§ 19 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Pravidla týkající se rovného zacházení s muži a ženami…
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 zákona 1/1992 Sb. stanoví, že pravidla týkající se rovného zacházení s muži a ženami, splatnosti, výplaty a srážek, která platí pro mzdu, se obdobně použijí i na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy. Zaměstnavatel musí zajistit, aby odměna za pracovní pohotovost a náhrada mzdy byly poskytovány mužům a ženám stejně, bez diskriminace. (§ 19 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
Ustanovení § 4a odst. 1, § 10, 11 a 12 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel musí zajistit, aby odměna za pracovní pohotovost a náhrada mzdy byly poskytovány mužům a ženám stejně, bez diskriminace.
- Pravidla pro splatnost mzdy se uplatní i na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy, což znamená, že tyto platby musí být zaměstnanci vyplaceny v určeném termínu.
- Způsob výplaty mzdy (např. na bankovní účet nebo v hotovosti) se vztahuje i na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu mzdy.
- Srážky z odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy se řídí stejnými pravidly jako srážky ze mzdy.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatelé by měli mít jasně nastavené procesy pro výpočet a výplatu odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy, aby nedocházelo k porušování zásady rovného zacházení.
- Je důležité dodržovat termíny splatnosti i u těchto typů plateb, aby se předešlo případným sporům se zaměstnanci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Protože na rozdíl od mzdy či platu (náhrady mzdy či platu – srov. § 10 a § 19 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění účinném do 31.12.2006) není doba splatnosti náhrady za ztrátu na výdělku (jejích jednotlivých plnění) stanovena právním předpisem, musí být tento nárok uspokojen do tří dnů ode dne, kdy o uspokojení oprávněný účastník požádal (srov. § 253 odst. 2 zák. práce).
… a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, nebylo-li v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy; obdobně je stanovena splatnost náhrady mzdy (srov. ustanovení § 10 odst. 1 a § 19 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění účinném do 31.12.2006 a s účinností od 1.1.2007 ustanovení § 141 odst. 1 a § 144 zák. práce).
Z ustanovení § 10 odst.1 a § 19 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění účinném do 31.12.2006 přitom vyplývá, že, nebyla-li splatnost mzdy (náhrady mzdy) dohodnuta v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, stávají se splatnými uplynutím posledního dne měsíce, který následuje po měsíci, za nějž se mzda (náhrada mzdy) vyplácí.