§ 2 zákon ČNR o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře – Komory a) dbají
Zákon České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře · 220/1991 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona 220/1991 stanovuje hlavní úkoly a oprávnění profesních komor (lékařské, stomatologické a lékárnické), které se týkají dohledu nad výkonem povolání, ochrany zájmů členů a dalších specifických činností. Komory dohlížejí na to, aby jejich členové vykonávali své povolání odborně, eticky a v souladu se zákony a vlastními řády. (§ 2 zákona č. 220/1991 Sb., zákon ČNR o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 2 odkazuje 45 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 220/1991 Sb.
(1) Komory
a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,
d) chrání profesní čest svých členů,
e) vedou seznam členů.
(2) Komory jsou oprávněny
a) účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami,
b) účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví,
c) stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů u poskytovatelů zdravotních služeb,
d) vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c),
e) řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a),
f) uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
g) vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání,
h) vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků,
ch) účastnit se provádění specializačních zkoušek,
i) vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu,
j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(3) Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek.
(4) O opravném prostředku rozhoduje soud.1)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Komory dohlížejí na to, aby jejich členové vykonávali své povolání odborně, eticky a v souladu se zákony a vlastními řády.
- Komory potvrzují, že jejich členové splňují podmínky pro výkon povolání a mohou stanovit podmínky pro soukromou praxi nebo pro výkon vedoucích funkcí.
- Komory hájí práva a profesní zájmy svých členů a chrání jejich profesní čest.
- Komory mají pravomoc řešit stížnosti na výkon povolání svých členů a uplatňovat disciplinární opatření.
Na co si dát pozor
- Pokud komora vydá osvědčení o splnění podmínek pro výkon soukromé praxe nebo vedoucí funkce, lze proti tomuto rozhodnutí podat opravný prostředek.
- O opravném prostředku proti rozhodnutí komory ve věci vydání osvědčení rozhoduje soud.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Uvedenou funkci byla žalobkyně oprávněna vykonávat pro svého zaměstnavatele jako provozovatele lékárny na základě osvědčení vydaného Českou lékárnickou komorou (dále též jen „ČLnK“) podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 220/1991 Sb. V srpnu 2007 se žalobkyně bez jakýchkoli dalších podrobnějších informací dozvěděla, že dosavadní zaměstnavatel hodlá lékárnu prodat žalované, a v září 2007 ji pak zástupce žalované Mgr. Tomáš Slechan informoval o tom, že žalovaná „převezme lékárnu do své sítě, tedy že dojde k převodu činnosti dosavadního …
S odkazem na § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o komorách“), podle něhož může komora zahájit disciplinární řízení a konat jen na základě konkrétní stížnosti nebo nějakého podnětu a nikoli z vlastní iniciativy, dovodil, že se žalobkyně ani nemohla zabývat tvrzeným profesním pochybením lékařky.
Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. f/ zákona č. 220/1991 Sb. jsou komory oprávněny uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem.