ÚOHS S0278/2024/VZ – Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Dne 3. 11. 2023 obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – InQool, a.s., IČO

Předmětem smlouvy je dle čl. 2.1 smlouvy dílo spočívající ve vývoji a dodání systémů specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy a provedení dalších souvisejících činností a věcí, které jsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 smlouvy a v článku 2.2. smlouvy.

Obviněný uveřejnil dne

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 9. 1. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky, ve kterém je namítáno, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, když dne 3. 11. 2023 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem a neuveřejnil ve lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele písemnou zprávu.

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětnému zadávacímu řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Ve svém vyjádření ze dne 22. 1. 2024 obviněný úvodem odkazuje na skutečnost, že kompletní dokumentace o zadávacím řízení již byla Úřadu poskytnuta v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0766/2023/VZ.

Obviněný uvádí, že písemná zpráva byla na profilu zadavatele uveřejněna 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty. Dle obviněného v opomenutí nelze shledávat úmysl ani důsledky způsobilé poškodit nebo jakkoli odepřít jakémukoli zainteresovanému subjektu přístup k informacím o postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, neboť požadavky na obsah písemné zprávy zadavatele jsou prakticky totožné s informacemi, které obviněný publikoval v oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.

Dle obviněného je hlavní účel sledovaný zákonodárcem, tedy informování veřejnosti, fakticky naplněn, pokud dojde k odeslání v souladu s národní a evropskou právní úpravou k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení. Obviněný tak žádá Úřad, aby zohlednil, že z materiálního hlediska publikoval všechny informace o smlouvě a zadávacím řízení.

Obviněný poukazuje na skutečnost, že zákon v účinném znění neobsahuje premisu, jež byla v § 270 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023, a sice, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle zákona, je společensky škodlivý. Obviněný v této souvislosti poukazuje na § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), ze kterého mj. vyplývá, že přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin. Dle obviněného je na místě primárně posoudit aspekt společenské škodlivosti opomenutí, a nikoliv zásadního prodlení s formálním uveřejněním písemné zprávy zadavatele. Obviněný závěrem navrhuje, aby Úřad šetření podnětu zastavil.

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 2. 4. 2024 příkaz č. j. ÚOHS-13728/2024/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se

Doručením příkazu obviněnému dne 2. 4. 2024 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 přestupkového zákona zahájeno řízení o přestupku.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 10. 4. 2024 odpor z téhož dne (dále jen „odpor obviněného“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Obviněný úvodem tvrdí, že neuveřejněním písemné zprávy zadavatele nedošlo k naplnění materiální stránky přestupku, neboť relevantní dodavatelé i veřejnost byli o uzavření smlouvy informováni zejména prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek a registru smluv.

Obviněný vyjadřuje přesvědčení, že písemná zpráva neobsahovala žádné informace, které by obviněný neuvedl v již dříve publikovaných dokumentech. Obviněný dále uvádí, že nemůže souhlasit s názorem Úřadu o zvláštním významu informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona u jednacího řízení bez uveřejnění, neboť u tohoto typu zadávacího řízení je již z počtu účastníků zřejmé, že důvodem výběru dodavatele bylo podání ekonomicky výhodné nabídky dodavatelem splňujícím předpoklady pro plnění veřejné zakázky. Obviněný odkazuje na preambuli smlouvy, ve které je, dle jeho slov, uvedeno explicitní odůvodnění oslovení vybraného dodavatele. Obviněný dodává, že prostřednictvím písemné zprávy tuto informaci pouze zasadil do nového časového kontextu po uzavření smlouvy. Dle obviněného tak byly veškeré informace požadované od písemné zprávy ve lhůtě pro její odeslání veřejnosti přístupné a jediná informace, která nebyla explicitně uvedena ve Věstníku veřejných zakázek, představuje odůvodnění výběru dodavatele, které ale bylo v uveřejněné smlouvě.

Obviněný dále vyjadřuje nesouhlas s Úřadem v tom, že by dle zákonodárce měl být profil zadavatele prvním místem, kde se jakýkoliv subjekt může s informacemi o již ukončeném zadávacím řízení seznámit. Obviněný dodává, že ve vztahu k jednacímu řízení bez uveřejnění je lhůta pro publikování informací na profilu zadavatele nejdelší a odkazuje k tomu na § 126, § 219 odst. 1 a § 217 odst. 5 zákona. Zákonodárce přikládá, dle obviněného, písemné zprávě nejmenší váhu, neboť ta je jediným z dokumentů, který je zadavatel povinen uveřejnit po uzavření smlouvy ve lhůtě delší než 30 dní. Dle obviněného je argumentace Úřadu o tom,

Obviněný dále odkazuje na novelizované znění § 270 odst. 1 zákona a cituje důvodovou zprávu k zákonu 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novele zákona“). Dle obviněného byla naplněna základní premisa pro přezkoumání naplnění materiální stránky přestupku Úřadem, ten se však otázce jejího naplnění věnoval pouze okrajově. Obviněný tvrdí, že Úřad nezohledňuje skutkový stav, který svědčí o dostatečném informování veřejnosti a je patrné, že se soustředí na naplnění jeho formálních znaků. Dle obviněného Úřad odůvodňuje naplnění materiální stránky přestupku pouze vymezením právem chráněného zájmu bez jakékoliv reflexe skutkového stavu. Argumentace Úřadu v příkazu, kdy považuje za společensky škodlivé, že se naplnění formální stránky dopustil gestor dané legislativy, je dle obviněného nutné považovat za nerelevantní. Obviněný k tomu dodává, že přestupky podle § 269 zákona nadto nezahrnují žádné kvalifikované skutkové podstaty ani nevymezují speciální subjekt, jehož pochybení by mělo být posuzováno přísněji. Obviněný dále uvádí, že ze své pozice gestora dotčené legislativy nijak nenabádá k jejímu porušování a nepopírá své formální pochybení, ale naopak jej napravil neprodleně poté, kdy se o svém opomenutí dozvěděl.

Obviněný tvrdí, že široké veřejnosti svůj postup transparentně oznámil a veškeré relevantní informace uveřejnil. Dle obviněného je tak dovození netransparentnosti postupu obviněného za situace, kdy komunikuje výsledek zadávacího řízení i nad rámec svých zákonných možností, s odkazem na formální stránku jeho pochybení nepřiléhavé. Úřad dle obviněného odhlíží od skutečnosti, že uveřejnění písemné zprávy zadavatele tvoří pouze jeden z prvků, kterým je naplňována zásada transparentnosti ve vztahu k ukončeným zadávacím řízením.

Obviněný dále tvrdí, že Úřadem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2016-28 ze dne 9. 8. 2012 se skutkově významně odlišuje od právě řešené situace.

V další části odporu se obviněný vyjadřuje k výši pokuty uložené příkazem, které je dle něj nepřiměřeně vysoká, zejména pokud Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti a naopak vyhodnotil dvě polehčující okolnosti. Obviněný k tomu odkazuje na nedávná rozhodnutí

Závěrem obviněný navrhuje, aby Úřad podle § 257 písm. f) zákona řízení zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce.

Usnesením ze dne 12. 4. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Usnesením ze dne 30. 4. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření obviněného a odporu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň: a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena, b) použitý druh zadávacího řízení, c) označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen, d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení, e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru, f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi, g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita, h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito, i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito, j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

Podle § 217 odst. 3 zákona může zadavatel v písemné zprávě odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v § 217 odst. 2 zákona.

Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle § 217 odst. 1 zákona se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu.

Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Podle § 5 přestupkového zákona je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Obviněný uzavřel dne 3. 11. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že obviněný dne 10. 11. 2023 odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2023.

Platný profil zadavatele na adrese https://nen.nipez.cz/profil/mmr (dále jen „profil zadavatele“) byl pod ev. č. 519375 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2015.

Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva zadavatele na něm byla uveřejněna dne

Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité a mají tak své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip

K povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele Úřad obecně uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem.

Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení a tuto poté uveřejnit na profilu zadavatele podle § 217 odst. 5 zákona. Tato uveřejňovací povinnost se současně považuje za splněnou, pokud zadavatel informace dle odst. 2 citovaného ustanovení (tedy obsahové náležitosti písemné zprávy) uveřejní na profilu zadavatele ve strojově čitelném formátu. Zákon v § 217 odst. 3 dále umožnuje naplnění uveřejňovací povinnosti ve vztahu k obsahovým náležitostem písemné zprávy zadavatele také tím, že zadavatel v písemné zprávě odkáže na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud toto obsahuje předmětné zákonem požadované informace. Zákon tak zadavateli umožňuje splnit uveřejňovací povinnost písemné zprávy zadavatele prakticky třemi různými způsoby za předpokladu, že tak zadavatel učiní ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle § 217 odst. 5 zákona.

K problematice přestupku Úřad obecně uvádí, že ten je v § 5 přestupkového zákona definován jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Společenská škodlivost činu tvoří materiální stránku přestupku, tedy porušení nebo ohrožení určitého zájmu společnosti, kterou je správní orgán povinen zkoumat. U přestupků v oblasti zadávání veřejných zakázek byla v minulosti zákonem stanovena vyvratitelná právní domněnka, že čin vykazující formální znaky přestupku podle zákona je společensky škodlivý, jak vyplývá z § 270 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023. Zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016

V šetřeném případě byl obviněný s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele. Obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 3. 11. 2023, čímž bylo dle § 51 odst. 1 zákona zadávací řízení ukončeno a současně tím došlo ke spuštění běhu lhůty 30 pracovních dnů dle § 217 odst. 5 zákona, jejíž poslední den připadl na den 18. 12. 2023. Obviněný v předepsané lhůtě pouze dne 10. 11. 2023 odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2023. K tomu Úřad uvádí, že zákon sice zadavateli umožňuje umístit požadované informace do oznámení o výsledku zadávacího řízení, současně s tím však požaduje (viz § 217 odst. 3 zákona) na předmětné oznámení výslovně odkázat v rámci písemné zprávy zadavatele uveřejněné podle § 217 odst. 5 zákona v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele. Písemnou zprávu zadavatele obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 18. 1. 2024, tedy 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené zákonem (jejíž konec připadl s odkazem na § 217 odst. 5 zákona na den 18. 12. 2023).

Přestože obviněný argumentuje v tom smyslu, že pro naplnění uveřejňovací povinnosti postačuje uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež by obsahovalo informace dle § 217 odst. 2 zákona, Úřad upozorňuje, že kromě toho, že obviněný na oznámení o výsledku zadávacího řízení neodkázal dle § 217 odst. 3 zákona v písemné zprávě uveřejněné v zákonné lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona, oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, neobsahuje veškeré povinné informace, které zákon pro písemnou zprávu zadavatele předepisuje v § 217 odst. 2 zákona. V oznámení o výsledku zadávacího řízení konkrétně není uvedeno odůvodnění výběru dodavatele, jež tvoří povinnou obsahovou náležitost písemné zprávy zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona. Obviněný dále argumentoval v tom smyslu, že v případě jednacího řízení bez uveřejnění je již z počtu účastníků jasné, že důvodem výběru dodavatele bylo podání ekonomicky výhodné nabídky, explicitní odůvodnění výběru [tedy informace podle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] je obsaženo v preambuli smlouvy a všechny informace vyžadované od písemné zprávy tak byly veřejnosti přístupné ve lhůtě pro její odeslání. Úřad nezpochybňuje, že veškeré informace skutečně byly veřejnosti přístupné z různých veřejně dostupných zdrojů informací, konkrétně z Věstníku veřejných zakázek a z Registru smluv.

Obviněný namítá, že opomenutím uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele nebyla naplněna společenská škodlivost jakožto znak přestupku dle § 5 přestupkového zákona, jelikož obviněný odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie a toto oznámení obsahuje prakticky veškeré informace, jež vyžaduje zákon pro písemnou zprávu zadavatele. Úřad k tomu uvádí následující.

V šetřeném případě lze za materiální stránku přestupku považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s průběhem a výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, ve stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností a jedná se současně o jeden z projevů zásady transparentnosti, jež je zakotvena v § 6 odst. 1 zákona.

Obviněný dále namítá, že skutkový stav v šetřeném případě svědčí o dostatečném informování veřejnosti, jelikož informace vyžadované od písemné zprávy byly uveřejněny ve lhůtě pro uveřejnění písemné zprávy na veřejně dostupných místech. Úřad nepopírá, že obviněný

S argumentací obviněného, že zákon umožňuje v písemné zprávě pouze odkázat na Věstník veřejných zakázek a prodlením s uveřejněním písemné zprávy tak nebyl narušen právem chráněný zájem, se Úřad nemůže ztotožnit. Podle § 217 odst. 3 zákona je možné na oznámení o výsledku zadávacího řízení odkázat, pokud obsahuje informace požadované od písemné zprávy. Pokud by však postačovalo uveřejnění povinných informací v oznámení o výsledku zadávacího řízení, které zadavatel odešle k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, byla by povinnost odkázat na něj právě v písemné zprávě zjevně nadbytečná. Toto pravidlo poté tím spíše podporuje tezi, že zákonodárcem chtěným místem pro uveřejnění informací dle § 217 odst. 2 zákona (a tedy jakousi vstupní branou pro seznámení se s danými informacemi) byl právě profil zadavatele, jelikož i pokud jsou tyto údaje uveřejněny v oznámení o výsledku zadávacího řízení, má zadavatel stále povinnost uveřejnit v zákonné lhůtě písemnou zprávu a na předmětné oznámení v písemné zprávě minimálně odkázat. Jinými slovy, zákon zadavateli vůbec neumožňuje vymanit se z povinnosti uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele v zákonné lhůtě.

Obviněný dále vyjadřuje přesvědčení, že zákonodárce přikládá písemné zprávě nejmenší váhu z důvodu, že se jedná o jeden z povinně uveřejňovaných dokumentů, u kterého zákon stanoví povinnost jej uveřejnit ve lhůtě delší než 30 dnů. Úřad je toho názoru, že zákonem stanovená délka lhůty není jediný (a už vůbec ne nejpodstatnější) indikátor významu uveřejňovaného dokumentu. Úřad nicméně považuje za nadbytečné pro účely tohoto rozhodnutí polemizovat o míře významu uveřejnění písemné zprávy, když zákonodárce jednoznačně vtělil danou povinnost do zákona (tj. do § 217 odst. 5 zákona) a současně stanovil v § 269 odst. 1 písm. e) zákona sankci za její porušení.

Obviněný k údajnému nenaplnění materiální stránky přestupku odkazuje na rozsudek

Úřad podotýká, že v daném případě neshledává s ohledem na výše uvedené jakýkoli důvod pro „zastavení šetření podnětu“, jak požadoval obviněný již ve vyjádření ze dne 22. 1. 2024, a to v situaci, kdy nebyla obviněným uveřejněna písemná zpráva zadavatele postupem předvídaným zákonem, přestože u obviněného jako gestora legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek by Úřad takový netransparentní a liknavý postup nepředpokládal.

K námitce obviněného uvedené v podaném odporu, podle níž nelze společenskou škodlivost přestupku dovozovat s odkazem na postavení zadavatele, Úřad uvádí, že materiální stránku přestupku v šetřeném případě dovozuje nikoliv pouze z postavení obviněného, ale předně z porušeného zákonem chráněného zájmu, kterým bylo dočasné znemožnění zpětné kontroly zadávacího řízení, když veškeré povinně uveřejňované informace vyžadované od písemné zprávy nebyly široké veřejnosti přístupné v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení a na zákonem předvídaném místě, kterým je profil zadavatele a bylo tak zmařeno naplnění principu veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení. Fakt, že se daného přestupku dopustil gestor legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek Úřad považuje za relevantní skutkovou okolnost, kterou nelze přehlížet a je ji třeba zohlednit. Úřad podotýká, že takovou okolností se může podstatně odlišovat skutkové jednání různých zadavatelů – jinak lze například smýšlet nad neuveřejněním písemné zprávy obcí nedisponující širokým úřednickým aparátem a neuveřejněním písemné zprávy ze strany subjektu, jenž se významnou měrou podílí na tvorbě legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek, která zahrnuje i zákonem danou povinnost uveřejnění písemné zprávy. Možnost zohlednění osoby

Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil podle § 217 odst. 5 zákona na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 3. 11. 2023, kdy uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, tj. nejpozději dne 18. 12. 2023, ale učinil tak až dne 18. 1. 2024. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad za stěžejní považuje skutečnost, že písemná zpráva vztahující se k šetřené veřejné zakázce má úzkou spojitost s veřejnou zakázkou „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, kterou lze označit za značně medializovanou (k tomu blíže viz výše). V případě takto veřejností sledované veřejné zakázky je potřeba řádného splnění zákonných uveřejňovacích povinností o to více umocněna a závažnost spáchaného přestupku v případě nesplnění byť jediné uveřejňovací povinnosti je úměrně tomu navýšena.

Význam chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, který byl obviněným přestupkem porušen, je umocněn právě v případě subjektu, jenž je gestorem legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Chráněný zájem v takovém případě nabývá ještě většího významu než například v situaci, kdy by se takového přestupku dopustila obec s jednotkami stovek obyvatel.

K námitce obviněného, že z nedávné rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že byly za porušení uveřejňovacích povinností uloženy podstatně nižší pokuty, Úřad opětovně uvádí, že v šetřeném případě se jednalo o značně medializovanou a veřejností sledovanou veřejnou zakázku, která se vymyká běžně šetřeným situacím. Stejně tak bylo v daném případě nutno zohlednit i postavení obviněného jakožto gestora legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek, jak je uvedeno výše. Z těchto důvodů, které svědčí spíše navýšení ukládané pokuty, tak nelze považovat obviněným odkazované případy rozhodovací praxe Úřadu (které se netýkají ani medializovaných veřejných zakázek ani subjektu v obdobném postavení jako je gestor legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek) za srovnatelné s nyní šetřeným případem. Úřad tudíž shledává výši uložené pokuty jako zcela přiměřenou a odpovídající skutkovému stavu a závažnosti spáchaného přestupku včetně relevantních okolností.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému omezení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 18. 1. 2024, tedy 20. pracovní den po marném uplynutí lhůty 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, dodatečně uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele a nerezignoval tak zcela na svou zákonnou povinnost.

Úřad dále zohlednil, že obviněný uveřejnil informace dle § 217 odst. 2 zákona [vyjma informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] v oznámení o výsledku zadávacího řízení, které bylo uveřejněno dne 13. 11. 2023 ve Věstníku veřejných zakázek i skutečnost, že odůvodnění výběru dodavatele [informace dle § 217 odst. 2 písm. e) zákona] bylo uveřejněno ve smlouvě, která byla uveřejněna dne 3. 11. 2023 v Registru smluv. Úřad k uvedenému opětovně dodává, že ačkoliv byly veškeré informace dle § 217 odst. 2 zákona ve lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona uveřejněny na veřejně dostupných místech, nebyly tyto informace v zákonné lhůtě uveřejněny na zákonem předvídaném místě, kterým je profil zadavatele. Na výše uvedené skutečnosti tak lze nahlížet pouze jako na polehčující okolnosti, neboť skutková podstata přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona byla naplněna (k tomu blíže viz výše).

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující či přitěžující okolnosti.

Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

5

Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet