Stručně: Paragraf 39 zákona č. 258/2000 Sb. definuje rizikovou práci jako práci, při které hrozí vznik nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, a stanovuje povinnosti zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb v souvislosti s biologickými expozičními testy.
§ 39 Rizikové práce
(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.33a) Za práce kategorie druhé rizikové se považují práce, u kterých z výsledků měření a vyšetření pracovních podmínek nevyplývá prokazatelné dodržení hygienických limitů nebo na základě hodnocení zdravotních rizik u těchto prací podle současné úrovně poznání nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví.
(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.
(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.
Paragraf 39 zákona č. 258/2000 Sb. definuje rizikovou práci jako práci, při které hrozí vznik nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, a stanovuje povinnosti zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb v souvislosti s biologickými expozičními testy.
Co to znamená v praxi
Rizikovou prací je vždy práce zařazená do třetí a čtvrté kategorie, a také práce druhé kategorie, pokud o tom rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví nebo to stanoví zvláštní předpis.
Práce druhé kategorie se považují za rizikové, pokud měření a vyšetření neprokazují dodržení hygienických limitů nebo nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví.
Zaměstnavatel musí zjistit a odstranit příčiny překročení limitních hodnot biologických expozičních testů a informovat o tom zaměstnance i příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb neprodleně sděluje zaměstnavateli překročení limitních hodnot testů a na žádost orgánu ochrany veřejného zdraví i výsledky testů, přičemž musí dodržet mlčenlivost o jednotlivých zaměstnancích.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel má povinnost aktivně řešit překročení limitních hodnot a informovat o tom dotčené strany.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb je vázán mlčenlivostí ohledně individuálních výsledků testů zaměstnanců.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.