paušálním tvrzením“, že se jedná pouze o subjektivní názory navrhovatele. Navrhovatel se odkazuje v této souvislosti na svou argumentaci v námitkách.

Závěrem svého návrhu navrhovatel konstatuje, že zrušení předmětného zadávacího řízení bylo učiněno nezákonně, stejně jako i sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení je tudíž nezákonné. Rozhodnutí o námitkách bylo rovněž učiněno v rozporu se zákonem. Navrhovatel v návaznosti na uvedené skutečnosti žádá o zrušení rozhodnutí o námitkách a zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 1 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-00513/2022/511 ze dne 5. 1. 2022.

Dne 13. 1. 2022 a dne 14. 1. 2022 obdržel Úřad prostřednictvím podatelny Úřadu (na technických nosičích dat – 2ks DVD) od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 13. 1.

Zadavatel v úvodu svého vyjádření konstatuje, že navrhovatel v návrhu tvrdí, že v rámci rozhodnutí o námitkách nevypořádal několik podstatných argumentů, s čímž zadavatel nesouhlasí a s odkazem na relevantní judikaturu k tomu uvádí, že veškeré námitky navrhovatele dostatečně, přezkoumatelně a vyčerpávajícím způsobem vypořádal, když je zcela zřejmé, z jakých důvodů jednotlivé námitky odmítl. Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že by nevypořádal několik podstatných argumentů, které by snad dokonce měly tvořit samostatné námitkové body.

Ve vztahu k tvrzení vztahujícímu se k předsmluvní odpovědnosti, že zadavatel je povinen dodržovat obecně závazné právní předpisy a že nezákonné porušení občanského zákoníku je porušení zásady přiměřenosti, zadavatel ve svém vyjádření zdůraznil, že se nejedná o samostatnou námitku, když porušení zásady přiměřenosti dle tvrzení navrhovatele může být situace, kdy dojde k porušení občanského zákoníku, tj., jak uvádí zadavatel, tato námitka má přímou souvislost s tím, zda zadavatel porušil svoji předsmluvní odpovědnost a tím tedy i občanský zákoník. Zadavatel dle svých slov uvedené obsáhle zdůvodnil v rozhodnutí o námitkách, tedy nelze dle jeho názoru považovat námitku za nevypořádanou. Zadavatel k tomu mj. uvedl, že „…postup zrušení zadávacího řízení před odesláním oznámení o výběru je výslovně umožněn ZZVZ a jako takový nemůže být v rozporu se žádnými zásadami zadávacího řízení. Tvrzení, že postup zadavatele byl netransparentní a nepřiměřený z toho důvodu, že stěžovatel očekával uzavření smlouvy a vzniká tak na straně zadavatele předsmluvní odpovědnost, tak zadavatel odmítá.“. Danou námitku tak zadavatel dle jeho názoru vypořádal.

Zadavatel dále dle svého vyjádření v rozhodnutí o námitkách uvedl a rozsáhle zdůvodnil, proč nebyla porušena předsmluvní odpovědnost, tj. proč nedošlo k porušení občanského zákoníku, přičemž touto argumentací byla odmítnuta i námitka, že porušením předsmluvní odpovědnosti došlo k porušení zásady přiměřenosti. A jestliže navrhovatel v návrhu uvádí, že nedošlo k vypořádání této námitky, jelikož „vypořádáním této dílčí námitky rozhodně není konstatování zadavatele, že k porušení právních předpisů nedošlo“, tak s tímto tvrzením zadavatel nesouhlasí, neboť dle jeho názoru, pokud nedošlo v daném případě k porušení právních předpisů, tak je zcela irelevantní, zda by nějaké potenciální porušení právních předpisů mohlo být považováno za porušení zásady přiměřenosti. Zadavatel má (i s odkazem na příslušnou judikaturu) za to, že navrhovatel spíše nesouhlasí s vypořádáním této námitky z jeho strany, avšak nesouhlas s věcným vypořádáním nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Zadavatel má současně za to, že není oprávněn poskytovat navrhovateli nějaký závazný právní názor, zda lze obecně považovat porušení předsmluvní odpovědnosti za porušení zásady přiměřenosti či nikoliv, a v tomto smyslu se dle vlastního přesvědčení ani nemůže vyjadřovat k nějaké hypotetické situaci, která v daném případě nenastala. Jeho povinností je přezkoumat námitky stěžovatele ve vztahu ke konkrétnímu

Zadavatel se dále vyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se tvrzení, že se zadavatel nevyjádřil k samostatné námitce porušení zásady hospodárnosti tím, že v bezprostřední souvislosti se zrušením zadávacího řízení vynakládá jako zadavatel finanční prostředky na přípravu nového zadávacího řízení, které by zrušené zadávací řízení mělo nahradit. Zadavatel má za to, že se s námitkou vypořádal, když v uvádí, že „…stěžovatel podává námitky proti úkonům v rámci tohoto zadávacího řízení. Námitky proti úkonům v jiném zadávacím řízení nebo proti jinému zadávacímu řízení samotnému jsou v tomto ohledu nepřípustné, nadto za situace, kdy žádné jiné zadávací řízení ani ještě nebylo zahájeno.“ Zadavatel v této souvislosti současně uvádí, že stěžovatel vždy podává námitky proti konkrétnímu úkonům konkrétního zadávacího řízení, přičemž následně jsou přezkoumávány právě tyto konkrétní úkony v rámci konkrétního zadávacího řízení a je posuzováno, zda tyto úkony nejsou v rozporu se zákonem a jeho základními zásadami. Skutečnost, že zadavatel, resp. Rada Karlovarského kraje, na svém jednání dne 22. 11. 2021 schválil realizaci nové veřejné zakázky na administraci jiného zadávacího řízení, je tak dle zadavatele zcela irelevantní, jelikož se nejedná o úkon v rámci předmětného zadávacího řízení.

K tvrzení ohledně rozhodnutí vydaného věcně nepříslušným orgánem, resp. k otázce vyhrazení si pravomoci zastupitelstvem zadavatel zdůrazňuje, že o zrušení zadávacího řízení, zcela v souladu se zákonem, rozhodla Rada Karlovarského kraje. Není pravda, že by si rozhodování o této otázce vyhradilo Zastupitelstvo Karlovarského kraje. Navrhovatel tuto svou domněnku dle zadavatele uvádí pouze účelově, přičemž ji neopírá o žádný relevantní argument či doklad.

K návrhu na přerušení řízení, který navrhovatel předkládá, zadavatel uvádí, že takové přerušení by bylo naprosto neúčelné a dle přesvědčení zadavatele se tímto návrhem navrhovatel snaží pouze zmařit možnost zadavatele řádně vyhlásit nové zadávací řízení, ve kterém budou upraveny zadávací podmínky tak, aby nabídka byla pro zadavatele akceptovatelná a aby, pokud možno, získal více než jen jednu jedinou nabídku, jak se stalo v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel současně trvá na tom, že zrušení zadávacího řízení bylo provedeno standardním způsobem a příslušným orgánem s plnou pravomocí. Zadavatel zároveň zdůrazňuje, že případným přerušením přezkumného řízení u Úřadu, by byl krácen na svých právech na projednání návrhu ve lhůtách dle správního řádu a bude čelit riziku značné škody, spočívající ve zmaření příležitosti získat dotaci na předmět veřejné zakázky. Přerušení řízení do rozhodnutí soudu by tak bylo dle jeho názoru nejen zcela zbytečné, ale navíc by zbytečně prodloužilo správní řízení o několik měsíců, případně let, v důsledku čehož by tak zadavatele byl v právní nejistotě, kdy bude zadávací řízení v souladu s § 51 odst. 2 zákona ukončeno, a rovněž by působilo zadavateli škodu. Zadavatel má za to, že zastupitelstvo mělo na programu svého 12. jednání jako předmět 47. bodu pouze finanční stránku věci, a to buď navýšení finančního krytí pro projekt předmětné veřejné zakázky (varianta A) nebo navýšení finančního krytí pro opětovné vyhlášení veřejné zakázky (varianta B). Usnesení k tomuto bodu nebylo zastupitelstvem přijato a zastupitelstvo tak ani neprojevilo vůli si pravomoc rozhodovat o dané veřejné zakázce vyhradit. Polemika navrhovatele o tom, jakým způsobem si může zastupitelstvo vyhradit rozhodování o určité otázce, zda tak může učinit výslovně nebo i konkludentně, je pak irelevantní, když si zastupitelstvo nevztáhlo pravomoc k rozhodnutí ohledně ukončení zadávacího řízení ani konkludentně, neboť otázka ukončení zadávacího řízení nebyla zařazena do schváleného programu předmětného 12. jednání, nebyla o ní vedena diskuze, a ani o ní zastupitelstvo jakkoliv nejednalo či nerozhodovalo. Zrušení zadávacího řízení tak patřilo do pravomoci Rady Karlovarského kraje, která následně dne

K tvrzení ohledně porušení § 127 odst. 2 písm. h) zákona zadavatel zdůrazňuje, že v daném zadávacím řízení nedošlo k odeslání oznámení o výběru, tj. byly naplněny zákonem předvídané předpoklady k tomu, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Polemika navrhovatele o tom, že jiný úkon, tj. výzvu k součinnosti ve smyslu § 122 odst. 3 zákona, která však standardně předchází oznámení o výběru, lze považovat za oznámení o výběru, je zcela účelová a neodpovídá dikci zákona. Žádný odborně zdatný dodavatel znající procesy zadávacího řízení nemůže považovat výzvu k součinnosti za oznámení o výběru, či dokonce s jistotou předpokládat, že na základě výzvy k součinnosti skutečně dojde k uzavření smlouvy, jak uvádí v této souvislosti zadavatel. Současně zadavatel zdůrazňuje, že v daném zadávacím řízení nedošlo k rozhodnutí o výběru dodavatele, tedy zadavatel ani nemohl navrhovateli oznámit, že bylo rozhodnuto o jeho výběru, a tedy ani nebyla porušena povinnost zadavatele odeslat oznámení o výběru bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dle § 123 zákona, když k rozhodnutí o výběru dodavatele nedošlo.

K námitce navrhovatele, že výběr dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele jsou dva odlišné úkony zadavatel uvádí, že s takovým výkladem nelze souhlasit, že z dikce zákona lze v materiálním smyslu chápat „výběr dodavatele“ a „rozhodnutí o výběru dodavatele“ jako dva relativně samostatné úkony v zadávacím řízení. Dle § 28 odst. 1 písm. h) zákona „…je totiž

Co se týče povinnosti hodnotit nabídky, zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvádí, že sice nemá povinnost hodnotit jedinou nabídku, nicméně je oprávněn zhodnotit, resp. posoudit, zda se jedná o nabídku pro něj výhodnou. Současně je povinen posoudit, zda nabídka splňuje všechny podmínky stanovené zadávací dokumentací a zda byly doloženy všechny dokumenty požadované zákonem. Zadavatel tak nemůže přistoupit k rozhodnutí a oznámení o výběru před tímto posouzením.

Zadavatel současně nevyvrací, že úkony rozhodnutí o výběru, výzva k součinnosti a oznámení o výběru jsou úkony realizované před podpisem smlouvy, zákon však v § 127 odst. 2 písm. h) výslovně stanoví, že zadavatel nesmí zrušit zadávací řízení po odeslání oznámení o výběru.

Současně zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel se jej sám prostřednictvím administrátora zadávacího řízení dotazoval dne 27. 10. 2021 na aktuální stav zadávacího řízení, tedy je zcela zřejmé, že ke dni 27. 10. 2021 neměl za to, že by byl vybraným dodavatelem. Tento dotaz tak potvrzuje, že výzvu k součinnosti ze dne 7. 10. 2021 navrhovatel nikdy nepovažoval za oznámení o výběru. Současně dne 29. 10. 2021 bylo navrhovateli na jeho dotaz sděleno, že vedení Karlovarského kraje jedná o osudu předmětné veřejné zakázky, tedy že probíhá rozhodování o tom, zda zakázku zrušit či nabídku navrhovatele akceptovat. Ke dni 29. 10. 2021 tak měl navrhovatel potvrzeno, že rozhodně nebylo rozhodnuto o výběru dodavatele a že osud zakázky je nejistý.

V této souvislosti zadavatel předně zdůrazňuje, že v daném případě jednoznačně nebylo odesláno oznámení o výběru. Výzvu k součinnosti přitom nelze za oznámení o výběru považovat, a to ani z materiálního hlediska, jelikož oznámení o výběru je formálním úkonem, jenž musí mj. obsahovat zákonné náležitosti. Navrhovatel rovněž několikrát z různých zdrojů

K zásadě legitimního očekávání zadavatel odkazuje na svou argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách a opakuje, že se jedná o občanskoprávní zásadu. Současně zdůrazňuje, že jakýkoliv účastník znalý zákona (kterým je zcela jistě i navrhovatel) si musí být vědom, že až oznámení o výběru, coby formální úkon požadovaný zákonem, se stanovenými náležitostmi, lze považovat za základ pro vznik určitého právního vztahu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.

K tvrzené výhodnosti nabídky navrhovatele zadavatel opakuje, že tvrzení, že je nabídka navrhovatele výhodná, je jeho subjektivním názorem. Posouzení nabídky navrhovatele bylo realizováno pouze v rámci interní činnosti zadavatele.

K tvrzení ohledně předsmluvní odpovědnosti zadavatel prvně uvádí, že argumentace navrhovatele v této části návrhu se týká povinností zadavatele dle občanského zákoníku, nikoliv porušení zákona, tj. tato argumentace je dle zadavatele zcela irelevantní. K samotné tvrzené předsmluvní odpovědnosti zadavatel uvádí, že v zadávacím řízení nebylo navrhovateli žádným způsobem oznámeno, naznačeno nebo deklarováno, že s ním bude uzavřena smlouva.

S ohledem na shora uvedené zadavatel odmítá, že by porušil jakékoliv ustanovení občanského zákoníku, přičemž opakovaně zdůrazňuje, že se jedná o civilněprávní nárok, tedy tato argumentace je z hlediska správního řízení před Úřadem irelevantní.

Ohledně komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem ve vztahu k podobě budoucího smluvního vztahu zadavatel uvádí, že v rámci celé této komunikace nikdy navrhovateli nepotvrdil ani neslíbil, že s ním bude skutečně uzavřena smlouva. Naopak zadavatel opakovaně uváděl, že tato diskuze nad podobou budoucího smluvního vztahu probíhá pouze pro případ, kdy by bylo rozhodnuto o výběru navrhovatele, přičemž uzavření smlouvy rozhodně není touto komunikací garantováno. Tato komunikace tak rozhodně nemohla založit tvrzenou předsmluvní odpovědnost zadavatele a některá tvrzení navrhovatele jsou tak nepravdivá nebo nesprávná či nelogická. Současně zadavatel konstatuje, že zadávací řízení dle zákona je vysoce formalizovaný a specifický proces, u něhož může vést i sebemenší pochybení ke zrušení zadávacího řízení. S ohledem na specifika zadávacího řízení tak rozhodně nemůže být srovnáván či dokonce nemůže vycházet z klasického (soukromoprávního) kontraktačního procesu, jak tvrdí navrhovatel. V tomto ohledu je tak logické, že vysoká pravděpodobnost uzavření smlouvy se odvíjí od oznámení o výběru. Zadavatel tedy konstatuje, že navrhovatel nemohl důvodně očekávat, že s ním bude s nejvyšší pravděpodobností uzavřena smlouva, jelikož mu nebylo odesláno oznámení o výběru a ani mu zadavatel nic takového nedeklaroval, naopak ho na konci října informoval, že o osudu zakázky není rozhodnuto a tento je tak nejistý.

K tvrzení ohledně účelového rozhodnutí a výhodnosti podané nabídky zadavatel s odkazem na komentářovou literaturu ve vztahu k § 127 odst. 2 písm. h) zákona konstatuje, že „možnost takového zrušení může zadavatel využít pouze do té doby, než odešle oznámení o výběru dodavatele dle § 50, resp. § 123. Toto omezení zřejmě reflektuje důvod této úpravy, kterým je absence možnosti porovnání více nabídek splňující zadávací podmínky. Zadavatel tak nemusí mít jistotu, že nabízené plnění je skutečně ekonomicky výhodné. Nebylo by proto logické, aby zadavatel nejprve rozhodl o výběru nabídky a pak řízení s odkazem na její neekonomičnost opět zrušil. Je však otázkou, zda toto omezení nemělo spíše být vázáno již na výzvu dle § 122 odst. 3, resp. výběr dodavatele dle § 122 odst. 1, neboť již v tomto okamžiku musí být zřejmé, zda nabídka je či není pro zadavatele dostatečně ekonomiky výhodná (atraktivní). Jde v podstatě o speciální případ ekonomických důvodů dle písmene d), které zde však zadavatel nemusí prokazovat. S ohledem na zásadu transparentnosti však lze doporučit, aby zadavatel i v tomto případě důvody pro zrušení zadávacího řízení specifikoval věcně (nad rámec

Závěrem svého vyjádření zadavatel žádá, aby Úřad návrh ve smyslu § 265 písm. a) zákona v celém rozsahu zamítl, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dne 25. 1. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Návrh na přerušení řízení“ z téhož dne.

Dne 25. 1. 2022 doručil navrhovatel Úřadu žádost o přerušení řízení s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že jeho návrhem napadené rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno orgánem Karlovarského kraje, který k tomu neměl pravomoc, a tedy napadené rozhodnutí je absolutně neplatné, proto nemůže vyvolávat žádné účinky ve smyslu zákona, a proto napadl navrhovatel platnost tohoto rozhodnutí jako právního úkonu žalobou na určení neplatnosti u Okresního soudu Karlovy Vary. Takto zahájené soudní řízení je třeba dle navrhovatele považovat za řízení o předběžné otázce významné pro posouzení jím podaného

Dne 1. 2. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Replika k vyjádření zadavatele“ z téhož dne.

Úřad obdržel od navrhovatele dne 1. 2. 2022 repliku k vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „replika navrhovatele“). Argumentace v ní uvedená obsahově navazuje na argumentaci navrhovatele v návrhu, případně námitkách.

Usnesením č. j. ÚOHS-04366/2022/511 ze dne 4. 2. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-05313/2022/511 ze dne 11. 2. 2022 Úřad zamítl žádost zadavatele o přerušení řízení ze dne 25. 1. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-05367/2022/511 ze dne 11. 2. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením ÚOHS-06173/2022/511 ze dne 17. 2. 2022 Úřad na žádost navrhovatele prodloužil lhůtu, ve které byli účastníci řízení oprávněni se vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do

Dne 22. 2. 2022 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům ze dne 22. 2. 2022 (dále i jen „vyjádření navrhovatele“ či „vyjádření k podkladům“) namítá nekompletnost podkladů k rozhodnutí, když říká, že „…správní spis neobsahuje všechny podklady rozhodnutí a není tak aktuálně možné ve věci rozhodnout.“. V důsledku toho „…navrhovatel žádá ÚOHS, aby uvedené podklady do správního spisu řádně doplnil, resp. aby vyzval zadavatele, jakožto osobu odpovědnou za uchování dokumentace o zadávacím řízení, aby výše uvedené dokumenty ÚOHS předložil. Navrhovatel v souvislosti s výše uvedeným žádá ÚOHS, aby po doplnění uvedených podkladů do správního spisu opětovně vyzval účastníky řízení k seznámení s podklady rozhodnutí a k zaslání vyjádření k takto doplněným podkladům rozhodnutí.“.

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rovněž zdůrazňuje, že trvá na obsahu návrhu a svých následných podání, neboť je přesvědčen, že k veškerým jím rozporovaným skutečnostem v rámci šetřeného zadávacího řízení skutečně došlo. Současně v této souvislosti odkazuje na svá předchozí podání k Úřadu.

V dalším navrhovatel ve svém vyjádření (i s odkazem na dokument s názvem „Materiál pro jednání vedení Karlovarského kraje“, ze dne 14. 2. 2022, jenž tvoří přílohu vyjádření k podkladům) konstatuje, že zadavatel plánuje směřovat k zahájení nového zadávacího řízení se shodným předmětem, jakým je předmět veřejné zakázky dotčené ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0003/2022/VZ, a to, aniž by bylo toto správní řízení (a tedy i předmětné zadávací řízení) pravomocně ukončeno. Svým postupem tak zadavatel dle navrhovatele jednoznačně směřuje k tomu, aby „…navrhovatele, jakožto jediného účastníka dotčeného zadávacího řízení, se kterým však extenzivně jednal, a kterému fakticky oznámil jeho výběr jakožto dodavatele, se kterým plánuje uzavřít smlouvu, krátil na jeho právech a znemožnil mu plnit předmět veřejné zakázky a generovat tak přiměřený zisk.“ Navrhovatel proto považuje postup zadavatele za účelový a rozporný se zákonem. Jak navrhovatel ve vyjádření uvádí, považuje postup zadavatele za „jednoznačný pokus o obcházení zákona, konkrétně pak ustanovení § 51 odst. 4

Zároveň se navrhovatel ve vyjádření k podkladům vrací ke svému požadavku na přerušení řízení. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že „…důvody pro přerušení řízení vedeného Úřadem jsou dány z důvodu existence předběžné otázky ne/platnosti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, o které je vedeno soudní řízení před příslušným obecným soudem, neboť toto rozhodnutí nebylo přijato věcně příslušným orgánem.“. Současně navrhovatel dovozuje, že „[z] usnesení o nevyhovění návrhu na přerušení řízení totiž jednoznačně vyplývá, že ÚOHS není schopen tuto předběžnou otázku sám relevantně (s ohledem na dotčené právní normy) posoudit, neboť se nejedná o otázku, která by byla předmětem jeho odbornosti.“, a to mj. z toho, „…že se

Současně navrhovatel ve vyjádření konstatuje, že proti usnesení č. j. ÚOHS-05313/2022/511 ze dne 11. 2. 2022, kterým nebylo jeho žádosti o přerušení řízení ze strany Úřadu vyhověno, podal navrhovatel rozklad a žádá Úřad o přerušení správního řízení přinejmenším do okamžiku, kdy bude předsedou Úřadu o citovaném rozkladu pravomocně rozhodnuto.

Závěrem svého vyjádření pak navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 11. 2021, „[t]o ovšem nejdříve poté, co bude předsedou

Dne 21. 2. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Námitka podjatosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů v řízení vedeným pod sp. zn. ÚOHS-

Usneseními č. j. ÚOHS-07372/2022/163 ze dne 8. 3. 2022, č. j. ÚOHS-10449/2022/500 ze dne

Dne 22. 2. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Rozklad proti usnesení č. j. ÚOHS-05313/2022/511 ze dne 11. 2. 2022“ z téhož dne.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-10904/2022/162 ze dne 7. 4. 2022 předseda Úřadu rozklad proti usnesení sp. zn. ÚOHS-S0003/2022/VZ č. j. ÚOHS-05313/2022/511 ze dne 11. 2. 2022 jako nepřípustný zamítl.

Dne 1. 4. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Informace o nezákonném postupu zadavatele“ z téhož dne, který na základě výzvy Úřadu k doplnění informací, č. j.

Dne 5. 4. 2022 byl Úřadu od navrhovatele doručen přípis s názvem „Opakovaný návrh na přerušení řízení“ z téhož dne.

Dne 5. 4. 2022 doručil navrhovatel Úřadu v rámci přípisu s názvem „Opakovaný návrh na přerušení řízení“ žádost o přerušení správního řízení (dále jen „žádost 3“).

V žádosti 3 se navrhovatel opětovně domáhá přerušení správního řízení ve smyslu § 64 odst.

Konkrétně navrhovatel v žádosti 3 argumentuje tím, že zadavatel ve svém vyjádření k žalobě navrhovatele ze dne 14. 3. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele“), které je přílohou žádosti 3, popírá závěry Úřadu vyslovené v původním usnesení, když dle slov navrhovatele „…jasně uvádí, že Zastupitelstvo skutečně rozhodovalo buď o zrušení zadávacího řízení nebo o podpisu smlouvy.“

Dle přesvědčení navrhovatele zadavatel svým vyjádřením, že „…Zastupitelstvo tento návrh usnesení projednávalo jako 47. bod na svém 12. jednání, avšak žádné usnesení k tomuto bodu nebylo Zastupitelstvem Karlovarského kraje přijato. Z přítomných zastupitelů Karlovarského kraje hlasovalo pro přijetí varianty A (tedy navýšení finančního krytí veřejné zakázky a uzavřením smlouvy s žalobcem jako jediným uchazečem o veřejnou zakázku) pouze 13 zastupitelů, proti přijetí hlasovali 3 zastupitelé, avšak 14 zastupitelů se hlasování zdrželo a 7 nehlasovalo. K variantě B (tedy zrušení zadávacího řízení) hlasovalo pro přijetí 21 zastupitelů, proti nebyl žádný zastupitel, 6 se jich hlasování zdrželo a 10 nehlasovalo. Ani k jedné z variant tak nebylo usnesení přijato, neboť ani k jedné z variant nehlasoval pro přijetí usnesení dostatečný počet zastupitelů z celkových 37 přítomných. Zastupitelstvo Karlovarského kraje tak nepřijalo žádné usnesení a věc dále nebyla řešena zastupitelstvem…“ dokládá, že

Usnesením č. j. ÚOHS-12951/2022/511 ze dne 14. 4. 2022 Úřad zamítl žádost 2 navrhovatele o přerušení řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-12959/2022/511 ze dne 14. 4. 2022 Úřad zamítl žádost 3 navrhovatele o přerušení řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-13231/2022/511 ze dne 20. 4. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 27. 4. 2022 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne

Navrhovatel předně v rámci svého vyjádření opětovně žádá o přerušení správního řízení, přičemž v této souvislosti sděluje, že v soudním řízení vedeném před Okresním soudem v Karlových Varech o určení neplatnosti usnesení Rady Karlovarského kraje č. RK 1314/11/21 ze dne 22. 11. 2021 (dále jen „předmětné soudní řízení“) bylo vydáno usnesení č. j. 20 C

Navrhovatel tvrdí, že pokud dojde k vydání pravomocného rozhodnutí o zamítnutí návrhu ještě předtím, než shora uvedený soud pravomocně rozhodne, nebude již mít toto soudní rozhodnutí pro něj žádný význam. Navrhovatel má za to, že i v případě pro něj kladného soudního rozhodnutí již totiž nebude moci být v dotčeném zadávacím řízení pokračováno, neboť toto bude ex lege ukončeno a on nebude moci uzavřít se zadavatelem smlouvu na předmět veřejné zakázky, ze které mu má plynout přiměřený zisk. V takovém případě by k pořízení autobusů došlo vždy již v jiném než aktuálním zadávacím řízení, čímž by bylo rozhodnutí soudu o případné neplatnosti dotčeného rozhodnutí efektivně obejito.

Navrhovatel dále uvádí, že „přerušení tohoto správního řízení nepředstavuje na rozdíl od nařízení předběžného opatření negativní zásah do sféry zadavatele. Pokud přitom byly

V závěru svého vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 4. 2022 navrhovatel konstatuje, že v plném rozsahu trvá na svém návrhu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, jako i na základě vlastního zjištění, rozhodl o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. K výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 a 2 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. h) zákona je vybraným dodavatelem účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy.

Podle § 39 odst. 4 zákona může zadavatel (pokud zákon nestanoví na jiném místě jinak) provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 50 zákona zadavatel všem účastníků zadávacího řízení odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále (v zákoně) stanoveno jinak.

Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

Podle § 122 odst. 2 zákona, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

Podle § 122 odst. 3 zákona zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici, a dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 zákona.

Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a),

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

Podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace je účelem šetřené veřejné zakázky „…uzavření kupní smlouvy na dodávku příměstských CNG autobusů a smlouvy o poskytování služeb full-service

Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „…nákup příměstských nízkoemisních autobusů určených k zajištění dopravní obslužnosti veřejnou autobusovou dopravou ve čtyřech oblastech Karlovarského kraje, které budou využívat alternativní palivo

Podle bodu 2.8 zadávací dokumentace je šetřená veřejná zakázka „…spolufinancována z prostředků Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj z Integrovaného regionálního operačního programu na základě 93. výzvy IROP – Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro uhelné regiony II - SC 1.2 Ministerstva pro místní rozvoj, a to na základě těchto čtyř (4) projektů: •

Z bodu 2. dokumentu s názvem „Protokol o prvním jednání hodnotící komise“ ze dne 15. 9.

Z bodu 3. protokolu o prvním jednání hodnotící komise vyplývá, že „…[s] ohledem na skutečnost, že je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, nebylo v souladu s § 122

Z bodu 2. dokumentu s názvem „Protokol o druhém jednání hodnotící komise“ ze dne 23. 9.

Z dokumentu s názvem „Výzva k předložení dokladů“ ze dne 7. 10. 2021 (dále jen „výzva k předložení dokladů“) vyplývá, že zadavatel ve smyslu § 122 odst. 3 zákona »…žádá tímto vybraného dodavatele zadávacího řízení, tj. sdružení společností „CNG autobusy pro

Z dokumentu s názvem Usnesení z 219. jednání Rady Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 31. srpna 2020 (mimo řádný termín) v budově Krajského úřadu Karlovarského kraje v době od 10:03 do 14:30 hodin (dále i jen „usnesení z 219. jednání rady Karlovarského kraje“), bodu 9. schváleného programu jednání mj. vyplývá, že rada »souhlasí a doporučuje

Z dokumentu s názvem Usnesení ze 49. jednání Rady Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 27. října 2021 (mimo řádný termín) v budově Krajského úřadu Karlovarského kraje v době od 8:30 do 9:00 hodin (dále i jen „usnesení ze 49. jednání rady Karlovarského kraje“), bodu 1. schváleného programu jednání mj. vyplývá, že rada »souhlasí a doporučuje Zastupitelstvu

Z dokumentu s názvem Usnesení z 52. jednání Rady Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 22. listopadu 2021 v budově Krajského úřadu Karlovarského kraje v době od 9:00 do 11:25 hodin a od 11:35 do 12:57 hodin (dále i jen „usnesení z 52. jednání rady Karlovarského kraje“), bodu 72. schváleného programu jednání mj. vyplývá, že rada »schvaluje rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj“ dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, podle návrhu«, současně též »schvaluje písemnou zprávu zadavatele podle návrhu«, a dále »ukládá odboru řízení projektů na základě uzavřené smlouvy na definování předmětu zakázky a administraci veřejné zakázky č. KK002342/2020 učinit veškeré kroky nutné ke zrušení veřejné zakázky „Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj“, prostřednictvím advokátní kanceláře

Z dokumentu s názvem Usnesení z 12. jednání Zastupitelstva Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 01.11.2021 v době od 9:03 do 20:44 hod. v Kulturním a společenském středisku Chodov, s.r.o., náměstí ČSM 1022, 357 35 Chodov (dále i jen „usnesení z 12. jednání zastupitelstva Karlovarského kraje“), bodu 47. schváleného programu jednání mj. vyplývá, že zastupitelstvo »schvaluje informace o projektech „Nákup nízkoemisních autobusů pro I. - IV. oblast Karlovarského kraje“, registrační čísla projektů CZ.06.1.13/0.0/0.0/19_115/0013402,

Z dokumentu s názvem Usnesení z 13. jednání Zastupitelstva Karlovarského kraje, které se uskutečnilo dne 13.12.2021 v době od 9:06 do 18:17 hodin v Kulturním a společenském středisku Chodov, s.r.o., náměstí ČSM 1022, 357 35 Chodov (dále i jen „usnesení z 13. jednání zastupitelstva Karlovarského kraje“), bodu 80. schváleného programu jednání mj. vyplývá, že zastupitelstvo »- schvaluje informace o projektech „Nákup nízkoemisních autobusů pro I. - IV. oblast Karlovarského kraje", registrační čísla projektů CZ.06.1.13/0.0/0.0/19_115/0013402,

Z dokumentu s názvem „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne

Z dokumentu s názvem „Sdělení zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 11. 2021 vyplývá, že zadavatel „…tímto v souladu s § 128 ZZVZ sděluje účastníkovi zadávacího řízení (…), že Zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na Veřejnou zakázku z důvodu dle § 127

Úřad v šetřeném případě posuzoval, zda zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu se zákonem, přičemž posuzoval postup zadavatele v kontextu navrhovatelem namítaných skutečností.

Navrhovatel v šetřeném případě považuje za sporných několik skutečností. Předně dle jeho názoru došlo ze strany zadavatele k nezákonnému zrušení předmětného zadávacího řízení, když bylo dle navrhovatele učiněno k tomu nekompetentním orgánem. V souvislosti se zrušením zadávacího řízení navrhovatel rovněž napadá porušení § 127 odst. 2 písm. h) zákona, porušení základních zásad zakotvených v § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, jako i obecně závazných právních předpisů, zejména zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Současně navrhovatel namítá, že zadavatel porušil § 245 odst. 1 zákona, když se nevypořádal dostatečně a srozumitelně s jím podanými námitkami.

K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší ve smyslu § 127 odst. 1 zákona, když po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.

Smyslem zákonem striktně vyjmenovaných situací, za kterých lze dle vůle zadavatele zrušit zadávací řízení je zejména omezení možnosti zneužití tohoto institutu, při současném zachování právní jistoty jednotlivých účastníků zadávacího řízení (dodavatelů). Jak ostatně dovodil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, „(…) [j]akékoliv zrušení zadávacího řízení (…) musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…)“, zrušení zadávacího řízení je vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy. Obdobně uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j.

Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Navrhovatel v šetřeném případě ve vztahu k zadavatelem provedenému zrušení zadávacího řízení namítá nejen porušení § 127 odst. 2 písm. h) zákona, konkrétně tedy skutečnost, že zadavatel ve svém postupu v rámci předmětného zadávacího řízení již odeslal navrhovateli oznámení o výběru dodavatele, a tedy nebyl již oprávněn využít postup dle citovaného ustanovení zákona, ale namítá mj. i skutečnost, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno orgánem zadavatele, který k tomu nebyl kompetentní.

Úřad se bude nejprve zabývat námitkou navrhovatele týkající se orgánu, prostřednictvím kterého zadavatel rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení.

Navrhovatel v návrhu namítá, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno dne 22. 11. 2021 radou Karlovarského kraje na jejím 52. jednání, která ale nebyla oprávněna o zrušení zadávacího řízení rozhodnout, protože neměla věcnou příslušnost, která náležela pouze zastupitelstvu Karlovarského kraje. Rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení je z toho důvodu dle navrhovatele absolutně neplatné, neboť nebylo přijato k tomu kompetentním orgánem. Věcnou příslušnost zastupitelstva v souvislosti se zrušením zadávacího řízení dovozuje navrhovatel ze skutečnosti, že ač otázka ukončení předmětného zadávacího řízení náležela původně radě, zastupitelstvo na svém 12. jednání dne 1. 11. 2021 jednalo o radou navržených dvou variantách ukončení zadávacího řízení, čímž si dle přesvědčení navrhovatele zastupitelstvo svou působnost v této věci vyhradilo, i když žádná z variant schválená nebyla.

Zadavatel v této souvislosti ve svém vyjádření argumentaci navrhovatele zcela odmítá, považuje ji za nepodloženou a zjevně účelovou. Zároveň ve svém vyjádření uvádí, že rozhodování o zrušení zadávacího řízení spadá do pravomoci rady dle § 59 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tedy že rada v rámci tzv. nevyhrazené pravomoci zabezpečuje rozhodování v záležitostech patřících do samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo, přičemž zastupitelstvo si, jak uvádí zadavatel, uvedenou otázku nevyhradilo. Zadavatel odmítá a považuje za irelevantní polemiku navrhovatele o tom, jakým způsobem si zastupitelstvo může vyhradit rozhodování o určité otázce, zda tak může učinit případně i konkludentně.

Úřad k tomu uvádí následující.

Z usnesení z 12. jednání zastupitelstva ze dne 1. 11. 2021 mj. vyplývá, že zastupitelstvo »schvaluje informace o projektech „Nákup nízkoemisních autobusů pro I. - IV. oblast

Současně pak z usnesení z 52. jednání rady ze dne 22. 11. 2021 mj. vyplývá, že rada »schvaluje rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup CNG autobusů pro

Dle názoru Úřadu z obsahu citovaných usnesení nelze nijak dovodit přesun kompetencí týkajících se předmětné veřejné zakázky z rady na zastupitelstvo. Z obsahu citovaných usnesení totiž dle Úřadu vyplývá jen to, že zastupitelstvo rozhodovalo, resp. jednalo

jednání ze dne 13. 12. 2021 nijak nerozporovalo usnesení rady ze dne 22. 11. 2021, jímž bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení. Dle Úřadu si lze jen těžko představit situaci, že by dané orgány zadavatele vzájemně nevěděly o svých krocích, resp. usneseních, které navíc byly opět činěny s několikatýdenním odstupem. Z uvedeného tedy Úřad dovozuje, že zastupitelstvo na svém 13. jednání ze dne 13. 12. 2021 již muselo mít informaci, že došlo ze strany rady ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pokud se proti této skutečnosti nijak neohradilo, jak jasně vyplývá z obsahu usnesení z 13. jednání zastupitelstva ze dne

S odkazem na uvedené tedy Úřad konstatuje, že mu nevznikla pochybnost o platnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jak již ostatně konstatoval i ve svém usnesení č. j.

Jak je uvedeno výše, navrhovatel v návrhu také namítá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a rovněž tak sdělení o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v rozporu se zákonem a zadavatel porušil § 127 odst. 2 písm. h) zákona. K tomu Úřad uvádí následující.

Postup dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. h) zákona se řadí mezi fakultativní možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení (viz k tomu výše), přičemž dle citovaného ustanovení zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, přičemž zadavatel tento důvod zrušení může použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel může pro účely zrušení zadávacího řízení využít tento důvod pouze za kumulativního splnění obou uvedených podmínek.

K možnosti zrušit zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona se komentářová literatura

Pokud jde o splnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona v šetřeném případě, tj. o to, zda je, resp. byl v šetřeném zadávacím řízení v době jeho zrušení jediný účastník (navrhovatel), a současně zda v okamžiku zrušení zadávacího řízení nedošlo ze strany zadavatele k odeslání oznámení o výběru, pak Úřad uvádí následující.

V šetřeném případě zadavatel v zadávacím řízení obdržel nabídku od jednoho dodavatele, jímž je navrhovatel. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení zároveň nevyplývá, že by zadavatel přistoupil k vyloučení tohoto jediného účastníka zadávacího řízení. Tudíž lze na základě právě uvedeného konstatovat, že v okamžiku, kdy ze strany zadavatele došlo ke zrušení zadávacího řízení, tj. dne 22. 10. 2021, se předmětného zadávacího řízení účastnil jen navrhovatel. Úřad má tedy za to, že v šetřeném případě byla naplněna podmínka jediného účastníka zadávacího řízení pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. h) zákona.

Ke splnění druhé podmínky, jejíž splnění je pro možnost zrušení zadávacího řízení v souladu s § 127 odst. 2 písm. h) zákona vyžadováno, tedy že zadavatel může zrušit zadávací řízení pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele, Úřad uvádí, že v šetřeném případě nastala

Navrhovatel je přesvědčen, že tím, že ve výzvě, kterou jej zadavatel vyzval k předložení dokladů ve smyslu § 122 odst. 3 zákona, použil zadavatel formulaci „…žádá tímto vybraného dodavatele1 zadávacího řízení, tj. sdružení společností „CNG autobusy pro Karlovarský kraj“ s vedoucím společníkem SOR Libchavy spol. s r.o., se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy (dále jen „účastník“), o předložení…“, došlo ze strany zadavatele k oznámení o výběru dodavatele ve smyslu zákona. Zadavatel s uvedenou interpretací navrhovatele nesouhlasí, neboť, jak zdůrazňuje, „…z povahy věci je výzva k součinnosti zasílána před oznámením o výběru, jelikož na základě výzvy k součinnosti jsou obvykle předkládány dokumenty nutné pro odeslání oznámení o výběru…“. Zároveň zadavatel v této souvislosti konstatuje, že nemohl odeslat oznámení o výběru, když k výběru dodavatele zadavatelem ani nedošlo.

Úřad na tomto místě konstatuje, že pro posouzení splnění druhé podmínky zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona je rozhodující nikoliv zadavatelem provedený nebo neprovedený výběr dodavatele, ale skutečnost, zda ze strany zadavatele došlo nebo nedošlo k odeslání oznámení o výběru. Úřad však považuje za potřebné vyjádřit se i k pojmu „vybraný dodavatel“2. Z pohledu terminologie zákona je totiž potřeba rozlišovat pojem „vybraný dodavatel“ před provedením rozhodnutí o výběru a po jeho provedení. V případě, že je účastník zadávacího řízení vyzýván k předložení dokladů dle § 122 odst. 3 zákona, je sice ve smyslu citovaného ustanovení formálně označován jako „vybraný dodavatel“, ale ve skutečnosti se jedná o účastníka, který byl zadavatelem tzv. „předvybrán“ (před ověřením všech náležitostí), ale který nemusí být nutně tím, se kterým zadavatel nakonec smlouvu uzavře, neboť ještě může zjistit, že tento „předvybraný dodavatel“ nesplňuje vše, co zadavatel požadoval. Takový „předvybraný dodavatel“ tak nenaplňuje podmínky § 122 odst. 1 zákona týkající se povinnosti zadavatele vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení. Každý takový „předběžně“ vybraný dodavatel může být například i vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 8 zákona. Faktické rozhodnutí o výběru dodavatele tak může nastat až po okamžiku prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Naproti tomu skutečný vybraný dodavatel je pak ten, který „prošel“ i popsaným ověřením veškerých zadavatelem požadovaných náležitostí a zadavatel jeho výběr oznamuje ve smyslu § 50 zákona, resp. § 123 zákona. V této souvislosti tak lze v šetřeném případě navrhovatele považovat „pouze“ za „předvybraného dodavatele“, nikoliv za vybraného dodavatele.

Pokud tedy navrhovatel vyvozuje, že daná výzva dle § 122 odst. 3 zákona je oznámením o výběru dodavatele ze skutečnosti, že v ní byl označen jako „vybraný dodavatel“, a v souvislosti se samotným zněním § 122 odst. 3 zákona, ze kterého dle navrhovatele vyplývá, že tato výzva je odesílána vždy pouze vybranému dodavateli, nelze ve světle shora uvedeného

Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že v šetřeném případě nenastala ani situace předvídaná v § 50 zákona, resp. § 123 zákona, tedy že zadavatel v oznámení o výběru, které je povinen účastníkům zadávacího řízení odeslat, uvede nejen identifikační údaje vybraného dodavatele, ale svůj výběr rovněž náležitě odůvodní. Po posouzení obsahu sporné výzvy zadavatele navrhovateli (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad dospěl k závěru, že v šetřeném případě sporná výzva zadavatele navrhovateli zákonem předvídané náležitosti nesplňovala. Tudíž i v tomto smyslu lze předpokládat, že nebylo záměrem zadavatele oznamovat navrhovateli výběr dodavatele. Úřad v této souvislosti k argumentaci navrhovatele ohledně citované výzvy, týkající se náležitostí oznámení o výběru ve smyslu § 50 zákona, kde navrhovatel uvádí mj., že „[j]e sice pravdou, že výzva neobsahuje ve smyslu § 50 ZZVZ odůvodnění o výběru, nicméně v případě, kdy je účastníkem řízení toliko jediný dodavatel, není odůvodnění výběru jeho nabídky z povahy věci nezbytnou součástí oznámení o výběru, když důvod pro výběr jeho nabídky je zcela zřejmý. V takovém řízení totiž zadavatel nemá na výběr z více nabídek, a proto ani nemusí podrobněji odůvodňovat, proč vybral právě jedinou podanou nabídku. To reflektuje také ustanovení § 123 ZZVZ, dle kterého v případě, kdy je účastníkem zadávacího řízení toliko jeden účastník, nemusí být součástí oznámení o výběru zpráva o hodnocení nabídek ani výsledek posouzení splnění podmínek účasti…“, současně konstatuje, že z § 50 zákona a ani z jiných ustanovení zákona nikterak nevyplývá, že v situaci, kdy je v zadávacím řízení pouze jeden účastník, nemusí oznámení zadavatele o výběru splňovat náležitosti citovaného ustanovení. Ustanovení § 123 zákona pracuje v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník, pouze s výjimkou spočívající v tom, že součástí oznámení o výběru v takovém případě nemusí být zpráva o hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, nikoliv však odůvodnění výběru. Obdobně i relevantní komentářová literatura dovozuje, že „…nezbytnou náležitostí oznámení o výběru je odůvodnění tohoto výběru. Obsah a rozsah odůvodnění výběru zákon v komentovaném ustanovení blíže nespecifikuje. Obecně lze konstatovat, že se bude odvíjet zejména od významu zadávacího řízení (jeho předpokládané hodnoty a zvoleného režimu), druhu zadávacího řízení, celkového počtu podaných nabídek a zejména zvoleného způsobu hodnocení a vybraných kritérií hodnocení. S ohledem na základní zásady zadávacího řízení, zejména na zásadu transparentnosti a přiměřenosti, a rovněž s ohledem na sledovaný účel (zajištění minimální informovanosti uchazečů o zdůvodnění provedeného výběru), by z něj však mělo být vždy patrné, proč byla nabídka konkrétního dodavatele zadavatelem vybrána a v čem byla tato nabídka zadavatelem shledána, resp. vyhodnocena, jako nejvhodnější ze všech. Odůvodnění výběru prostým a strohým konstatováním typu, že se jedná o nabídku ze všech nejvýhodnější nebo o nabídku, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější, požadavkům zákona a základním zásadám zadávacího řízení nevyhoví. Výše uvedené náležitosti oznámení o výběru jsou základními a minimálními náležitostmi oznámení, které ZVZ [zákon] stanoví pro všechny druhy zadávacího řízení.“3.

Úřad tedy na základě výše uvedeného nemůže přisvědčit tvrzení navrhovatele, že výzvou zadavatele dle § 122 odst. 3 zákona došlo k odeslání oznámení zadavatele o výběru

S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě byla ze strany zadavatele naplněna rovněž druhá podmínka pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona, tedy že zadavatel může zrušit zadávací řízení do doby, než odešle oznámení o výběru.

Jelikož v šetřeném případě má Úřad postaveno najisto, že ke dni zrušení zadávacího řízení byl v zadávacím řízení pouze jediný účastník (navrhovatel) a zadavatel neodeslal tomuto jedinému účastníkovi zadávacího řízení (tj. navrhovateli) oznámení o výběru, tedy byly naplněny obě podmínky pro možné zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona, má Úřad za to, že ze strany zadavatele došlo ke zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

Navrhovatel ve svém návrhu také namítá porušení § 245 odst. 1 zákona zadavatelem, neboť se dle jeho přesvědčení podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, konkrétně zadavatel dle navrhovatele nevypořádal několik podstatných argumentů.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9.

Pokud zadavatel, resp. rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající jen ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky