§ 23 zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – Jak se mění role Úřadu v soudních a jiných řízeních
Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových · 201/2002 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových upravuje, jak se mění role Úřadu v soudních a jiných řízeních, pokud se v jejich průběhu změní podmínky pro jeho jednání za stát. (§ 23 zákona č. 201/2002 Sb., zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Pokud v průběhu řízení budou splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), příslušná organizační složka o tom neprodleně Úřad vyrozumí. Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a dále postupuje podle tohoto zákona. V ostatních případech výlučného jednání se ke splnění stanovených podmínek v průběhu řízení nepřihlíží.
(2) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 6 a 7, budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a pokračuje v jednání podle tohoto zákona.
(3) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 9 anebo ve kterém se přímo účastní (§ 11), budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, před kterým řízení probíhá, své jednání nebo svou přímou účast v řízení v souladu se zvláštním právním předpisem ukončí a dále jedná podle tohoto zákona.
(4) Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) anebo nastanou okolnosti, které výlučné jednání podle ustanovení § 3 a 4 vylučují (§ 5), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka, nedojde-li k dohodě podle ustanovení § 7. Jestliže v průběhu řízení přestanou být splněny stanovené podmínky v ostatních případech výlučného jednání, k této skutečnosti se nepřihlíží.
(5) Pokud v průběhu řízení nastanou okolnosti, které vylučují dohodnuté jednání (§ 6 a 7) a nejde přitom o případ uvedený v odstavci 2, Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, rozhodčímu orgánu, správnímu úřadu nebo jinému orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se v průběhu řízení objeví nové skutečnosti, které zakládají povinnost Úřadu jednat za stát v určitých případech (tzv. výlučné jednání podle § 3 odst. 1 písm. a) a b)), musí o tom příslušná organizační složka státu Úřad informovat a Úřad to oznámí soudu.
- Jestliže Úřad již v řízení jedná a nastanou podmínky pro jeho výlučné jednání, oznámí to soudu a pokračuje v jednání.
- Pokud Úřad jedná v řízení, ale nastanou podmínky pro jeho výlučné jednání v jiných případech, oznámí to soudu, ukončí své dosavadní jednání a dále postupuje podle zákona.
- Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné jednání Úřadu, oznámí to soudu a v řízení za stát dále vystupuje příslušná organizační složka, pokud se nedohodnou jinak.
Na co si dát pozor
- Změny v podmínkách pro jednání Úřadu v průběhu řízení mají vliv na to, kdo stát v řízení zastupuje.
- V některých případech se na změnu podmínek pro výlučné jednání v průběhu řízení nepřihlíží.
- Úřad má oznamovací povinnost vůči soudu nebo rozhodčímu orgánu o změnách v jeho postavení v řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.