§ 5 zákon o cestovních náhradách – Stravné
Zákon o cestovních náhradách · 119/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 5 zákona o cestovních náhradách stanovuje, v jaké výši a za jakých podmínek přísluší zaměstnanci stravné za každý kalendářní den pracovní cesty, a upravuje možnosti krácení stravného. Zaměstnanec má nárok na stravné, pokud jeho pracovní cesta trvá alespoň 5 hodin. (§ 5 zákona č. 119/1992 Sb., zákon o cestovních náhradách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stravné
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „53 Kč až 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „81 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „127 Kč až 152 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „…zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše 53 Kč.“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „zabezpečí-li bezplatné stravování částečně, stravné úměrně krátí, a to nejméně o 20 % a nejvýše o 40 % z určené výše stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo, které…“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „…stravování částečně, stravné úměrně krátí, a to nejméně o 20 % a nejvýše o 40 % z určené výše stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo, které má charakter…“
- Judikatura: na § 5 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 119/1992 Sb.
(1) Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné, které činí
a) 53 Kč až 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 81 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
c) 127 Kč až 152 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
(2) Výši stravného určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 1. Tuto výši může zaměstnavatel též sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu, případně sjednat v pracovní smlouvě. Zaměstnanci přísluší stravné nejméně ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle délky trvání pracovní cesty.
(3) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše 53 Kč.
(4) Pro zaměstnance, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, lze sjednat v kolektivní smlouvě odchylně od tohoto zákona podmínky pro poskytování stravného, popřípadě nižší denní sazby stravného při pracovní cestě.
(5) Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě plně bezplatné stravování, stravné neposkytuje; zabezpečí-li bezplatné stravování částečně, stravné úměrně krátí, a to nejméně o 20 % a nejvýše o 40 % z určené výše stravného za každé bezplatně poskytnuté jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře.
(6) Míru krácení stravného podle odstavce 5 oznámí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu, a pokud tak neučiní, stravné se nekrátí. Míru krácení stravného může zaměstnavatel též sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu, případně sjednat v pracovní smlouvě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na stravné, pokud jeho pracovní cesta trvá alespoň 5 hodin.
- Výše stravného se odvíjí od délky trvání pracovní cesty a pohybuje se v zákonem stanoveném rozpětí (např. 53 Kč až 64 Kč pro cesty trvající 5 až 12 hodin).
- Zaměstnavatel určí konkrétní výši stravného v rámci těchto rozpětí, přičemž nesmí jít pod dolní hranici.
- Pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci bezplatné stravování (snídani, oběd, večeři), může stravné krátit, a to o 20 % až 40 % za každé takové jídlo.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí zaměstnanci předem oznámit výši stravného a případnou míru krácení. Pokud tak neučiní, stravné se nekrátí.
- I když pracovní cesta trvá méně než 5 hodin, zaměstnavatel může poskytnout stravné až do výše 53 Kč, pokud zaměstnanec nemohl jíst obvyklým způsobem.
- Pro zaměstnance s častou změnou pracoviště lze sjednat odlišné podmínky pro stravné, včetně nižších sazeb.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 5
Jak soudy aplikují § 5
… náhradách, ve znění pozdějších předpisů, mezi něž patří - vedle náhrady prokázaných jízdních výdajů, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů - také stravné (diety), poskytované zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty paušální částkou v závislosti na době trvání pracovní cesty (srov. § 4 a § 5 zákona č. 119/1992 Sb.). To, že pracovněprávní předpisy náhrady výdajů při pracovních cestách výslovně vylučují z plnění, která lze považovat za mzdu, a nezahrnují je ani mezi jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou, …
Později však svůj závěr přehodnotil s odkazem na zjištění, že o stravě nebylo dle faktury účtováno ani u žalobkyně, ani na straně společnosti Zlaté chmelové údolí s. r. o., a s odkazem na § 5 odst. 5 zákona č. 119/1992 Sb. K tomu žalobkyně přiložila kopii protokolu o ústním jednání ze dne 30. 10. 2008, č. j. 43914/08/203970/6338.
… který byl v tomto řízení plně úspěšný, uplatnil náklady řízení v celkové výši 720 Kč, kterou představuje jízdné (4 x 150 Kč za jízdné autobusem z Prahy do Brna a zpět – za účelem nahlédnutí do spisu dne 19. 4. 2004, č. l. 73, a z důvodu jednání před Nejvyšším správním soudem dne 28. 4. 2004) a stravné [2 x 60 Kč, viz § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách ve spojení s § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 449/1992 Sb.] Proto byla náhrada v této výši žalovanému soudem přiznána a žalobci byla stanovena přiměřená lhůta k jejímu …
Související
§ 170 Zahraniční stravné (Zákon zákoník práce)§ 23 Stravné (Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních)§ 141 Stravné (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 73 Stravné (Zákon o vojácích z povolání)§ 40 Stravné (Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se )