Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
145/1989

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdových prostředků

145/1989 Sb. · 30 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

30
↑ Předchozí paragrafy
Část čtvrtá

§ 16 FOND ODMĚN

(1) Hospodářské organizace mohou vytvářet fond odměn ze zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení.

(2) Rozpočtové organizace mohou vytvářet fond odměn, a to mimo stanovený limit mzdových prostředků. Zdrojem fondu odměn je podíl na vyšších příjmech a na úsporách ve výdajích, které nejsou docilovány na úkor uspokojování společenských potřeb, popřípadě podíl na zlepšení celkového výsledku hospodaření. Státní banka československá vytváří fond odměn podle zásad jejího hospodaření stanovených vládou Československé socialistické republiky.

(3) Podíl na vyšších příjmech a podíl na úsporách ve výdajích s výjimkou podílu na úsporách mzdových prostředků, popřípadě podíl na zlepšení celkového výsledku hospodaření stanoví ústřední orgán státní správy nebo národní výbor21) jednotně pro plánovací skupinu nebo pro všechny rozpočtové organizace v jeho působnosti, a to se souhlasem příslušného orgánu hospodářského řízení (§ 19).

(4) Z úspory mzdových prostředků (§ 15 odst. 4) může rozpočtová organizace přidělit do fondu odměn 80 %. Jestliže rozpočtová organizace přepočítává plánovaný objem vybraných složek mzdových prostředků (§ 14 odst. 3), vylučuje z podílu na příjmech rozdíl mezi plánovaným a přepočteným objemem těchto složek.

(5) Fond odměn vytvořený podle odstavce 1 nebo 2 si organizace doplňují

a) převodem z fondu odměn jiných organizací,

b) dotacemi poskytnutými k tomu účelu ze státního rozpočtu, z rozpočtu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Federálního úřadu pro vynálezy, Federálního úřadu pro normalizaci a měření, příslušné komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,

c) dotacemi poskytnutými k tomu účelu z resortních fondů a z rozpočtu národního výboru, pokud takový postup schválí příslušný orgán hospodářského řízení (§ 19).

§ 17 Užití fondu odměn

(1) Hospodářské organizace s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, odměny podle mzdových předpisů pro uplatňování mzdových forem22) s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů, zvláštních ročních odměn poskytovaných při práci s chemickými karcinogeny, stabilizačních odměn při práci s výbušinami a odměn za řízení služebních vozidel23) a obdobná plnění žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje,

b) hradí ředitelům prémie za roční výsledky práce a cílové odměny,

c) hradí pracovníkům prémie nebo jejich části a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, pokud takový postup stanoví vnitřními mzdovými předpisy nebo kolektivními smlouvami,

d) převádí částky do fondů odměn svých organizačních jednotek a do ostatních svých fondů,

e) převádí s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu částky do fondu odměn jiných organizací.

(2) Podniky se zahraniční majetkovou účastí z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, prémie a odměny podle mzdových předpisů s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů, zvláštních ročních odměn poskytovaných při práci s chemickými karcinogeny, stabilizačních odměn při práci s výbušinami a odměn za řízení služebních vozidel23) a obdobná plnění žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje,

b) převádí částky podle odstavce 1 písm. d) a e).

(3) Rozpočtové organizace z fondu odměn

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích a vedoucím pracovníkům zvýšení ročních odměn,

b) mohou hradit pracovníkům prémie a odměny podle mzdových předpisů s výjimkou odměn za pracovní pohotovost, odměn za krmení a výcvik služebních psů a odměn za řízení služebních vozidel,23)

c) převádí částky podle odstavce 1 písm. d) a e).

(4) Organizace může použít z fondu odměn podle odstavců 1 až 3 jen částku, která není vázána [§ 12 odst. 2 písm. a) a § 15 odst. 2 písm. a) a odst. 3], nestanoví-li se dále jinak (§ 24 odst. 1). K výplatě podílů na hospodářských výsledcích a ročních prémií ředitelů za předcházející rok může použít jen částku, která jí zůstala ve fondu odměn k 31. prosinci předcházejícího roku po provedení příslušných regulačních odvodů.

(5) Ústřední orgán státní správy nebo národní výbor21) může se souhlasem příslušného orgánu hospodářského řízení (§ 19) rozhodnout, že rozpočtové organizace v jeho působnosti, kterým se limitem vymezí objem mzdových a ostatních osobních nákladů, používají fond odměn podle odstavce 1.

(6) Zůstatek fondu odměn převádí organizace do následujícího roku.

§ 18

(1) Hospodářská organizace si vymezí v ročním plánu mezd roční fond odměn (tvorbu), který odpovídá rozdělení plánovaného zisku včetně případného doplnění zisku k rozdělení, a užití fondu odměn včetně případné změny jeho zůstatku. Roční fond odměn (tvorbu i užití) rozdělí hospodářská organizace na jednotlivá čtvrtletí. Změny tohoto objemu a jeho rozdělení může provádět jen do posledního dne období, jehož se změna týká. Obdobně postupuje rozpočtová organizace, která používá fond odměn podle § 17 odst. 1.

(2) V případech snížené tvorby fondu odměn proti předcházejícímu období kalendářního roku se nepovažuje použití fondu odměn hospodářské organizace, popřípadě rozpočtové organizace používající fond odměn podle § 17 odst. 1, které překračuje jeho tvorbu, za neoprávněné, pokud organizace použije fond odměn jen do výše jeho zůstatku vykázaného na konci předcházejícího období kalendářního roku nebo podle § 24 odst. 1 poslední věty.

(3) Nesplní-li organizace povinnosti podle § 113 odst. 2 zákoníku práce, považuje se jakékoliv použití fondu odměn za neoprávněné.

(4) Při nedostatečné tvorbě fondu odměn může hospodářská organizace rozhodnutí o konečné výši úhrady prémií a odměn z tohoto fondu odložit, nejpozději však do schválení roční účetní závěrky za následující kalendářní rok.

Část pátá

§ 19 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Zakladatel a zřizovatel provádí opatření podle § 4 odst. 5, § 5 odst. 5 a 6, § 9 odst. 8 a § 11 odst. 2 v dohodě s

a) federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí,18) jde-li o organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení,

b) příslušným ministerstvem financí, cen a mezd a příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,19), 20) jde-li o organizace v působnosti republikových orgánů hospodářského řízení.

(2) Ústřední orgán státní správy a národní výbor21) provádí opatření podle § 13 odst. 4, § 16 odst. 3 a 5 písm. c) a § 17 odst. 5 se souhlasem

a) federálního ministerstva financí, federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Státní plánovací komise,18) jde-li o federální orgán hospodářského řízení,

b) příslušného ministerstva financí, cen a mezd a příslušné komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj,19),20) jde-li o republikový orgán hospodářského řízení.

§ 20

Zvláštní postup při zjišťování přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků stanoví na návrh orgánu hospodářského řízení ve výjimečných případech k odstranění nesrovnalostí a tvrdosti

a) federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí18) pro organizace v působnosti federálních orgánů hospodářského řízení,

b) příslušné ministerstvo financí, cen a mezd v dohodě s příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj19),20) pro organizace v působnosti republikových orgánů hospodářského řízení.

§ 21

Hospodářské organizace upraví vnitřní mzdové předpisy pro uplatňování mzdových forem bez odkladu tak, aby jednotlivé složky mezd, které se podle nich vyplácejí a zahrnují se do mzdových a ostatních osobních nákladů nebo se hradí z fondu odměn, odpovídaly plánovanému objemu těchto nákladů a plánovanému užití fondu odměn; současně zabezpečí, aby složky mzdy hrazené z fondu odměn [§ 17 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 písm. a)] se nezahrnovaly do základu pro výpočet procentní nebo úkolové sazby při odměňování podílovou, úkolovou a smíšenou mzdou. Pokud hospodářské organizace hradí prémie a odměny pracovníků z fondu odměn, nemusí z jejich okruhu vylučovat pracovníky útvarů technické kontroly.

§ 22

(1) Výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů, čisté produkce (§ 8 odst. 4 a § 11 odst. 4) a mzdových prostředků (§ 10 odst. 5) sníží nebo zvýší hospodářská organizace o částku, která odpovídá organizačním a metodickým změnám. V rámci běžného usměrňování vývoje ekonomiky sníží nebo zvýší hospodářská organizace podle příslušného opatření vlády, popřípadě též výchozí základnu čisté produkce o vliv změny cen nebo ostatních ekonomických nástrojů.

(2) Hospodářská organizace, která usměrňuje mzdové a ostatní osobní náklady pomocí soustavy tarifních mezd, upraví podíl mimotarifních složek při organizačních změnách o vliv těchto změn. Nový podíl si odvodí obdobně podle § 9 odst. 5 z přípustného objemu mzdových a ostatních osobních nákladů a dalších údajů zjištěných za předchozí rok.

§ 23

(1) Pro rok 1990 je výchozí základnou mzdových a ostatních osobních nákladů použitelný objem mzdových prostředků za rok 1989 včetně jeho úpravy snížený o částku fondu odměn, která odpovídá normativu rozdělení mzdových prostředků na mzdové a ostatní osobní náklady a fond odměn. Úpravu použitelného objemu mzdových prostředků za rok 1989 stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí,18) příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.19),20)

(2) Procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci za rok 1989 si odvodí hospodářské organizace, kterým je stanoven normativ snížení mzdové náročnosti, z výchozí základny těchto nákladů podle odstavce 1 a skutečného objemu čisté produkce.

(3) Hospodářským organizacím, které v roce 1989, popřípadě v roce 1990 postupovaly podle zásad komplexního experimentu zvyšování samostatnosti a odpovědnosti za efektivní rozvoj,24) vymezí výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků pro rok 1990, popřípadě pro rok 1991 a také objem mzdových a ostatních osobních nákladů pro zjištění jejich podílu na čisté produkci a objem mzdových prostředků pro odvození podílu mimotarifních složek federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí,18) příslušnou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.19), 20)

(4) Hospodářským organizacím, které nově vzniknou, stanoví výchozí základnu mzdových a ostatních osobních nákladů a čisté produkce, procentní podíl mzdových a ostatních osobních nákladů na čisté produkci nebo podíl mimotarifních složek zakladatel nebo zřizovatel.

§ 24

(1) Hospodářské organizace hradí v roce 1990 z fondu odměn podle § 17 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) též prémie nebo část prémií, na které vznikl pracovníkům nárok podle plnění úkolů (ukazatelů, podmínek) do 31. prosince 1989. Pokud tyto prémie nebo část prémií hradily v roce 1989 z nákladů a vytvořily si ke konci roku 1989 na jejich výplatu rezervu v nákladech, mohou částku odpovídající nevyužité rezervě převést do fondu odměn a upravit o tuto částku zůstatek fondu odměn k počátku roku 1990. K úhradě těchto prémií nebo části prémií použijí hospodářské organizace popřípadě též částku, kterou si přidělí do fondu odměn v roce 1990 a která je vázaná. Nemají-li ve fondu odměn ke dni výplaty dostatečnou částku, může použití fondu odměn překročit jeho tvorbu.

(2) Rozpočtové organizace sníží přípustný objem mzdových prostředků v roce 1990 o částku překročení mzdových prostředků vykázaného za rok 1989 a v roce 1991 o částku překročení mzdových prostředků vykázaného za rok 1990, pokud nemají v roce 1989 a 1990 právo tvořit fond odměn a neuhradí příslušnou částku z tohoto fondu.

§ 25

(1) Při přípravě, vydávání a provádění zásadních mzdových opatření postupuje organizace v souladu s předpisy, které upravují účast odborových orgánů na úrovni organizace v oblasti odměňování.25)

(2) Orgány hospodářského řízení činí opatření podle této vyhlášky v součinnosti s příslušnými odborovými orgány.

§ 26

Nároky a povinnosti organizace vzniklé do 31. prosince 1989 se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Podle této vyhlášky nepostupují v roce 1990 organizace, na které se vztahuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb a drobné provozovny národních výborů.

(2) Na rozpočtové organizace se nevztahují v roce 1990 ustanovení části čtvrté vyhlášky, pokud neměly podle předpisů platných v roce 1989, popřípadě podle zásad experimentu26) právo tvořit v roce 1989 fond odměn.

(3) Hospodářské organizace, které podle opatření vlády27) pokračují do 31. prosince 1990 v komplexním experimentu zvyšování samostatnosti a odpovědnosti za efektivní rozvoj, postupují podle této vyhlášky, pokud se v zásadách komplexního experimentu24) nestanoví jinak.

(4) Na banky se nevztahují v roce 1990 a 1991 ustanovení části druhé vyhlášky a také ustanovení části čtvrté vyhlášky platná pro hospodářské organizace. Banky postupují v těchto letech podle ustanovení části třetí vyhlášky a tvoří a používají fondu odměn podle ustanovení části čtvrté vyhlášky platných pro rozpočtové organizace.

§ 28

Pro organizace, na které se vztahuje tato vyhláška, pozbývají platnosti směrnice ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky ze dne 24. února 1986 č. 22-1337/86 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených národními výbory, ve znění směrnic ze dne 19. dubna 1988 č. 22-2618/88.

§ 29

(1) Zrušují se:

1. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků, a čl. I a II vyhlášky č. 234/1988 Sb.,

2. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. dubna 1986 č.j. 51-21630-5102 o postupu při usměrňování mzdových prostředků (reg. v částce 13/1986 Sb.), ve znění výnosu ze dne 10. prosince 1987 č.j. 51-34565-5102 (reg. v částce 26/1987 Sb.),

3. směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky ze dne 6. března 1986 č.j. 221-7100 101-13.12.85 o postupu při usměrňování mzdových prostředků v organizacích řízených a spravovaných národními výbory (reg. v částce 13/1986 Sb.), ve znění výnosu ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky ze dne 31. srpna 1988 č.j. M 22-7792/88 (reg. v částce 30/1988 Sb.).

4. § 1 odst. 1 písm. d) a e) vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb.

(2) Zrušuje se s účinností od 1. ledna 1991 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 41/1989 Sb., o usměrňování mzdových prostředků podniků s obchodní činností, bytového hospodářství a místní výroby a služeb.

§ 30 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Ministr:

M. Boďa v. r.

1) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 214/1988 Sb., o drobných provozovnách národních výborů jako právnických osobách.

Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 233/1988 Sb., o drobných provozovnách národních výborů jako právnických osobách.

Zásady pro zřizování a činnost drobných provozoven národních výborů schválené usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 17. července 1987 č. 178.

Zásady pro zřizování a činnost drobných provozoven národních výborů schválené usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 5. listopadu 1987 č. 246.

2) § 26a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 80/1989 Sb.).

3) Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

4) Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

5) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

6) § 14 hospodářského zákoníku.

7) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím (úplné znění č. 184/1988 Sb.).

8) Zákon č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění zákona č. 163/1968 Sb.

9) Zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 162/1968 Sb.

10) Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.

11) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.

12) Zákoník mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb.

13) Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí.

14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.

15) § 4 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

§ 4 vyhlášky ministerstva školství Slovenské socialistické republiky a ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 4/1987 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních učilišť, středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť.

16) Podle závazné jednotné soustavy národohospodářských ukazatelů zahrnuje čistá produkce výkony zvýšené nebo snížené o výsledky zahraničního obchodu a snížené o materiální náklady, služby nemateriální povahy a odpisy základních prostředků.

17) Ukazatel obdobného charakteru jako čistá produkce (redukované výkony apod.), popřípadě ukazatel výkonů (maloobchodní obrat, tržby apod.), který lépe vyjadřuje zaměření a charakter činnosti organizace a je účelně spojen s odměňováním pracovníků.

18) Zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

19) Zákon České národní rady č. 60/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.

20) Zákon Slovenské národní rady č. 50/1988 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky.

21) § 271 zákoníku práce.

22) § 3 odst. 7 a 8 výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1987 č. j. 51-37608-5116 o posílení pravomoci a odpovědnosti podniků za uplatňování mzdových forem (reg. v částce 1/1988 Sb.).

23) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. prosince 1987 č. j. 313-35673-5118 o poskytování zvláštních ročních odměn pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny (reg. v částce 1/1988 Sb.).

Výnos federálního ministerstva všeobecného strojírenství č. 1/1984 o mzdovém zvýhodnění pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin (reg. v částce 14/1984 Sb.).

Výnos ministerstva průmyslu České socialistické republiky č. 1/1984 - roční stabilizační odměny pracovníků ve výrobě a zpracování výbušin.

Výnos ministerstva průmyslu Slovenské socialistické republiky č. 1/1984-E - mzdové zvýhodnění pracovníků při výrobě a zpracování výbušin.

Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1979 č.j. 316-1238/79-7305 o odměňování pracovníků, kteří v souvislosti s výkonem povolání řídí služební silniční motorová vozidla (reg. v částce 25/1979 Sb.).

24) Zásady schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 321/1986 a č. 324/1987.

25) § 122 zákoníku práce.

Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí).

26) Zásady k ověření nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti v rozpočtových a příspěvkových organizacích schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 98/1988.

27) Opatření schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 173/1989.