28 Cdo 2594/2006 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2594/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 10. 2007 Spisová značka:28 Cdo 2594/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.2594.2006.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2594/2006 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatelů: A/ P. kraje,  B/ M. kraje, C/ Východočeské galerii v P. a D. Galerii výtvarných umění v O., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích z 15. 12. 2005, sp. zn. 22 Co 384/2005, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 7/2003 (žalobců: 1. A. F.,  2. A.-Ch. F., a 3. E. F. F., zastoupených advokátem,  proti žalovaným: A. P. kraji, B. M. kraji, C. Východočeské galerii v P. a D. Galerii výtvarných umění v O., zastoupených advokátem, o vydání movitých věcí),  t a k t o: I.   Dovolání dovolatele P. kraje   s e   z a m í t á . II.  Dovolání dovolatele M. kraje   s e   z a m í t á . III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobců, podané u soudu 6. 1. 2003, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích z 22. 12. 2004, č. j. 11 C 7/2003-508. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla především (výrokem označeným I/ připuštěna změna žaloby žalobců v tomto znění: a) žalovaný P. kraj nebo žalovaná Východočeská galerie v P. je povinen (je povinna) vydat žalobcům obraz autora O. N. „Krajina“ (olej, plátno 9x113 cm, inventární číslo Vč. 6 D-1883), do 15 dnů od právní moci rozsudku: b) žalovaný  M. kraj nebo žalovaná Galerie výtvarného umění v O. je povinen (je povinna) vydat žalobcům umělecká díla: 1. M. P.: Červené domy (kvaš, karton z roku 1922), 2. I. F. R.: Naďa (olej z roku 1976), 3. A. F.: Domy ve svahu (olej z roku 1907), 4. K. M.: Hlava horníka (bronz z roku 1898), 5. E. M.: Jižní pobřeží (olej z roku 1910), 6. A. S.: Kosatcové pole (olej z roku 1907), 7. K. H.: Krajina se smrky (akvarel z roku 1923), 8. A. F.: Květinové zátiší (olej z roku 1919), 9. G. F.: Květiny (kvaš, karton), 10. O. L.: Lovecká scéna (olej z roku 1925), 11. O. K.: Pohled na Cařihrad (olej z roku 1929), 12. V. B.: Portrét ženy v černých šatech (olej, dřevo), 13. A. H.: Potok na podzim (olej, plátno), 14. A. S.: Přístav v Haifě (olej, lepenka), 15. A. X. C. P.: Sklizeň melounů (olej, dřevo), 16. O. L.: Slovácká vesnice (kvaš, akvarel), 17. U. L.: Studie krajiny (olej z 18920), 18. M. L.: V zahradní restauraci (olej z roku 1910), 19. J. E.: Zátiší (olej z roku 1889) a 20. J. Ú.: Z kostela (Slovačky) /olej z roku 1898/. V následujícím výroku (označeném IV.) bylo žalované Galerii výtvarného umění v O. uloženo vydat žalobcům tato umělecká díla do 15 dnů od právní moci rozsudku. Dalším výrokem (označeným II.) téhož rozsudku bylo uloženo Východočeské galerii v P. vydat žalobcům obraz O. N.: Krajina (olej, plátno) do 15 dnů od právní moci rozsudku, Výrokem rozsudku soudu prvního stupně (označeným V.) byl zamítnut žalobní návrh na uložení povinnosti M. kraje vydat žalobcům umělecká díla, která již výrokem rozsudku soudu prvního stupně (označeným IV.) byla uložena k vydání žalované Galerii výtvarného umění v O. Ohledně nákladů řízení bylo uloženo Galerii výtvarného umění v O. Ohledně nákladů řízení bylo uloženo Galerii výtvarného umění v O. zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 25.850,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a žalované Východočeské galerii v P. bylo uloženo zaplatit žalobcům v téže lhůtě na náhradu nákladů řízení 6.850,- Kč; ve vztahu mezi žalobci a žalovaným P. krajem bylo rozhodnuto, že proti sobě nemají nárok na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalobců i žalované Východočeské galerie v P. a žalované Galerie výtvarného umění v O. rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem z 15. 12. 2005, sp. zn. 22 Co 384/2005. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně změněn ve věci samé takto. Žalovanému P. kraji bylo uloženo vydat žalobcům obraz O. N. „Krajina“ (olej, plátno) do 15 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; žalobní návrh žalobců, aby vydání tohoto obrazu bylo uloženo Východočeské galerii v P. byl zamítnut. Žalovanému M. kraji bylo uloženo vydat žalobcům umělecká díla uvedená pod č. 1 – 20 ve výroku rozsudku soudu prvního stupně /označeném I./; žalobní návrh žalobců aby vydání týchž uměleckých děl bylo uloženo žalované Galerii výtvarného umění v O. byl také zamítnut. O nákladech řízení před soudem prvního stupně bylo měnícím rozsudkem odvolacího soudu rozhodnuto tak, že žalovanému P. kraji bylo uloženo zaplatit každému ze žalobců 2.283,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; žalovanému M. kraji bylo uloženo zaplatit každému ze žalobců 8.617,- Kč rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; bylo také rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a žalovanou Východočeskou galerií v P. a ve vztahu mezi žalobci a žalovanou Galerií výtvarného umění v O. nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud tak, že žalovaný Pardubický kraj je povinen nahradit každému ze žalobců částku 2.208,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; také žalovanému M. kraji bylo uloženo zaplatit v téže lhůtě na náhradu nákladů odvolacího řízení každému ze žalobců 8.542,- Kč. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanou Galerií výtvarného umění v O. bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud tak, že žalovaný Pardubicích kraj je povinen nahradit každému ze žalobců částku 2.208,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu; žalovanému M. kraji  bylo uloženo zaplatit v téže lhůtě na náhradu nákladů odvolacího řízení každému ze žalobců 8.542,- Kč. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanou Galerií výtvarného umění v O. bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že z výroků rozsudku soudu prvního stupně nebyla odvoláním žalobců a žalované Východočeská galerie v P. a žalované Galerie výtvarných umění v O. napadena jen část výroku označeného I. o připuštění změny žaloby žalobců; tato část výroku nabyla právní moci a nebyla odvolacím soudem přezkoumávána. Odvolací soud pak měl za to, že „soudu prvního stupně lze vytknout toliko nesprávné právní posouzení věci z hlediska pasívní věcné legitimace, která tu správně svědčila žalovanému P. kraji a žalovanému M. kraji“, takže „se zřetelem na splnění předpokladů skutkové podstaty restitučního důvodu byl proto rozsudek soudu prvního stupně změněn ve výrocích (označených II. a V.) podle § 220 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu tak, že žalobě o vydání uměleckých děl vůči žalovaném P. kraji a žalovanému M. kraji bylo vyhověno, zatím co proti žalované Východočeské galerii v P. a proti Galerii výtvarných umění v O. byla žaloba žalobců zamítnuto“. Odvolací soud poukazoval zejména na to, že soud prvního stupně při posuzování žalobou žalobců uplatněného nároku (jako potomků – vnuků původního vlastníka v žalobě uvedených uměleckých děl O. F.,  na vydání věcí odňatých za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 212/2000 Sb., vycházel z ustanovení tohoto zákona (o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým byly upraveny některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb. – zákonem o půdě) a se zřetelem na § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 212/2000 Sb.dovodil, že pasívně věcně legitimovanými tu mohou být v tomto případě organizace hospodařící a dotčeným majetkem. Bylo tu v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že v žalobě žalobců uvedená umělecká díla (převážně obrazy), patřící původnímu vlastníku O. F. (dědovi žalobců), byla za války konfiskována postupem německých orgánů na území Protektorátu Čechy a Morava, a to ve prospěch Německé říše; bylo také doloženo, že po válce držel tyto obrazy a další umělecká díla čs. stát na základě konfiskačního výměru, vydaného podle dekretu č. 108/1945 Sb. (rozhodnutím bývalého Jednotného národního výboru v O. z 24. 4. 1951, č. j. 193/1-24/4-1951-VII, ve spojení s rozhodnutím bývalého Krajského národního výboru v O. ze 4. 6. 1951, sp. zn. VIII/1-193/1-1/4-1951). Tyto skutkové okolnosti tu nevylučovaly aplikaci ustanovení § 3 zákona č. 212/2000 Sb. na daný případ, protože t