ROZHODNUTÍ

ÚOHS S0026/2019/TS – Možné porušení § 4 odst. 1

ÚOHS · 18. 5. 2022

O co šlo

Možné porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

Spisová značka: ÚOHS-S0026/2019/TS

Číslo jednací: ÚOHS-14199/2022/462

Brno 2. 5. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS,

zahájeném dne 17. 1. 2019 z moci úřední podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti

za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,

ve znění pozdějších předpisů, § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle

při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších

předpisů a § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně

některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,

ve věci možného porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné

tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění

pozdějších předpisů, jehož účastníkem je

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

společnost HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00,

IČO 19014325, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 3. 2017 Mgr. Janem Kubicou,

advokátem, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava – Poruba,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších

předpisů toto:

ROZHODNUTÍ:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS

přijímá dle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských

a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, níže uvedené

závazky navržené dle § 6 odst. 3 téhož zákona účastníkem řízení, společností HRUŠKA,

spol. s r.o., se sídlem Na Hrázi 3228/2, Ostrava – Martinov, PSČ 723 00, IČO 19014325

(dále jen „účastník řízení“ nebo „společnost Hruška“), k odstranění závadného stavu,

a ukládá jejich splnění:

Účastník řízení se zavazuje, že do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí písemně informuje své dodavatele potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, o obsahu bodů 3, 5 a 6 výroku I. tohoto rozhodnutí.

Účastník řízení se zavazuje, že do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže seznam svých dodavatelů potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení, u kterých došlo v období od 17. 1. 2019 do dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí k odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu (podle ustanovení o plnohodnotném servisu může účastník řízení vrátit dodavateli zboží před uplynutím záruční doby nebo snížit cenu zásob u odběratele s ohroženou záruční lhůtou, dále jen „plnohodnotný servis“) ze smluvní dokumentace uzavřené s účastníkem řízení; tento seznam bude obsahovat identifikaci dodavatele (obchodní firma nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo) a datum odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu (například datum změny smluvní dokumentace nebo zániku závazkového právního vztahu nebo datum, ke kterému již smluvní dokumentace ustanovení o plnohodnotném servisu neobsahovala).

Účastník řízení se zavazuje zajistit ve lhůtě do 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí odstranění ustanovení o plnohodnotném servisu ze všech typů smluv a dohod uzavřených se svými dodavateli potravin, kteří se nacházejí v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází

účastník řízení.

Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže části platných interních předpisů nebo jiných administrativních opatření, ze kterých bude zřejmé, že zavedl do své obchodní praxe a obchodní praxe osob ovládaných podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, zásady a kontrolní mechanismy, jejichž pomocí se během procesu uzavírání smluv s dodavateli potravin a při dodávkách potravin zabrání porušování zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů.

Účastník řízení se zavazuje, že se ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení.

Účastník řízení se zavazuje zajistit, že ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí se osoby, které ovládá podle § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů, zdrží jednání spočívajícího ve sjednávání nebo uplatňování (například účtování plateb) plnohodnotného servisu se svými dodavateli potravin, kteří jsou v nižším obratovém pásmu dle čl. I. odst. 2 směrnice

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách

mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, v porovnání s obratovým

pásmem, ve kterém se nachází účastník řízení.

Účastník řízení se zavazuje, že ve lhůtě do 8 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vrátí každému ze 71 níže uvedených dodavatelů potravin převodem na jeho bankovní účet částku plnohodnotného servisu včetně DPH, kterou od něj obdržel v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2018; v textové části příkazu k úhradě bude jako důvod platby uvedeno „vrácení platby za plnohodnotný servis“. V tabulce, která je součástí této části výroku, jsou uvedeni dodavatelé, kterým budou vráceny částky plnohodnotného servisu (obchodní firma nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo), jejich bankovní účty a souhrnné částky plnohodnotného servisu, které jim na tyto bankovní účty budou účastníkem řízení poukázány.

Poř.

č.

Název dodavatele:

IČO dodavatele:

Částka

plnohodnotného plnohodnotného

servisu v Kč

bez DPH určená

včetně DPH

k vrácení

určená k vrácení

dodavateli:

Číslo bankovního účtu

dodavatele, na který bude

poukázána vratka plateb

plnohodnotného servisu:

číslo účtu

dodavatele

kód

banky

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

48.

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

57.

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

60.

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

66.

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

[…OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …]

II.

Účastníku řízení se podle § 6 odst. 2, věta druhá, zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle

při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších

předpisů, k zajištění kontroly splnění závazků uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá

povinnost předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže:

do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vzorový (standardizovaný) text, kterým písemně informoval dodavatele potravin podle výroku I. bod 1 tohoto rozhodnutí a potvrzení nebo jiný dokument, ze kterého bude vyplývat, že tato

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

informace byla odeslána dodavatelům potravin účastníka řízení uvedeným ve výroku

bod 1 tohoto rozhodnutí,

do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí kopie výpisů z bankovního účtu účastníka řízení, ze kterých bude patrné, že byl splněn závazek účastníka řízení vrátit částky plnohodnotného servisu dle výroku I. bod 7 tohoto rozhodnutí.

III.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, vedené s účastníkem řízení ve věci možného

porušení § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji

zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů,

se podle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských

a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.

ODŮVODNĚNÍ:

Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

Na základě informací a podkladů získaných v rámci šetření podnětů sp. zn. ÚOHSP0586/2017/TS, ÚOHS-P0215/2017/TS, ÚOHS-P0602/2017/TS, ÚOHS-P0260/2018/TS a ÚOHS-P0076/2018/TS týkajících se společnosti Hruška dospěl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) k tomu, že je dáno důvodné podezření pro porušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o významné tržní síle“) ze strany účastníka řízení, a proto s účastníkem řízení zahájil z moci úřední řízení o přestupku vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS (dále též „správní řízení“). Správní řízení bylo zahájeno dne 17. 1. 2019, kdy bylo účastníkovi řízení doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku. Informace a podklady získané v rámci šetření podnětu se po zahájení správního řízení staly součástí spisu řízení o přestupku.1

Předmět řízení dle oznámení o zahájení řízení o přestupku2 sestával ze čtyř možných porušení zákona označených číslicemi 1 až 4, a to:

1) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala s některými dodavateli

potravin peněžní plnění přesahující zákonný limit 3 %, čímž se mohla dopustit

přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 3a

písm. a) zákona o významné tržní síle a/nebo přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a)

Spisy vedené pod sp. zn. ÚOHS-P0586/2017/TS, sp. zn. ÚOHS-P0215/2017/TS a sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS,

byly spojeny na základě usnesení č. j. ÚOHS-P0260/2018/TS-23904/2018/463/GKe, ze dne 15. 8. 2018, dostupné

ve správním spisu, č. l. 656 (dále vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0260/2018/TS).

Oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 15. 1. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-01269/2019/462/GKe,

dostupné ve správním spisu, č. l. 710-713.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní

sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 1 téhož zákona zneužije svoji

významnou tržní sílu (dále též „skutek I“).

2) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednala nejméně v jednom

případě peněžité plnění za možnost dodávat zboží, čímž se mohla dopustit

přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, ve spojení s § 4

odst. 1, 2 písm. e) zákona o významné tržní síle (dále též „skutek II“).

3) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala a/nebo uplatňovala

ve smlouvách s některými dodavateli potravin tzv. plnohodnotný servis spočívající

ve snížení zásob u odběratele s následným vystavením opravného daňového

dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty, a to

nejméně u tří dodavatelů. Uvedeným jednáním se účastník řízení mohl dopustit

přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona

o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu,

dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených

potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy (dále též „skutek III“).

4) jednání spočívající v tom, že společnost Hruška sjednávala s některými dodavateli

potravin rozdílná ustanovení o smluvní pokutě, ačkoliv se jednalo o srovnatelné

plnění, čímž se mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona

o významné tržní síle, ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. i) zákona o významné

tržní síle (dále též „skutek IV“).

Správní řízení týkající se skutku I., II. a IV. bylo rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHSS0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-28461/2020/460/ISt3, ze dne 11. 9. 2020, pravomocně zastaveno (viz dále v textu). Toto rozhodnutí, kterým Úřad přijímá závazky navržené účastníkem řízení, se tak týká pouze skutku III., kterým se účastníku řízení vytýká jednání spočívající ve sjednávání a uplatňování tzv. plnohodnotného servisu (dále v textu tohoto rozhodnutí označované zkráceně také jako „vytýkané jednání“, „plnohodnotný servis“ nebo „protiprávní jednání“).

V rámci správního řízení Úřad na základě žádostí o podklady a informace doplnil další listinný materiál pro dokazování. Úřad uskutečnil dvě místní šetření u dodavatelů účastníka řízení, a to u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]4 a u společnosti[…

OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].5

Na základě obdržených podkladů a jejich vyhodnocení a po provedených místních šetření se Úřad zaměřil především na dvě vytýkaná jednání, a to na překračování 3% limitu z ročních tržeb při sjednávání peněžních plnění s dodavateli (skutek I.) a na sjednávání a uplatňování práva na vrácení potravin dodavatelům, které je stanoveno ve smluvním ujednání o plnohodnotném servisu spočívajícím ve snížení zásob u odběratele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty, kdy dle zjištění Úřadu

Dostupné ve správním spisu, č. l. 2491-2541.

Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, č. l. 1914-1922.

Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, č. l. 1966-1974.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

v praxi posuzovaných případů nedochází k faktickému vracení zboží, nýbrž

k tzv. přecenění (skutek III.). Zbývající dvě vytýkaná jednání (skutek II. a skutek IV.)

po vyhodnocení provedených důkazů nepovažoval Úřad za dostatečně společensky

škodlivé, aby se jimi dále podrobněji zabýval.

Dne 1. 2. 2019 obdržel Úřad od účastníka řízení vyjádření6 k oznámení o zahájení řízení o přestupku, jehož součástí byl rovněž návrh závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a vyjádření účastníka řízení vztahující se k závažnosti vytýkaného jednání. Účastník řízení navrhl závazky ke každému ze čtyř možných porušení. Přípisem ze dne 22. 2. 20197 Úřad odmítl závazky navržené účastníkem řízení. Protože způsob vypořádání navržených závazků prvostupňovým orgánem byl shledán v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0187/2020/TS, č. j. ÚOHS-10412/2021/164/Aši, ze dne 21. 4. 2021 (dále jen „rozhodnutí předsedy

Úřadu“ nebo „rozhodnutí II. stupně“) jako nepřezkoumatelný, zabýval se detailně

v navazujícím řízení, po vrácení věci na první stupeň, orgán první stolice účastníkem

řízení navrženými závazky a jeho námitkou závažnosti vztahující se k vytýkanému

jednání (viz sdělení výhrad č. 38 ze dne 10. 2. 2022, část VI. Materiální stránka přestupku,

část VII. Účastníkem řízení navržené závazky a část VIII. Stanovení správního trestu).

Dne 21. 11. 2019 proběhlo se zástupci společnosti Hruška ústní jednání, jehož průběh byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.9 Zástupcům společnosti Hruška byla dána možnost doplnit svou argumentaci, popř. návrhy na doplnění dokazování.

Dne 20. 12. 2019 bylo Úřadu doručeno doplnění tvrzení a důkazů účastníka řízení k předmětnému správnímu řízení, a to zejména ve vztahu k možnému porušení zákona o významné tržní síle vytýkanými skutky I. a III.10

Dne 21. 1. 2020 Úřad dále obdržel vyjádření osoby ovládané účastníkem řízení, a to Maloobchodní sítě Hruška, spol. s r.o., IČO 258 52 264, se sídlem Táboritů 1, 772 00

Olomouc, které se vztahovalo k vytýkanému skutku III., jmenovitě k promočním

nákladům, které jsou fakturovány ovládanou osobou.11

Úřad v rámci správního řízení na základě žádostí o podklady a informace obdržel dne

2. 3. 2020 od účastníka řízení doplňující podklady pro roky 2018 a 2019 12, dále dne

24. 3. 2020 a dne 9. 4. 2020 obdržel další podklady na doplňující dotazy Úřadu13 a doplnil

další listinný materiál pro dokazování ve vztahu k možnému porušení zákona

o významné tržní síle v souvislosti s vytýkanými skutky I. a III.

Vyjádření k oznámení o zahájení řízení o přestupku zaslané účastníkem řízení dne 1.2.2019, dostupné ve spise

správního řízení č. l. 728–732.

Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-04114/2019/462/GKe, ze dne 22. 2. 2019, dostupné ve spise správního

řízení č.733-734.

Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 3631-3669.

Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-28356/2019/462/GKe, dostupné

ve správním spisu č. l. 2098-2102.

Doplnění tvrzení a důkazů účastníka řízení ze dne 20. 12. 2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2088-2096.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2097.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2114-2129.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2134-2137 a č. l. 2146-2224.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Po vyhodnocení nashromážděných podkladů a informací vydal Úřad dne 22. 4. 2020 sdělení výhrad, v němž účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise.

Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení

uložit.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 30/16 rozhodl (dále jen „nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16“), že ustanovení § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle se ve slovech „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Nález Ústavního soudu byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 27. 5. 2020.

Jelikož bylo účastníkovi řízení ve sdělení výhrad vytýkáno také jednání, u kterého měl

Úřad za to, že je v rozporu s částí ustanovení zrušenou Ústavním soudem, byl Úřad

povinen tuto novou právní situaci zohlednit; proto vydal dne 11. 6. 2020 (č. j. ÚOHS15775/2020/462/GKe) sdělení výhrad č. 2, které kompletně nahradilo původní sdělení

výhrad a ve kterém účastníkovi řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich

právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise.

Ve sdělení výhrad č. 2 Úřad informoval účastníka řízení také o tom, že hodlá zastavit

správní řízení ohledně skutků I., II. a IV. a dále, že ohledně vytýkaného skutku III. mu

hodlá vedle správní sankce uložit i nápravné opatření. Úřad dále informoval účastníka

řízení o výši pokuty, kterou mu hodlá ve správním řízení uložit.

Úřad dne 10. 7. 2020 obdržel od účastníka řízení vyjádření ke sdělení výhrad č. 2, a to včetně vyjádření [… OSOBNÍ ÚDAJ …] a odpovědí dodavatelů potravin, které oslovil samotný účastník řízení.14

Dne 15. 7. 2020 a 31. 7. 2020 obdržel Úřad na základě jeho přípisů ze dne 3. 7. 2020, č. j. ÚOHS-20398/2020/462/GKe a ze dne 23. 7. 2020, č. j. ÚOHS-22559/2020/462/GKe odpověď účastníka řízení doloženou dokumenty - Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2019 a Rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2019 společnosti HRUŠKA, spol. s r. o., PEKÁRNA

HRUŠKA, spol. s r. o. a Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o.15 Účastník řízení

k uvedeným dokumentům přiložil také tabulku s vyčíslenými údaji o nekonsolidovaných

obratech roku 2019 za prodej zboží, výrobků a služeb v Kč s výpočtem odhadu za prodej

potravin a služeb s tím souvisejících na území ČR.16

Dne 11. 9. 2020 vydal Úřad Rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0026/2019/TS, č. j. ÚOHS28461/2020/460/ISt (dále též „rozhodnutí I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad deklaroval, že se společnost Hruška dopustila v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2019 trvajícího přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle

Dostupné ve správním spisu č. l. 2398.1-2468.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2469-2474, 2478-2489.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2490.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

(toto jednání bylo v rozhodnutí I. stupně označováno jako skutek III.). Ve výroku II.

prvostupňového rozhodnutí uložil Úřad účastníku řízení za toto jednání pokutu ve výši

32.326.000 Kč a ohledně skutků I., II. a IV. (výroky IV., V. a VI. prvostupňového

rozhodnutí) správní řízení zastavil. Úřad uložil účastníkovi řízení podle § 6a zákona

o významné tržní síle rovněž opatření k nápravě (výrok III. prvostupňového rozhodnutí);

vedle toho uložil účastníkovi řízení také povinnost nahradit náklady řízení paušální

částkou ve výši. 3.500 Kč (výrok VII. prvostupňového rozhodnutí).

Proti výrokům I., II., III. a VII. rozhodnutí I. stupně podal účastník řízení dne 25. 9. 2020 rozklad17, námitky uvedené v tomto rozkladu pak podrobněji zdůvodnil v doplnění rozkladu ze dne 29. 9. 202018.

Rozhodnutím předsedy Úřadu bylo podle § 90 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 152 odst. 5 správního řádu (zejména z důvodu, že nedošlo ze strany Úřadu k přetržení jednoty skutku) rozhodnutí I. stupně ve výrocích I., II., III., a VII. zrušeno a vráceno Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu dospěl zejména k následujícím závěrům: o

Úřad aplikoval právní předpisy ve správném znění a právní rámec správního

řízení je tak zcela v pořádku. Úřad rovněž postupoval správně při zohlednění

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. 4. 2019

o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském

a potravinovém řetězci (dále jen „Směrnice“), neboť eurokonformně vyložil

zákon o významné tržní síle v souladu s cílem, který Směrnice sleduje.

Postup, jakým Úřad vyhodnotil, zda účastník řízení disponuje významnou tržní

silou, byl souladný s aplikovaným zněním zákona o významné tržní síle,

rozhodnutím předsedy ve věci Globus19 a judikaturou správních i obecných

soudů.

Úřad rovněž správně kvalifikoval vytýkané jednání podle § 4 odst. 2 písm. g)

zákona o významné tržní síle.

Úřad pochybil při stanovení délky posuzovaného trvajícího přestupku, neboť

nezohlednil přetržení jednoty skutku okamžikem doručení oznámení o zahájení

správního řízení, tj. dnem 17. 1. 2019. Tato nezákonnost vedla k nesprávnému

posouzení právní otázky viny (délky trvání přestupku).

Přetržení skutku může mít vliv i na materiální stránku přestupku, resp. na jeho

závažnost, proto se bude muset Úřad v navazujícím řízení zabývat opětovně

otázkou materiální stránky deliktu a jeho závažností v době od 1. 7. 2016

do 17. 1. 2019 a tato vyhodnocení závažnosti bude muset zohlednit

při případném stanovení zákonné a přiměřené sankce.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2546-2547.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2550-2558.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0001/2018/TS-31480/2018/310 ze dne 31. 10. 2018. Dostupné

z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti.html.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Výrok obsahující formulaci vytýkaného skutku je možné považovat

za problematický, s ohledem na použití slova „následně“, po kterém následuje

„soustavně uplatňoval“, což by prostřednictvím jazykového výkladu mohlo být

chápáno tak, že soustavné uplatňování plnohodnotného servisu časově

následovalo až po posuzovaném období, což jistě prvostupňový orgán

v uvedeném výroku nezamýšlel, neboť k uplatňování plnohodnotného servisu

docházelo prokazatelně po celé rozhodné období. Proto by měl být výrok

v navazujícím správním řízení přeformulován tak, aby byl jednoznačný a jasný

a aby reflektoval přetrženou jednotu skutku, případně počet zasažených

dodavatelů.

Úřad dále pochybil ve svém postupu vztahujícím se k posuzování návrhu

závazků účastníka řízení. Postup Úřadu je dle rozhodnutí předsedy Úřadu

rozporný s předchozí rozhodovací praxí Úřadu, neboť se Úřad navrženými

závazky de facto věcně nezabýval a o jejich podobě s účastníkem řízení

nejednal. Tímto postupem, který je nepřezkoumatelný, mohlo dojít dle názoru

předsedy Úřadu k porušení zásady rovnosti a zákazu diskriminace.

V navazujícím řízení by proto měl Úřad po přehodnocení závažnosti reflektující

dobu trvání deliktu zvážit možnost využití závazků ve smyslu § 6 zákona

o významné tržní síle a zohlednit přitom svou předchozí rozhodovací praxi.

S ohledem na shora uvedený názor předsedy Úřadu týkající se přetržení jednoty skutku a na problematickou formulaci vytýkaného jednání Úřad přípisem sp. zn. ÚOHSS0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-19594/2021/462/ENe, ze dne 17. 6. 2021,20 zaslal účastníku řízení upřesnění předmětu řízení. V návaznosti na upřesnění předmětu řízení Úřad v rámci doplnění dokazování zaslal účastníku řízení přípisem sp. zn. ÚOHSS0026/2019/TS, č. j. ÚOHS-20633/2021/462/GKe, ze dne 21. 6. 2021, žádost21 o informace a podklady, vůči kterým dodavatelům potravin byl účastníkem řízení nebo jinou s účastníkem řízení propojenou osobou, v jednotlivých časových obdobích během trvání deliktu uplatňován tzv. plnohodnotný servis (například přeceněním potravin), a to včetně údajů o souhrnných finančních částkách obsažených v daňových dokladech nebo opravných daňových dokladech, které se vztahují k praktice označované jako „přecenění zboží“. Úřad obdržel na uvedenou žádost o informace a podklady dne 7. 10. 2021 odpověď, vedenou ve správním spisu pod č. j. ÚOHS33828/2021/400/ISt.22

Dne 13. 1. 2022 proběhlo se zástupci společnosti Hruška ústní jednání vztahující se k závazkům navrženým účastníkem řízení k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, které Úřad obdržel dne 1. 2. 2019. Průběh tohoto jednání byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.23

Dostupné ve správním spisu č. l. 2619-2626.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2627-2633.

Dostupné ve správním spisu č. l 2688-2759.

Protokol o ústním jednání ze dne 13. 1. 2022, č. j.ÚOHS-00695/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l.

2818-2822.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Po vyhodnocení nashromážděných podkladů a informací vydal Úřad dne 10. 2. 2022 sdělení výhrad č. 324, které plně nahrazuje sdělení výhrad vydané dne 22. 4. 2020 (viz výše odst. 11 tohoto rozhodnutí) a sdělení výhrad č. 2 vydané dne 11. 6. 2020 (viz výše odst. 13 tohoto rozhodnutí). Ve sdělení výhrad č. 3 sdělil Úřad účastníkovi řízení základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Ve sdělení výhrad č. 3 vytýká Úřad společnosti Hruška, že: „v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 ve smluvních dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 72 z těchto dodavatelů, kteří jsou vedeni v přílohách25 č. 1 až č. 6 tohoto sdělení výhrad č. 3, tento plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním obviněná jako odběratel potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele potravin (dále v textu sdělení výhrad č. 3 označované zkráceně také jako „vytýkané jednání“, „plnohodnotný servis“ nebo „protiprávní jednání“). Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy.“

Dne 1. 3. 2022 obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad č. 3 spolu s popisem již přijatých opatření účastníkem řízení a s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle. 26 Současně účastník řízení potvrdil připravenost navržené závazky dále doplnit a případně doložit dalšími podklady. Uvedený návrh mimo jiné obsahoval závazek účastníka řízení předložit

Úřadu do 31. 3. 2022 doklad od všech dotčených dodavatelů o odsouhlasení výše

poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět

dodavatelům. Až na jednu výjimku byly avizované doklady Úřadu v uvedené lhůtě

doručeny27 (jeden z dodavatelů poskytl společnosti Hruška potvrzení o výši poplatku

Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 3631-3669

(včetně příloh).

Přílohy č. 1 až č. 6 sdělení výhrad č. 3 - Seznam dodavatelů, s nimiž byl sjednán a uplatňován tzv. plnohodnotný

servis spočívající ve snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením

opravného daňového dokladu v případě neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty.

Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve

smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, které bylo Úřadu doručeno dne 1.3.2022, dostupné ve správním spisu

č. l. 3700-3708.

Přípis společnosti Hruška doručený Úřadu dne 31. 3. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3721-3762.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

dodatečně, účastník řízení ho následně doručil Úřadu dne 4. 4. 202228). Výše uvedený

návrh závazků obdržel Úřad v zákonné lhůtě. Po předběžném posouzení tohoto návrhu

závazků dospěl Úřad k závěru, že pro kvalifikované posouzení navržených závazků je

třeba, aby ze strany účastníka řízení došlo k upřesnění a doplnění některých informací

souvisejících s navrženými závazky. Vzhledem k tomu byla společnost Hruška Úřadem

vyzvána29 k poskytnutí doplňujících informací, tyto účastník řízení doručil Úřadu

dne 4. 4. 2022.30

Dne 5. 4. 2022 proběhlo ústní jednání se zástupcem společnosti Hruška, jehož předmětem bylo projednání závazků k odstranění závadného stavu. Průběh tohoto jednání byl zaznamenán v protokolu o ústním jednání.31 Na základě ústního jednání měl účastník řízení vysvětlit Úřadu rozdíly ve výši plateb plnohodnotného servisu sdělených společností Hruška Úřadu dříve v průběhu správního řízení a částek plnohodnotného servisu určených k vrácení dodavatelům, jejichž výši uvedla společnost Hruška v přípisu doručeném Úřadu dne 4. 4. 2022, přičemž se jednalo o platby vyčíslené dotčenými dodavateli v souvislosti se započetím administrace procesu navrácení předmětných plateb (v protokolu o ústním jednání jmenovitě uvedeno 12 dodavatelů). Dále, pokud měl účastník řízení za to, že některým ze 72 dodavatelů by neměla být vrácena částka plnohodnotného servisu (v protokolu o ústním jednání jmenovitě uvedeni 2 dodavatelé), pak měl v termínu do 8. 4. 2022 písemně informovat Úřad o podrobných důvodech pro tento svůj záměr. V uvedeném termínu byly Úřadu požadované informace doručeny.32 Úřad je ale nevyhodnotil jako dostačující, a proto si vyžádal jejich doplnění.33

Následným přípisem účastníka řízení34 byly pro Úřad akceptovatelným způsobem

vysvětleny výše zmíněné rozdíly plateb účtovaných z titulu plnohodnotného servisu.

Údaje týkající se vratky platby plnohodnotného servisu určené dodavateli společnosti

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v likvidaci budou sděleny likvidátorem. Jako odůvodněnou

shledal Úřad rovněž argumentaci účastníka řízení svědčící pro nevrácení platby jednomu

z dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], který byl dle vyjádření účastníka řízení

omylem zařazen do přehledu dodavatelů, vůči nimž byl plnohodnotný servis uplatňován.

Tím se snížil celkový počet dodavatelů, kterým mají být vráceny částky plnohodnotného

servisu ze 72 na 71. Dále v rámci doplnění dokazování došlo k ponížení celkové částky

určené k vrácení dodavatelům účastníka řízení. Původní částka 19.814.103 Kč bez DPH

(která je uvedena ve sdělení výhrad č. 3) se snížila na částku 19.401.422 Kč bez DPH.

Důvodem pro toto snížení je upřesnění částek plnohodnotného servisu u některých

dodavatelů účastníka řízení (např. [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], v podrobnostech viz

správní spis č. l. 3780-3788), kdy Úřad akceptoval zdůvodnění účastníkem řízení

korigovaných částek (jednalo se zpravidla o administrativní pochybení na straně

účastníka řízení, ke kterému došlo dříve v průběhu správního řízení – v podrobnostech

viz sdělení účastníka řízení doručené Úřadu dne 22. 4. 2022, dostupné ve správním spisu

č. l. 3780-3788.

Přípis společnosti Hruška doručený Úřadu dne 4. 4. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3763-3769.

Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-10169/2022/462 ze dne 24. 3. 2022, dostupné ve správním spisu č. l. 3709-3713.

Dostupné ve správním spisu č. l. 3763-3769.

Protokol z ústního jednání ze dne 5. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3717-3720.

Přípis účastníka řízení doručený Úřadu dne 8. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l 3770-3775.

Přípis Úřadu č. j. ÚOHS-12470/2022/462 ze dne 14. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3776-3779.

Přípis účastníka řízení doručený Úřadu dne 22. 4. 2022, dostupný ve správním spisu č. l. 3780-3788.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Celkové znění závazků, které Úřad obdržel od účastníka řízení dne 1. 3. 2022, bylo na základě ústního jednání s účastníkem řízení uskutečněném dne 5. 4. 2022 upřesněno a korigováno tak, aby splněním závazků došlo během krátkého časového období k odstranění závadného stavu, nedocházelo k porušování zákona o významné tržní síle do budoucna a současně byla umožněna efektivní kontrola plnění závazků ze strany

Úřadu. Výsledné znění závazků je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, ve výroku II.

jsou uvedeny povinnosti umožňující kontrolu splnění závazků.

II.

Charakteristika účastníka řízení

Společnost Hruška, spol. s r. o. byla zapsána dne 30. května 1991 do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, v oddílu C, vložka 801. Společnost

Hruška má jako předmět podnikání uvedeny následující činnosti: řeznictví a uzenářství;

hostinská činnost; pekařství, cukrářství; prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin;

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; nákup,

skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem

zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických

prostředků; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III,

s výjimkou kondomů, b) I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických

prostředků. Jádro činnosti účastníka řízení dle poznatků Úřadu spočívá v nákupu

a následném prodeji potravin (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3

živnostenského zákona). Povaha činnosti účastníka řízení tedy primárně vyplývá z údajů

zapsaných v obchodním rejstříku.

Jako společníci účastníka řízení jsou v obchodním rejstříku uvedeni Jarmila Plevová, bytem U Boříka 147/414, Nová Ves, 709 00 Ostrava, Jana Škrabalová, bytem Slavíkova

1760/27, Poruba, 708 00 Ostrava a Pavel Hruzík, bytem 17. listopadu 94/10, Plesná, 725

27 Ostrava.

Dle údajů v obchodním rejstříku má společnost Hruška od 18. 9. 2008 majetkovou spoluúčast v rozsahu 75 % ve společnosti Maloobchodní síť Hruška, spol. s r. o., se sídlem v Olomouci, Táboritů 1, IČO: 258 52 264, („MO Hruška“). Tato společnost vykázala ke dni 31. 12. 2020 hodnotu vlastního kapitálu ve výši 72.848.000 Kč (ke konci roku 2019 činila hodnota vlastního kapitálu 42.719.000 Kč, na konci roku 2018 to bylo 30.930.000

Kč). Od 19. 10. 2016 je společnost Hruška také 100% vlastníkem společnosti PEKÁRNA

HRUŠKA, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě Martinově, Na Hrázi 3273/4, IČO: 277 72 292,

jež ke dni 31. 12. 2020 vykázala hodnotu vlastního kapitálu 720.718.000 Kč (ke konci

roku 2019 činila hodnota vlastního kapitálu 650.307.000 Kč, na konci roku 2018 vykázala

PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r.o. vlastní kapitál ve výši 563.481.000 Kč). V období od

12. 5. 2020 do 31. 12. 2020 byla společnost Hruška 100% vlastníkem společnosti NEMPROD s.r.o., se sídlem Olomouc - Hodolany, Babíčkova 1146/8a, PSČ 77900, IČO: 293

92 373, s účinností od 1. 1. 2021 tato společnost zanikla v důsledku fúze se společností

Hruška.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Úřad nemá informace o tom, že by společnost Hruška měla smluvní spoluúčast v jiných společnostech nebo že by uzavřela ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku.

III.

Aplikace právních předpisů

Účastník řízení se podle závěrů správního řízení dopustil trvajícího přestupku spáchaného jedním skutkem v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 (dále též „posuzované období“). Správní řízení o přestupku bylo zahájeno dne 17. 1. 2019.

Tyto základní časové údaje determinují, jaké znění hmotněprávních a procesně právních

předpisů bude pro správní řízení relevantní.

Určení normy pro hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení

Zákon o odpovědnosti za přestupky, který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2017, v § 112 odst. 1 obsahuje ustanovení, podle kterého odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, přičemž podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Dále podle § 2 odst. 3 téhož zákona platí, že jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán.35 Deliktní jednání účastníka řízení bylo označeno jako trvající přestupek. Podle § 2 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky se v případě změny zákona během páchání u trvajícího přestupku použije zákon účinný v době, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. U stíhaného skutku nicméně k rozhodnému datu k odstranění protiprávního stavu nedošlo. V těchto ustanoveních přestupkového zákona se promítá obecná zásada zákazu retroaktivity, resp. zpětné účinnosti zákona, která může být prolomena pouze v případě příznivosti pozdějšího zákona pro účastníka řízení.

Proto se u posuzovaného jednání použije hmotněprávní úprava zákona o přestupcích

a zákona o významné tržní síle, která byla účinná v době ukončení vytýkaného jednání,

ledaže by pozdější úprava byla pro účastníka řízení příznivější. Vytýkané jednání bylo

dle zjištění Úřadu ukončeno dne 17. 1. 2019.

Hmotněprávní úprava, podle které se posuzuje vytýkané jednání účastníka řízení, je obsažena v zákoně o významné tržní síle a v zákoně o odpovědnosti za přestupky.

Vzhledem k výše uvedeným principům bylo při řešení otázek hmotného práva použito

znění zákona, které bylo účinné při uvažovaném dokončení jednání, kterým byl

přestupek spáchán (tj. ke dni 17. 1. 2019, jenž se časově kryje s okamžikem zahájení

správního řízení), ale jen za předpokladu, že pozdější právní úprava neskýtá účastníku

řízení příznivější výsledek.

K rozhodnému okamžiku, tj. ke dni 17. 1. 2019, byl zákon o významné tržní síle účinný ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb. a 183/2017 Sb. Od té doby byl zákon

Pokud by došlo k úplnému odstranění závadného stavu, pak se použije § 2 odst. 4 písm. c) téhož zákona,

podle něhož „jestliže se zákon změní během páchání trvajícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy

došlo k odstranění protiprávního stavu“.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

o významné tržní síle s účinností k 27. 5. 2020 změněn nálezem Ústavního soudu

sp. zn. Pl. ÚS 30/16, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb. (viz také odst.

12-13 tohoto rozhodnutí). Tento nález, který nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce

zákonů (27. 5. 2020), představuje hmotněprávní změnu, která se ale nijak příznivě

nedotýká deliktního jednání účastníka řízení spočívajícího ve sjednávání a uplatňování

tzv. plnohodnotného servisu (tato změna zrušila část ustanovení § 3a zákona

o významné tržní síle, která se týkala výše peněžních plnění dodavatele, která nesměla

překročit 3 % z ročních vzájemných tržeb dodavatele s odběratelem). Další změna

zákona o významné tržní síle je upravena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinnost od

1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů

orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle,

ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních systémů veřejné správy.

Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákon o významné tržní síle byl

s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem č. 417/2021 Sb., kterým byl v § 9

zakotven princip, podle kterého pokračuje-li účastník řízení v jednání, pro které je s ním

zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku i po zahájení

správního řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.

Podle přechodného ustanovení zákona č. 417/2021 Sb., se řízení, která nebyla

pravomocně skončena přede dnem 1. 2. 2022 dokončí podle předchozí právní úpravy.

Ustanovení o přetržení skutku okamžikem sdělení výhrad se promítá do celkové doby

trvání deliktu, má proto hmotněprávní povahu. V posuzovaném případě se ale nejedná

o ustanovení, které by bylo pro účastníka řízení příznivější (skutek byl dle rozhodnutí II.

stupně rozdělen již zahájením správního řízení, tedy ještě před vydáním sdělení výhrad

a jeho doba trvání je proto kratší). S ohledem na shora uvedené je třeba při řešení

hmotněprávních otázek vycházet v tomto správním řízení ze zákona o významné tržní

síle ve znění novel účinných ke dni 17. 1. 2019, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb.,

č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb.

Zákon o odpovědnosti za přestupky byl ke dni 17. 1. 2019 účinný ve znění zákona č. 173/2018 Sb. a zákona č. 285/2018 Sb. Od té doby byl zákon pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález sp. zn. Pl. ÚS 15/19, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., účinnost od

26. 2. 2020) a zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019 Sb.

(účinný od 1. 1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Oba uvedené

derogační nálezy Ústavního soudu se týkají zrušení odst. 2, který byl obsažen v § 112

zákona o odpovědnosti za přestupky. Toto ustanovení v obecné rovině suspendovalo

použitelnost lhůt pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, uložení

pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt nebo pro zánik odpovědnosti za přestupek

nebo za jiný správní delikt. Zákon o významné tržní síle ale v § 9a obsahuje speciální

ustanovení upravující promlčecí dobu, její stavení a přerušení (speciální jak k původnímu

zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tak vůči zákonu o odpovědnosti za přestupky),

kterých se oba derogační nálezy nijak nedotkly; proto se uvedené změny v tomto

správním řízení nepoužijí. Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen § 109 zákona

o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů z informačních

systémů veřejné správy. Nejednalo se proto o hmotněprávní ustanovení. Zákonem

č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky doplněno,

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti vedle dne

vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv.

Toto ustanovení vzhledem ke svému obsahu nelze považovat za hmotněprávní úpravu,

která by byla pro účastníka řízení v posuzované věci příznivější. Zákonem č. 417/2021

Sb. došlo ke změnám týkajícím se i hmotněprávních ustanovení, která ale nejsou pro

toto správní řízení relevantní a nemohou tudíž znamenat pro účastníka řízení

v projednávané věci příznivější postavení. S ohledem na výše uvedené se k řešení otázek

hmotného práva použije zákon o odpovědnosti za přestupky ve znění zákona

č. 173/2018 Sb. a zákona č. 285/2018.

Určení normy pro procesní postup Úřadu

Z pohledu procesně právní úpravy se v řízení o přestupku vedle zákona o odpovědnosti za přestupky a zákona o významné tržní síle použije též zákon o ochraně hospodářské soutěže a subsidiárně správní řád.

V případě předpisů procesního práva platí obecná zásada, podle které nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodná ustanovení nestanoví něco jiného.36

Jak již bylo uvedeno výše, v období po zahájení správního řízení došlo ke změně zákona o významné tržní síle nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/16 (publikován ve Sbírce zákonů pod č. 254/2020 Sb., účinnost od 27. 5. 2020), který představuje hmotněprávní změnu, procesních ustanovení se nijak netýká. Další změna zákona o významné tržní síle je upravena zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci; touto změnou došlo ke zrušení § 7a zákona o významné tržní síle, ve kterém bylo upraveno procesní ustanovení o využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. V tomto zákoně není obsaženo přechodné ustanovení vylučující jeho aplikaci na již probíhající řízení.

Zákon o významné tržní síle byl s účinností od 1. 2. 2022 změněn ještě zákonem

č. 417/2021 Sb., který obsahuje hmotně právní ustanovení o dělení trvajících,

pokračujících nebo hromadných přestupků vydáním sdělení výhrad. S ohledem na shora

uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o významné tržní síle

v aktuálním znění, tj. ve znění zákona č. 50/2016 Sb., 104/2017 Sb., 183/2017 Sb.,

254/2020 Sb., 261/2021 Sb. a 417/2021 Sb.

Zákon o odpovědnosti za přestupky byl od okamžiku zahájení správního řízení pozměněn prostřednictvím derogačních nálezů Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS

4/20, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 325/2020 Sb., účinnost od 22. 7. 2020; nález

sp. zn. Pl. ÚS 15/19, publikován ve Sbírce zákonů pod č. 54/2020 Sb., účinnost

od 26. 2. 2020), zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022), zákonem č. 277/2019

Sb. (účinný od 1. 1. 2023) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022). Oba

Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. II ÚS 512/05, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne

15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1556/2004 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 1 Azs

55/2006.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

uvedené derogační nálezy Ústavního soudu se týkají zrušení odst. 2, který byl obsažen

v § 112 zákona o odpovědnosti za přestupky. Toto ustanovení nemělo procesní povahu,

neboť jím byla suspendována použitelnost lhůt pro projednání přestupku nebo jiného

správního deliktu, uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt nebo pro zánik

odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt. Navíc zákon o významné tržní síle

v § 9a obsahuje speciální ustanovení upravující promlčecí dobu, její stavení a přerušení,

kterého se oba derogační nálezy nijak nedotkly. Zákonem č. 261/2021 Sb. byl zrušen

§ 109 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve kterém bylo upraveno využívání údajů

z informačních systémů veřejné správy. Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační

ustanovení, které by vylučovalo jeho aplikaci v již probíhajících správních řízeních.

Zákonem č. 277/2019 Sb. bylo do § 104 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky

doplněno, že amnestie prezidenta republiky udělená ve věci přestupku nabývá účinnosti

vedle dne vyhlášení ve Sbírce zákonů také dnem vyhlášení ve Sbírce mezinárodních

smluv. Rovněž v tomto případě není v tomto zákoně obsaženo přechodné ustanovení

modifikující nebo vylučující aplikaci této změny na již probíhající správní řízení. Zákonem

č. 417/2021 Sb. došlo ke změnám týkajícím se i procesních ustanovení zákona

o odpovědnosti za přestupky, nicméně, přechodné ustanovení k tomuto zákonu stanoví,

že řízení o přestupcích, která nebyla pravomocně dokončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona (1. 2. 2022), se dokončí podle znění zákona o odpovědnosti

za přestupky účinného před nabytím účinnosti zákona č. 417/2021 Sb. S ohledem

na výše uvedené postupuje Úřad v tomto správním řízení podle zákona o odpovědnosti

za přestupky ve znění zákona 173/2018 Sb., 285/2018 Sb., 54/2020 Sb.,325/2020 Sb.

a 261/2021 Sb.

Po zahájení řízení o přestupku byl zákon o ochraně hospodářské soutěže změněn zákonem č. 261/2021 Sb. (účinný od 1. 2. 2022) a zákonem č. 417/2021 Sb. (účinnost od 1. 2. 2022). Zákonem č. 261/2021 Sb. byl vypuštěn § 21i zákona o ochraně hospodářské soutěže upravující využívání údajů z informačních systémů veřejné správy.

Tento zákon ale neobsahoval žádné derogační ustanovení, které by vylučovalo jeho

aplikaci v již probíhajících správních řízeních. Zákonem č. 417/2021 Sb. byl do zákona

o ochraně hospodářské soutěže zakotven princip trhání skutku okamžikem sdělení

výhrad u pokračujících, trvajících a hromadných přestupků, který má hmotně právní

povahu. V tomto správním řízení se proto z procesního hlediska používá aktuálně účinné

znění zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Pokud jde o použití správního řádu, tak od okamžiku zahájení správního řízení došlo ke dvěma novelizacím tohoto právního předpisu, a to zákonem č. 12/2020 Sb. (účinnost od 1. 2. 2020) a zákonem č. 403/2020 Sb. (účinnost od 1. 1. 2021). Zákonem č. 12/2020

Sb. o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, byl do správního řádu

zakomponován princip, podle kterého správní orgán opatřuje podklady přednostně

z úřední evidence, do které má přístup. Zákonem č. 403/2020 Sb. došlo ke změně zákona

č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a dalších

souvisejících zákonů, včetně správního řádu. Protože ani jedna z uvedených novel

neobsahuje ve vztahu ke správnímu řádu přechodná ustanovení, použije se i v tomto

případě aktuálně účinné znění tohoto předpisu.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Směrnice a eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle

Dne 17. 4. 2019 byla přijata Směrnice, jejímž účelem je přijetí minimálního unijního standardu ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Podle Směrnice byly členské státy povinny přijmout a zveřejnit právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se Směrnicí do 1. 5. 2021 s tím, že tyto předpisy budou použity nejpozději od 1. 11. 2021.37 Česká republika do dne vydání tohoto rozhodnutí Směrnici do českého právního řádu odpovídajícím způsobem netransponovala.

Ačkoliv ustanovení Směrnice nebyla transponována do českého právního řádu, musí

Úřad její existenci při svém rozhodování zohlednit.38 Jedná se o tzv. nepřímý účinek

směrnic, který spočívá v povinnosti správního orgánu vykládat za použití svých

výkladových metod vnitrostátní právo ve světle znění a účelu směrnic tak, aby bylo

dosaženo výsledku, který směrnice sledují. Odkázat lze také na tuzemskou judikaturu,

konkrétně rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Regiojet a.s.39, který konstatuje,

že směrnice, které doposud nebyly transponovány do právního řádu členských států,

zakládají nepřímý účinek, a je proto povinností správního orgánu vykládat národní právo

eurokonformně.

Ve správním řízení je proto Úřad povinen provést eurokonformní výklad vnitrostátního práva, tj. takový, který nejvíce dosáhne výsledku, který sleduje Směrnice. Tento postup

Úřadu byl potvrzen i rozhodnutím předsedy Úřadu.40 Úřad se proto zabýval zejména tím,

zda česká právní úprava při vymezení regulovaných subjektů a jejich činnosti (osobní

působnost), obsahu pojmu „potravina“ a výčtu nekalých obchodních praktik,

koresponduje s tím, jak jsou tyto pojmy a instituty vymezeny Směrnicí.

Ze srovnání osobní působnosti dle Směrnice a zákona o významné tržní síle vyplývá, že Směrnice oproti zákonu o významné tržní síle počítá s postihem podstatně širší škály a většího množství subjektů činných v zemědělském a potravinovém řetězci. Zároveň však Směrnice dopadá na odběratele neboli kupující, kteří nakupují zemědělské a potravinářské produkty od svých dodavatelů a na skupiny takových osob. V tomto ohledu tedy účinná národní právní úprava nevybočuje ze záměru Směrnice regulovat chování skupiny odběratelů či kupujících ve vztahu k jejich dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin pro jejich další prodej.

Při zohlednění osobní působnosti Směrnice zohlednil Úřad také pojem „potravina“ definovaný v § 2 písm. d) zákona o významné tržní síle. Dospěl přitom k závěru, že pojem zemědělských produktů a potravinářských výrobků, se kterým pracuje Směrnice, je širší než pojem potravina. Směrnice totiž reguluje vedle nákupu potravin pro jejich další

Čl. 13 odst. 1 Směrnice.

Povinnost vykládat národní právo souladně s právem EU by měla vázat všechny orgány veřejné správy, viz

rozsudky ESD ve věci Henkel, C-218/01; Carbonari a další, C-131/97, a další.

Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2021, č. j. 29 Af 64/2017-116. Viz též rozsudek ESD ve věci

Adeneler, C-212/04, odst. 114–115.

Viz také odst. 18 tohoto rozhodnutí.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

prodej i nákup jiných produktů, které nelze podřadit pod pojem potravina dle zákona

o významné tržní síle, nicméně, jedná se dle Směrnice stále o zemědělské produkty

a potravinářské výrobky (například obiloviny, živé rostliny a květinářské výrobky, živá

a mrtvá zvířata, tabák, korek, připravená krmiva, zbytky a odpady v potravinářském

průmyslu, atd.). Národní úprava sice v důsledku neprovedené transpozice nedopadá

na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dle Směrnice, ale vždy pokrývá jejich

významnou část, kterou lze podřadit pod pojem potravina, tudíž i v tomto Úřad

nespatřuje odklon od záměrů Směrnice.

K otázce osobní působnosti lze řadit i přístup Směrnice ke vztahu odběratele a dodavatele. Zatímco zákon o významné tržní síle chrání zásadně všechny dodavatele před nekalými obchodními praktikami odběratelů disponujících tzv. významnou tržní silou, Směrnice zohledňuje vyjednávací sílu jak odběratele, tak i dodavatele. V otázce určení subjektů s významnou tržní silou vychází zákon o významné tržní síle z vyvratitelné právní domněnky na úrovni 5 mld. Kč obratu, přičemž výše obratu je posuzována pouze u odběratele, na rozdíl od Směrnice, kde obratové kritérium začíná na mnohem nižší hranici (2 mil. EUR, tedy přibližně 50 mil. Kč), přičemž se vždy posuzuje jak obrat odběratele, tak i obrat dodavatele. Směrnice tedy vychází z relativní vyjednávací síly kupujících a prodávajících, přičemž stanoví pět hraničních obratových kritérií, která akcentují ochranu malých a středních podniků. Podle Směrnice se může odběratel dopustit nekalé obchodní praktiky pouze vůči těm jeho dodavatelům zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, kteří jsou v nižším obratovém pásmu.

Úřad se na základě tohoto požadavku Směrnice, ale i v kontextu návrhu účastníka řízení prezentovaného mimo jiné např. v rámci rozkladu (viz odst. 17 tohoto rozhodnutí), zabýval dotčenými dodavateli účastníka řízení a zjišťoval, zda (a případně kteří) dodavatelé spadají do vyšší nebo stejné obratové hranice jako účastník řízení. Poněvadž se roční obrat účastníka řízení po celé posuzované období pohybuje v pásmu druhého nejvyššího obratového kritéria Směrnice, tj. přesahuje 150 mil. EUR, ale současně nepřesahuje částku 350 mil. EUR (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice), zkoumal Úřad dosažení nebo překročení tohoto pásma i u dotčených dodavatelů účastníka řízení. Při výpočtu

Úřad postupoval podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici

mikropodniků a malých a středních podniků, ve smyslu požadavků Směrnice.

Podle zjištění Úřadu byl plnohodnotný servis v posuzovaném období uplatňován u 128 dodavatelů potravin účastníka řízení (ve II. pololetí roku 2016 se jednalo o 111 dodavatelů, v roce 2017 o 123 dodavatelů, v roce 2018 o 119 dodavatelů, v období

1.1. - 17. 1. 2019 nebyl plnohodnotný servis uplatňován, ale byl s některými dodavateli

potravin pouze sjednán). V souladu s eurokonformním výkladem zákona o významné

tržní síle Úřad od shora uvedených počtů dotčených dodavatelů odečetl 50 dodavatelů,

neboť jejich roční obrat dosahovaný v posuzovaném období se dle obratových pásem

uvedených v čl. 1 odst. 2 Směrnice nacházel ve stejném pásmu jako u účastníka řízení,

resp. toto pásmo překročil. Dále Úřad redukoval shora uvedené počty dotčených

dodavatelů o dalších 6 dodavatelů, u kterých Úřad ani po provedeném dokazování

nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou

kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice. Z celkového počtu dotčených dodavatelů Úřad

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

rovněž odečetl jednoho dodavatele, u kterého na základě později provedeného

dokazování vyšlo najevo, že nedošlo k uplatnění plnohodnotného servisu. Z celkového

počtu dodavatelů účastníka řízení, vůči kterým byl v posuzovaném období uplatňován

plnohodnotný servis, má tak Úřad za prokázané, že u 71 dodavatelů se jednalo

o dodavatele, kteří spadali do nižšího obratového pásma, ve srovnání s odběratelem.41

Pokud jde o nekalé obchodní praktiky, článek 1 Směrnice považuje za nekalé obchodní praktiky v obecné rovině jednání, která se výrazně odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Recitál č. 1 a č. 15

Směrnice tento výčet doplňuje a upřesňuje tím, že se může jednat o praktiky

nebo smluvní ujednání42, jejichž prostřednictvím může silnější smluvní strana

prosazovat neodůvodněný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika nebo že tato

jednání mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho

obchodního partnera s tím, že k nekalým obchodním praktikám může dojít v kterékoli

fázi, tj. před prodejem, během prodeje anebo i po jeho skončení.

Přestože čl. 1 odst. 1 Směrnice, ve kterém jsou obsaženy tyto obecné atributy nekalých obchodních praktik, není jazykově koncipován jako generální klauzule deliktu nekalé obchodní praktiky dle Směrnice, je možné jej považovat spolu s recitálem č. 1 a č. 15 za vodítko pro případ, kdy určité jednání, které je nežádoucí ve vztazích dodavatelů a kupujících, není zařaditelné pod demonstrativní výčet skutkových podstat uvedený ve Směrnici.

V posuzovaném případě ale nelze přehlédnout, že mezi zakázané praktiky dle Směrnice, které mají povahu tzv. černých klauzulí, patří dle čl. 3 odst. 1 písm. e) Směrnice vyžadování ze strany kupujícího, aby dodavatel zaplatil za zhoršení jakosti, ztrátu či zhoršení jakosti i ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, k nimž dojde v prostorách kupujícího nebo poté, co na kupujícího přešlo vlastnictví, a jež nebyly způsobeny nedbalostí nebo pochybením dodavatele. Tato Směrnicí zakázaná praktika odpovídá materiálně jednání zakázanému v § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle a praktice, která je účastníkovi řízení vytýkána.

Zákon o významné tržní síle sice přímo nekalou obchodní praktiku obecně nedefinuje, nicméně v důvodové zprávě k novele č. 50/2016 Sb. odkazuje na Zelenou knihu Evropské komise o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží COM/2013/37, ze dne

31. 1. 2013, ze které při definici pojmu nekalá obchodní praktika čerpá i recitál Směrnice.

Pokud jde o výčet praktik, Směrnice a národní úprava se v části shodují, jak bylo uvedeno

výše, tato shoda se týká rovněž jednání vytýkaného účastníkovi řízení.

Údaje o celkovém počtu dodavatelů uvedené v odst. 47 odpovídají celkovému počtu unikátních dodavatelů

dotčených v průběhu celého posuzovaného období uplatněním plnohodnotného servisu, tj. v uvedených počtech

dodavatelů je každý z dodavatelů zastoupen pouze jednou, bez ohledu na to, že se může vyskytovat (a často se i

vyskytuje) opakovaně ve vícero dílčích obdobích, na něž Úřad celkové posuzované období rozčlenil (tj. druhé

pololetí roku 2016, kalendářní rok 2017, kalendářní rok 2018, 1.1. – 17.1.2019).

42 Rozlišuje tím faktická jednání a smluvní ujednání.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

S ohledem na shora uvedené je prvostupňový orgán přesvědčen, že posouzení jednání vytýkaného účastníkovi řízení zcela reflektuje záměry a cíle Směrnice.

IV.

Vymezení trhu a postavení účastníka řízení na trhu

Vymezení trhu

Úřad se ve správním řízení dále zabýval vymezením prostoru, na němž mohlo dojít k porušení zákona o významné tržní síle a tím, jakou pozici měl účastník řízení na tomto trhu v posuzovaném období. Při vymezování trhu je Úřad vázán zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu zákona i dikce jeho jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá. Podle § 1 odst. 1 zákona o významné tržní síle zákon upravuje posuzování zneužití významné tržní síly „v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími“. Dle Úřadu je tím ex lege dáno, že Úřad hodnotí porušení zákona o významné tržní síle na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje v České republice (dále jen „trh“).

Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tak představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Zákon pojímá potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty jako jeden celek (viz např. dikce § 1 až § 3 zákona o významné tržní síle, a dále celé označení zákona o významné tržní síle), odmítá tedy další diferenciaci trhu na dílčí trhy se zaměnitelným zbožím. Na nabídkové straně trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé provozující malo i velkoformátové provozovny zaměřené na prodej konečnému zákazníkovi (vesměs označováno jako maloobchodní prodej). Prodejny se podle plošného formátu liší šíří a hloubkou sortimentu, a některé z nich (spíše velkoformátové) odpovídají vymezení potravinového „one-stop shopu“. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany, i kdyby splňovaly obratové kritérium pro významnou tržní sílu, nelze dle Úřadu zařadit gastroprovozy, protože až na okrajové položky se nezabývají dalším prodejem potravin, a v žádném případě by nebylo možné je označit jako „one-stop shopy“ pro potravinový sortiment. Na druhou stranu však nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry do trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží je určeno v převážné míře pro prodej podnikajícím osobám k dalšímu maloobchodnímu prodeji nebo zpracování (gastro).43

Pokud jde o geografickou stránku trhu, zákon o významné tržní síle jej vymezuje v § 1 odst. 1 územím České republiky. K tomu lze dále podotknout, že základní rámec pro soutěž na trhu zde vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

Viz také např. Závěrečná zpráva o výsledku sektorového šetření. Dostupné na:

https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-doporučení.html

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

předpisů44), účinná jen v rámci České republiky. Území České republiky je jinak

zákonodárcem zmiňováno také při určení stěžejního kritéria existence významné tržní

síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat

za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky. Odběrateli

poptávané zboží je standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti

naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků

na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska

spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se tím

pádem ve zmíněných formátech prodejen objevují podobné typy potravin (např. chléb

Šumava, sýr Eidam 30%, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český

zákazník, nikoliv zákazník ryze lokální nebo celoevropský.

Během posuzovaného období, kdy dle Úřadu docházelo k protiprávnímu jednání účastníka řízení, se na poptávkové straně trhu nacházela početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponovalo schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům, a které již nikoliv.45 Tento pojem evokuje z čistě soutěžního hlediska určité pochybnosti, nicméně je nutné podotknout, že obchodní řetězce mají také omezený regálový prostor a z ekonomického hlediska jsou nuceny upřednostňovat produkty, které s ohledem na zákaznickou poptávku přinesou nejvyšší zisky. Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, v posuzovaném období bylo možné identifikovat 11 silných odběratelů, kteří splňovali zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu (nad rámec posuzovaného období lze uvést, že na základě obratu za prodej potravin a souvisejících služeb dosaženého v hospodářském roce

1. 5. 2020 - 30. 4. 2021 se do skupiny významných hráčů na trhu potravin splňujících

zákonné obratové kritérium pro významnou tržní sílu etabloval další subjekt).

Tyto odběratele s významnou tržní silou doplňují další subjekty působící na trhu nákupu

potravin, přičemž celá řada z nich dosahuje prodejních obratů nad 2 mld. Kč,

a které doplňují, nebo jsou s nimi v rámci nákupních aliancí provázány tisíce drobných

nezávislých odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží

atp.). Účastník řízení přitom do této skupiny 11 silných odběratelů náleží.46

Podle výpočtů a odhadu Úřadu mělo v roce 2018 11 největších odběratelů potravin

za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 90 %.47

Viz např. vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury

a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina

s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém

trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).

Blíže k pojmu „gatekeeper“ in DOBSON, P. W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in the U. K. Groceries

Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

Společnost Hruška v posuzovaném období zaujímala v této skupině poslední pozici, nicméně vykazuje vesměs

kontinuální nárůst tržeb a udržuje si své postavení na trhu.

Úřad vychází z analýzy podkladů uveřejněných společností ATOZ Marketing Services, spol. s r.o., za použití dat

od spol. GfK Czech, s.r.o.: „Top 30 ČESKÉHO OBCHODU“. V uvedených podkladech je sice do prodejních obratů

zahrnuto veškeré rychloobrátkové zboží, a nejedná se tudíž pouze o potraviny, nicméně situace na trhu je velmi

přesně znázorněna. Dle uvedené analýzy dosahovalo uvedených 11 subjektů souhrnný prodejní obrat

cca. 370 mld. Kč. Dostupné z: https://www.zboziaprodej.cz/top30/.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (pivo, sladkosti, mléčné produkty apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, někteří mohou zaujímat i dominantní postavení, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl v podstatě rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníku řízení na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.48

Lze tak uzavřít, že na poptávkové straně trhu vzhledem k její vysoké koncentraci přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery; tímto jednáním jejich tržní pozice není zásadně ohrožena.49 Tržní struktura se dá z teoretického hlediska klasifikovat jako tzv. oligopson, tzn. podstatná koncentrace subjektů na straně poptávky.50

Zbývá dodat, že shora uvedené vymezení věcné a geografické stránky trhu reflektuje rovněž záměry a cíle Směrnice, která zakazuje nekalé obchodní praktiky, ke kterým dochází ze strany odběratelů nakupujících zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky (srov. výše odst. 40 až 51) na území jednotlivých členských států.

Postavení účastníka řízení na trhu

Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin na trhu významnou tržní sílu, a tedy i zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Současně se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit.

Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin

Vyvažující (vyjednávací) síla se může koncentrovat zejména u těch dodavatelů, kteří mají kromě své významné

tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec

jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji in DOBSON, P.W. a CHAKRABORTY, R. 2008. Buyer Power in

the U. K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

K automatickým soutěžním omezením fungujícím na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise.

2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o

ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).

Podrobněji viz např. in CHEN, ZHIGI. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

a služeb s tím souvisejících na území České republiky za poslední ukončené účetní

období v délce 12 měsíců.51

Účastník řízení překračuje stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. Společnost Hruška uvedla v rámci dřívějšího správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS–S0128/2017/TS52, že její kvalifikovaný odhad obratu za prodej potravin v roce 2015 činil [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč a v roce 2016 činil

[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.53 Pro další navazující údaje lze využít rovněž veřejně

přístupné zdroje obsažené v obchodním rejstříku. V účetním období roku 2017 dosáhl

účastník řízení čistého obratu54 (tržby za prodej výrobků a služeb a prodej zboží) ve výši

7.481.303.000 Kč55, přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném

účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč56 a v účetním období roku 2018 dosáhl

účastník řízení čistého obratu (tržby za prodej výrobků a služeb a prodej zboží) ve výši

7.846.451.000 Kč57, přičemž za potraviny a související služby činil tento obrat ve stejném

účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.58 Dále v účetním období roku 2019

dosáhl účastník řízení čistého obratu ve výši 8.081.393.000 Kč59 (tržby za prodej zboží a

tržby z prodeje výrobků a služeb), přičemž za potraviny a související služby činil tento

obrat ve stejném účetním období [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč.60 Uvedené částky

dokládají, že obrat za potraviny a související služby společnosti Hruška překračuje

v posuzovaném období hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro existenci

vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly, a to přibližně o 1 až téměř 2 mld.

Kč.

Úřad při posouzení vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly vychází z rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci Globus,61 podle kterého postupuje tak, že v první fázi vyhodnocuje obratové kritérium odběratele, tj. zda jsou naplněny všechny předpoklady pro užití domněnky uvedené v § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle.

Až v případě, že odběratel namítá neexistenci své významné tržní síly vůči konkrétním

Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědnost

podle zákona o významné tržní síle tak může být dána i u odběratele, který nedosáhl stanovené hranice obratu,

avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní

síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl

schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.

Rozhodnutí místopředsedy ze dne 24. 7. 2017, č. j.: ÚOHS-S0128/2017/TS-18512/2017/460/MDo, odst. 48.

Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti/detail-14959.html.

Údaje o kvalifikovaném odhadu obratu za prodej potravin 2015 a 2016 – dostupné ve správním spise č. l. 199.

Pojem čistého obratu není zákonem o významné tržní síle specificky vymezen. Úřad se kloní k vymezení čistého

obratu ve smyslu zákona o významné tržní síle jako k souhrnu tržeb za prodej výrobků a služeb a prodej zboží.

Lze zdůraznit, že Úřadem preferovaná interpretace pojmu čistého obratu je pro účastníka řízení za uvedené

účetní období příznivější (srov. také KINDL, Jiří; KOUDELKA, Martin. Zákon o významné tržní síle: komentář. 1.

vyd. Praha: C. H. Beck, 2017 s. 188 a násl.).

Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2017 – viz příloha záznamu do spisu č.j. ÚOHS-02684/2022/462, ze dne

24.1.2022, dostupné ve správním spisu č. l. 2990-2991.

Odhad poskytnutý účastníkem řízení, dostupné ve správním spise č. l. 2118.

Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2471.

Odhad poskytnutý účastníkem řízení, dostupné ve správním spise č. l. 2117.

Výkaz zisku a ztráty ke dni 31.12.2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2471.

Částka zaokrouhlena na celé tisíce, dostupné ve správním spise č. l. 2490.

Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0001/2018/TS-31480/2018/310, ze dne 31. 10. 2018, zejména

pak odst. 146 až 151. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/sbirky-rozhodnuti.html.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

dodavatelům, tedy až když zákonem presumovanou skutečnost svými tvrzeními vyvrací

a předkládá v tomto ohledu důkazy relevantní z hlediska kritérií uvedených v § 3 odst. 2

zákona o významné tržní síle pro vyvrácení domněnky o existenci své významné tržní

síly, bude Úřad zkoumat náležitosti významné tržní síly dle kritérií uvedených v § 3 odst.

2 zákona o významné tržní síle. Všechna tvrzení účastníka řízení vztahující

se k nedostatku jeho významné tržní síly, která účastník řízení předložil před vydáním

rozhodnutí I. stupně a jím navržené důkazy podporující tato tvrzení byly ze strany Úřadu

vyvráceny a tento postup orgánu I. stupně byl aprobován jako věcně správný a zákonný

rovněž rozhodnutím předsedy Úřadu.62 Od té doby účastník řízení v tomto ohledu žádná

tvrzení neposkytl a nepředložil žádné důkazy relevantní z hlediska kritérií obsažených

v § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle.

Na základě shora uvedeného má Úřad za prokázané, že účastník řízení disponuje významnou tržní silou ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle a považoval proto za nadbytečné zabývat se dalšími okolnostmi uvedenými v § 3 odst. 2 cit. zákona.

V rámci eurokonformního výkladu zákona o významné tržní síle posoudil Úřad i obratová kritéria dodavatelů, vůči kterým odběratel v posuzovaném období sjednával nebo uplatňoval plnohodnotný servis. Na základě provedeného dokazování63 Úřad dospěl k závěru, že z celkového počtu 128 unikátních dodavatelů dotčených uplatňováním plnohodnotného servisu odběratelem v celém posuzovaném období prokazatelně spadalo do nižších obratových pásem, než ve kterém se nacházel odběratel (pásmo nad 150 mil. EUR do 350 mil. EUR) 72 dodavatelů účastníka řízení; z celkového počtu 111 dodavatelů v období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 se jednalo o 61 dodavatelů (vyřazeno bylo 45 dodavatelů), z celkového počtu 123 dodavatelů v roce 2017 se jednalo o 68 dodavatelů (vyřazeno bylo 50 dodavatelů) a z celkového počtu 119 dodavatelů v roce 2018 šlo o 63 dodavatelů (vyřazeno bylo 52 dodavatelů). V období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019 nedošlo dle zjištění Úřadu ze strany účastníka řízení k vystavení nebo přijetí daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“, tj. k uplatnění plnohodnotného servisu. Ze shora uvedených celkových počtů dodavatelů dotčených uplatněním plnohodnotného servisu za jednotlivé roky Úřad dále odečetl ty dodavatele, u kterých ani po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků Směrnice; ve druhém pololetí roku 2016 se jednalo o 5 dodavatelů, v roce 2017 taktéž o 5 dodavatelů a v roce 2018 o 4 dodavatele.64

Dostupné ve správním spisu č. l. 2597-2615.

Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění),

dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625. Záznam do spisu č. j. ÚOHS-02995/2022/400 (jehož přílohou jsou

kopie části účetních závěrek některých dodavatelů účastníka řízení pořízené z veřejně dostupných zdrojů),

dostupné ve správním spisu č. l. 2992-3352. Záznam do spisu č. j. ÚOHS-04861/2022/462 (jehož přílohou jsou

kopie části účetních závěrek dodavatele účastníka řízení pořízené z veřejně dostupných zdrojů), dostupné ve

správním spisu č. l. 3604–3607. Dále údaje o výši obratů (a další související informace) poskytnuté některými

dodavateli, dostupné ve správním spise č. l. 2956-2989, 3353-3530, 3533-3603 a 3626-3630.

Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění),

dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Skutková zjištění a jejich právní hodnocení

1 Skutková zjištění

Vytýkané jednání – společnost Hruška v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 ve smluvních

dokumentech uzavíraných se svými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin

za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky sjednávala nebo ponechávala

v platnosti ujednání o tzv. plnohodnotném servisu a nejméně u 71 z těchto dodavatelů tento

plnohodnotný servis také uplatňovala. Plnohodnotný servis spočíval ve snížení ceny zásob

potravin u odběratele s ohroženou záruční lhůtou s následným vystavením daňového

nebo opravného daňového dokladu v případě neprodání těchto potravin před koncem

uplynutí záruční lhůty, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových

rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Tímto jednáním společnost Hruška jako odběratel

potravin s významnou tržní silou zneužila své postavení silnější strany, když obchodní rizika

a ztráty spojené s prodejem potravin s ohroženou záruční lhůtou přenesla na své dodavatele

potravin. Tímto vytýkaným jednáním se společnost Hruška mohla dopustit přestupku

podle § 8 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle,

podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává

nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení

smlouvy.

Podle oznámení o zahájení řízení o přestupku měl skutek spočívat v tom, že společnost

Hruška v období od 6. 3. 2016 doposud sjednávala a/nebo uplatňovala ve smlouvách

s některými dodavateli potravin působícími na trhu nákupu potravin za účelem dalšího

prodeje v České republice tzv. plnohodnotný servis spočívající ve snížení zásob

u dodavatele s následným vystavením opravného daňového dokladu v případě

neprodání tohoto zboží před koncem uplynutí záruční lhůty.

Úřad v počátcích šetření vycházel ze smluvního ujednání tří dodavatelů společnosti

Hruška, konkrétně společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …],65 společnosti [… OBCHODNÍ

TAJEMSTVÍ …] 66 a společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].67

V Kupní smlouvě dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] je tzv. plnohodnotný servis popsán následovně: „[… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].68

Úřad v průběhu správního řízení požádal účastníka řízení o vysvětlení, důvody, účel a podrobnosti daného smluvního ujednání, a v případě uplatnění práva na vrácení potravin zpět dodavateli ve sledovaném období taktéž o přehled v podobě tabulky s informacemi zejména o důvodu vrácení a výši platby.69

Dodatek č. 1 ke Kupní smlouvě ze dne 7. 8. 2014, dostupný ve správním spisu, č. l. 165-167.

Odpověď společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] ze dne 3. 4. 2018, dostupná ve správním spisu, č. l. 169-171.

Kupní smlouva ze dne 1. 1. 2017, dostupné ve správním spisu, č. l. 355-356.

Viz odst. 11 kupní smlouvy ze dne 1. 1. 2017, dostupné ve správním spisu, č. l. 355-356.

Přípis ze dne 19. 3. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-07772/2019/462/GKe, dostupné ve spise správního řízení

č. l. 784-786.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

Účastník řízení ve své odpovědi ze dne 13. 6. 2019 uvedl, že pojem ujednání o poskytnutí plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin zpět dodavateli není zcela přesný a výstižný, v minulosti tuto možnost neuskutečňoval a v současnosti v nových smlouvách není používán.70

Společnost Hruška připustila, že k vracení potravin zpět dodavateli dochází, avšak pouze v níže uvedených případech:71 a) Samotný dodavatel požádá o stažení zboží z prodeje a jeho navrácení (např. na základě vnitřní kontroly či upozornění zákazníka o závadnosti výrobku). b) Výrobek je ze strany dozorových orgánů shledán z jakéhokoliv důvodu jako závadný či nevhodný k prodeji (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce apod.). c) Dodavatel nesprávně dodal jiné zboží, než které bylo společností Hruška objednáno. d) Jestliže u sezónního zboží (např. přípravky užívané k zavařování apod.) samotný dodavatel nemá zájem, aby společnost Hruška prodávala tyto výrobky, které jsou již rok staré.

Úřad na základě nashromážděných podkladů a provedení dvou místních šetření (viz dále bod 73 tohoto rozhodnutí) dospěl ke zjištění, že dodavatel nemá možnost zkontrolovat částku přecenění a zda skutečně došlo k expiraci zboží.72 Účastník řízení vyjádřil nesouhlas se zjištěním Úřadu, podle něhož nemá dodavatel při přeceňování zboží a vystavování opravných dokladů možnost zkontrolovat, zda došlo k expiraci zboží, popř. v jakém množství a hodnotě, a odkazuje na podrobný popis daného procesu v příloze jeho vyjádření (jedná se o „Vyjádření společnosti Hruška“ ze dne

20. 12. 2019)73. Účastník řízení je taktéž přesvědčen, že dodavatel ve skutečnosti

spolurozhoduje o vrácení nakoupených potravin a má podrobnou kontrolu nad tímto

procesem a mechanismem, a je toho názoru, že šetření provedené Úřadem

neprokázalo, že ve skutečnosti došlo k naplnění možného porušení zákona o významné

tržní síle vytýkaného pod skutkem III., a proto by mělo být správní řízení o tomto skutku

zastaveno.74

Úřad pro ověření svých zjištění a tvrzení účastníka řízení provedl u dvou dodavatelů společnosti Hruška místní šetření, konkrétně u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] a u společnosti [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].

Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření potvrdil, že jsou mu ze strany společnosti Hruška vystavovány každé

Poskytnutí informací a podkladů od společnosti Hruška ze dne 13. 6. 2019, dostupné ve spise správního řízení

č. l. 1622-1624.

Srov. str. 1622-1624 správního spisu.

Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, dostupné ve správním spisu č. l. 2098-2102.

Srov. č. l. 2090-2096 správního spisu.

Srov. č. l. 2095 správního spisu.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

čtvrtletí opravné doklady za prošlé zboží, avšak dodavatel nemá žádnou možnost

zkontrolovat, zda k expiraci zboží skutečně došlo, zároveň neví ani u jakého zboží,

v jakém množství či jaká sleva byla poskytnuta při jeho výprodeji. Dodavatel dále neví,

co bylo důvodem k údajné expiraci (zda špatné logistické postupy, nedodržování metody

FIFO75, nedostatečná kontrola a doplňování zboží na regále na prodejně apod.).

Vyúčtované částky za prošlé zboží se zpočátku pohybovaly i okolo 70.000 Kč/čtvrtletí,

později došlo k ponížení těchto částek. V případě, že by dodavatel na požadované

podmínky nepřistoupil (tzn. odmítl by vyúčtované částky zaplatit), společnost Hruška

by s dodavatelem ukončila obchodní spolupráci.76

Dodavatel [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] v rámci poskytnutí součinnosti při zajištění listin při místním šetření uvedl, že dříve bylo prošlé zboží vyměňováno za nové, nicméně toto se již v současné době neděje, neboť společnost Hruška požaduje finanční kompenzaci, při níž si dodavatel musí prošlé zboží zpět odkoupit. Dodavatel nemá možnost údaje o údajně prošlém zboží nikterak zkontrolovat, obdrží pouze vyčíslení finanční částky jako podklad pro vystavení opravného daňového dokladu, přičemž zboží mu vráceno není.

Dodavatel konstatoval, že nechce narušit obchodní spolupráci se společností Hruška,

a z tohoto důvodu na zmíněné podmínky přistoupil.77

Účastník řízení při ústním jednání na Úřadě konstatoval, že přeceňování zboží nepovažuje za tzv. vratky a vznesl námitku týkající se právní kvalifikace tohoto skutku.

Účastník řízení nesouhlasí s tím, že Úřad smluvní ujednání o poskytnutí

tzv. plnohodnotného servisu spočívajícího v právu na vrácení nakoupených potravin

zpět dodavateli, které však není uplatňované fyzickým vrácením zboží, nýbrž

přeceněním zboží a vystavením opravného daňového dokladu, vyhodnotil a kvalifikoval

jako sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin (s výjimkou

podstatného porušení smlouvy), které zákon o významné tržní síle považuje za zneužití

významné tržní síly odběratele (viz ust. § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní

síle).78

Z podkladů nashromážděných Úřadem před vydáním rozhodnutí I. stupně (tabulky79, vyjádření80 a opravné daňové doklady od dodavatelů81) vyplývalo, že v období 20162018 u celkem 1882 dodavatelů (dle zjištění Úřadu se ve druhém pololetí roku 2016

FIFO je zkratka anglického sousloví First In, First Out, což se do češtiny zpravidla překládá jako první dovnitř,

první ven. Tato metoda se používá při rotaci zásob potravin, které je zapotřebí pravidelně obměňovat, aby se

nezkazily.

Protokol z místního šetření ze dne 16. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-24535/2019/462/GKe, dostupné

ve správním spise, čl. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929-1931.

Protokol z místního šetření ze dne 30. 9. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-25726/2019/462/GKe, dostupné

ve správním spise, čl. l. 1966-1974, přílohy protokolu č. l. 1981-2014.

Srov. Protokol o ústním jednání ze dne 21. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-28356/2019/462/GKe,

dostupné ve správním spisu č. l. 2098-2102.

Správní spis č. l. 2051 a 2142-2144.

Srov. úřední záznam do spisu č. j. ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe - výčet

zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.

Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe - výčet

zdrojových dokumentů, č. l. 2049 správního spisu.

Srov. úřední záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/462/2019/GKe přehledová tabulka dokumentů, č. l. 2051 správního spisu.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

jednalo o 18 dodavatelů, v roce 2017 rovněž o 18 dodavatelů a v roce 2018 o 17

dodavatelů83) společnosti Hruška došlo k tzv. přecenění zboží, přičemž celková výše

tohoto přecenění činila částku 5.749.571 Kč.84 Dle Úřadu se ze strany účastníka řízení

jednalo o soustavně uplatňovanou praktiku tzv. poskytování plnohodnotného servisu.

Na základě závazného právního názoru obsaženého v rozhodnutí předsedy Úřadu došlo v navazujícím správním řízení k provedení doplnění dokazování vztahujícího se k vytýkané praktice plnohodnotného servisu, konkrétně byl účastník řízení Úřadem vyzván k zaslání údajů, vůči kterým dodavatelům potravin byl společností Hruška nebo jinými se společností Hruška propojenými osobami, v jednotlivých časových obdobích posuzovaného období (Úřad vyžádal údaje k časovým obdobím od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016; od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017; od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018 a od 1. 1. 2019 do 17. 1.2019) uplatňován přeceněním potravin tzv. plnohodnotný servis a jaké souhrnné finanční částky z daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů se u jednotlivých dodavatelů vztahují k praktice označované jako „přecenění zboží“.85

Z doručených podkladů účastníka řízení86 a jejich vyhodnocení87 Úřadem vyplývá, že v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 u nejméně 128 dodavatelů (dle zjištění Úřadu se ve druhém pololetí roku 2016 jednalo o 111 dodavatelů, v roce 2017 o 123 dodavatelů a v roce 2018 o 119 dodavatelů) společnosti Hruška došlo k tzv. přecenění zboží, přičemž celková výše tohoto přecenění činila částku 89.893.224 Kč.

Jak už bylo uvedeno shora v odst. 65 tohoto rozhodnutí, Úřad zohlednil Směrnici a provedl eurokonformní výklad zákona o významné tržní síle, když z celkových počtů dotčených dodavatelů odečetl dodavatele spadající do stejného nebo vyššího obratového pásma, než ve kterém se nacházel účastník řízení a dále vyloučil ty dodavatele, u kterých po provedeném dokazování nedisponuje zcela prokazatelnými údaji, na jejichž základě je možné provést přesnou kalkulaci obratu dle požadavků

Směrnice88. Vytýkaná praktika přecenění zboží uplatňováním plnohodnotného servisu

se tak ve druhé polovině roku 2016 týkala 61 dodavatelů, 68 dodavatelů v roce 2017

a 63 dodavatelů v roce 2018. Z celkové výše přecenění 89.893.224 Kč vztahující

se k celkovému počtu 128 dodavatelů Úřad dále odečetl částky přecenění vztahující se

k uvedeným vyloučeným dodavatelům a výše přecenění činí 19.401.422 Kč.89

V období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019 nedošlo dle vyjádření účastníka řízení ke konkrétnímu vystavení nebo přijetí daňových dokladů nebo opravných daňových

Srov. Analýzu Úřadu, která je vedena jako příloha úředního záznamu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHSS0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe, viz správní spis, č. l. 2049-2051.

Záznam do spisu ze dne 13. 11. 2019, č. j. ÚOHS-S0026/2019/TS-30961/2019/462/GKe, dostupné ve správním

spise č. l. 2049-2051.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2627-2639.

Dostupné ve správním spisu č. l. 2688-2759.

Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění),

dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění),

dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

Záznam do spisu č.j. ÚOHS-04886/2022/462 (jehož přílohou jsou přehledové tabulky praktiky přecenění),

dostupný ve správním spisu, č. l. 3608-3625.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“ (viz odst. 65 shora).90 V uvedené

souvislosti je ale třeba zdůraznit, že účastníkovi řízení se vytýká nejen uplatňování

plnohodnotného servisu, ale také jeho sjednávání. Dle zjištění Úřadu smlouvy

o dodávkách potravin uzavřené mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli (jejichž roční

obrat nedosáhl ve sledovaném období pásma 150 až 350 mil. EUR), které obsahují

ujednání o plnohodnotném servisu, se nejméně ve 24 případech vztahují rovněž

k období od 1. 1. 2019 do 17. 1. 2019.91

2 Právní hodnocení vytýkaného jednání

Podle § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle je zneužití významné tržní síly zakázáno.

Podle § 4 odst. 2 písm. g) téhož zákona je zneužitím významné tržní síly sjednávání

nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného

porušení smlouvy. Podle § 8 odst. 1 písm. a) citovaného zákona se odběratel, který

má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji

významnou tržní sílu.

Na základě provedeného dokazování má Úřad za prokázané, že společnost Hruška má ve smluvních dokumentech s některými dodavateli potravin (viz odst. 65 shora) sjednán tzv. plnohodnotný servis, jenž kromě možnosti vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční doby obsahuje i možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou, a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH v cenách odběratele. Po vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů pak dodavatel vystaví opravný daňový doklad nebo odběratel fakturu.

V předmětném smluvním ustanovení je dále popsán průběh zajištění plnohodnotného servisu, který je založen především na vzájemném odsouhlasení cenových rozdílů oběma stranami smluvního vztahu, možnosti kontroly dodavatele daného stavu na prodejně společnosti Hruška a na vystavení opravného daňového dokladu či faktury. Veškeré náklady spojené s výprodejem pak jdou na vrub dodavatele.

Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že poskytování plnohodnotného servisu nebylo pouze sjednáno ve smlouvách uzavřených mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli potravin, ale že bylo v posuzovaném období také soustavně uplatňováno (původně prokázáno u 18 dodavatelů v období let 2016-201892 a následně po provedení doplnění dokazování v navazujícím správním řízení nejméně u 72 dodavatelů).93 Účastník řízení

Viz doplnění informací a podkladů doručené Úřadu dne 7. 10. 2021 (jako datum vyhotovení uvedeno

10.9.2021), dostupné ve správním spisu č. l. 2690.

Jedná se o 8 smluv dostupných ve správním spisu v listinné formě uzavřených s těmito dodavateli potravin: […

OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1065), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1204-1205), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

(č.l. 1372-1379), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1381), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1453-1454), […

OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1466), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] (č.l. 1485-1486), [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

(č.l. 1559-1561). Dále se jedná o 16 smluv dostupných na DVD zaslaném účastníkem řízení - viz záznam do spisu

č.j. ÚOHS-S0026/2019/TS-22443/2019/462/GKe ze dne 13. 7. 2019, včetně přílohy s výčtem složek umístěných

na DVD, č.l. 1719 - 1722. Uvedené smlouvy byly uzavřeny s těmito dodavateli: [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …].

Analýza praktiky přeceňování zboží vedená jako příloha záznamu do spisu ze dne 7. 4. 2020, č. j. ÚOHSS0026/2019/TS-10705/2020/462/GKe, dostupné ve správním spise č. l. 2141-2145.

Viz odst. 80 tohoto rozhodnutí

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

tímto jednáním postavil dodavatele do značně nevýhodné pozice, v níž jsou veškerá

obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou záruční lhůtou

(tedy zboží, kterému v brzké době vyprší expirační doba a které se již nacházelo

v prostorách odběratele) v plné míře přenesena na dodavatele, navíc mnohdy

i bez řádné evidence ze strany odběratele a možnosti kontroly daného stavu ze strany

dodavatele, což vyplynulo z místních šetření Úřadu. Výši výprodejové slevy si určuje

většinou samotný účastník řízení, převážně po domluvě s dodavatelem, někdy však není

dodavateli výše slevy známa.94

Úřad v souvislosti s veškerým přenesením ztrát na dodavatele, které jsou způsobeny poskytováním plnohodnotného servisu, podotýká, že společnost Hruška má ve smluvních dokumentech sjednanou logistickou službu, tzv. merchandiser.

Merchandising je obecně standardně poskytovaná služba a nástroj „péče o zboží“, která

zahrnuje většinou základní činnosti spojené s vystavením zboží na prodejně, jako je

vybalování, doplňování a správná prezentace zboží, ale i zajištění doobjednání

chybějícího zboží či sledování expirace. Za poskytování služby merchandiser si účastník

řízení ve smluvních dokumentech s dodavateli sjednává odměnu.95 I přes zajištění této

placené služby účastník řízení se svými dodavateli sjednává a uplatňuje poskytování

„plnohodnotného servisu“, při němž jdou veškeré ztráty a rizika v případě výprodeje

expirujícího zboží na náklady dodavatele, aniž by zohlednil skutečnost, že právě

dodavatelem financovaná služba merchandiser má co nejvíce eliminovat rizika spojená

s vypršením expirační doby.

Podle zaslaných vyjádření dvou dodavatelů je částka při snížení ceny zásob u odběratele kalkulována z prodejních cen společnosti Hruška, kdy výsledná částka požadovaná po dodavateli se rovná rozdílu mezi prodejní cenou s DPH a sníženou (výprodejovou) cenou s DPH.96 Touto kalkulací s použitím prodejních cen účastníka řízení však může dojít až k absurdní situaci, kdy dodavatel zaplatí slevu i více než 100 % z fakturační (nákupní) ceny.97

Ustanovení § 4 odst. 2 písm. g) zákona o významné tržní síle zakazuje odběrateli v postavení významné tržní síly sjednávat nebo uplatňovat právo na vrácení nakoupených potravin, výjimku připouští pouze v případech podstatného porušení smlouvy ze strany dodavatele. K formě vracení nakoupených potravin se zákon již nevyjadřuje. Dle Úřadu proto pro naplnění této skutkové podstaty není rozhodné, zda se bude v konkrétním případě jednat o skutečné fyzické vracení zboží zpět dodavateli či dojde pouze k účetním úkonům, jejichž provedením se z materiálního

Viz odpovědi dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] dostupné ve správním spise, č. l. 1936 a 1939.

Viz přehled plateb za merchandising, které účastník řízení účtoval některým svým dodavatelům, mezi kterými

byli i dodavatelé, se kterými byl sjednán a uplatňován plnohodnotný servis, dostupné ve správním spise č. l. 22252249.

Viz odpovědi dodavatelů [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spise, č. l. 1941 a 1953.

Např. položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] byla společnosti Hruška dodána za cenu [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ

…] Kč bez DPH ([… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč s DPH), prodejní cena s DPH činila [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …]

Kč a po dvou přeceněních byla tato položka prodána za [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …] Kč s DPH. Rozdíl mezi

prodejní a výprodejovou cenou s DPH společnosti Hruška je ve výši 38 Kč/ks, což se rovná požadavku na vystavení

opravného daňového dokladu, přičemž výše uvedené částky odpovídá cca 131 % ceny, za kterou byla položka

dodána. Viz odpověď dodavatele [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], dostupné ve správním spisu č. l. 1941.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

hlediska dosáhne stejného výsledku. Cílem daného ustanovení je totiž vyloučit situace,

kdy odběratel z různých důvodů nakoupí např. větší množství potravin, než je schopný

v určitém období prodat a rizika (především finanční) s tím spojená bezdůvodně přenese

na dodavatele coby smluvní stranu ve slabším postavení. Tohoto výsledku může být

ze strany odběratele dosaženo jak fyzickým vrácením nakoupeného zboží, tak

provedením účetní operace, na kterou dodavatel coby slabší smluvní strana přistoupí.

Jak již bylo uvedeno výše, účastník řízení ve smlouvách s dodavateli sjednával tzv. plnohodnotný servis, který zahrnuje jak možnost vrácení zboží dodavateli před uplynutím záruční lhůty, tak snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou. Byť je tento proces vrácení nakoupených potravin před uplynutím záruční lhůty popsán dvěma způsoby, jedná se o rovnocenné jednání z pozice odběratele, který rizika spojená s nákupem potravin a jejich prodejem před koncem záruční lhůty přenáší na dodavatele, aniž by tato rizika byla odběratelem jakkoliv kompenzována. V některých případech (viz položka [… OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ …], popsáno v poznámce č. 97) nejsou na dodavatele přenášena pouze rizika ztráty s odprodejem zboží za sníženou cenu, nýbrž může dojít k situaci, kdy dodavatel účastníkovi řízení uhradí zpětně částku ještě vyšší, než byla původní nákupní cena. Jedná se sice o hraniční případ, nicméně nelze vyloučit, že se to ve skutečném provozu děje častěji.

O vyváženém postavení obou smluvních stran v takto nastaveném a praktikovaném ustanovení smluvního vztahu nelze hovořit, neboť z jeho uplatňování za výše popsaných okolností je zřejmé, že účastník řízení zneužívá svého postavení silnější strany vůči slabší straně dodavatele k přenesení veškerých obchodních rizik a ztrát souvisejících s výprodejem zboží s končící záruční dobou pouze na dodavatele, který mnohdy tato pravidla přijme pouze z obavy narušení či ztráty obchodního vztahu (viz záznam z protokolů z místních šetření Úřadu98).

Dle zjištění Úřadu účastník řízení disponuje významnou tržní silou odběratele (srov. shora odst. 60 až 64). Úřad je přesvědčen, že to, jak účastník řízení sjednával a uplatňoval plnohodnotný servis u svých dodavatelů, je dokladem toho, že účastník řízení je schopen si vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin, jak vyplývá z definice významné tržní síly i dle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Účastník řízení ve smlouvách uzavíraných s dodavateli potravin sjednával a uplatňoval ujednání, která výrazně vychylují rovnováhu dotčeného smluvního vztahu ve prospěch odběratele, a to bez kompenzace v podobě dalších ujednání ve prospěch dodavatele. Jinak řečeno, účastník řízení nákupem většího množství zboží, nebo nedostatečnou péčí o něj, nikterak neriskoval, neboť si předem smluvně ošetřil situaci, při níž, když nakoupené zboží neprodá před vypršením záruční lhůty, tak riziko ztráty nepůjde na jeho náklady, nýbrž na náklady dodavatele.

Úřad v případě vytýkaného skutku shledal, že společnost Hruška porušila právní povinnost, když v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 sjednávala a uplatňovala v rámci obchodního vztahu s nejméně 71 ze svých dodavatelů potravin plnohodnotný servis, jenž

Srov. str. č. l. 1914-1922, přílohy protokolu č. l. 1929-1931, čl. l. 1966-1974, přílohy protokolu č. l. 1981-2014

správního spisu.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

obsahuje možnost snížení ceny zásob u odběratele na zboží s ohroženou záruční lhůtou,

a to na základě odběratelem zaslaného kvartálního soupisu cenových rozdílů bez DPH

v cenách odběratele. Tímto jednáním zneužila své postavení odběratele s významnou

tržní silou, když veškerá obchodní rizika a ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou

záruční lhůtou v plné míře přenesla na dodavatele. Neakceptování nastavených

nevýhodných pravidel zároveň mohlo vyústit v narušení obchodních vztahů

mezi dodavatelem a odběratelem takovým způsobem, při kterém hrozilo i ukončení

vzájemné spolupráce ze strany odběratele.99

Úřad má za prokázané, že sjednáváním a uplatňováním tzv. plnohodnotného servisu v období od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019 (v podrobnostech popsáno shora) došlo ze strany účastníka řízení ke spáchání přestupku podle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g), ve spojení s § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle, podle kterého se odběratel s významnou tržní silou dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje právo na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy (viz sdělení výhrad č. 3100). Zakázanost tohoto jednání vyplývá i ze Směrnice, jak bylo v podrobnostech popsáno v rámci eurokonformního výkladu zákona o významné tržní síle provedeného shora v odst. 40 až 52.

VI.

Materiální stránka vytýkaného jednání

Jednání vytýkané účastníkovi řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem na naplnění všech formálních znaků příslušných skutkových podstat přestupků, které jsou vymezeny v zákoně, ale také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání.

Při posouzení materiální stránky vytýkaného jednání byl zohledněn rovněž právní názor plynoucí z rozhodnutí předsedy úřadu (zkrácení deliktu může mít vliv na jeho materiální stránku a závažnost) a doplněné dokazování.

Ze závěrů popsaných výše má Úřad za to, že se účastník řízení dopustil přestupku uvedeného v § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že zneužil významnou tržní sílu dle § 4 odst. 1, odst. 2 písm. g) cit. zákona, když na základě ujednání vztahujících se k plnohodnotnému servisu přenášel obchodní rizika a hospodářské ztráty spojené s prodejem zboží s ohroženou dobou spotřeby zcela, či v převážné míře, na dodavatele, přičemž s ohledem na výši obchodní přirážky a DPH se při dodavatelům fakturovaných nákladech tzv. přecenění zboží mohlo jednat i o 50 % a více z původní nákupní ceny zaplacené dodavateli. Úřad při posuzování, zda jsou splněny materiální znaky uvedeného jednání přihlížel zejména k (i) době vytýkaného jednání, které trvalo téměř 31 měsíců (od 1. 7. 2016 do 17. 1. 2019), (ii) počtu dodavatelů společnosti Hruška negativně dotčených tímto jednáním (v letech 2016-2018 se před doplněním dokazování v navazujícím správním řízení jednalo o 18 dodavatelů), který se v důsledku doplnění dokazování v navazujícím správním řízení zvýšil na nejméně 71, a k (iii) výši přecenění zboží, která vytýkaným jednáním vznikla a dosáhla nejméně částky

Srov. odst. 73, 74 a 85 sdělení výhrad č. 3.

Sdělení výhrad č. 3 ze dne 10. 2. 2022, č. j. ÚOHS-05073/2022/462, dostupné ve správním spisu č. l. 36313669 (včetně příloh).

100

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

19.401.422 Kč (oproti částce 5.749.571 Kč vztahující se k posuzovanému období

dle prvostupňového rozhodnutí101) a kterou Úřad považuje za negativní následek vzniklý

v materiální sféře dodavatelů coby slabších smluvních stran. S ohledem na shora

uvedené je zřejmé, že na jedné straně sice došlo ke zkrácení doby trvání deliktu

o necelých 12 měsíců v důsledku přetržení jednoty skutku okamžikem oznámení

o zahájení správního řízení, na straně druhé ale z doplněného dokazování vyplynulo,

že vytýkaným jednáním byl postižen v jednotlivých kalendářních letech posuzovaného

období vyšší počet dodavatelů účastníka řízení a současně došlo k více než 3násobnému

navýšení celkové částky, kterou je možné považovat za materiální újmu dodavatelů

účastníka řízení. Úřad má tak za to, že došlo k naplnění potřebného stupně společenské

škodlivosti vytýkaného jednání, které i nadále považuje za středně závažné.

VII.

Účastníkem řízení navržené závazky a jejich posouzení

VII.

1 Účastníkem řízení navržené závazky

Dne 10. 2. 2022 vydal Úřad sdělení výhrad č. 3, které plně nahrazuje sdělení výhrad vydané v předmětném správním řízení dne 22. 4. 2020 a sdělení výhrad č. 2 vydané dne 11. 6. 2020. Ve sdělení výhrad č. 3 sdělil Úřad účastníkovi řízení základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise. Dále Úřad účastníka řízení informoval o výši pokuty, kterou mu hodlal ve správním řízení uložit. Sdělení výhrad č. 3 bylo účastníkovi řízení doručeno dne

15. 2. 2022.

Dne 1. 3. 2022, tedy v zákonné lhůtě pro podání návrhu závazků, obdržel Úřad od účastníka řízení přípis obsahující vyjádření ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle a návrh na zastavení správního řízení. Závazky byly navrženy v níže uvedeném znění:102 „V souvislosti s vytýkaným jednáním a v návaznosti na dosud přijatá opatření popsaná v čl. III. tohoto podání výše, navrhuje účastník řízení tyto závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav: a) Účastník řízení v termínu do 31. 3. 2022 předloží Úřadu doklad od všech dodavatelů o odsouhlasení výše poplatku za plnohodnotný servis, který bude účastník řízení následně vracet zpět dodavatelům. b) Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, uzavře se všemi dodavateli dohodu o vrácení poplatku za plnohodnotný servis a současně ve stejném termínu účastník řízení vrátí zpět dodavatelům jimi odsouhlasenou výši poplatku za plnohodnotný servis.

101

Srov. odst. 178 prvostupňového rozhodnutí. Částka 5.749.571 Kč se nevztahuje k období od 1. 1. 2019 do

17. 1. 2019, neboť dle vyjádření účastníka řízení v této době nedošlo ke konkrétnímu vystavení nebo přijetí

daňových dokladů nebo opravných daňových dokladů vztahujících se k praktice „přecenění zboží“.

102

Vyjádření účastníka řízení ke sdělení výhrad č. 3 spolu s návrhem závazků k odstranění závadného stavu

ve smyslu § 6 zákona o významné tržní síle, dostupné ve správním spisu č. l. 3700-3708.

Č. j.: ÚOHS-14199/2022/462

c) Účastník řízení v termínu do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu,

kterým bude schválen tento návrh závazků účastníka řízení, doloží Úřadu doklady

prokazující uzavření dohody se všemi dodavateli o vrácení poplatku za plnohodnotný

servis a současně ve stejném termínu doloží Úřadu doklady o vrácení zpět poplatku

za plnohodnotný servis všem dodavatelům.

Závěrem účastník řízení potvrzuje připravenost navržené závazky a návrh

na zastavení správního řízení dále doplnit a případně doložit dalšími doklady.“

Součástí výše zmíněného přípisu obsahujícího vyjádření účastníka řízení ke sdělení

Číst dál ↓