§ 101b trestní řád – Při výslechu poškozeného svědka…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2023 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 101b Trestního řádu stanoví, že při výslechu poškozeného svědka v určitých citlivých trestných činech (proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, obchodování s lidmi, týrání svěřené osoby nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí) smí otázky klást pouze orgán činný v trestním řízení, nikoli přímo ostatní přítomné osoby. (§ 101b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2023)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený
- Judikatura: na § 101b odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
Je-li v řízení o trestném činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo trestném činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) nebo týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) jako svědek vyslýchán poškozený, lze mu klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je poškozený svědek vyslýchán v případech sexuálních trestných činů, obchodování s lidmi nebo týrání, otázky mu pokládá například soudce, státní zástupce nebo policejní orgán.
- Ostatní účastníci výslechu (např. obhájce obviněného) nemohou klást otázky přímo svědkovi, ale musí je přednést orgánu činnému v trestním řízení, který je pak svědkovi položí.
- Cílem je chránit poškozeného před přímou konfrontací a potenciální traumatizací ze strany obviněného nebo jeho obhájce.
- Toto pravidlo se vztahuje pouze na výslech poškozeného svědka v přesně vymezených typech trestných činů.
Na co si dát pozor
- Toto zvláštní pravidlo se uplatní pouze u výslechů poškozených v taxativně vyjmenovaných trestných činech.
- Ostatní svědci nebo poškození v jiných typech trestných činů jsou vyslýcháni podle obecných pravidel, kde je přímé kladení otázek možné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 101b
Jak soudy aplikují § 101b
Zdůraznil, že i podle § 101b tr. ř. je zachováno právo obviněného klást otázky, avšak prostřednictvím obhájce.
Zároveň je zřejmé, že při výslechu poškozené AAAAA nebylo dodrženo ustanovení § 101b tr. ř., které stanoví, že je-li v řízení o trestném činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti vyslýchán jako svědek poškozený, lze mu klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení – v daném případě předsedkyně senátu.
Poznamenal, že nelze směšovat postup podle § 209 odst. 1 a § 101b tr. ř. (opatření přijatá v souvislosti s výslechem svědka) s postupem podle § 200 odst. 1 tr. ř. (vyloučení veřejnosti z hlavního líčení).