§ 226 insolvenční zákon – Návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 226 insolvenčního zákona upravuje postup, jakým může dlužník žádat o vynětí majetku z majetkové podstaty, pokud se domnívá, že tento majetek do ní nepatří. Dlužník musí podat žádost o vynětí majetku insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o zahrnutí majetku do soupisu. (§ 226 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: insolvenční správce, dlužník, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí…“
- Odkazuje na: § 207, § 225
- Judikatura: na § 226 odkazuje 67 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.
(2) V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání20) označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne.
(3) Nezdaří-li se insolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má-li za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou.
(4) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit.
(5) O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník musí podat žádost o vynětí majetku insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o zahrnutí majetku do soupisu.
- V žádosti musí dlužník přesně označit majetek a uvést důvody, proč by neměl být v soupisu.
- Insolvenční správce může vyzvat dlužníka k opravě nebo doplnění neúplné či vadné žádosti.
- O návrhu dlužníka rozhoduje insolvenční soud, přičemž do rozhodnutí nesmí insolvenční správce dotčený majetek zpeněžit.
Na co si dát pozor
- Důležitá je včasnost podání návrhu – „bez zbytečného odkladu“.
- Návrh musí být úplný a řádně odůvodněný, jinak může být odmítnut.
- Insolvenční správce nesmí zpeněžit majetek, o jehož vynětí dlužník požádal, dokud soud nerozhodne.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 226
Jak soudy aplikují § 226
… správce je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce.
Insolvenční soud – vycházeje z § 226, § 207 a § 208 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a odkazuje na skutkový stav věci – dospěl k závěrům, podle nichž: a) je sporná „včasnost“ žádosti dlužníka o vynětí vozidla z majetkové podstaty, b) dopravní obsluha (hromadnou dopravou) je v bydlišti dlužníka pravidelná a c) vozidlo není věcí, která do majetkové podstaty nepatří.
Odvolací soud – cituje ustanovení § 32, § 36, § 225 odst. 4, § 226 odst. 5 a § 293 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. září 2024 – shodně s insolvenčním soudem dospěl k závěru, že dlužník „ničím neprokázal“ porušení povinnosti insolvenční správkyně a (rovněž tak) se z obsahu spisu nepodává, že by insolvenční správkyně při výkonu své činnosti nepostupovala svědomitě a s …