§ 105 zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Předání trestního řízení do cizího státu
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních · 104/2013 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 105 zákona č. 104/2013 Sb. stanoví podmínky, za kterých je možné předat trestní řízení z České republiky do cizího státu, a zároveň určuje, kdy takové předání není možné. Trestní řízení lze předat do cizího státu pouze tehdy, pokud je skutek, pro který se řízení vede, trestný i podle práva tohoto cizího státu a spadá do jeho pravomoci. (§ 105 zákona č. 104/2013 Sb., zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Předání trestního řízení do cizího státu
- Týká se: poškozený
- Odkazuje na: § 91
- Judikatura: na § 105 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 104/2013 Sb.
(1) Trestní řízení je možné předat do cizího státu, jestliže skutek, pro který je vedeno, je trestný i podle práva tohoto státu a spadá do pravomoci jeho orgánů.
(2) Trestní řízení je možné předat do cizího státu, byly-li na území České republiky shromážděny veškeré dostupné důkazy a lze-li důvodně předpokládat, že účelu trestního řízení bude v tomto státu dosaženo lépe než na území České republiky.
(3) Trestní řízení nelze předat do cizího státu, je-li dán některý z důvodů uvedených v § 91 odst. 1 písm. h), o) nebo p).
(4) Při posuzování důvodnosti předání trestního řízení do cizího státu je třeba vzít v úvahu zejména, zda
a) lze dosáhnout vydání nebo předání osoby, proti níž je trestní řízení vedeno, do České republiky,
b) se osoba, proti níž je trestní řízení vedeno, nachází na území tohoto cizího státu,
c) se důkazy, zejména svědci nacházejí na území tohoto cizího státu,
d) tento cizí stát již vede proti této osobě pro týž skutek trestní řízení,
e) předání trestního řízení do tohoto cizího státu nezpůsobí zásadní průtahy v řízení,
f) projednání věci v České republice nevyžaduje povaha chráněného zájmu, který byl trestným činem dotčen, nebo okolnosti, za nichž byl skutek spáchán,
g) předáním trestního řízení do tohoto cizího státu nebude poškozenému odňata možnost domoci se svých práv.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Trestní řízení lze předat do cizího státu pouze tehdy, pokud je skutek, pro který se řízení vede, trestný i podle práva tohoto cizího státu a spadá do jeho pravomoci.
- Předání je možné, jestliže byly v České republice shromážděny všechny dostupné důkazy a lze důvodně předpokládat, že v cizím státě bude dosaženo účelu trestního řízení lépe než v ČR.
- Při rozhodování o předání se zohledňuje řada faktorů, například zda se obviněná osoba a důkazy nacházejí v cizím státě, zda tam již probíhá řízení pro týž skutek, nebo zda předání nezpůsobí průtahy či nepoškodí práva poškozeného.
Na co si dát pozor
- Trestní řízení nelze předat do cizího státu, pokud by hrozilo, že osoba bude v cizím státě stíhána, souzena nebo potrestána za politické delikty, za skutky související s vojenskou službou, nebo pokud by hrozilo porušení základních lidských práv. (Odkaz na § 91 odst. 1 písm. h), o) nebo p) zákona 104/2013 Sb.)
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 105
Jak soudy aplikují § 105
Podle § 105 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, trestní řízení je možné předat do cizího státu, jestliže skutek, pro který je vedeno, je trestný i podle práva tohoto státu a spadá do pravomoci jeho orgánů (odstavec 1).
K výše uvedenému Nejvyšší soud dodává, že v případě převzetí trestní věci ve smyslu ustanovení § 447 odst. 1, odst. 2 tr. ř., platného a účinného v době daného úkonu (nyní upraven v § 105 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních), se stát přebírající zavazuje na žádost státu, kde došlo ke spáchání trestného činu (předávající), převzít trestní věc proti občanu domovského státu a v trestním řízení pokračovat.
Stěžovatel se neztotožňuje s vysvětlením Ministerstva spravedlnosti, že předání trestní věci do jiného státu závisí jen na úvaze příslušného justičního orgánu, a navrhuje, aby Ústavní soud posoudil, zda justiční orgán rozhodl v souladu s § 105 odst. 4 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.