§ 304 trestní řád – Povinná obhajoba obviněného
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 304 trestního řádu stanoví, že obviněný v řízení proti uprchlému musí mít vždy obhájce, který má stejná práva jako obviněný, ale nemůže sjednat dohodu o vině a trestu ani prohlásit vinu obviněného. V řízení proti uprchlému je obhájce povinný, a to bez ohledu na to, zda si obviněný obhájce zvolil, nebo zda mu byl ustanoven. (§ 304 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný, státní zástupce
- Judikatura: na § 304 odkazuje 44 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Obviněný musí mít v tomto řízení vždy obhájce. Ten má stejná práva jako obviněný.
(2) Obhájce nemůže se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu ani nemůže prohlásit vinu obviněného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- V řízení proti uprchlému je obhájce povinný, a to bez ohledu na to, zda si obviněný obhájce zvolil, nebo zda mu byl ustanoven.
- Obhájce zastupuje obviněného a má stejná procesní práva jako obviněný, například právo navrhovat důkazy, klást otázky nebo podávat opravné prostředky.
- Obhájce v tomto specifickém typu řízení nemůže za obviněného sjednat dohodu o vině a trestu ani prohlásit jeho vinu, což jsou úkony vyhrazené pro samotného obviněného.
Na co si dát pozor
- Ačkoli má obhájce široká práva, jeho pravomoci jsou omezeny ve vztahu k dohodě o vině a trestu a prohlášení viny, což zdůrazňuje, že tyto úkony vyžadují osobní projev vůle obviněného.
- Povinnost mít obhájce zajišťuje, že obviněný, který se vyhýbá trestnímu řízení, má i přesto zajištěnou obhajobu a jeho práva jsou chráněna.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 304
Jak soudy aplikují § 304
V opačném případě, tedy činění úkonů obhajoby pouze v rozsahu a ve formě stanovené závazným pokynem obviněného, by nešlo hovořit o účelném hájení zájmů obviněného ve smyslu § 41 odst. 1 tr. ř. Právě prospěch obviněného, třebaže i na úkor jeho vůle, resp. absence jeho vůle není trestnímu řádu neznámý, jak dokazuje § 304 odst. 1 tr. ř. v případě řízení proti uprchlému a v případech omezené svéprávnosti podle § 41 odst. 4 tr. ř. Zákon pamatuje specificky i na situaci, kdy obviněný má potíže s odůvodněním odvolání.
… Nejvyšší soud nad rámec správných úvah i postupů zvolených odvolacím soudem doplňuje, že za dané situace, kdy stále trvají důvody pro vedení řízení jako proti uprchlému za podmínek § 302 a násl. tr. ř., jak bylo výše podrobně rozvedeno, je obhajoba uprchlého obviněného Śmielaka realizována za podmínek stanovených § 304 tr. ř., kdy platí, že obhájce má v řízení proti uprchlému stejná práva jako obviněný.
… Langera, které bylo podáno až po jeho smrti (9. 7. 2024), je namístě poznamenat, že smrt obviněného nepřekáží podle § 265p odst. 3 tr. ř. řízení o dovolání, a to ani řízení vedenému po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť obhájce zemřelého obviněného nadále v navazujícím řízení vykonává práva obviněného (§ 304 odst. 1 tr. ř. per analogiam), a tedy je i oprávněn podávat opravné prostředky proti rozhodnutím učiněným v takovém navazujícím řízení (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 20/2024 Sb. rozh. tr.).