30 Cdo 2899/2022 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2899/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 3. 2023 Spisová značka:30 Cdo 2899/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2899.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Zajištění majetku Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 108 odst. 1, 2, 4 předpisu č. 104/2013 Sb. § 79a odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb. ve znění do 17.03.2017 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:28. 5. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2899/2022-204 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobkyně PAZOIL TRADE LIMITED, se sídlem Savva Rotsidi 44, Mammari, Nicosia, Kyperská republika, zastoupené Mgr. Júliem Csorbou, LL. M., advokátem se sídlem v Praze 2, Žitná 562/10, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 9 173 386,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 170/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2022, č. j. 17 Co 34/2022-176, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2022, č. j. 17 Co 34/2022-176, v části výroku I, kterou byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 C 170/2020-139, potvrzen ve výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu k částce 7 673 386,85 Kč s příslušenstvím a ve výroku o nákladech řízení, a dále ve výroku II o nákladech odvolacího řízení, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 C 170/2020-139, ve výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu k částce 7 673 386,85 Kč s příslušenstvím a ve výroku o nákladech řízení se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. II. V části směřující proti výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2022, č. j. 17 Co 34/2022-176, kterou byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 C 170/2020-139, potvrzen ve výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu k částce 1 000 000 Kč s příslušenstvím, se dovolání zamítá. III. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhala vůči žalované zaplacení částky 9 173 386,85 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy utrpěné v souvislosti s rozhodnutím Policie České republiky ze dne 9. 9. 2016 o zajištění jejích finančních prostředků ve výši 500 000 EUR odůvodněným podezřením, že se jedná o výnos z trestné činnosti. Požadovaná částka konkrétně sestávala z částky 3 524 870,05 Kč, na kterou žalobkyně vyčíslila úrok z prodlení ze zajištěné částky za dobu od 9. 9. 2016 do 6. 12. 2019, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení zajištění, dále z částky 3 148 516,80 Kč připadající na náklady vynaložené na právní služby související s odstraněním následků nesprávného úředního postupu orgánů policie, a konečně z částky 2 500 000 Kč odpovídající zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou jednak tím, že k zajištění předmětných prostředků žalobkyně vůbec nemělo dojít (za tuto újmu žalobkyně požadovala částku 500 000 Kč), dále tím, že toto zajištění trvalo nepřiměřeně dlouho (v souvislosti s tím žalobkyně požadovala zaplatit částku 1 000 000 Kč), a konečně tím, že nebylo rozhodováno o žádostech o zrušení zajištění, s nimiž se žalobkyně v rámci své snahy získat zajištěnou částku zpět obracela na policejní orgány (i v tomto případě žalobkyně žádala zaplacení částky 1 000 000 Kč). 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně o podané žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 C 170/2020-139, kterým ji v celém rozsahu zamítl (výrok I) a současně žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok II). 3. V rámci skutkových zjištění, ke kterým soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků řízení, tento soud předně uvedl, že na základě rámcové smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2016 mezi žalobkyní a společností AKCENTA CZ a.s. zaslala žalobkyně na svůj interní účet vedený u jmenované společnosti ze svého bankovního účtu vedeného v Polské republice finanční částku s tím, že po převodu těchto prostředků z polské měny na euro mělo dle jejího příkazu ze dne 6. 9. 2016 dojít k odeslání této částky zpět na polský bankovní účet žalobkyně. V této době však již Policie České republiky prováděla úkony trestního řízení proti polským společnostem Grinpex sp. z o. o. a Eko Portal sp. z o. o., a to v souvislosti s podezřením, že jsou zapojeny do legalizace výnosů z trestné činnosti, které se dopouštěla společnost KARES TRADE sp. z o. o., proti níž bylo v Polsku vedeno trestní stíhání (podvody a krácení daně z přidané hodnoty). Obě tyto společnosti přitom měly také své účty u společnosti AKCENTA CZ a.s., na nichž vedené finanční prostředky byly od července 2016 z rozhodnutí orgánů Policie ČR podle § 79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v tehdy účinném znění, zajištěny. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s prokázáním původu zaslaného finančního obnosu, k němuž žalobkyni vyzvala společnost AKCENTA CZ a.s., žalobkyně této společnosti předložila smlouvu uzavřenou mimo jiné právě se společností KARES TRADE sp. z o. o., podle níž měla předmětnou částku získat, pojala Policie ČR na základě obdrženého trestního oznámení Ministerstva financí ze dne 8. 9. 2016, jež vycházelo z předchozího sdělení společnosti AKCENTA CZ a.s., podezření, že i tyto prostředky s řešenou trestnou činností souvisejí. Po předchozím souhlasu státního zástupce proto usnesením ze dne 9. 9. 2016 zajistila podle § 79a odst. 1 trestního řádu i tyto prostředky žalobkyně, přičemž stížnost, kterou žalobkyně proti tomuto rozhodnutí následně brojila, byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. 43 Nt 2888/2016, zamítnuta. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 poté, co usnesením ze dne 8. 11. 2016 k žádosti žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 4. 10. 2016 toto zajištění pouze omezilo právě na částku 500 000 EUR, a poté, co se spis nacházel do 5. 12. 2016 u Městského státního zastupitelství v Praze za účelem prošetření podnětu žalobkyně k výkonu dohledu nad postupem obvodního státního zastupitelství, jenž byl vyhodnocen jako nedůvodný, další opakované žádosti žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 6. 1. 2017 a 7. 4. 2017 zamítlo (usneseními ze dne 20. 2. 2017 a ze dne 28. 4. 2017, proti kterým podané stížnosti byly usneseními Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 3. 2016 a 30. 5. 2017 rovněž zamítnuty). Ústavní stížnosti, které žalobkyně ve věci podala, Ústavní soud svými usneseními ze dne 11. 4. 2017 a 10. 5. 2017 odmítl. Usnesením ze dne 17. 5. 2017 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 rozhodlo (k návrhu policejního orgánu ze dne 23. 11. 2016), že ve věci společnosti Grinpex sp. z o. o. a žalobkyně se podle § 108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, dočasně upouští od některých úkonů trestního řízení, a to v souvislosti se žádostí o převzetí tohoto trestního řízení polskou stranou, přičemž příslušnou žádost téhož dne odeslalo Okresní prokuratuře ve Vratislavi, která ji obdržela dne 23. 5. 2017. V reakci na další žádosti žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 4. 10. 2017 a 7. 11. 2017 obvodní státní zastupitelství žalobkyni informovalo ve dnech 1. 11. 2017 a 9. 11. 2017 o tom, že z důvodu předávání věci do Polské republiky nelze o těchto žádostech rozhodnout, a současně ji na polské orgány odkázalo. S tímto stanoviskem obvodního státního zastupitelství se následně ztotožnilo též městské státní zastupitelství, které k podnětu žalobkyně postup obvodního státního zastupitelství přezkoumalo a o svém závěru žalobkyni vyrozumělo dne 12. 4. 2018. Žalobkyně přesto ve dnech 30. 5. 2018, 14. 1. 2019 a 11. 6. 2019 podala další žádosti o zrušení zajištění. Dne 10. 7. 2018 bylo obvodnímu státnímu zastupitelství doručeno rozhodnutí prokuratury v Bělostoku ze dne 26. 6. 2018 o spojení řízení týkajícího se žalobkyně s jiným řízením, načež dne 18. 1. 2019 státní zástupce požádal tuto prokuraturu o podání zprávy, jak byla žádost o převzetí trestní věci žalobkyně vyřízena. Z odpovědí, které obvodní státní zastupitelství obdrželo ve dnech 15. 4. 2019 a 3. 6. 2019, poté vyplynulo, že trestní řízení, jež v Polsku probíhá, se žalobkyně netýká, načež obvodní státní zastupitelství požádalo dne 20. 6. 2019 o doplnění obdrženého sdělení o inform