§ 226 IZ – Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty…
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 226 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 226 insolvenčního zákona upravuje postup, jakým může dlužník žádat o vynětí majetku z majetkové podstaty, pokud se domnívá, že tento majetek do ní nepatří.
§ 226
(1) Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.
(2) V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání20) označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne.
(3) Nezdaří-li se insolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má-li za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou.
(4) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit.
(5) O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně.
Paragraf 226 insolvenčního zákona upravuje postup, jakým může dlužník žádat o vynětí majetku z majetkové podstaty, pokud se domnívá, že tento majetek do ní nepatří.
Co to znamená v praxi
Dlužník musí podat žádost o vynětí majetku insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o zahrnutí majetku do soupisu.
V žádosti musí dlužník přesně označit majetek a uvést důvody, proč by neměl být v soupisu.
Insolvenční správce může vyzvat dlužníka k opravě nebo doplnění neúplné či vadné žádosti.
O návrhu dlužníka rozhoduje insolvenční soud, přičemž do rozhodnutí nesmí insolvenční správce dotčený majetek zpeněžit.
Na co si dát pozor
Důležitá je včasnost podání návrhu – „bez zbytečného odkladu“.
Návrh musí být úplný a řádně odůvodněný, jinak může být odmítnut.
Insolvenční správce nesmí zpeněžit majetek, o jehož vynětí dlužník požádal, dokud soud nerozhodne.