§ 113 zákon o spotřebitelském úvěru – Zajištění spotřebitelského úvěru
Zákon o spotřebitelském úvěru · 257/2016 Sb. · Spotřebitelské právo
Stručně: Paragraf 113 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje pravidla pro zajištění spotřebitelského úvěru, zejména aby hodnota zajištění nebyla nepřiměřená k dluhu a aby u nemovitostí bylo použito pouze zástavní právo. Poskytovatel úvěru nesmí požadovat zajištění, jehož hodnota je zjevně vyšší než hodnota samotného úvěru, s výjimkou úvěrů na bydlení a úvěrů, kde je financovaný předmět zároveň zajištěním. (§ 113 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zajištění spotřebitelského úvěru
- Odkazuje na: § 2
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 257/2016 Sb.
(1) Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. To neplatí v případě spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) a v případě, že koupě nebo zachování vlastnictví předmětu zajištění je financováno spotřebitelským úvěrem jiným než na bydlení zajištěným tímto předmětem.
(2) Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může mít toto zajištění pouze formu zástavního práva; k jiným ujednáním, jejichž účelem je zajištění spotřebitelského úvěru, se nepřihlíží.
(3) Při oceňování předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení se předmět zajištění ocení cenou obvyklou nebo tržní hodnotou podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ocenění předmětu zajištění musí být nestranné a objektivní a musí být zaznamenáno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Osoby provádějící ocenění předmětu zajištění musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a dostatečně nezávislé na procesu poskytování spotřebitelského úvěru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Poskytovatel úvěru nesmí požadovat zajištění, jehož hodnota je zjevně vyšší než hodnota samotného úvěru, s výjimkou úvěrů na bydlení a úvěrů, kde je financovaný předmět zároveň zajištěním.
- Pokud je úvěr zajištěn nemovitostí, je možné použít pouze zástavní právo; jiné formy zajištění nemovitostí jsou neplatné.
- Při oceňování nemovitosti pro zajištění úvěru na bydlení musí být ocenění provedeno nestranně, objektivně a v souladu se zákonem o oceňování majetku.
- Osoby provádějící ocenění nemovitosti pro úvěr na bydlení musí být důvěryhodné, odborně způsobilé a nezávislé na procesu poskytování úvěru.
Na co si dát pozor
- Spotřebitel by si měl ověřit, zda hodnota požadovaného zajištění není nepřiměřeně vysoká vzhledem k výši úvěru.
- V případě zajištění nemovitostí je důležité, aby byla použita pouze forma zástavního práva a aby ocenění bylo provedeno nezávisle a objektivně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 15 Předčasné splacení spotřebitelského úvěru (Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně )§ 14 Účinnost (Vyhláška o odborné způsobilosti pro dist)§ 18a Zajištění spotřebitelského úvěru (Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně )§ 18a Zajištění spotřebitelského úvěru (Zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 )§ 18 Vyloučení použití směnky nebo šeku (Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně )