Novela Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) od 2025-07-01: co se mění

§ 5 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality, b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel. (2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“), b) upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže, c) přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to namístě, d) postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice, e) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a f) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“), Skupinou pro politiku rádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“) a s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie, g) podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu, h) podporují přístup koncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitou. (3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38, b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí, d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů osob se zdravotním postižením nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí, g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru, h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací. (4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu, b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podp podporují hospodář

§ 8 Všeobecné oprávnění (1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je a) zajišťování veřejných komunikačních sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací. (2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13. (3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u a) fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost, b) právnické osoby její bezúhonnost. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67). (5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu. (6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti. (7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon. Díl 2

§ 13 Oznámení podnikání (1) Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu. (2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti. (3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, sídla, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede a) vymezení druhu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění, b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací. (6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti o vydání osvědčení podle § 14 odst. 1. 1, pokud požaduje jeho vydání. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a). (8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti oznámené podle všeobecného oprávnění, odstavce 1, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně. (9) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací. (10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, 8, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 14 Osvědčení a evidence podnikatelů (1) Do Úřad do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně přidělí fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). Úřad do 1 týdne od doručení oznámení vydá osobě podle § 13 odst. 1 po doručení oznámení na její písemnou žádost osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. (2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede a) tyto identifikační údaje: 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) vymezení druhu sítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104, c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům. (3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 7 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku. (5) Pokud bylo vydáno rozhodnutí Úřadu podle § 13 odst. 11 nebo § 114 odst. 3 nebo 4, uvede Úřad údaje obsažené v databázi podle odstavce 3 bezodkladně do souladu se skutečným stavem. Díl 3

§ 17 Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k a) zabránění škodlivé interferenci, b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací, c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra, d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, e) experimentálním účelům, nebo f) zajištění využívání dotčeného rádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností. (2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné, g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů. (4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo souhlasem držitele takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívá

§ 19 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, c) nezbytně obrana nebo bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem, d) změna přídělu rádiových kmitočtů, změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24, e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17, f) výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, g) naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo h) výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11. S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a f),nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží za podmínek podle § 18 odst. 3. Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16), b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny, nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo op

§ 19b Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti. (2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln. (3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel. (4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely. (5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, prostředků nebo žadatel podnikající v oblasti výzkumu, vývoje a výroby v oboru radiolokační nebo radionavigační techniky, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců. (6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2. (7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. (8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením. (9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit. (10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva, c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce, d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) dědic nebo správce dědictví16c), pozůstalosti16c), e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci. (11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 od udě

§ 20 Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. (2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká, b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů, d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů. (3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o odnětí přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě odňatého přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o odnětí přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě odňatého přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma. Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21. (4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 2 let před koncem platnosti tohoto přídělu. Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména a) nutnost zachování omezení počtu práv, b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu, c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů, d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty, e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací, f) zachování veřejného pořádku, g) provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES, h) zefektivnění využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj, i) potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikací. (5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12. (6) V případě přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 1 uděleného držiteli vybranému k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise se odstavce 4 a 5 nepoužijí. (7) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu p

§ 22c Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů (1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byl udělen, b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen, 1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) dědic nebo správce dědictví16c), pozůstalosti16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, nebo 2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo e) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3. (2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. (3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 23 Převod přídělu rádiových kmitočtů (1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů, b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno, c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra, d) držitel dotčeného přídělu rádiových kmitočtů plní povinnosti nebo podmínky stanovené v příslušném rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů nebo neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2. (2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu, d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů, e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem, f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu. (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1. (4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3. (5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, předseda Rady rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 26 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky, b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17), c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln, d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu. (2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy. (3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. Zadání otázek a odpovědí ke zkoušce odborné způsobilosti podle odstavce 2 zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti. (5) Všeobecný průkaz odborné způsobilosti radiotelefonisty letecké pohyblivé služby opravňující jeho držitele k obsluze letadlové stanice, letadlové pozemské stanice, letecké stanice nebo letecké pozemské stanice v radiotelefonní službě, vydá Úřad rovněž na základě předložení platného certifikátu o složení zkoušky ze znalostí anglického jazyka alespoň na úrovni 4 stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví92) a dokladu o složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k získání průkazu způsobilosti soukromého, obchodního nebo dopravního pilota před příslušným orgánem92) nebo průkazu soukromého, obchodního nebo dopravního pilota. Certifikát, doklad nebo průkaz podle věty první musí být vydán nejpozději jeden rok před podáním žádosti o vydání průkazu odborné způsobilosti. (6) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, rozsah zveřejnění zadání otázek a odpovědí ke zkoušce, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady. (6) (7) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti. (7) (8) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

§ 27 Radiokomunikační účet (1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 19 odst. 4 písm. c) a g) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra. (2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21, b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní a měřicí techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra, c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2. 2, d) vypracování analýz, posudků a odborných posouzení nebo studií v oblasti správy rádiového spektra a využívání rádiových kmitočtů. (3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1. (4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou. (5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou. (6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů, c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu, d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů. (7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110. (8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133. Díl 5

§ 33 Tísňová komunikace (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace při komunikaci na tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů. (3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen a) zřídit a vést aktuální databázi údajů podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a b) zajistit bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze. (4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady. (5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají. (6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve for formátu

§ 33a Přístup k evropským harmonizovaným číslům (1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní hlasovou komunikační službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno. (2) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 36 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, b) vyhlášení krizového stavu, c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37, d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel. S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu alespoň 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé. (5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo b) držitel oprávnění o odnětí požádal. (6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce, c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) dědic nebo správce dědictví16c), pozůstalosti16c), nebo d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci. (8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní n

§ 38 Univerzální služba (1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva spotřebitelů a povinnosti podnikatelů poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3. Cílem je zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. (2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby: a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, c) přístup zdravotně postižených osob se zdravotním postižením k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení, d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou 1. podrobný rozpis účtů, 2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou, 3. systémy předplatného, 4. postupné splácení ceny za připojení, 5. zvláštní opatření při neplacení účtů, 6. poradenství ohledně sazeb, 7. kontrola nákladů, 8. deaktivace vyúčtování třetích stran. (3) Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně. (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou se zdravotním postižením podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí75). (5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí88) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, příspěvek na živobytí. (6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedený

§ 43 Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby se zdravotním postižením (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb. (2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám se zdravotním postižením zejména a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu. (3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis. (4) Zdravotně postiženými osobami Osobami se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, b) držitel průkazu ZTP/P, c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo d) spotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

§ 61 Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71. (2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno. (3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu elektronických komunikací je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým číslům, službám, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům. (4) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků hlasové komunikační služby. veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu elektronických komunikací je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla. (5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv. (6) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno. (7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti. (8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.

§ 63b Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik (1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1. (3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby. (4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně. (5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11. (6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7. (7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto

§ 64 Vyúčtování ceny, reklamace (1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. služby, popřípadě balíčku podle § 63c. (2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje. (3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bod 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele. (4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny. (5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické. (6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut. (7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby služby, popřípadě balíčku podle § 63c, vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. služby, popřípadě balíčku podle § 63c. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. podat rozklad. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58) použijí obdobně. (9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne. (10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povine poskytn

§ 65 Neplacení nebo opožděné placení účtu (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby služby, popřípadě balíčku podle § 63c, prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. (2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, popřípadě balíček podle § 63c, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby služby, popřípadě balíčku podle § 63c, zamezením aktivního přístupu ke službě, popřípadě balíčku podle § 63c, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná. (3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 69b (1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé. (2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně. (3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek. (4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům. (5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami. (6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby. (7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně. (8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace. (9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, osobám se zdravotním postižením, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.

§ 71 Kvalita služby (1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. osoby se zdravotním postižením. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním. (2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb. (3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu69). (4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a. (5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb. (6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

§ 83 Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání (1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby. (2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb. (3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen „brána“) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění. (4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají. (5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání. (6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72, b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků. Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností. (7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, osob se zdravotním postižením, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací. (8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu. (9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen a) umožnit šíření rozhlasových a

§ 86e Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací (1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu. (2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky. (3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu a) prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a b) dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1. (4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno. HLAVA V Díl 1

§ 90 Provozní údaje (1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování. (2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. 7. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena. (3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat u vlastního účastníka nebo uživatele provozní údaje služby poskytnuté a účtované účastníkovi nebo uživateli uživateli, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro výpočet ceny za tuto službu nebo ke splnění povinnosti zahrnout do vyúčtování povinné náležitosti, a to do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána. (4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána. (5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou jsou oprávněni bez souhlasu uživatele vzájemně předávat data provozní údaje související s poskytováním služby, služby a to údaje o účastnících spojení, a to pro zajištění propojení a přístupu k síti, síti a za účelem poskytnutí služby, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci identifikaci, omezení následků nebo zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním Zneužitím sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí využití sítě nebo služby neoprávněnou osobou, zakázaným způsobem nebo k zakázaným účelům; zneužitím sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí rovněž opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 65, 65 nebo uskutečnění uskutečňování zlomyslného nebo obtěžujícího volání. (6) Podnikatelé zajišťující mobilní veřejnou komunikační síť jsou oprávněni za účelem předcházení podvodům vůči uživatelům a zmírňování jejich následků na základě provozních údajů souvisejících s poskytováním mobilní veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech, včetně údajů o účastnících spojení, hodnotit rizikovost komunikace uskutečněné prostřednictvím jejich sítě, a údaje o rizikovosti uskutečněné komunikace předávat bance, pobočce zahraniční banky a spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle jiného právního předpisu93) na jejich žádost. (7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat. (7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, (8) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací mohou přijmout vhodná technická a organizační opatření pro niž je potřebné zpracování provozních údajů zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací podle odstavce 5 nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování. (8) omezení jeho následků; přijaté opatření musí být přiměřené z hlediska dopadů na účastníky a koncové uživatele. (9) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu. (9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a). ú

§ 97 Odposlech a záznam zpráv (1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele žádost zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36), b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37), c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a). (2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden. (3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem59), b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem60), c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37), d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37a), e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem61). Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu59) nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90). (4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis. (5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující hlasovou veřejně dostupnou službou elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační službu služby nezávislé na číslech, je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků hlasové komunikační veřejně dostupné služby elektronických komunikací orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných

§ 103a Oprávnění k využívání cizích nemovitostí V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacího směrového spoje je Úřad dotčeným orgánem. Díl 5

§ 104 Oprávnění k využívání cizích nemovitostí (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky, c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky. (2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky, c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky. (3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci . Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovité věci uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovité věci. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví jako cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku. V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2. (4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovité věci k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti nebo smlouvy o zřízení služebnosti podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovité věci není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovité věci sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti vyvlastňovací úřad p

§ 104a Oprávnění k využívání cizích nemovitostí ve vlastnictví státu (1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného povolení záměru na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu, státního podniku, územně samosprávného celku, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy a příspěvkové organizace a státního fondu územního samosprávného celku ve veřejném zájmu oprávnění: a) zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě a anténní stožáry včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky, b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení, c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti. (2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Zatížení pozemku umístěním podzemního nebo nadzemního vedení v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) je v šíři 0,3 m anebo v šíři umísťovaného vedení nebo zařízení, je-li toto větší. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného povolení záměru včetně povolení, které se považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře94) a v případě pozemku ve vlastnictví územně samosprávného celku, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy a příspěvkové organizace územního rozhodnutí, či územního souhlasu. samosprávného celku se vyžaduje pro jejich vznik souhlas vlastníka pozemku se stavbou, který bude doložen v rámci řízení o povolení záměru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru včetně povolení, které se považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře94) požádá podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť příslušný katastrální úřad o zápis upozornění k pozemkům podle odstavce 1 o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru, kterým je stavba veřejné komunikační sítě nebo že se takové povolení považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře94). Návrh na zápis vklad těchto služebností do katastru nemovitostí podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť neprodleně po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. sítě; společně s podáním návrhu na vklad služebnosti podá návrh na výmaz upozornění podle předchozí věty. (3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku. (4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku, došlo k zápisu služebnosti do katastru nemovitostí, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti. (5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad. (6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť. (7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí. (8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně. HLAVA VI Díl 1 zahá

§ 107 Organizace Úřadu (1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených případech rozhoduje Rada. (2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let. (3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46), c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva, d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu. (4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkce člena Rady zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) vzdáním se funkce, d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. (6) Člena Rady může vláda může odvolat pouze v případě hrubého, a) hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci povinnosti, b) trvale znemožňující vykonávání nepříznivého zdravotního stavu znemožňujícího výkon jeho úkolů, funkce, c) nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců měsíců, nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování. Vláda na návrh ministra průmyslu d) narušuje-li nezávislost a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena. nestrannost Úřadu. (7) Funkce předsedy Rady zaniká pouze v případě zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období dosavadního předsedy Rady. (8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu. (9) Rada a) schvaluje 1. statut Úřadu, 2. plán činnosti Úřadu, 3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu, 4. jednací řád Rady, spisový a podpisový řád Úřadu, 5. zprávy o činnosti Úřadu, 6. návrhy prováděcích právních předpisů, b) rozhoduje o 1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady, 2. opatřeních obecné povahy, 3. rozhodnutích o ceně, 4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a 5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51). (10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek. (11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady. (12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhrad náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku

§ 108 Působnost Úřadu (1) Úřad podle tohoto zákona a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích, včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích, b) vydává opatření obecné povahy, c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti, d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby, e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž, f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací, g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Severoatlantickou aliancí (NATO), Sdružením BEREC a s Komisí, i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění, j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení, k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky, l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky, m) vykonává kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení, n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností, o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze, p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení, q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů, r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet, s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě, t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona, u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti, v) vykonává státní statistickou službu, w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou, x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu, y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy, z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 9. 11. (2) Úřad dále a) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě, b) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra, c) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra, d) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury80) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby p

§ 109 Vyloučení střetu zájmů (1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů. (2) Člen Rady má povinnost podle Ustanovení odstavce 1 rovněž se použije obdobně pro člena Rady po dobu výkonu funkce a dále po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě. jejího výkonu, nebyl-li znovu jmenován členem Rady. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat odměna ve výši jeho průměrného měsíčního platu za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce. (3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

§ 113 Kontrola elektronických komunikací (1) Úřad vykonává kontrolu elektronických komunikací. (2) Při výkonu kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů a čísel. (3) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů kontrolující zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány. (4) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou kontrolující při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněni se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Kontrolující nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv. (5) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis. (6) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis. (7) Kontrola cen spočívá a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem, b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem. (8) Pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (9) Při kontrole čísel Úřad zjišťuje dodržování podmínek stanovených pro jejich využívání tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy a rozhodnutími vydanými na základě tohoto zákona. Kontrola čísel je zpravidla prováděná bez předchozího upozornění osob využívajících tato čísla pro poskytování služeb nebo přístupu k sítím elektronických komunikací. (10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.

§ 115 Poskytování informací Úřadu (1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, podobě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány. Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci. (2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů. (3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu81). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře. (4) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu48). (5) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby, b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47), c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133, d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11, e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním přídělem rádiových kmitočtů, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel, g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů, h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, i) regulaci cen, j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu, k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Evropsk

§ 118 PŘESTUPKY (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8, b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 až 3, c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti, d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění, e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1, f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním, g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 3, h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4, i) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy, j) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb, k) jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3, l) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8, m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2, o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky, p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3, q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103, r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo s) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním, b) v rozporu s § 19 odst. 8 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění, c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno, d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4, e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo b) neposkytne Úřadu informace podle § 1

§ 122 Obecná ustanovení o řízení (1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení. (2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč. (3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů. (4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč. (5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b). (6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí. (7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije. (8) Jsou-li součástí spisu v řízení vedeném Úřadem podle tohoto zákona údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství, jsou části spisu obsahující tyto údaje vyloučeny z nahlížení do spisu.

§ 123 Opravný prostředek (1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady. (2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 125 Uveřejňování (1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy49). (2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení, b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení, c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51), d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona, e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a), f) síťové plány (§ 62). V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby. (3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 9 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění, b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů, c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona. (4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel, b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11, c) o určení relevantních trhů podle § 52. (5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. (6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy. (7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací. (8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) tajemství nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis34),48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru. (9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům. (10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.

§ 129 Rozhodování účastnických sporů (1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu v řízení zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 180 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí. Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu. (2) Návrh osoby vykonávající komunikační činnost na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do nabytí právní moci rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. podat rozklad. (4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně. (5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58). (5) K řešení sporu podle odstavce 2 2, s výjimkou sporů ze smluv se spotřebitelem, lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. (7) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu66). Díl (8) Úřad nerozhoduje spory podle odstavců 1 a 3 zahájené na návrh účastníka, popřípadě uživatele, v případě, že se jedná o spor týkající se koncového zařízení v balíčku podle § 63c nebo spor ze spotřebitelského úvěru, nejde-li o spory podle § 129a.