Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 288 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 288 zákoníku práce definuje, co jsou nadnárodní informace a projednání v kontextu zaměstnaneckých práv, a stanovuje, jakým způsobem se tato práva zaměstnanců uplatňují u zaměstnavatelů s působností v členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.
§ 288 PŘÍSTUP K NADNÁRODNÍM INFORMACÍM
(1) Nadnárodními informacemi a projednáním se pro účely tohoto zákona rozumí informování a projednání, které se týká zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „členský stát“) jako celku nebo alespoň dvou zaměstnavatelů nebo organizačních složek zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů, které se nacházejí alespoň ve dvou členských státech. Při posouzení, zda jde o nadnárodní informace a projednání, se přihlíží také k rozsahu případných dopadů a úrovni řízení a zastoupení zaměstnanců.
(2) Právo zaměstnanců zaměstnavatelů s působností na území členského státu na nadnárodní informace a projednání se uskutečňuje ujednaným postupem pro nadnárodní informace a projednání nebo prostřednictvím evropské rady zaměstnanců. Postup podle věty první musí být vymezen a prováděn tak, aby byla zajištěna jeho účinnost a aby bylo umožněno účinné rozhodování zaměstnavatelů nebo skupiny zaměstnavatelů. Evropská rada zaměstnanců se ustavuje na základě ujednání vyjednávacího výboru s ústředím nebo podle § 296. Zaměstnavatel s působností na území členských států je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou činnost vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání, zejména hradit náklady na organizování schůzí, tlumočení, cestovné a ubytování členů související s jejich řádnou činností, nezbytné školení a náklady na 1 odborníka, pokud není s ústředím dohodnuta úhrada dalších nákladů.
(3) Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání podle tohoto zákona se vztahuje
a) na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států se sídlem nebo místem podnikání v České republice,
b) na organizační složky zaměstnavatele s působností na území členských států umístěné v České republice,
c) na reprezentanty zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států podle § 289 odst. 2, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(4) Zaměstnavatelem s působností na území členských států se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, který má alespoň 1 000 zaměstnanců v členských státech a alespoň ve 2 členských státech po 150 zaměstnancích.
(5) Skupinou zaměstnavatelů s působností na území členských států se pro účely tohoto zákona rozumí více zaměstnavatelů spojených jedním řídícím zaměstnavatelem, která splňuje tyto požadavky:
a) má v členských státech dohromady alespoň 1 000 zaměstnanců,
b) alespoň 2 zaměstnavatelé ze skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států mají sídlo nebo místo podnikání nebo umístěnou organizační složku ve 2 různých členských státech a
c) alespoň 1 zaměstnavatel ze skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států zaměstnává alespoň 150 zaměstnanců v jednom členském státě a jiný zaměstnavatel ze skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států zaměstnává alespoň 150 zaměstnanců v jiném členském státě.
Paragraf 288 zákoníku práce definuje, co jsou nadnárodní informace a projednání v kontextu zaměstnaneckých práv, a stanovuje, jakým způsobem se tato práva zaměstnanců uplatňují u zaměstnavatelů s působností v členských státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanci mají právo na informace a projednání záležitostí, které se týkají celého zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů působících ve více členských státech, nebo alespoň dvou jejich organizačních složek v různých členských státech.
Toto právo se realizuje buď dohodnutým postupem pro nadnárodní informace a projednání, nebo prostřednictvím evropské rady zaměstnanců.
Zaměstnavatelé s působností v členských státech (kteří mají alespoň 1 000 zaměstnanců v členských státech a alespoň ve 2 členských státech po 150 zaměstnancích) jsou povinni nést náklady spojené s ustavením a činností vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiného dohodnutého postupu (např. náklady na schůze, tlumočení, cestovné, ubytování, školení a jednoho odborníka).
Na co si dát pozor
Při posuzování, zda jde o nadnárodní informace a projednání, se zohledňuje rozsah dopadů a úroveň řízení a zastoupení zaměstnanců.
Ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání musí být účinný a umožňovat účinné rozhodování zaměstnavatelů nebo skupiny zaměstnavatelů.
Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání se vztahuje na zaměstnavatele a skupiny zaměstnavatelů se sídlem nebo místem podnikání v České republice, na organizační složky umístěné v ČR a na reprezentanty zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů podle § 289 odst. 2 se sídlem nebo místem podnikání v ČR.