§ 43 zákon o elektronických komunikacích – Zvláštní opatření pro osoby se zdravotním postižením

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen osobám se zdravotním postižením zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a

b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu.

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osobami se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo

d) spotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).