Co znamená „Právo odepřít výpověď“ podle zákona?
Stručná odpověď: Svědek, který je blízkým příbuzným obviněného (např. manžel, sourozenec, rodič, dítě), má právo odmítnout vypovídat.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 100 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 100 odkazuje 327 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 29. 4. 2026
- Týká se: obviněný, manžel
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 100 trestního řádu stanovuje, za jakých podmínek má svědek právo odmítnout vypovídat v trestním řízení, a to buď z důvodu rodinného vztahu k obviněnému, nebo z důvodu hrozícího trestního stíhání pro sebe či blízké osoby.
V praxi
- Pokud by svědecká výpověď mohla vést k trestnímu stíhání samotného svědka nebo jeho blízkých osob, má svědek právo odmítnout vypovídat.
- Toto právo odepřít výpověď se vztahuje i na situace, kdy je obviněných více a svědek je v příbuzenském poměru jen k některému z nich, pokud nelze oddělit výpověď týkající se tohoto obviněného od výpovědi týkající se ostatních.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 100
Procesně nepoužitelným důkazem je výslech svědka pouze za situace, kdy je zatížen nějakou závažnou procesní vadou, např. kdy jsou porušena ustanovení trestního řádu o zákazu výslechu (§ 99 tr. ř.), o právu odepřít výpověď (§ 100 tr. ř.), o poučení (§ 101 odst. 1 tr. ř.) nebo kdy je nekontradiktorní provedení výslechu v rozporu s ustanovením čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod porušením práva na spravedlivý proces apod. O nic takového se v posuzované věci nejedná.
Těmi mají být výpovědi svědků D. P., L. J., R. P., L. F. a M. K., kterým podle dovolatelů byla soudem prvního stupně chybně upřena možnost odepřít výpověď podle § 100 odst. 2 tr. ř. Po seznámení se s obsahem připojeného spisového materiálu, včetně zvukového záznamu z hlavního líčení, v rámci kterého byly výslechy jmenovaných svědků soudem prvního stupně realizovány, však Nejvyšší soud tyto námitky shledal zjevně neopodstatněnými.
Teta poškozené N. T. rovněž odmítla vypovídat, nicméně soudem byla přinucena, když jí bylo nesprávně vysvětleno ustanovení § 100 odst. 2 tr. ř., konkrétně pojem osoby blízké, a byla tak nesprávně poučena.
Co říká § 100 – Trestní řád
§ 100 Právo odepřít výpověď
(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Právo odepřít výpověď nemá ten, kdo má podle trestního zákona povinnost oznámit trestný čin, jehož se výpověď týká.
- Svědek musí být před výslechem poučen o svém právu odepřít výpověď (§ 101 odst. 1 TŘ).
Navazující ustanovení
Praktický postup
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky