Zákon o zahraniční službě

(1) K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance. O vyslání státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí rozhodne státní tajemník ministerstva v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničí podle § 67 zákona o státní službě.

(2) Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený nebo jmenovaný na služební místo; státnímu zaměstnanci přísluší plat jako při zařazení nebo jmenování na služební místo k výkonu služby v zahraničí.

(1) Státní zaměstnanec z jiného služebního úřadu může být přeložen do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí na dobu nezbytnou ke splnění tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.

(2) Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec zařazen na překlenovací služební místo.

Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa i bez uvedení důvodu.

Při výkonu služby v zahraničí lze podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.

(1) Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu služby v zahraničí nebo zaměstnance k výkonu práce v zahraničí.

(2) Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání pracovní smlouvy za představeného.

(3) S osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší jí plat podle části deváté zákona o státní službě.

(4) Zastupuje-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo obsazené osobou podle odstavce 1 nebo 2, použije se § 66 zákona o státní službě obdobně.

(5) Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy v zahraničí se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. 2 obdobně.

(1) Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených představených 2 zástupce. Takto určený představený zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem sekce.

(2) Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených představených 3 zástupce. Takto určený představený zastupuje vedoucího stálého zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.

(3) Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení jím řízené je tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.

(4) Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.

(1) Pro mimořádný úkol zahraniční služby může ministr pověřit diplomatického pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovi, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován. Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku, a to opakovaně.

(2) Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu nebo kanceláře.

(3) Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.

Diplomatickému pracovníkovi s přiznanou hodností velvyslanec, který je zařazen nebo jmenován na služební místo v ústředí, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovník zařazen nebo jmenován, pokud takový pracovník plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly nezbytné k výkonu zahraniční služby, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností.

(1) Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkem.

(2) Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním řádem přijímajícího státu.

(1) Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3 ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státní službě se v takovém případě nepoužije.

(2) Na změnu systemizace související s přesunem služebního místa pro výkon služby v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci jednoho zastupitelského úřadu se § 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona o státní službě se použije obdobně.

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník rovněž nesmí

a) svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí nebo ohrozit její bezpečnost,

b) zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,

c) zneužít diplomatický nebo služební pas.

(2) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník vyslaný k výkonu služby nebo práce v zahraničí je dále povinen

a) dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,

b) dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit dbát právního řádu přijímajícího státu,

c) oznámit vedoucímu zastupitelského úřadu, že opustí přijímající stát, a oznámit místo plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě,

d) dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě a dbát na bezpečnost zastupitelského úřadu,

e) zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve výplatních termínech,

f) dodržovat stanovenou dosažitelnost na služebním mobilním telefonu mimo služební nebo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení o řízení ve věcech služby, ustanovení správního řádu o správním řízení, ani ustanovení zákona o státní službě a zákoníku práce o odměně za služební nebo pracovní pohotovost nepoužijí.

(1) Ministerstvo společně s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob a rozsah posuzování zdravotní způsobilosti diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pro vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

(2) Pověří-li prezident republiky vedoucím zastupitelského úřadu podle § 10 odst. 4 věty první osobu, která je následně shledána zdravotně nezpůsobilou nebo se posouzení zdravotní způsobilosti odmítne podrobit, ministerstvo o této skutečnosti prezidenta republiky informuje.

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo

a) být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě neumožňuje,

b) na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy z důvodu mimořádné události v přijímajícím státě,

c) na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva,

d) na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.

(2) Diplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční služby dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní službě, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem; pravidla pro nakládání s takto přijatými dary a jinými výhodami upravuje služební předpis státního tajemníka ministerstva.

Za službu nebo práci přesčas, službu v noční době nebo noční práci, službu nebo práci ve svátek, jakož i za službu nebo práci v sobotu a v neděli se v případě státního zaměstnance se služebním působištěm v zahraničí a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou služební nebo pracovní dobu a mimo služební působiště nebo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.

(1) Diplomatický, administrativní nebo technický pracovník má rovněž právo na služební nebo pracovní volno na

a) 1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou z cest o 1 den,

b) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s vlastní svatbou,

c) nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s účastí na pohřbu člena rodiny,

d) 3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu do zahraničí,

e) 3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k výkonu služby nebo práce v zahraničí,

f) 3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,

g) 3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,

h) 10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden,

i) 15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.

(2) Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat nekrátí.

(1) Těhotná státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně vyslaná k výkonu služby nebo práce v zahraničí je povinna oznámit ministerstvu čerpání mateřské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu; pokud státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně bude čerpat mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí, je povinna to oznámit podle věty první. V případě, že státní zaměstnanec nebo zaměstnanec požádá o čerpání rodičovské dovolené, je povinen oznámit čerpání rodičovské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným nástupem na rodičovskou dovolenou.

(2) Osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce.

(1) Následuje-li manžel nebo partner diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka do místa vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí, jedná se o jiný úkon v obecném zájmu bez náhrady mzdy nebo platu na straně zaměstnance podle zákoníku práce.

(2) Je-li doprovázející osobou příslušník bezpečnostního sboru vykonávající službu podle jiného právního předpisu26), poskytne se mu na jeho žádost služební volno bez poskytnutí služebního příjmu.

(3) Je-li doprovázející osobou voják vykonávající službu podle jiného právního předpisu27), určí se do dispozice.

(4) Je-li doprovázející osobou státní zaměstnanec, povolí se mu na jeho žádost

a) čerpání neplaceného služebního volna, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu nepřekračující 12 měsíců, nebo

b) přerušení výkonu služby, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu překračující 12 měsíců.

(1) Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).

(2) Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, který jej se souhlasem státního tajemníka ministerstva následuje do jeho služebního působiště nebo pravidelného pracoviště v zahraničí.

(3) Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní péče v přijímajícím státě.

Vedoucí zastupitelského úřadu má právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem nebo bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k cestě z místa jeho ubytování v zahraničí na zastupitelský úřad a zpět.

(1) Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovi, který vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku trestného činu, je-li obětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka.

(2) Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.

(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka v případě jeho úmrtí, které nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činu v zahraničí.

(1) Ministerstvo zajišťuje přípravu a řídí odborné vzdělávání diplomatických pracovníků zaměřené na výkon zahraniční služby.

(2) Diplomatický pracovník při výkonu služby v ústředí je povinen pravidelně absolvovat vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby v rozsahu stanoveném státním tajemníkem ministerstva.

(3) Na vzdělávání administrativních a technických pracovníků se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Ministerstvo zajišťuje rovněž přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na služební vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákona o státní službě a na pracovněprávní vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákoníku práce.

(2) Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru podle § 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje podmínku vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu nebo vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu podle zákona o státní službě, nejdéle však po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách

a) věcný, osobní a územní rozsah činnosti zastupitelských úřadů, včetně jednotlivých druhů konzulárních činností,

b) seznam cizích zastupitelských úřadů, jejich vedoucích, členů diplomatického personálu a konzulárních úředníků,

c) seznam zastoupení podle § 10c a 10d.

Ministerstvo může v zahraničí uzavřít pojištění týkající se činnosti zastupitelského úřadu, je-li to nezbytné k výkonu služby nebo práce v zahraničí.

(1) Na státního zaměstnance, který vykonává službu ve služebním působišti mimo území České republiky, nebo zaměstnance, který byl přeložen k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí, se hledí jako na státního zaměstnance vyslaného k výkonu služby v zahraničí nebo na zaměstnance vyslaného k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí podle tohoto zákona.

(2) Zastupitelský úřad zřízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je zastupitelským úřadem podle tohoto zákona.

(3) Dosavadní státní příspěvkové organizace zřízené ministerstvem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají státními příspěvkovými organizacemi podle § 14.

Zrušuje se vyhláška č. 274/2015 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností a postupu při jejich přiznávání a propůjčování.

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) přípravu k výkonu zahraniční služby.“.

2. § 8 se zrušuje.

3. V § 24 odst. 5 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.

4. V § 43 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

5. V § 44 písm. n) se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.

6. V § 44 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:

„p) vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí (dále jen „mezinárodní organizace“),“.

Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r).

7. V § 51 se odstavce 5 a 6 zrušují.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.

8. V § 60 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

9. V § 67 se v nadpisu slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se doplňují slova „v zahraničí“.

10. V § 67 odst. 1, § 67 odst. 2, § 67 odst. 2 písm. a) a v § 67 odst. 3 a 4 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se doplňují slova „v zahraničí“.

11. V § 67 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „službu“ se vkládají slova „v zahraničí“.

12. V § 67 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slovo „zahraniční“ zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“, slovo „zahraniční“ se zrušuje a za slovo „službu“ se vkládají slova „v zahraničí“.

13. Za § 67a se vkládá nový § 67b, který včetně nadpisu zní:

(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje za výkon služby.

(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se použije § 67 odst. 2 obdobně.

(3) Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní organizace prodloužit.

(4) Po dobu vyslání státního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.“.

14. V § 74 odst. 1 písm. h) se středník a slova za středníkem zrušují.

15. V § 112 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.

16. V § 149 odst. 4 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.

17. V § 178 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4.

18. V § 178 odst. 3 a 4 se slova „odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“.

19. V § 181 odst. 1 písm. s) se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.

20. V § 193 odst. 3 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 2“.

21. V § 195 se slova „; to neplatí pro státního zaměstnance na služebním místě vedoucího zastupitelského úřadu. Služební poměr státního zaměstnance na služebním místě vedoucího zastupitelského úřadu skončí dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byl odvolán ze služebního místa vedoucího zastupitelského úřadu.“ zrušují.

V § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se slovo „zahraniční“ zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“ a slova „nejsou zaměstnanci nebo“ se nahrazují slovy „nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou“.

V § 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se slova „manželé nebo registrovaní partneři“ nahrazují slovy „manžele nebo registrované partnery“, slovo „zahraniční“ se zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“ a slova „nejsou zaměstnanci nebo“ se nahrazují slovy „nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou“.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

1) Směrnice Rady (EU) č. 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES.

Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1986 ze dne 6. května 2024, kterou se mění směrnice Rady (EU) 2019/997, pokud jde o strojově čitelnou zónu náhradního cestovního dokladu EU.

2) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.

3) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.

4) Například Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb.

5) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

6) Úmluva o zvláštních misích, sjednaná v New Yorku dne 8. prosince 1969, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb.

7) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.

8) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).

10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 15. listopadu 1965, vyhlášená pod č. 85/1982 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000.

14) Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 18. března 1970, vyhlášená pod č. 129/1976 Sb.

15) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.

16) § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 9 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

18) Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, sjednaná v Haagu dne 5. října 1961, vyhlášená pod č. 45/1999 Sb.

19) § 109 zákona č. 91/2012 Sb.

20) § 12 a 109 zákona č. 91/2012 Sb.

21) § 42 a 43 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22) § 36 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) § 28 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.

24) § 27 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.

25) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie.

26) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

28) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.