Směnečný a šekový

Odmítne-li majitel zaplacení pro čest, ztrácí svá postihová práva proti těm, kdož by byli zproštěni závazku.

(1) Placení pro čest třeba potvrdit na směnce s uvedením toho, pro jehož čest se stalo. Chybí-li tento údaj, platí, že bylo zaplaceno pro čest výstavce.

(2) Plátci pro čest třeba vydat směnku a protest, byl-li učiněn.

(1) Čestný plátce nabývá práv ze směnky proti poctěnému a proti osobám, které jsou mu směnečně zavázány. Nemůže však směnku dále indosovat.

(2) Indosanti následující po poctěném jsou zproštěni závazku.

(3) Nabízí-li se několik placení pro čest, má přednost to, jímž se zprostí závazku nejvíce osob. Kdo znaje stav věci platí pro čest proti tomuto ustanovení, ztrácí postihová práva proti těm, kdož by jinak byli závazku zproštěni.

(1) Směnku lze vystavit ve dvou nebo více stejnopisech.

(2) Tyto stejnopisy musí být v textu listiny číslovány, jinak platí každý stejnopis za zvláštní směnku.

(3) Každý majitel směnky, v níž není udáno, že byla vystavena v jediném stejnopisu, může se domáhat, aby mu na jeho náklad byly vydány další stejnopisy. Za tím účelem se musí obrátit na indosanta a ten opět na svého indosanta a tak po řadě, až se dospěje k výstavci.

(4) Indosanti jsou povinni opakovat své indosamenty na nových stejnopisech.

(1) Byl-li zaplacen jeden stejnopis, zanikají práva ze všech stejnopisů, i když v nich není ustanoveno, že zaplacením jednoho stejnopisu pozbývají ostatní platnosti. Směnečník však zůstává zavázán z každého přijatého stejnopisu, jenž mu nebyl vrácen.

(2) Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, jakož i indosanti následující jsou zavázáni ze všech stejnopisů, na nichž jsou jejich podpisy a které nebyly vráceny.

(1) Kdo zašle jeden stejnopis k přijetí, musí v ostatních stejnopisech udat jméno osoby, která má stejnopis zaslaný k přijetí. Tato osoba je povinna jej vydat řádnému majiteli jiného stejnopisu.

(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih jen tehdy, dá-li dříve zjistit protestem:

1. že mu na jeho žádost nebyl vydán stejnopis zaslaný k přijetí;

2. že nebylo lze dosáhnout přijetí nebo zaplacení na stejnopis jiný.

(1) Každý majitel směnky je oprávněn pořizovat si její opisy.

(2) V opise musí být přesně opakován text prvopisu s indosamenty a se všemi ostatními doložkami v něm uvedenými. Musí se v něm udat, kde končí opis.

(3) Opis lze indosovat a opatřit rukojemským prohlášením stejně a s týmiž účinky jako prvopis.

(1) V opise musí být označena osoba, která má prvopis. Tato osoba je povinna vydat prvopis řádnému majiteli opisu.

(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih proti těm, kdož opis indosovali nebo na něm převzali rukojemství jen tehdy, dá-li dříve zjistit protestem, že mu na jeho žádost nebyl vydán prvopis.

(3) Obsahuje-li prvopis po posledním indosamentu, napsaném naň před zhotovením opisu, doložku „odtud platí indosamenty jen na opise“ nebo jinou doložku stejného významu, je indosament napsaný později na prvopis neplatný.

Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.

(1) Směnečné nároky proti příjemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky.

(2) Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce „bez útrat“ v jednom roce ode dne splatnosti směnky.

(3) Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

Přerušení promlčení je účinné jen proti tomu, u něhož nastala skutečnost zakládající přerušení.

(1) Dospěje-li směnka v den pracovního klidu, lze se domáhat zaplacení teprve v nejbližší den pracovní. Také všechny ostatní úkony týkající se směnky, zejména předložení k přijetí a protest, mohou se stát jen v pracovní den.

(2) Připadne-li poslední den lhůty, v níž se má stát některý z těchto úkonů, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího dne pracovního. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají.

Do zákonných lhůt nebo lhůt ve směnce stanovených nepočítá se den, od něhož počnou lhůty běžet.

Nepřipouštějí se žádné dny odkladu, ať zákonné či soudcovské.

Vlastní směnka obsahuje:

1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;

2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;

3. údaj splatnosti;

4. údaj místa, kde má být placeno;

5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;

6. datum a místo vystavení směnky;

7. podpis výstavce.

(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

(2) O vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou.

(3) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště.

(4) Není-li ve vlastní směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě, uvedeném u jména výstavce.

(1) Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o

indosamentu (§§ 11 až 20),

splatnosti (§§ 33 až 37),

placení (§§ 38 až 42),

postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54),

placení pro čest (§§ 55, 59 až 63),

opisech (§§ 67 a 68),

změnách (§ 69),

promlčení (§§ 70 a 71),

dnech pracovního klidu, počítání lhůt a zákazu dní odkladu (§§ 72 až 74).

(2) Pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27), o úrokové doložce (§ 5), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy (§ 6), o následcích podpisu směnky za podmínek § 7, o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění (§ 8), a o blankosměnce (§ 10).

(3) Pro vlastní směnku platí rovněž ustanovení o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32); v případě § 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky.

(1) Výstavce vlastní směnky je zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

(2) Vlastní směnka, splatná určitý čas po viděné, musí být předložena výstavci k viděné ve lhůtách uvedených v § 23. Lhůta po viděné běží od data viděné potvrzené podpisem výstavce na směnce. Odepře-li výstavce potvrdit a datovat viděnou, třeba to zjistit protestem (§ 25), od jehož data počíná běžet lhůta po viděné.

Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.

V protestní listině nutno uvést:

1. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;

2. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;

3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;

4. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;

5. požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;

6. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;

7. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

Požaduje-li se plnění ze směnky na několika osobách nebo několikrát na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.

Směnku možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.

(1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli směnky nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý neb ověřený opis.

(2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.

Kdo činí protest, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.

Protesty nutno činit v době od devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.

Na směnce nebo na přívěsku se vyznačí, že protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.

(1) Předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.

(2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místnosti, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.

Úkony, které se mají vykonat v určitém místě uvedeném na směnce, mohou být provedeny v místě jiném, dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.

(1) Výstavce nebo příjemce, jejichž směnečný závazek zanikl promlčením nebo tím, že nebyl včas vykonán úkon potřebný k zachování směnečného nároku, zůstávají majiteli směnky zavázáni, jen pokud se na jeho škodu obohatili.

(2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje ve třech letech ode dne zániku směnečného závazku.

(3) Proti indosantům, jejichž směnečný závazek zanikl, není takového nároku.

(1) Směnku, která se ztratila nebo byla zničena, lze prohlásit za umořenou.

(2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 83 odst. 2).

Čl. II.

Šek obsahuje:

1. označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;

2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;

3. jméno toho, kdo má platit (šekovníka);

4. údaj místa, kde má být placeno;

5. datum a místo vystavení šeku;

6. podpis výstavce.

(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako šek, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

(2) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména šekovníka je místem platebním. Je-li uvedeno několik míst u jména šekovníka, je šek splatný v místě nejprve uvedeném.

(3) Není-li těchto údajů, ani nějakého údaje jiného, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod.

(4) Není-li v šeku udáno místo vystavení, platí, že byl vystaven v místě uvedeném u jména výstavce.

Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku.

Šek nelze přijmout. Údaj na šeku, že se šek přijímá, platí za nenapsaný.

(1) V šeku lze ustanovit, že se má platit:

a) určité osobě s výslovnou doložkou „na řad“ nebo bez takové doložky;

b) určité osobě s doložkou „nikoli na řad“ nebo s doložkou stejného významu;

c) majiteli.

(2) O šeku vystaveném pro určitou osobu s doložkou „nebo majiteli“ nebo s doložkou stejného významu platí, že je vystaven na majitele.

(3) O šeku, v kterém není uvedeno, pro koho byl vystaven, platí, že je vystaven na majitele.

(1) Šek může znít na vlastní řad výstavce.

(2) Šek lze vystavit na účet třetí osoby.

(3) Šek nelze vystavit na výstavce, ledaže jde o šek vystavený mezi různými závody téhož výstavce.

Jakákoliv úroková doložka v šeku platí za nenapsanou.

Šek lze učinit splatným v bydlišti třetí osoby, ať už v místě, kde má své bydliště šekovník nebo v místě jiném, ale jen tehdy, je-li touto třetí osobou peněžní ústav (bankéř).

(1) Je-li šeková suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.

(2) Je-li šeková suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.

Jsou-li na šeku podpisy osob, které se nemohou šekově zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na šek podepsaly, nebo jejichž jménem byl šek podepsán, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na něm podepsaných.