III.ÚS 312/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 312/22 ze dne 2. 11. 2022 N 131/115 SbNU 19 Nevypořádání se s argumentací o zdravotním stavu při rozhodování o nákladech řízení   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka, soudce Ludvíka Davida a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatelky J. Š., zastoupené A. Š., advokátem, proti výrokům II, III, IV, V a VI rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2021 č. j. 8 Co 244/2020-1282, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a obchodní společnosti Montované stavby VENEL, s. r. o., sídlem Slavíkova 3143/18e, Ostrava-Poruba, zastoupené JUDr. Petrem Svatošem, advokátem, sídlem Sadová 1585/7, Ostrava - Moravská Ostrava, jako vedlejší účastnice č. 1 a obchodní společnosti AVETRADE FINANCE, spol. s r. o., sídlem Mladoboleslavská 330, Praha 9 - Vinoř, zastoupené Mgr. Petrem Olbortem, advokátem, sídlem Nad Vývozem 4828, Zlín, jako vedlejší účastnice č. 2, takto: I. Výroky II, III, IV, V a VI rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2021 č. j. 8 Co 244/2020-1282 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Výroky II, III, IV, V a VI rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2021 č. j. 8 Co 244/2020-1282 se zrušují. III. Vedlejší účastnici č. 1 se nepřiznává náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 2. 2022, jakož i následnými doplněními domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2021 č. j. 8 Co 244/2020-1282 ve výrocích II, III, IV, V a VI pro porušení práva na spravedlivé projednání věci, jakož i práva vlastnit majetek. 2. Podstatou řízení před obecnými soudy byly nároky účastníků vyplývající ze smlouvy o dílo na výstavbu rodinného domu. Stěžovatelka požadovala slevu z ceny díla ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, neboť dílo mělo vady, dále smluvní pokutu za pozdní předání díla ve výši 199 200 Kč, jakož i zaplacení ceny části díla ve výši 67 946 Kč, které měla pořídit a provést vedlejší účastnice č. 1, ale protože tak neučinila, pořídila jej stěžovatelka na svůj náklad. Vedlejší účastnice č. 1, resp. po vstupu do řízení vedlejší účastnice č. 2, uplatnila nárok na zaplacení doplatku ceny díla ve výši 240 535,20 Kč. 3. Okresní soud v Ostravě (dále též jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 30. 1. 2020 č. j. 56 C 284/2009-1142 zamítl žalobu, kterou se stěžovatelka domáhala po vedlejší účastnici č. 1 zaplacení částky 400 000 Kč (výrok I), jakož i žalobu, kterou se stěžovatelka po vedlejší účastnici č. 1 domáhala zaplacení částky 146 400 Kč (výrok II), dále uložil stěžovatelce zaplatit vedlejší účastnici č. 2 částku 183 559 Kč s úrokem z prodlení (výrok III) a zamítl žalobu, kterou se vedlejší účastnice č. 2 domáhala po stěžovatelce zaplacení částky 4 176,20 Kč s úrokem z prodlení (výrok IV). Následujícími výroky rozhodl o nákladech řízení, a to tak, že nepřiznal žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení (výrok V), stěžovatelce uložil povinnost zaplatit státu - České republice na nákladech řízení částku 89 077,50 Kč (výrok VI) a vedlejší účastnici č. 2 uložil povinnost zaplatit státu - České republice na nákladech řízení částku 110 753,50 Kč (výrok VII). Protože okresní soud nerozhodl o celém předmětu řízení, učinil tak doplňujícím rozsudkem ze dne 3. 12. 2020 č. j. 56 C 284/2009-1203, kterým byl zamítnut návrh vedlejší účastnice č. 2 na zaplacení částky 52 800 Kč (výrok I) a zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala po vedlejší účastnici č. 2 zaplacení částky 52 800 Kč (výrok II). Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení o vydání doplňujícího rozhodnutí tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Okresní soud dospěl k závěru, že pokud se týká nároku stěžovatelky na slevu z ceny díla, svědčí jí právo na slevu v rozsahu 111 840 Kč. Cena fakticky provedeného díla s pozemkem činí 2 186 359 Kč včetně DPH. Stěžovatelka uhradila 1 950 000 Kč. Z toho důvodu dospěl k závěru, že je důvodný doplatek za cenu díla ve výši 236 359 Kč. Dále soud shledal jako důvodný nárok stěžovatelky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 52 800 Kč. Protože ohledně této částky došlo k jednostrannému zápočtu ze strany stěžovatelky, dospěl okresní soud k závěru, že je povinna vedlejší účastnici č. 2 zaplatit z titulu doplatku ceny díla částku 183 559 Kč, z toho důvodu žalobu vedlejší účastnice č. 2 na zaplacení částky 4 176,20 Kč s příslušenstvím zamítl. Doplňujícím rozsudkem byl zamítnut návrh vedlejší účastnice č. 2 na zaplacení částky 52 800 Kč, neboť na tuto částku vedlejší účastnici č. 2 nárok nenáleží. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení okresní soud aplikoval § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "občanský soudní řád"). Důvody hodné zvláštního zřetele shledal v okolnostech, že v posuzované věci byl co do podstaty uplatněný nárok na slevu z ceny díla a doplatek ceny díla důvodný, bylo prokázáno, že na díle se vady vyskytly, stěžovatelka vynaložila náklady na pořízení odborného posouzení faktické existence a rozsahu vad díla, vystupovala ve smluvním vztahu jako slabší strana (nepodnikatel), v průběhu řízení se strany opakovaně snažily o smírné řešení, pro samotné rozhodnutí bylo zapotřebí co do výše uplatněných nároků znalecké zkoumání. Náhradu nákladů řízení vynaložených státem na znalecké zkoumání uložil k úhradě poměrně stěžovatelce a vedlejší účastnici č. 2, neboť pro určení důvodně uplatňovaných nároků (výše slevy z ceny díla, již uplatňovala stěžovatelka, výše doplatku ceny díla, jejž uplatňovala vedlejší účastnice č. 2) bylo nutné znalecké zkoumání. 4. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 10. 2021 č. j. 8 Co 244/2020-1282 rozsudek okresního soudu v napadené části (v odstavci IV výroku a v odstavci I výroku doplňujícího rozsudku) změnil tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit vedlejší účastnici č. 2 částku 56 976,20 Kč s úrokem z prodlení (výrok I), dále rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici č. 1 náhradu ve výši 276 787,50 Kč (výrok II) a vedlejší účastnici č. 2 částku 34 848 Kč (výrok III), České republice částku 199 507 Kč (výrok IV), a konečně uložil stěžovatelce zaplatit vedlejším účastnicím č. 1 a č. 2 náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 6 062,10 Kč (výrok V) a 60 540 Kč (výrok VI). Oproti okresnímu soudu dospěl k závěru, že stěžovatelka nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení vedlejší účastnice č. 1 s předáním díla. Stěžovatelka totiž neuhradila poslední zálohovou fakturu, což bylo v řízení nesporné, tudíž je stále v prodlení, a z toho důvodu by dle smlouvy o dílo nemohlo dojít ani k předání díla, navíc by se o dobu prodlení se zaplacením poslední zálohy prodlužovala doba předání díla. Podle krajského soudu také okresní soud dospěl nesprávnou interpretací § 529 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "občanský zákoník") k nesprávnému právnímu závěru o tom, že pohledávka vedlejší účastnice č. 2 jednostranným zápočtem ze dne 24. 1. 2020 částečně zanikla. Stěžovatelka neučinila zápočet vůči vedlejší účastnici č. 2 bez zbytečného odkladu, jak předpokládá § 529 odst. 2 občanského zákoníku, neboť oznámení o postoupení pohledávky za vedlejší účastnicí č. 2 bylo stěžovatelce doručeno 4. 7. 2017, přičemž zápočet učinila cca po dvou a půl letech, tj. až dne 24. 1. 2020. Stěžovatelce nebránila žádná překážka, aby vedlejší účastnici č. 2 oznámila existenci své započitatelné pohledávky vůči vedlejší účastnici č. 1 bez zbytečného odkladu. Krajský soud věc právně posoudil tak, že vedlejší účastnice č. 2 má nárok na doplatek ceny dohodnuté ve smlouvě podle § 546 ve spojení s § 554 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nedoplatek ceny díla ve výši 240 535,20 Kč shledal jako důvodný, a proto jestliže okresní soud přiznal pouze část z uvedeného nedoplatku, byl v tomto ohledu rozsudek okresního soudu změněn a přiznána i zbylá výše nedoplatku ceny díla ve výši 56 976,20 Kč s úrokem z prodlení. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu rovněž co do výroků o nákladech řízení. Oproti okresnímu soudu aplikoval § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal úspěšné vedlejší účastnici č. 1 a vedlejší účastnici č. 2 plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Neshledal zde důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci § 150 občanského soudního řádu. Krajský soud stěžovatelku rovněž zavázal k úhradě nákladů řízení státu. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka ústavní stížností brojí pouze proti nákladovým výrokům (II, III, IV, V a VI) rozsudku krajského soudu a tvrdí, že