Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům. Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.

Exekutor předá kopie listin nebo kopii spisu podle § 96 věty první, umožní nahlížení do spisu nebo zapůjčí spis podle § 96 věty druhé, zašle podle § 7 odst. 4 písm. a) kopie listin, kopii spisu nebo údaje podle § 7 odst. 3 písm. f) anebo předloží věc soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení elektronicky v elektronické podobě. Věta první se nepoužije,

a) není-li postup podle věty první technicky možný,

b) vyjádří-li orgán podle § 96 věty první nebo znalec nesouhlas, nebo

c) dohodne-li se exekutor s ministerstvem nebo předsedou okresního soudu při výkonu státního dohledu nebo s Komorou při výkonu dohledu jinak.

(1) Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části zničeny nebo se ztratily.

(2) Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od orgánu katastru nemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce. Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu.

(3) Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o obsahu listiny.

O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v § 94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.

(1) Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo Komoře na jejich žádost.

(2) Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský zápis vydán.

(3) Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání pozastavily.

Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně od spisů.

(1) Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu, převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo který byl odvolán.

(2) Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle odstavce 1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a zapůjčení těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.

(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.

(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu uložené v kanceláři exekutora.

(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou.

(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy deváté dílu prvního této části zákona.

(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.

(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.

Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.

(1) Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí.

(2) Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.

(1) Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s exekutorským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh exekutorského zápisu.

(2) Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.

(1) Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.

(2) Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu, z něhož byl vydán.

(1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.

(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.

(3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů.

(4) Komora má tyto orgány:

a) sněm,

b) prezidium,

c) prezidenta,

d) revizní komisi,

e) zkušební komisi,

f) kárnou komisi,

g) kontrolní komisi.

(5) Komora může zřizovat poradní orgány.

(6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.

(1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory.

(2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.

(3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.

(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.

(7) Sněm zejména

a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory z řad exekutorů a jejich náhradníky a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,

b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,

c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,

d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,

e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,

f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,

g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem těchto funkcí, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,

h) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu z řad exekutorů podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce, popřípadě zásady pro určení jejich výše,

i) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,

j) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,

k) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,

l) stanoví postup při vedení, správě a provozu evidence srážek,

m) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,

n) stanoví podrobnosti k plnění povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy podle § 53,

o) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.

(8) K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva. O přijetí návrhu stavovského předpisu podle odstavce 7 písm. l) sněm rozhodne poté, co ministerstvo s návrhem vyslovilo předběžný souhlas.

(1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.

(2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory.

(4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.

(5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní, kárné nebo kontrolní komisi.

(6) Prezidium

a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,

b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,

c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,

d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,

e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,

f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,

g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,

h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,

i) svolává sněm,

j) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je sněmu ke schválení,

k) předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,

l) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,

m) ustanovuje zástupce exekutora,

n) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky,

o) přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,

p) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.

(1) Prezident Komory

a) zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,

b) řídí jednání sněmu,

c) svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,

d) je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory,

e) navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu exekutory do seznamu přísedících kárného soudu,

f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43).

(2) Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.

(1) Revizní komise má 5 členů a 3 náhradníky; klesne-li počet členů revizní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je revizní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise.

(3) Revizní komise

a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,

b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,

c) schvaluje roční závěrečný účet Komory.

(4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.

(5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné komisi a v kontrolní komisi.

(1) Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(2) Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a místopředsedu kontrolní komise.

(3) Kontrolní komise

a) připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,

b) provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,

c) působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu ke zveřejnění.

(4) Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.

(5) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím v revizní komisi.

(1) Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z řad exekutorů. Kárná komise má 3 náhradníky z řad exekutorů; klesne-li počet členů kárné komise z řad exekutorů pod počet stanovený tímto zákonem, je kárná komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(2) Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.

(3) Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.

(4) Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.

(5) Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.

(6) Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.

(1) Zkušební komise má 15 členů.

(2) Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu zkušební komise.

(3) Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.

(4) Exekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.

(5) Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním řádem.

(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.

(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.

(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

(1) Komora bezplatně poskytne ministerstvu na jeho žádost v přiměřené lhůtě určené ministerstvem údaje v podobě statistických informací týkající se činnosti exekutorů nebo údaje týkající se činnosti Komory, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.

(2) Exekutor je povinen bezplatně poskytnout Komoře na její žádost v přiměřené lhůtě určené Komorou anonymizované údaje týkající se jeho činnosti, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.

(3) Jestliže Komora neposkytne ministerstvu údaje, které je povinna poskytnout podle odstavce 1, v přiměřené lhůtě určené ministerstvem, upozorní ji ministerstvo na porušení této povinnosti a určí jí lhůtu k nápravě.

(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.

(2) Kárným deliktem je

a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,

b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo

c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.

(3) Závažným kárným deliktem je závažné

a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,

b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo

c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.

(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i

a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo

b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,

dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.

(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné

a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo

b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,

dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.

(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:

a) písemné napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu do 2 500 000 Kč,

d) odvolání z exekutorského úřadu.

(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:

a) písemné napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu do 250 000 Kč,

d) odvolání ze zastupování.

(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:

a) písemné napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu do 50 000 Kč.

(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.

(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným kárným proviněním.

(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.

(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.

(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.

(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.

(15) Lhůta podle odstavce 14 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.

(16) Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.

(17) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.

(18) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.

(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat

a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,

b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,

c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,

d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,

e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora

(dále jen „kárný žalobce“).

(3) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.

(4) Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.

(5) Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.

(6) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též kárný žalobce podle

a) odstavce 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d),

b) odstavce 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a

c) odstavce 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b).

(7) Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.

(1) O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát.

(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.

(1) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.

(2) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokáta s jejich souhlasem.

(1) Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátem.

(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.

(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže

a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,

b) skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,

c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,

d) kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízení.

(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání.

(4) Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).

(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 7. Dojde-li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 8.

(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.

(3) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.

(4) Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.

(5) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.

(6) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy20b).

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.

(3) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.

(4) Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.

(5) Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního předpisu21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

(2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.

(3) Přísedícímu exekutorovi náleží náhrada za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce.

(4) Náhrady podle odstavce 3 vyplácí přísedícímu exekutorovi Komora.

(1) Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.

(2) Exekutorovi je pozastaven výkon exekutorského úřadu od zveřejnění rozhodnutí o jeho úpadku v insolvenčním rejstříku do skončení insolvenčního řízení.

(3) Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat exekuční ani další činnost podle tohoto zákona.

(4) Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu lze podat žalobu u soudu.22)

Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.

(1) Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,23) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.

(2) Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi známi nebo jejichž pobyt není znám.

(3) Ohlašovnou se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřady a v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, které vykonávají státní správu podle zákona o evidenci obyvatel44).

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,

b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona,

c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat,

d) jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 5 nebo 9 nezajistí bez zbytečného odkladu

1. předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi, nebo

2. předání razítek, průkazů a pečetidel Komoře,

e) jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 9 neposkytne předsedovi soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,

b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona, nebo

c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(1) Komora se dopustí přestupku tím, že

a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,

b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,

c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2,

d) nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,

e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 4,

f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,

g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18,

h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2,

i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,

j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125 anebo nevede centrální evidenci srážek nebo ji vede v rozporu s § 125b,

k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,

l) poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3,

m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e), nebo

n) ani ve lhůtě podle § 115b odst. 3 nesplní povinnost stanovenou v § 115b odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), i), j), k) nebo l),

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), d), e), g), h) nebo m),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f) nebo n).

Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.

(1) Komora vede centrální evidenci exekucí, v níž se evidují po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6

a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,

b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce,

c) dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2 občanského soudního řádu,

d) oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního řádu,

e) exekuční příkazy k provedení exekuce prodejem movitých věcí.

(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje

a) rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno; tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 10,

b) údaj o tom, zda exekuční řízení byla spojena,

c) údaj o tom, že došlo k zániku pověření soudního exekutora s uvedením důvodu zániku; vede-li po zániku pověření exekuci jiný soudní exekutor, zapíše se do centrální evidence exekucí i tento exekutor,

d) celková výše vymáhaného peněžitého plnění ke dni provedení zápisu údajů z písemnosti podle odstavce 1 písm. a) do centrální evidence exekucí,

e) údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, případně o tom, že exekuce je vedena po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9.

(3) Údaje o oprávněném se poskytují pouze povinnému z téhož exekučního řízení nebo se uvádějí ve výpisu podle odstavce 10, který je vydáván povinnému z téhož exekučního řízení. Vstoupil-li po vydání výzvy ke splnění vymáhané povinnosti namísto dosavadního oprávněného do řízení jeho právní nástupce, zapíší se do centrální evidence exekucí údaje o tom, kdo vstoupil do řízení namísto dosavadního oprávněného. Údaj podle odstavce 2 písm. d) se aktualizuje vždy k 31. prosinci, došlo-li v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně celkové výše vymáhaného peněžitého plnění bez nákladů exekuce a nákladů oprávněného.

(4) Centrální evidence exekucí je veřejným seznamem v části tvořené zapsanými údaji, které nebyly vymazány, a neveřejným seznamem v části tvořené vymazanými údaji. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup; na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne Komora informace z neveřejné části. Na základě písemné žádosti zřídí Komora ministerstvu k výkonu jeho působnosti dálkový přístup do veřejné i neveřejné části centrální evidence exekucí. Komora poskytne ministerstvu pomocí dálkového přístupu údaje podle odstavců 1 až 3. Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.

(5) Centrální evidence exekucí je vedena, provozována a spravována Komorou.

(6) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor, který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě.

(7) Postup pro zápis a výmaz údajů a uchovávání vymazaných údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.

(8) Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z veřejné části centrální evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.

(9) Odměna podle odstavce 8 Komoře nenáleží

a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),

b) za poskytnutí údajů ministerstvu, soudům nebo orgánům činným v trestním řízení k výkonu jejich působnosti,

c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.

(10) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich uveden.

(11) Komora nejméně jednou za tři měsíce bezplatně zveřejňuje aktuální statistická data z centrální evidence exekucí jako otevřená data45), a to nejméně v následujícím věcném rozsahu:

a) počet exekucí vedených jednotlivými exekutorskými úřady,

b) počet fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích,

c) celkový počet exekucí vůči fyzickým osobám s trvalým pobytem v jednotlivých obcích a anonymizovaný údaj o počtu exekucí vedených vůči jednotlivým fyzickým osobám v dané obci,

d) celková výše vymáhaného peněžitého plnění od fyzických osob s trvalým pobytem v jednotlivých obcích,

e) průměr a medián vymáhaného peněžitého plnění na jednu osobu v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích,

f) údaj o věkové kategorii fyzických osob v exekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcích; věkové kategorie jsou rozděleny v pětiletých intervalech.

(12) Pokud by zveřejněním údajů podle odstavce 11 písm. d), e) a f) došlo k zjevně nepřiměřenému zásahu do práv na ochranu osobnosti, soukromí a osobních údajů fyzických osob, Komora před zveřejněním osobní údaje anonymizuje tak, aby vyloučila tento následek a zároveň zachovala v maximální míře informační hodnotu zveřejněných dat. Součástí zveřejněných dat musí být poznámka o tomto postupu.