II.ÚS 3887/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 3887/19 ze dne 28. 4. 2020 U 8/99 SbNU 529 Odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření ve věcech pro nezletilého významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, z důvodu nesložení jistoty   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti M. V., zastoupené Mgr. Pavlem Vintrem, advokátem, Masarykova 621/19, Liberec, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 25. září 2019 č. j. 36 Co 296/2019-271, spojené s návrhem na zrušení § 12 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve slovech "jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného", za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci jako účastníka řízení a nezletilé K. H. jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Ústavní stížnost se odmítá. II. Návrh na zrušení § 12 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve slovech "jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného", se odmítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. 12. 2019, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného usnesení z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i z důvodu porušení základních práv její nezletilé dcery (dále též "nezletilá") podle čl. 10 odst. 2, čl. 33 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 8 a 28 Úmluvy a čl. 16 Úmluvy o právech dítěte. S ústavní stížností byl spojen návrh na zrušení § 12 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve slovech "jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného". II. Shrnutí řízení před obecnými soudy 2. Stěžovatelce byla rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 4. 2017 č. j. 30 Nc 4118/2016-45 svěřena do péče její nezletilá dcera. Jejímu otci M. H. (dále jen "otec nezletilé") byla tímto rozsudkem stanovena povinnost hradit výživné a byl upraven jejich styk. 3. Dne 13. 6. 2019 podala stěžovatelka návrh na zahájení řízení o nahrazení souhlasu rodičů ve věci významné pro nezletilé dítě podle § 877 občanského zákoníku a § 466 písm. j) zákona o zvláštních řízeních soudních. Mezi rodiči nezletilé měly panovat zásadní neshody ohledně péče o ni, jež se kromě jiného týkaly jejího umístění do posledního ročníku předškolního zařízení. Nezletilá navštěvovala od jara 2018 lesní školku při mateřské škole Montessori v Jablonci nad Nisou. Stěžovatelka ji tam proto podle svých tvrzení musela každý den automobilem vozit asi 30 minut z místa svého bydliště. Sama navíc hradila školkovné. Přestože proti stávající mateřské škole neměla výhrady, neviděla důvod, aby nezletilá docházela do mateřské školy, která není spádová, je vzdálená a vzhledem k nákladům nepřiměřená poměrům rodičů. Z hlediska předškolního vzdělávání navíc pro nezletilou nepředstavovala žádný jiný přínos, než který by jí poskytla spádová školka. 4. V průběhu řízení o uvedeném návrhu podala stěžovatelka dne 19. 8. 2019 návrh na vydání předběžného opatření ve věci významné pro nezletilé dítě, kterým by soud nahradil souhlas otce nezletilé s jejím zápisem do mateřské školy "Lísteček" ve Vratislavicích nad Nisou. Stěžovatelka již podala žádost o zápis nezletilé. Protože však její otec s nástupem do této mateřské školy nesouhlasil, bylo řízení o přijetí nezletilé pro rok 2019/2020 přerušeno. Otec nezletilé zase podal dne 20. 8. 2019 návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud nahradil souhlas stěžovatelky s přijetím nezletilé k povinnému předškolnímu vzdělávání do mateřské školy Montessori v Jablonci nad Nisou, ve které doposud navštěvovala lesní třídu. Podle jeho názoru jí praktikovaný způsob vzdělávání prospívá a je zvyklá i na tamní kolektiv, který ji přijal i s jejím handicapem spočívajícím v tom, že nemá levou ruku od zápěstí. Nezletilá byla v této mateřské škole vedena k samostatnosti a osobní zodpovědnosti. I tato mateřská škola přerušila řízení o přijetí nezletilé z důvodu přetrvávající neshody mezi rodiči. 5. Usnesením Okresního soudu v Liberci (dále jen "okresní soud") ze dne 26. 8. 2019 č. j. 0 P 2/2019-233 bylo o návrzích na nařízení předběžného opatření rozhodnuto tak, že soud vyhověl návrhu stěžovatelky a nahradil souhlas otce nezletilé s podáním přihlášky k jejímu přijetí k předškolnímu vzdělávání ve školním roce 2019/2020 do mateřské školy "Lísteček" ve Vratislavicích nad Nisou (výrok I). Návrh otce nezletilé na nařízení předběžného opatření zamítl (výrok II). Okresní soud shledal, že potřeba vydání předběžného opatření byla spolehlivě osvědčena a že je namístě zahájit předškolní vzdělávání v místě jejího faktického i trvalého bydliště, ve spádové mateřské škole, která je v její docházkové vzdálenosti, což je s ohledem na handicap nezletilé rovněž v jejím zájmu. V mateřské škole Montessori by nezletilá musela v posledním roku docházky beztak měnit školské zařízení, a tedy v zásadě i kolektiv, na který byla zvyklá. 6. K odvolání otce nezletilé posoudil návrhy na nařízení předběžného opatření Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "krajský soud"), který usnesením ze dne 25. 9. 2019 č. j. 36 Co 296/2019-271 změnil oba výroky usnesení okresního soudu tak, že podle § 1 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 75b odst. 2 občanského soudního řádu oba návrhy na nařízení předběžného opatření z důvodu nezaplacení jistoty odmítl [v případě návrhu stěžovatelky tak učinil výrokem I, v případě návrhu otce nezletilé výrokem II]. 7. Právní posouzení krajského soudu lze shrnout tak, že řízení podle § 466 písm. j) zákona o zvláštních řízeních soudních může být podle § 468 odst. 1 tohoto zákona zahájeno pouze na návrh jednoho z rodičů, což podle § 12 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních znamená, že i předběžné opatření může být v tomto řízení nařízeno jen na návrh některého z nich. Na takovéto předběžné opatření se proto podle § 12 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních nevztahuje výjimka z povinnosti podle § 1 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 75b odst. 1 občanského soudního řádu složit jistotu ve výši 10 000 Kč k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, jež by mohla předběžným opatřením vzniknout. Podle zjištění krajského soudu stěžovatelka ani otec nezletilé takovou jistotu nesložili ani nepožádali o osvobození od soudních poplatků a neosvědčili, že jsou u nich pro takovéto rozhodnutí splněny podmínky. Z tohoto důvodu se krajský soud nemohl jejich návrhy na nařízení předběžného opatření věcně zabývat. III. Argumentace stěžovatelky 8. Stěžovatelka nezpochybňuje, že krajský soud posoudil povinnost složit jistotu v souladu s § 1 odst. 3, § 12 odst. 1 a 3, § 466 písm. j) a § 468 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních a § 75b odst. 1 občanského soudního řádu, má však za to, že tato povinnost je v případě předběžného opatření, kterým se účastník řízení domáhá nařízení předběžného opatření v řízení o návrhu na nahrazení souhlasu rodičů ve věci významné pro nezletilé dítě, neústavní. 9. Povinnost složit jistotu podle § 75b občanského soudního řádu byla v minulosti předmětem posouzení Ústavního soudu, který návrh na zrušení tohoto ustanovení odmítl jako zjevně neopodstatněný (usnesení ze dne 16. 5. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 46/05; všechna rozhodnutí Ústavního soudu uvedená v tomto usnesení jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Uznal totiž zájem na zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by nařízením předběžného opatření mohla účastníkovi řízení vzniknout, a výši jistoty neshledal nepřiměřenou ani nepřípustně omezující přístup k soudu. Přihlédl také k tomu, že § 75 odst. 3 občanského soudního řádu vylučuje z povinnosti složit jistotu určité skupiny navrhovatelů, stejně jako návrhy týkající se určité materie. 10. Tyto závěry se však podle stěžovatelky neuplatní v případě, kdy se povinnost složit jistotu týká nesporných řízení. Jestliže je základním smyslem předběžného opatření ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, a účelem složení jistoty zajištění náhrady škody nebo jiné újmy tomu, vůči němuž předběžné opatření směřuje, pak zůstává otázkou, jaký smysl má složení jistoty v řízeních, která jsou vedena podle zákona o zvláštních řízeních soudních a která se týkají nezletilých. V těchto řízeních účastníci nestojí v kontradiktorním postavení, a z logiky věci tak nemohou mít vůči sobě ani nárok na náhradu škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. V řízení podle § 46