§ 3 zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Pro účely tohoto zákona a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 118/2000 Sb. definuje klíčové pojmy pro účely tohoto zákona, jako je zaměstnanec, mzdové nároky, platební neschopnost zaměstnavatele a rozhodné období, aby bylo jasné, kdo a za jakých podmínek má nárok na ochranu. (§ 3 zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec, soud
- Judikatura: na § 3 odkazuje 23 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Pro účely tohoto zákona
a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,
b) se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a),
d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie,
e) se splatným mzdovým nárokem rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce20),
f) se rozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc,
1. ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,
2. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení21), nebo
3. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,
jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
(2) Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit délku rozhodného období podle odstavce 1 písm. f).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo je chráněn: Ochrana se vztahuje na zaměstnance v pracovním poměru, ale i na ty, kteří pracují na dohodu o provedení práce (pokud zakládá účast na nemocenském pojištění) nebo dohodu o pracovní činnosti, a to v případě, že jim zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo odměnu.
- Co je chráněno: Zákon chrání nevyplacené mzdy, platy, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleží z pracovního poměru, nebo odměny a jejich náhrady z dohod.
- Kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti: Zaměstnavatel je považován za platebně neschopného, pokud nevyplatil splatné mzdové nároky a bylo na něj vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení.
- Rozhodné období: Mzdové nároky jsou chráněny za období sedmi kalendářních měsíců – měsíc, ve kterém nastala platební neschopnost, tři měsíce před ním a tři měsíce po něm.
Na co si dát pozor
- U dohod o provedení práce je důležité, zda zakládají účast na nemocenském pojištění, jinak se na ně ochrana nevztahuje.
- Vláda může v odůvodněných případech prodloužit délku rozhodného období, což může ovlivnit, za jak dlouhé období budou mzdové nároky chráněny.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
… období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem; rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci [§ 3 písm. a) zákona č. 118/2000 Sb.]. Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za …
… období, mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem; rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci [§ 3 písm. a) zákona č. 118/2000 Sb.]. Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce …
… než nabyl účinnosti zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím (dále jen „zákon č. 118/2000 Sb.“). Žalobce v dovolání zejména namítá, že splňuje podmínky ustanovení § 3 zákona č. 118/2000 Sb., neboť „měl platně sjednán se zaměstnavatelem (Mlékárna Dvorec, s.r.o.) pracovní poměr a zároveň mu vznikl nárok na výplatu sjednané mzdy z pracovního poměru za vykonanou práci“.