§ 3 zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Umělecká díla
Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů · 212/2000 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona 212/2000 Sb. stanovuje, že umělecká díla odňatá fyzickým osobám v období 29. září 1938 až 4. května 1945, jejichž převody byly prohlášeny za neplatné, se bezplatně převedou na původního vlastníka nebo jeho dědice, pokud jsou ke dni účinnosti zákona ve vlastnictví státu. (§ 3 zákona č. 212/2000 Sb., zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: manžel, vlastník
- Odkazuje na: Zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících (128/1946 Sb.)
- Judikatura: na § 3 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 212/2000 Sb.
(1) Umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila, a pokud tato osoba zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.
(2) Bezúplatný převod podle odstavce 1 se provede na základě žádosti, kterou lze uplatnit vůči tomu, kdo s dotčeným majetkem hospodaří podle zvláštního právního předpisu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud stát vlastní umělecké dílo, které bylo někomu odebráno mezi 29. zářím 1938 a 4. květnem 1945, a tento převod byl později prohlášen za neplatný (např. dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb.), má původní vlastník právo na jeho bezplatné vrácení.
- Pokud původní vlastník zemřel, právo na vrácení díla přechází na jeho manžela.
- Pokud zemřel i manžel, právo na vrácení díla přechází na potomky původního vlastníka.
- Pro vrácení díla je nutné podat žádost tomu, kdo s daným majetkem (uměleckým dílem) hospodaří.
Příklad
Paní Nováková zjistí, že obraz, který patřil jejímu dědečkovi a byl mu zabaven v roce 1942, je dnes ve sbírkách státní galerie. Podá žádost galerii o vrácení obrazu.
Na co si dát pozor
- Žádost o vrácení díla je nutné podat tomu, kdo s majetkem hospodaří.
- Právo na vrácení se týká pouze uměleckých děl, která byla odňata v přesně vymezeném období od 29. září 1938 do 4. května 1945.
- Převod vlastnictví musel být prohlášen za neplatný dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
… republiky, na jejichž vydání byl uplatněn nárok oprávněnou osobou podle zvláštního předpisu, ovšem šlo-li o zmírnění následků majetkových křivd, k nimž došlo v období 1948 – 1990. Žalované Statutární město Brno a Muzeum města Brna soudy obou stupňů shodně nepovažovaly za subjekty, které by mohly ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 212/2000 Sb. uspokojit ve prospěch žalobců, jako oprávněných osob, jimi uplatněný nárok „k tíži České republiky“.
Podle názoru dovolatelky odvolací soud zcela přehlíží to, že nároky oprávněných osob v daném případě vznikly před 25. 2. 1948 a že tyto nároky spadají do režimu § 2 zákona č. 243/1992 Sb. Tento prováděcí zákon ve svém § 3 odst. 1, vloženém do něj bodem 3 zákona č. 212/2000 Sb., však určuje vydání nemovitostí a překážky vydání úzce limituje na ty, které jsou vypsány v jeho § 6. Dále dovolatelka vytýkala, že nebylo rozsudkem odvolacího soudu posouzeno, že parcelní čísla, výměry a užití určitých nevydaných pozemků byl transformovány, případně že tyto …
Odvolací soud poukazoval zejména na to, že soud prvního stupně při posuzování žalobou žalobců uplatněného nároku (jako potomků – vnuků původního vlastníka v žalobě uvedených uměleckých děl O. F., na vydání věcí odňatých za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 212/2000 Sb., vycházel z ustanovení tohoto zákona (o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým byly upraveny některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb. – zákonem o půdě) a se zřetelem na § 3 odst. 1 a 2 zákona …