7 Tdo 1104/2023 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1104/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 1. 2024 Spisová značka:7 Tdo 1104/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.1104.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožování výchovy dítěte Šíření pornografie Znásilnění Zneužití dítěte k výrobě pornografie Dotčené předpisy:§ 185 odst. 1), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) písm. b) tr. zákoníku § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 193 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 1 tr. ř. § 200 odst. 3 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 947/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1104/2023-789 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 1. 2024 o dovolání obviněného M. K. podaném proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 8. 2023, sp. zn. 6 To 24/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 6/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 24. 1. 2023, č. j. 68 T 6/2022-664, byl obviněný M. K. uznán vinným pod bodem 1) zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku a pod bodem 2) přečinem šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a dále za zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, přečin nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 16. 7. 2021, č. j. 8 T 55/2021-172, který nabyl právní moci 7. 9. 2021, byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných v rozsudku. Tímto rozsudkem byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 16. 7. 2021, č. j. 8 T 55/2021-172, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. 2. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že 1. v přesně nezjištěné době nejméně od poloviny roku 2011 do 2. 11. 2020, v místech společných bydlišť, v rodinném domě na adrese XY, XY, XY, poté na adrese, XY, XY, pak v rodinném domě v obci XY, XY č. p. XY, okres XY, Zlínský kraj, v době, když poškozená nezletilá AAAAA (pseudonym) pobývala střídavě v péči matky, manželky obviněného L. K., využil zpravidla noční doby či nepřítomnosti matky nezletilé poškozené v úmyslu dosáhnout svého sexuálního uspokojení přišel za nezletilou poškozenou do pokoje, kde spala, přistoupil k její posteli, vsunul jí ruku pod oblečení, kde ji hladil po nahém těle po nohou a hýždích, kdy tak činil nejméně do 11 let věku nezletilé poškozené, v důsledku čehož nezletilá poškozená procitla, aniž by na danou situaci z důvodu, že byla mladším dítětem, kdy nebyla schopna posoudit jeho jednání, reagovala, přičemž jednání obviněného vůči nezletilé poškozené se postupem času, zejména s ohledem na vývoj nezletilé poškozené v období pubescence stupňovalo, když následně od roku 2015, kdy poškozené bylo 12 let, opakovaně za nezletilou poškozenou v nočních hodinách přicházel do jejího pokoje, kde poté, co přistoupil k její posteli, jí vsunul ruku pod oblečení a začal ji osahávat na přirození a krouživými pohyby v oblasti klitorisu se ji snažil stimulovat, načež jednání vůči nezletilé poškozené vygradovalo od 14 let věku poškozené, kdy obviněný nezletilé poškozené zasouval do vagíny opakovaně vibrátor, požadoval po ní, aby vzala do ruky jeho přirození, aby mu sála jeho přirození a uspokojovala ho, takto obviněný jednal i vůči nezletilé poškozené, a v témže období s nezletilou poškozenou opakovaně v desítkách případů vykonal pohlavní styk přesto, že mu nezletilá poškozená opakovaně říkala, ať jednání zanechá, nesouhlas dávala najevo i pohyby těla ve snaze obviněnému styk znemožnit, kdy tohoto jednání se dopustil, ačkoliv jako nevlastní otec nezletilé žijící ve společné domácnosti věděl, že nezletilá poškozená v uvedené době nedovršila 15 rok věku, zneužívaje svého postavení plynoucí z existence příbuzenského vztahu a z něho vyplývající důvěryhodnosti a vlivu na nezletilou poškozenou, když byl ve faktickém postavení nevlastního otce, manžele matky a pro nezletilou autoritou, podílející se na její výchově od jejích mladších školních let, přičemž si musel být vědom, že jeho jednání ovlivní rozumový, citový a mravní vývoj nezletilé ve smyslu vytvoření postojů, návyků a vzorců chování, jež mohou vést k nežádoucím projevům a způsobu života nezletilé poškozené, osvojením si praktik neodpovídajícím jejímu věku, ohrožující její další mravní vývoj nevhodným způsobem a předčasným zájmem o sexualitu, a které mohly vést k citové deprivaci nezletilé poškozené a k neschopnosti navazovat sociální vztahy a vazby adekvátně jejímu věku, když bylo zjištěno, že v důsledku popsaného jednání obviněného u poškozené došlo k rozvoji úzkostně depresivní symptomatiky, načež jeho jednání vůči poškozené neustalo, ani poté, kdy poškozená dovršila patnáctý rok věku, přičemž jeho jednání pokračovalo do dne 2. 11. 2020, kdy si poškozená pro bezvýchodnost situace a ve snaze získat důvěru svých nejbližších cíleně pořídila audionahrávku, na které zachytila jednání obviněného, který poškozenou ležící na posteli přes její slovně projevovaný nesouhlas hladil po obnažených stehnech a pod kalhotkami na jejím přirození, strkal jí do vagíny své prsty, vibrátorem jí jezdil mezi nohami a po přirození a nezletilou přemlouval, prosil a opakovaně na ni slovně naléhal, aby mu sahala na penis, aby svolila k souloži s ním, aby mu vykouřila penis, případně, aby jí mohl alespoň vylízat na přirození, v důsledku čehož se matka poškozené následně rozhodla věc oznámit na policii, 2. v blíže nezjištěné době nejméně od roku 2015, z blíže neustanoveného místa, v okrese XY, Zlínský kraj, během komunikace s poškozenou nezletilou AAAAA ze svého telefonního čísla XY, opakovaně zaslal nezletilé prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp na její telefonní číslo XY fotografii vyobrazující obnažený ztopořený penis a dále video soubory zachycující masturbaci muže a nezletilou opakovaně v úmyslu dosáhnout svého pohlavního uspokojení vybízel, aby mu zaslala své nahé fotografie vyobrazující její vagínu, přičemž současně nezletilou instruoval s konkrétními požadavky, aby na fotografii zachytila, jak si do vagíny zasouvá prsty, čemuž nezletilá poškozená opakovaně dobrovolně vyhověla, když mu opakovaně zaslala fotografie vyobrazující její vagínu a dále video soubory, na nichž je zachyceno, jak si nezletilá do vagíny zasouvá prsty, přičemž takto jednal přesto, že si byl jako nevlastní otec nezletilé poškozené vědom jejího věku, který mu byl znám od jejího mladšího školního věku, když věděl, že nezletilá poškozená byla v uvedené době dítětem mladším 15 let. 3. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 8. 2023, č. j. 6 To 24/2023-712, bylo odvolání obviněného směřující do všech výroků napadeného rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., přičemž citoval jejich zákonná znění. Dále byl přesvědčen, že při posuzování skutků, které se mu kladou za vinu, nebyla respektována ústavně zaručená základní práva, zejména jeho právo na spravedlivý proces. Konstatoval, že před soudy obou stupňů popřel jakoukoli trestnou činnost, která je mu kladena za vinu a zrekapituloval svou výpověď s tím, že mezi ním a poškozenou nedošlo k žádnému sexuálnímu kontaktu, nebyla zasílána žádná pornografie ani nikdy poškozenou o pornografii nežádal, přičemž ze strany poškozené nebyl předložen žádný d