§ 266 zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony – Odvracení škody
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony · 205/2015 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 266 zákona č. 205/2015 Sb. stanoví, že zaměstnavatel musí nahradit zaměstnanci věcnou škodu a účelně vynaložené náklady, které zaměstnanec utrpěl při odvracení hrozící škody zaměstnavateli nebo nebezpečí ohrožujícího život či zdraví, pokud zaměstnanec nejednal úmyslně a počínal si přiměřeně okolnostem. (§ 266 zákona č. 205/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odvracení škody
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 205/2015 Sb.
(1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Ustanovení věty první se vztahuje i na účelně vynaložené náklady.
(2) Právo na náhradu škody podle odstavce 1 má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by byl povinen škodu nahradit zaměstnavatel.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec při záchraně majetku zaměstnavatele nebo při ochraně života či zdraví utrpí škodu na svém majetku (např. poškození oblečení, brýlí, telefonu), zaměstnavatel mu tuto škodu musí uhradit.
- Zaměstnavatel je povinen uhradit i náklady, které zaměstnanec vynaložil za účelem odvrácení škody nebo nebezpečí (např. nákup hasicího přístroje, pokud byl nutný k odvrácení požáru a nebyl k dispozici).
- Nárok na náhradu škody má zaměstnanec i v případě, že odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, ačkoliv by za takovou škodu byl jinak odpovědný zaměstnavatel.
- Podmínkou pro náhradu je, že zaměstnanec nejednal úmyslně a jeho jednání bylo přiměřené daným okolnostem (tj. nejednal zbytečně riskantně nebo neadekvátně situaci).
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec musí prokázat, že škoda vznikla právě při odvracení hrozící škody zaměstnavateli nebo nebezpečí ohrožujícího život či zdraví.
- Je důležité, aby jednání zaměstnance nebylo úmyslné a bylo přiměřené okolnostem, jinak nárok na náhradu škody nemusí vzniknout.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 266 Odvracení škody (Zákon zákoník práce)§ 251 Nesplnění povinnosti k odvrácení škody (Zákon zákoník práce)§ 97 Odpovědnost při odvracení škody (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 205 Odpovědnost při odvracení škody (Zákoník práce)§ 205 Odpovědnost při odvracení škody (Zákoník práce)