§ 169b trestní zákon – Pohrdání soudem
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 169b zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, stanoví, že trestným činem je opakované a závažné rušení jednání soudu, opakované urážení nebo znevažování soudu při jednání, anebo opakované zmaření jednání soudu. Pokud někdo opakovaně a závažně narušuje průběh soudního jednání, například hlasitým projevem, nevhodným chováním nebo jiným způsobem, může být za to trestně odpovědný. (§ 169b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pohrdání soudem
- Týká se: soud
- Trestní sazba: „bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo peněžitým trestem.“
- Judikatura: na § 169b odkazuje 22 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
Kdo opakovaně závažným způsobem ruší jednání soudu, nebo
kdo se opakovaně při takovém jednání k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje anebo kdo opakovaně jednání soudu zmaří,
bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo peněžitým trestem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo opakovaně a závažně narušuje průběh soudního jednání, například hlasitým projevem, nevhodným chováním nebo jiným způsobem, může být za to trestně odpovědný.
- Opakované urážení soudu nebo jeho znevažování během jednání, například hanlivými výroky na adresu soudu nebo soudce, je rovněž trestné.
- Jestliže někdo opakovaně způsobí, že soudní jednání nemůže proběhnout nebo musí být přerušeno, dopouští se trestného činu.
- Za takové jednání hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest.
Na co si dát pozor
- K naplnění skutkové podstaty trestného činu je nutné, aby jednání bylo "opakované" a v případě rušení "závažné". Jednorázové nebo méně závažné narušení jednání by tedy nemělo být trestné podle tohoto paragrafu.
- Trestnost se vztahuje na chování "při takovém jednání", tedy přímo v průběhu soudního řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 169b
Jak soudy aplikují § 169b
Na podporu uvedeného závěru odkázal na rozhodnutí publikovaného pod č. 60/2003 Sb. rozh. tr., jímž byl dovozen zákonný znak „při jednání soudu“ trestného činu pohrdání soudem podle § 169b tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákona, platného a účinného do 31. 12. 2009) za použití extenzivního výkladu i v případě počátku hlavního líčení, kdy za přítomnosti stran byla zjišťována přítomnost předvolaných a vyrozuměných osob a je sdělován další průběh řízení, v daném případě odročení již zahájeného hlavního líčení.
Když se tak ani po uplynutí téměř dvou týdnů nestalo, zaslal soud R. V. zásilku s výzvou k doložení těchto důvodů k odepření výpovědi, a to výslovně s upozorněním, že mu jinak bude uložena pořádková pokuta a vystavuje se také nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin podle § 169b tr. zák. Tato zásilka byla uložena na poště, ale R. V. si ji nevyzvedl (viz č. l. 887 p. v. tr. spisu).
Ústavní soud zjistil, že v prvním z citovaných usnesení se Nejvyšší soud skutečně zabýval trestným činem pohrdání soudem podle minulé právní úpravy (§ 169b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů).
Související
§ 336 Pohrdání soudem (Zákon trestní zákoník)§ 169b Pohrdání soudem (Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní)