I.ÚS 2485/13 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2485/13 ze dne 2. 12. 2013 N 206/71 SbNU 429 Kritéria proporcionality při zajištění peněžních prostředků na účtu   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Kateřiny Šimáčkové a Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) - ze dne 2. prosince 2013 sp. zn. I. ÚS 2485/13 ve věci ústavní stížnosti Metropolitního spořitelního družstva, se sídlem Praha 8 - Karlín, Sokolovská 394/17, PSČ 180 00, právně zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem, se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2013 sp. zn. 4 To 26/2013, ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 4 To 31/2013, ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 4 To 32/2013, ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 4 To 33/2013, ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 4 To 39/2013 a ze dne 26. 6. 2013 sp. zn. 4 To 46/2013 a proti usnesením Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 3. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/201-64, ze dne 9. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-161, ze dne 13. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-199, ze dne 15. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-213, ze dne 16. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-236 a ze dne 11. 6. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-475 týkajícím se zajištění stěžovatelových peněžních prostředků na bankovních účtech v souvislosti s trestním řízením, za účasti Vrchního soudu v Praze a Vrchního státního zastupitelství v Praze jako účastníků řízení. Ústavní stížnost se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace průběhu řízení 1. Dne 13. 8. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení všech shora uvedených rozhodnutí soudu a státního zastupitelství, týkajících se zajištění peněžních prostředků stěžovatele v trestním řízení vedeném Policií České republiky, ÚOKFK, pod č. j. OKFK-1998/TC-2013-251301. 2. V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že jimi byla porušena jeho práva, a to zejména: * čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví; * čl. 4 odst. 1 Listiny, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod; * čl. 11 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu; * čl. 11 odst. 4 Listiny, podle něhož vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu; * čl. 26 odst. 1 Listiny, podle něhož má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost; * čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. 3. V ústavní stížnosti stěžovatel zrekapituloval průběh řízení, přičemž tuto rekapitulaci lze převzít i pro účely tohoto odůvodnění. Průběh trestního a správního řízení 4. Usnesením ze dne 3. 5. 2013 vydaným pod č. j. 7 VZN 1532/2013-64 rozhodlo Vrchní státní zastupitelství v Praze dle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění peněžních prostředků na čtyřech účtech stěžovatele vedených u Československé obchodní banky, a. s., v celkové hodnotě 490 226 678,69 Kč, s tvrzením, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtech u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je konstatováno, že policejní orgán na základě trestního oznámení Finančně analytického útvaru Ministerstva financí (dále též jen "FAÚ") ze dne 25. 4. 2013 zahájil prověřování podezření ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle ustanovení § 211 odst. 1, 2 a odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit jednatel společnosti VAROXA, s. r. o., v částce 186 mil. Kč, resp. 134 mil. Kč a jednatel společnosti Veracor Trade, s. r. o., v částce 199 mil. Kč. Došlo tedy k prověřování dvou úvěrových obchodů s faktickým čerpáním finančních prostředků v celkovém objemu 333 mil. Kč. 5. Vrchní státní zastupitelství v Praze dospělo k závěru, že indicie předložené FAÚ mohou s větší mírou pravděpodobnosti znamenat další rozsáhlou trestnou činnost směřující k vyvedení finančních prostředků ze stěžovatele. Vrchní státní zastupitelství v Praze pak uzavírá, že s ohledem na existenci podezření, že se na nezákonném vyvádění finančních prostředků ze stěžovatele mohou podílet i osoby přímo z družstva, bylo nezbytné rozhodnout o zajištění finančních prostředků na účtech stěžovatele, které mohou být užity k další trestné činnosti. 6. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost k Vrchnímu soudu v Praze. Tato stížnost byla následně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2013 sp. zn. 4 To 26/2013 podle § 148 odst. 1 trestního řádu zamítnuta. V daném případě Vrchní soud v Praze nezkoumal podanou stížnost meritorně, nýbrž ji jako opožděně podanou zamítl, když konstatoval, že určující pro doručení rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků byl okamžik přihlášení se stěžovatele do datové schránky, nikoli otevření tohoto usnesení v datové schránce. 7. Dne 7. 5. 2013 vydala Česká národní banka (dále též jen "ČNB") rozhodnutí o předběžném opatření č. j. 2013/5290/570 sp. zn. SP/2013/161/573. Toto rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno téhož dne, tj. 7. 5. 2013, a bylo mu jím uloženo, aby se počínaje dnem jeho doručení zdržel: a) jakéhokoliv jednání spočívajícího v přijímání vkladů od svých členů, b) jakékoliv jednání spočívajícího v poskytování úvěrů svým členům a c) jakéhokoliv jednání spočívajícího v pořizování (nákupu) aktiv s přirozenou rizikovou vahou větší než 0 % (riziková váha 0 %) ve smyslu přílohy č. 4 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách ve smyslu § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a bankách se sídlem v členských státech Evropské unie. 8. Jedním z důvodů nutnosti prozatímního upravení poměrů formou zajišťovacího opatření jsou právě zjištění FAÚ. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel rozklad k Bankovní radě ČNB. O tomto rozkladu nebylo dosud (tedy ke dni podání ústavní stížnosti) rozhodnuto. 9. Dne 7. 5. 2013 vydala ČNB, sekce licenčních a sankčních řízení, také oznámení o zahájení správního řízení se stěžovatelem. Jednalo se o řízení zahájené z moci úřední podle ustanovení § 46 odst. 1 správního řádu, a to pod č. j. 2013/5289/570 sp. zn. Sp/2013/161/573, o uložení opatření podle § 28 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jako důvod zahájení tohoto správního řízení bylo uvedeno podezření, že stěžovatel "minimálně až do dubna 2013 v rámci nabízení a prodeje produktů podnikatelský úvěr a úvěr pro fyzické osoby dlouhodobě a soustavně porušoval povinnost postupovat při svém podnikání obezřetně a s náležitou péčí, zejména tak, aby nebyla ohrožena návratnost vkladů jeho členů a jeho bezpečnost a stabilita, a povinnost mít řídící a kontrolní systém, který zahrnuje předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny a řízení rizik." 10. Usnesením ze dne 9. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-161 rozhodlo Vrchní státní zastupitelství v Praze podle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění peněžních prostředků na bankovním účtu stěžovatele vedeném u UniCredit Bank Czech Republic, a. s., v hodnotě 400 441 549 Kč, a to rovněž s tvrzením, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 4 To 31/2013 zamítnuta. 11. Usnesením ze dne 16. 5. 2013 č. j. 7 VZN 1532/2013-236 rozhodlo Vrchní státní zastupitelství v Praze o zajištění peněžních prostředků na účtu stěžovatele vedeného u J & T BANKY, a. s., v celkové hodnotě 1 000 000 000 Kč, rovněž s tvrzením, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013 sp. zn. 4 To 39/2013 zamítnuta. I v odůvodnění tohoto usnesení se Vrchní soud v Praze opírá o vyjádření státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze s tím, že činností FAÚ vycházely najevo další skutečnosti a další obdobné úvěry a že předmětem správního i trestního řízení jsou v současnosti úvěrové obchody družstva jako celek za období od počátku roku 2012