21/1965 Sb. · 18 paragrafů
(1) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení podle této vyhlášky vzniká dnem, kterým pracovník na dohodu začal vykonávat sjednané práce.
(2) Jestliže pracovník na dohodu přestal vykonávat sjednané práce, zaniká nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení dnem následujícím po dni, kdy pracovník na dohodu konal práce naposledy; zaniká však vždy, jestliže uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v § 1 odst. 1.
(1) Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:
a) lázeňská péče,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) podpora při narození dítěte,
e) pohřebné,
f) přídavky na děti.
(2) Podpora při ošetřování člena rodiny se neposkytuje.
Započitatelným výdělkem pracovníka na dohodu pro stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství je příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je pracovník povinen platit z příjmu za sjednané práce.
(1) Nemocenské náleží od osmého dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba pro poskytování nemocenského se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a při karanténě náleží nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské se poskytuje za obecně stanovené pracovní dny a za svátky postavené jim na roveň, jestliže pracovník na dohodu z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu karantény v nich nekonal sjednané práce a jestliže v nich tyto práce v jeho prospěch nekonal ani nikdo jiný.
(3) Výše nemocenského za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.
(4) Pracovníku na dohodu, který má podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující šest měsíců, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí při pracovním úrazu, nebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti pojištěn podle předpisů o nemocenském pojištění alespoň 180 dnů.
(1) Výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.
(2) Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
Ochranná lhůta nemocenského pojištění pro pracovníka na dohodu uvedeného v § 6 odst. 4 činí nejvýše 14 dní.
Nemocenské pojištění pracovníků na dohodu se provádí v organizaci, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti. Tato organizace plní povinnosti závodu (zaměstnavatele) v nemocenském pojištění; přitom rovněž
a) spolupůsobí při určování a ověřování započitatelného výdělku (§ 5) a vede tento výdělek v evidenci,
b) platí pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % z tohoto započitatelného výdělku.
(1) Za hrubý výdělek pracovníka na dohodu se pro účely důchodového zabezpečení považuje příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je povinen platit z příjmu za sjednané práce.
(2) Stal-li se pracovník na dohodu plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu při výkonu prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též, jde-li o pracovníka na dohodu, který je zabezpečen již z důvodu jiného zaměstnání.
Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má organizace, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti.
(1) Občanům, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy,*) náleží podpora při narození dítěte, přídavky na děti a dávky důchodového zabezpečení za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům na dohodu uvedeným v části první.**)
(2) Za průměrný měsíční výdělek občana poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.
(3) Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonává místní národní výbor.
Občanům, kteří jsou zabezpečeni podle této vyhlášky, a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje preventivní a léčebná péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům (pracujícím v pracovním poměru).
Koná-li práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru ten, kdo se připravuje na budoucí povolání soustavným výcvikem nebo studiem (žák, student, učeň apod.), posuzuje se jeho příjem za takovou činnost vykonávanou souběžně se studiem nebo výcvikem z hlediska předpisů o přídavcích na děti a o výchovném k důchodu jako nahodilý výdělek za brigádu a nezapočítává se do jeho vlastního příjmu.*)
K příjmu z této činnosti se nehledí při zjišťování podstatného poklesu výdělku jako podmínky pro částečnou invaliditu.
(1) Pracovník na dohodu je povinen poskytovat socialistické organizaci, s níž uzavřel dohodu o pracovní činnosti, veškeré podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku (§ 5 a 11).
(2) Občan, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, má pro účely důchodového zabezpečení obdobnou povinnost vůči místnímu národnímu výboru (§ 13 odst. 3).
Ústřední rada odborů může stanovit, že se některým skupinám pracovníků na dohodu poskytuje nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže z povahy jejich činnosti vyplývá, že služby nemůže konat v jejich prospěch nikdo jiný a že od počátku pracovní neschopnosti pozbývají zdroje své obživy. Výše nemocenského za pracovní den stanovená v připojené tabulce se v těchto případech za první tři pracovní dny snižuje o 20 %; to však neplatí, jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem nebo jestliže jde o karanténu.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Pro účely důchodového zabezpečení se však podle ní hodnotí i činnost vykonávaná před počátkem účinnosti vyhlášky.
Předseda
Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
Předseda
Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Štanceľ v. r.
Ministr zdravotnictví:
Plojhar v. r.
Příloha k vyhlášce č. 21/1965 Sb.
1 2 3 měsíční výše započitatelného výdělku denní výšenemocenskéhopeněžité pomoci v mateřství od Kčs do Kčs Kčs Kčs 400 500 14 14 501 600 16 16 601 700 16 19 701 800 18 21 801 900 20 24 901 1 000 22 27 1 001 1 100 24 30 1 101 1 200 26 33 1 201 1 300 28 36 1 301 1 400 30 38 1 401 1 500 32 41 1 501 1 600 34 44 1 601 1 700 36 47 1 701 1 800 39 49 1 801 1 900 42 52 1 901 2 000 45 55 2 001 a výše 48 57
*) § 3 písm. e) vyhlášky č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců, § 26 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a § 21 písm. e) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
*) u osamělých žen (§ 6 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky) po celou dobu mateřské dovolené ve výši uvedené ve sloupci 2
*) podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 3. března 1965 (č. 20/1965 Sb.)
**) § 23, 24 a další zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.