Co znamená „Zpeněžení majetkové podstaty“ podle zákona?
Stručná odpověď: Cílem zpeněžení je získat peníze z majetku dlužníka, aby se z nich mohli uspokojit jeho věřitelé. To zahrnuje i použití peněz na bankovních účtech dlužníka a jeho hotovosti, stejně jako prodej dlužníkových pohledávek.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 283 zákona č. 182/2006 Sb. (Insolvenční zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 283 odkazuje 64 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 25. 3. 2025
- Týká se: insolvenční správce, věřitel, soud, dlužník
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů insolvenčnímu správci, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, použije se k…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k založení do insolvenčního spisu neprodleně poté, co došlo ke zpeněžení.“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 283 insolvenčního zákona definuje zpeněžení majetkové podstaty jako převedení veškerého majetku dlužníka na peníze za účelem uspokojení věřitelů a stanovuje podmínky, za nichž k němu může dojít.
V praxi
- K zpeněžení majetku lze přistoupit až poté, co je pravomocně rozhodnuto o prohlášení konkursu a proběhne první schůze věřitelů. Výjimkou jsou situace, kdy je majetek ohrožen zničením nebo znehodnocením, nebo pokud insolvenční soud povolí dřívější zpeněžení.
- Pokud je na majetek dlužníka uvaleno zajištění v rámci trestního řízení, může být zpeněžen pouze se souhlasem orgánu činného v trestním řízení. Případný přebytek z prodeje se použije pro věřitele, pokud orgán činný v trestním řízení do 30 dnů nesdělí, že se zajištění vztahuje i na tento zbytek.
- Zpeněžením majetku zpravidla zanikají závazky, které na něm vázly, což usnadňuje prodej a zvyšuje atraktivitu pro kupujícího.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 283
Zdůraznil, že změnou vlastnictví pronajímané věci nájem nezaniká, a s odkazem na komentářovou literaturu nepovažoval za správný ani závěr soudu prvního stupně, že k zániku nájmu došlo zpeněžením majetkové podstaty podle § 283 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), neboť insolvenční správce má možnost nájemní smlouvy, které by považoval za nevýhodné, ukončit podle § 256 insolvenčního zákona.
Na tomto základě soud prvního stupně – vycházeje z § 552, § 555 odst. 2, § 2201 a § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a z § 283 odst. 5, § 285 odst. 1 písm. b) a § 398 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k následujícím závěrům: 1) Nájemní smlouvy jsou platnými právními jednáními (nejde o právní jednání simulovaná či zdánlivá); byly uzavřeny za účelem „stvrzení“ faktického stavu užívání obou bytů „žalovanými“. 2) Není významné, zda …
I dobrovolné (peněžité) plnění dlužníkova dlužníka do majetkové podstaty je „převedením majetku dlužníka na peníze“, a tedy zpeněžením majetkové podstaty ve smyslu § 283 odst. 1 insolvenčního zákona, a to bez zřetele k tomu, zda se tak stalo v důsledku aktivity insolvenčního správce při uplatňování a vymáhání takové pohledávky (§ 294 odst. 1 insolvenčního zákona).
Co říká § 283 – Insolvenční zákon
§ 283 Zpeněžení majetkové podstaty
(1) Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.
(2) Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku.
(3) Zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení. Převyšuje-li dosažený výtěžek zpeněžení majetku podle věty první částku určenou k vyplacení, informuje insolvenční správce o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů insolvenčnímu správci, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, použije se k rozdělení mezi věřitele.
(4) Kopie písemností, které dokládají zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých ke zpeněžení došlo, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k založení do insolvenčního spisu neprodleně poté, co došlo ke zpeněžení.
(5) Není-li dále staveno jinak, nepřecházejí zpeněžením majetkové podstaty na nabyvatele závazky váznoucí na věci.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Insolvenční správce není omezen ujednáními, která by bránila úplatnému postoupení dlužníkových pohledávek.
- Insolvenční správce musí bezodkladně předložit soudu kopie dokumentů dokládajících zpeněžení majetkové podstaty a podmínky, za kterých k němu došlo.
Navazující ustanovení
Insolvenční zákon – přehled paragrafůInsolvence a exekuceVšechny právní otázky