Občiansky súdny poriadok

(1) Výtěžek prodeje se rozdělí v tomto pořadí:

a) náklady odhadu, úschovy a prodeje;

b) pohledávky věřitelů, kteří mají zadržovací právo;

c) pohledávky věřitelů, kteří mají zákonné zástavní právo;

d) pohledávky věřitelů, kteří mají smluvní zástavní právo, získané před zabavením, jsou-li dostatečně podle spisů prokázány, a to podle časového pořadí nabytí smluvního zástavního práva;

e) pohledávky vymáhajících věřitelů podle pořadí zabavení.

(2) Úroky a opětující se plnění za poslední tři roky před prodejem, jakož i náklady vzniklé uplatněním a vymáháním nároku mají stejné pořadí jako jistina.

(3) Pohledávky stejného pořadí se uspokojí poměrně.

(1) Soud může ustanovit rok k rozvrhu výtěžku prodeje. K roku předvolá účastníky a ty, kdož mají věcná práva na uspokojení z prodaných věcí.

(2) V rozvrhovém usnesení rozhodne soud i o nárocích, které byly na rozvrhovém roku popřeny co do pravosti, výše, pořadí anebo způsobu úhrady. Nároky, pro které je exekuční titul, může dlužník popírat jen tehdy, když uplatňuje skutečnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu.

(3) Nemůže-li soud o popřených nárocích rozhodnout bez provedení důkazů o sporných skutečnostech, nebo je-li třeba o nich rozhodnout ve správním řízení, odkáže toho, kdo popírá právo doložené obsahem spisů nebo kdo nedoloženě tvrdí, že má nárok, aby podal žalobu nebo návrh na zahájení správního řízení. Ustanovení §§ 502 a 503 platí tu přiměřeně.

Rozvrhové usnesení doručí soud dlužníku a všem osobám, o jejichž nároku se v něm rozhoduje (§ 524).

O provedení rozvrhového usnesení platí přiměřeně ustanovení § 505.

Exekuce na peněžité pohledávky na účtu u peněžního ústavu se vykoná odepsáním vymáhané pohledávky z dlužníkova účtu; exekuce na ostatní peněžité pohledávky a na plat se vykoná jejich zabavením.

(1) Usnesením o povolení exekuce odepsáním z účtu u peněžního ústavu přikáže soud poddlužníku, aby po právní moci usnesení odepsal vymáhanou pohledávku z dlužníkova účtu a uhradil ji vymáhajícímu věřiteli; je-li dlužníkem soukromá osoba, zakáže jí soud, aby nakládala účtem až do výše vymáhané pohledávky.

(2) Usnesení o povolení exekuce doručí soud vymáhajícímu věřiteli a dlužníkovi; poddlužníku se doručí jen, je-li vymáhajícím věřitelem nebo dlužníkem soukromá osoba, a to ihned, je-li soukromá osoba dlužníkem, jinak až po právní moci. Poddlužník nemá práva stížnosti.

(3) Výkon exekuce upravují zvláštní předpisy o příkazech k vybrání; je-li vymáhajícím věřitelem soukromá osoba, platí tyto předpisy obdobně s tou odchylkou, že se příkazu k vybrání nepoužije.

(4) O pořadí úhrady platí zvláštní předpisy. Je-li však dlužníkem soukromá osoba, je pro pořadí úhrady rozhodná doba, kdy bylo usnesení o povolení exekuce doručeno poddlužníkovi; bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o povolení exekuce odepsáním z účtu téhož dlužníka a prostředky na účtě nestačí, uhradí se vymáhané pohledávky poměrně.

(5) Ustanovení § 541 odst. 1 a §§ 542 až 546 se užije obdobně.

(6) Zvláštní předpisy vylučující nebo omezující použití prostředků k jiným než stanoveným účelům nejsou ustanoveními o této exekuci dotčeny.

Jako peněžité pohledávky lze zabavit nároky na peněžitá plnění, a to i nároky splatné v budoucnosti.

Jako plat lze zabavit bez ohledu na název a druh:

a) veškeré mzdy jak peněžité, tak naturální z pracovního (učebního) poměru, jakož i opakující se úplaty za práci osobně konanou pro tutéž osobu;

b) veškeré úplaty nahrazující pracovní příjem z důvodu dočasné nebo trvalé pracovní nezpůsobilosti, jakož i důchody z důchodového zabezpečení a platy jim na roveň postavené.

(1) Z exekuce na peněžité pohledávky a plat jsou vyloučeny:

a) částky, na které má dlužník nárok ze smlouvy o pojištění nemovité věci nebo jejího příslušenství, mají-li se podle pojistné smlouvy použít k znovuvybudování nebo k opravě nemovité věci, anebo k doplnění jejího příslušenství;

b) příspěvky poskytované k úhradě nákladů uzavření manželství, nákladů porodu nebo úmrtí, sociální a studijní příspěvky na výchovu a výživu, pokud se exekuce vede pro jiné nároky než k úhradě nákladů, pro něž jsou poskytovány;

c) náhrada nákladů spojených s pracovním výkonem, odměna za práci přes čas, za vyšší nebo mimořádné výkony nebo jednorázové odměny souvisící s nárokem na plat.

(2) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením, které nároky podle odstavce 1 písm. b) a c) a v jakém rozsahu podléhají exekuci.

(3) Exekuce na pohledávky zemědělců a jednotných zemědělských družstev z povinných dodávek zemědělských výrobků státu je přípustná jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

(4) Exekuce na pracovní odměnu chovanců výchoven dorostu a osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, je přípustná jen v rozsahu, který stanoví ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(1) Ministr spravedlnosti stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry nařízením základní částku sloužící pro výpočet nezabavitelného platu a hranici, nad niž je plat zabavitelný bez omezení.

(2) Základní částka sloužící pro výpočet nezabavitelného platu se zvyšuje o jednu třetinu za každou osobu, pokud jí dlužník podle zákona poskytuje úhradu na osobní potřeby a pokud sama nevede exekuci pro tuto úhradu. Ze zbytku čistého platu lze zabavit jednu třetinu pro jakékoli pohledávky, druhou třetinu jen pro pohledávky přednostní.

(3) Ve prospěch pohledávek na úhradu osobních potřeb podle zákona může soud na návrh věřitele po slyšení dlužníka vyslovit zabavení třetí třetiny nebo její části tak, aby to odpovídalo potřebám dlužníka a všech osob, kterým je podle zákona povinen poskytovat úhradu osobních potřeb.

Při exekuci na plat pro opětující se dávky (§ 150 odst. 2) platí jednou provedené zabavení i pro dávky, které se v budoucnu stanou splatnými.

Přednostní pohledávky jsou spolu s jejich příslušenstvím:

a) pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona;

b) pohledávky státu z poskytování státního dětského příspěvku;

c) pohledávky státu na daních a veřejných dávkách a pohledávky pojistného národního pojištění;

d) pohledávky z náhrady škody způsobené krádeží, podvodem, zpronevěrou nebo úmyslným poškozením majetku socialistických právnických osob nebo podniků pod národní správou;

e) pohledávky státu z náhrady jiné škody způsobené porušením povinností při národní správě.

Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z třetiny vyhrazené pro přednostní pohledávky (§ 531 odst. 2 věta druhý), a nestačí-li tato k jejich úhradě, z třetiny, z níž lze uspokojit jakékoli pohledávky, podle pořadí zabavení.

(1) Čistý plat se vypočítá tak, že se od hrubého platu odečtou daň ze mzdy, pojistné národního pojištění a popřípadě další podobné závazky, které jako odpočitatelné stanoví nařízením ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry. Zbytek čistého platu se zaokrouhluje na částku dělitelnou 3 Kčs dolů.

(2) Soud určí částku platu podléhající exekuci, požádá-li o to některý z účastníků nebo poddlužník.

(3) Několik zároveň zabavených dlužníkových platů se sčítá; v tomto případě určí soud částky podléhající exekuci z jednotlivých platů. Naturální požitky se ocení podle předpisů o oceňování požitků pro národní pojištění.

Ustanovení o exekuci na plat nemohou být dohodou stran změněna nebo vyloučena na újmu dlužníka. Každé opatření odporující těmto ustanovením je právně neúčinné.

(1) Zabavení peněžité pohledávky nebo platu (dále jen „pohledávky“) se provede tím, že soud zakáže poddlužníkovi, aby svému věřiteli (dlužníkovi) platil, a současně zakáže dlužníku jakkoli nakládat s pohledávkou, zejména ji vybrat, upozorní ho na jeho povinnosti uvedené v § 542 a na práva vymáhajícího věřitele uvedená v § 543 a oběma současně oznámí, že pohledávka byla pro vymáhajícího věřitele zabavena a že vymáhající věřitel tím nabyl zástavního práva. Usnesení o tom se doručí poddlužníku do vlastních rukou. Je-li poddlužníkem stát nebo fond pod veřejnou správou, doručuje se poukazujícímu úřadu.

(2) Zabavení je vykonáno doručením usnesení poddlužníkovi.

(3) Ministr spravedlnosti může v dohodě s ministrem financí vydat nařízením podrobnější předpisy o exekuci na pohledávky proti státu nebo fondu pod veřejnou správou.

(1) Pro pořadí pohledávek je rozhodná doba, kdy bylo usnesení o zabavení doručeno poddlužníkovi. Bylo-li mu téhož dne doručeno několik usnesení o zabavení a zabavená pohledávka nedostačuje, uspokojí se vymáhané pohledávky poměrně.

(2) Pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona [§ 533 písm. a)] se uspokojí z třetiny vyhrazené pro přednostní pohledávky (§ 531 odst. 2 věta druhá) před ostatními pohledávkami bez zřetele na dobu zabavení, a to podle poměru částek běžné úhrady osobních potřeb.

Poddlužníku přísluší stížnost proti usnesení o zabavení.

Soud zruší exekuci, oznámí-li úřad (orgán veřejné správy), že u něho zabavená pohledávka zanikla zaplacením před doručením usnesení o zabavení.

(1) Zabavení postihuje všechny nároky dlužníka vzniklé z právního důvodu zabavené pohledávky.

(2) Nedosahuje-li dlužníkův plat po dobu jednoho roku částky, která je podrobena exekuci, exekuce zanikne.

Po právní moci usnesení o zabavení je dlužník povinen vymáhajícímu věřiteli:

a) dát všechny zprávy, které jsou potřebné k vydobytí zabavené pohledávky;

b) vydat listiny, které má o pohledávce, a je-li zabavena jen část pohledávky nebo je-li více věřitelů, složit je k exekučnímu soudu, dále vydat věci nebo splnit vzájemná plnění, jichž je třeba k splatnosti pohledávky. Splnění těchto povinností lze vynutit na návrh vymáhajícího věřitele exekucí, kterou povolí exekuční soud po slyšení dlužníka.

(1) Poddlužník je povinen do třiceti dnů od doručení výzvy soudu, učiněné na návrh vymáhajícího věřitele, oznámit soudu,

a) zda dlužník má proti němu pohledávku, jejíž zabavení bylo navrženo, z jakého důvodu a v jaké výši,

b) jaký plat má u něho dlužník, zda v tomto platu nastaly změny, jaké a od které doby.

(2) Jde-li o exekuci na plat, je poddlužník povinen oznámit soudu do třiceti dnů též, že dlužník není nebo přestal být u něho zaměstnán, a je-li mu známa, i adresu nového zaměstnavatele; na tuto povinnost se poddlužník upozorní již v usnesení, kterým se povoluje exekuce.

(3) Ustanovení odstavce 2 se užije obdobně i na ty případy, kdy se nárok na plat (§ 529) nezakládá na pracovním (učebním) poměru.

(1) Pravomocné zabavení pohledávky opravňuje vymáhajícího věřitele uplatnit práva dlužníka na ni vlastním jménem. Vymáhající věřitel není však oprávněn uzavřít na účet dlužníka smír o pohledávce ani prominout dluh poddlužníkovi.

(2) Žalobě vymáhajícího věřitele nelze odporovat námitkami z právních vztahů mezi vymáhajícím věřitelem a poddlužníkem.

(1) Rozhodnutí vydané o zažalované pohledávce je účinné proti dlužníkovi a proti všem věřitelům, pro které byla pohledávka zabavena, Dlužník a každý vymáhající věřitel, pro kterého byla pohledávka též zabavena, mohou vstoupit do řízení o žalobě jako vedlejší účastníci.

(2) Vymáhající věřitel, pro kterého byla pohledávka zabavena, odpovídá dlužníkovi za všechnu škodu vzniklou obmeškáním vymáhání a opomenutím opovědi řízení dlužníkovi.

Zaplacením zabavené pohledávky vymáhajícímu věřiteli, výkonnému úředníkovi nebo složením u soudu zbaví se poddlužník svého závazku vůči dlužníku do výše této platby.

Je-li více vymáhajících věřitelů nebo činí-li si na zabavenou pohledávku nárok i jiné osoby, je poddlužník oprávněn a na návrh vymáhajícího věřitele povinen složit pohledávku podle její splatnosti u exekučního soudu pro všechny tyto osoby. Soud rozvrhne (§§ 524, 525) složenou pohledávku mezi oprávněné podle pořadí přednostních nebo zástavních práv.

(1) Pohledávky ze směnek, šeků, vkladních knížek, životních pojistek, znějících na majitele nebo doručitele, jakož i z cenných papírů, které lze převést rubopisem nebo které znějí na majitele nebo doručitele, se zabavují tím, že výkonný úředník sepíše tyto listiny podle ustanovení o zabavení věcí movitých, odejme je a odevzdá soudu.

(2) Vše, čeho je třeba k zachování nebo k výkonu práv z těchto listin, výkonný úředník provede na základě zmocnění exekučního soudu. Je-li nutno pohledávku zažalovat, ustanoví soud k podání žaloby opatrovníka.

(3) Realizaci pohledávky těchto listin provede výkonný úředník realizačními úkony přiměřenými povaze těchto listin, které určí soud.

Při exekuci na pohledávku zapsanou na nemovité věci se zapíše zřízení exekučního zástavního práva z úřední povinnosti ve veřejné knize.

K vydobytí peněžité pohledávky lze vést exekuci i na jiná majetková práva dlužníka, pokud jsou zcizitelná nebo pokud aspoň dopouštějí, aby jejich výkon byl přenesen na jinou osobu.

Exekuce podle § 549 se vykoná některým z exekučních prostředků označených v této hlavě, a není-li žádný z nich vhodný, zabavením (§ 509) a exekučním pronájmem.

Nedohodnou-li se zúčastněné osoby jinak, pronajme se zabavené právo dražbou. Pro dražbu platí obdobně ustanovení o dražbě movitých věcí. Splátky nájemného se složí u soudu a rozdělí se obdobně podle ustanovení o rozvrhu výtěžku prodeje movitých věcí.

Nájemní poměr založený exekučním pronájmem se ukončí uplynutím doby, na kterou je zabavené právo dlužníkovo omezeno.

K vydobytí nároku na odevzdání movitých věcí nebo cenných papírů se provede exekuce tím, že výkonný úředník je odejme povinné straně nebo třetí osobě, je-li ochotna je vydat, a odevzdá vymáhajícímu věřiteli. Není-li třetí osoba ochotna je vydat, použije se přiměřeně ustanovení o exekuci na peněžité pohledávky.

Je-li k odevzdání věcí, na jejichž vydání nebo dodání má vymáhající věřitel nárok, potřebné nebo vhodné odevzdání listiny nebo nástroje, odejme je výkonný úředník povinné straně a odevzdá vymáhajícímu věřiteli. Na listinách se poznamená, že odevzdání bylo vykonáno k uspokojení vymáhaného nároku, který je třeba určitě označit. Písemná prohlášení, jichž je podle občanského práva jinak ještě zapotřebí k odevzdání, vydá exekuční soud nebo z jeho zmocnění výkonný úředník.

(1) Má-li povinná strana odevzdat nebo vyklidit nemovitou věc nebo její část, odstraní výkonný úředník povinnou stranu a osoby, které jsou na vyklizované nemovité věci jen na základě práva povinné strany. Je-li to potřebné, odstraní i jejich movité věci a odevzdá nemovitou věc, popřípadě její část vymáhajícímu věřiteli.

(2) Obdobně se postupuje i při exekuci vyklizením jiných věcí.

(1) Soud vykoná exekuci vyklizením bytu, jen prokáže-li vymáhající věřitel potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že pro povinnou stranu a osoby bydlící jen na základě jejího práva v bytě, který má být vyklizen, je právoplatně zajištěn náhradní byt. Jestliže by podle předpisů o hospodaření s byty mohl výkonný orgán místního národního výboru poskytnout náhradní ubytování, stačí, prokáže-li vymáhající věřitel potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že náhradní ubytování je zajištěno. Není-li výkonný orgán místního národního výboru povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování, není ani pro výkon exekuce podle soudního exekučního titulu potřebí průkazu o zajištění náhradního bytu nebo poskytnutí náhradního ubytování.

(2) Výkon se provede přestěhováním do zajištěného náhradního bytu, popřípadě za podmínek uvedených v odstavci 1 do objektu poskytnutého jako náhradní ubytování. Není-li třeba poskytnout ani náhradní ubytování, provede se přestěhování na místo, které bylo poskytnuto jako přístřeší.

(3) O době vyklizení se uvědomí povinná strana včas předem.

Movité věci, které mají být odstraněny, ale nejsou předmětem exekuce, odevzdá výkonný úředník povinné straně, a není-li přítomna, jejímu zmocněnci nebo dorostlé osobě její domácnosti. Není-li to možné, odevzdá je výkonný úředník místnímu národnímu výboru, který je povinen uschovávat je po dobu jednoho roku na náklady povinné strany. Po uplynutí této lhůty povolí soud na návrh místního národního výboru jejich prodej podle ustanovení §§ 508 až 526.

Exekuce k vydobytí nároku na knihovní zápis práva k nemovité věci se vykoná příslušným knihovním zápisem. Prohlášení povinné strany, jež se vyžaduje k zápisu, je nahrazeno exekučním titulem.

Není-li ještě pro povinnou stranu zapsáno její vlastnictví nebo jiné knihovní právo, které se má převést, může socialistická právnická osoba jako vymáhající věřitel žádat, aby přiřčené jí vlastnictví nebo jiné knihovní právo bylo zapsáno přímo pro ni, předloží-li listiny, jichž by bylo podle knihovního práva třeba k tomu, aby mohlo být zapsáno právo povinné strany.

Vyžaduje-li zápis práva socialistické právnické osoby jako vymáhajícího věřitele předchozí zápis práva povinné strany, je socialistická právnická osoba oprávněna žádat jménem povinné strany o zápis jejího práva spolu se zápisem práva svého, přikáže-li podle knihovního práva, že povinná strana tohoto práva nabyla.