§ 32 trestní zákon – Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené…
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf upravuje situaci, kdy pachatel spáchá trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, kterou si nezpůsobil návykovou látkou, a umožňuje soudu přihlédnout k této okolnosti při ukládání trestu, případně snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici sazby a zároveň uložit ochranné léčení. (§ 32 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.
(2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§ 72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v § 40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné léčení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud pachatel spáchal trestný čin, ale jeho schopnost rozpoznat nebezpečnost činu nebo ovládat své jednání byla snížena (zmenšená příčetnost), a to ne kvůli alkoholu nebo drogám, soud to zohlední při rozhodování o druhu a výši trestu.
- Soud může uložit kratší trest odnětí svobody, než je běžné minimum pro daný trestný čin, pokud zároveň uloží ochranné léčení a má za to, že kombinace kratšího trestu a léčení splní účel trestu.
- Soud v takovém případě není vázán běžnými omezeními pro snižování trestu pod dolní hranici sazby.
Na co si dát pozor
- Ustanovení se nevztahuje na případy, kdy si pachatel zmenšenou příčetnost přivodil sám, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky.
- Snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici sazby je možné pouze za současného uložení ochranného léčení.
- Soud musí mít za to, že kombinace kratšího trestu a ochranného léčení bude efektivní pro dosažení účelu trestu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 32
Jak soudy aplikují § 32
Obviněného je třeba upozornit, že dřívější úprava provedená § 12 tr. zák. je shodná s úpravou provedenou v § 26 tr. zákoníku a znění § 27 tr. zákoníku není zcela nové, ale svým významem odpovídá znění § 32 tr. zák. Jak vyplývá z rozsudků soudů obou stupňů, tyto neshledaly podmínky pro postup podle zmíněných ustanovení (viz výklad shora ke znaleckým posudkům).
Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 241 odst. 3 tr. zák. za použití § 32 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
V ústavní stížnosti je namítáno, že odvolací soud nemohl správně hodnotit subjekt ani subjektivní stránku trestného činu z hlediska existence důvodu nepříčetnosti podle § 12 tr. zák., popř. privilegované trestnosti podle § 32 odst. 1 tr. zák., a dopouštěl se pouhých spekulací v oblasti, jejíž posouzení náleží výhradně znalci.