§ 239 daňový řád – Přechod daňové povinnosti
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2015 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 239 daňového řádu definuje přechod daňové povinnosti jako situaci, kdy práva a povinnosti daňového subjektu přecházejí na jiný subjekt. Pokud dojde k přechodu daňové povinnosti, původní daňový subjekt přestává být nositelem práv a povinností a stává se jím subjekt nový. (§ 239 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 1. 2015)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Přechod daňové povinnosti
- Týká se: daňový subjekt
- Judikatura: na § 239 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Přechod daňové povinnosti“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 280/2009 Sb.
Přechodem daňové povinnosti se pro účely tohoto zákona rozumí přechod práv a povinností daňového subjektu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dojde k přechodu daňové povinnosti, původní daňový subjekt přestává být nositelem práv a povinností a stává se jím subjekt nový.
- Tato definice je základem pro další ustanovení zákona, která podrobněji upravují konkrétní případy přechodu daňové povinnosti (např. u fyzických osob na dědice).
- Přechod se týká jak práv (např. právo na vrácení přeplatku), tak povinností (např. povinnost zaplatit daň).
Na co si dát pozor
- Samotný paragraf pouze definuje pojem, konkrétní podmínky a důsledky přechodu daňové povinnosti je třeba hledat v dalších ustanoveních daňového řádu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 239
Jak soudy aplikují § 239
Způsob jednání správce dědictví lze dovodit mimo jiné z ustanovení § 239 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění „tehdy“ účinném (nyní z § 239b tohoto zákona).
Předně, podání daňového přiznání představuje - jak správně argumentuje dovolatel - povinnost vyplývající z veřejnoprávního předpisu [srov. § 40 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31.12.2010 (dále také jen "zákon č. 337/1992 Sb.") a od 1.1.2011 srov. § 239 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen "zákon č. 280/2009 Sb.")], k jejímuž splnění byla stanovena lhůta 6 měsíců od smrti zůstavitele jako daňového subjektu.
Za použití stěžovatelkou zmiňovaného systematického výkladu posledně uvedeného ustanovení daňového řádu vyplývá, že se týká přechodu daňové povinnosti daňového subjektu (srov. znění jemu předcházejícího § 239 daňového řádu, jenž definuje přechod daňové povinnosti jako přechod práv a povinností daňového subjektu, a navazujícího § 239a daňového řádu, týkajícího se daňové povinnosti zůstavitele a § 239b daňového řádu, podle kterého daňovou povinnost zůstavitele plní osoba spravující pozůstalost).
Právní otázky
Související
§ 239 Přechod daňové povinnosti (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 240a Přechod daňové povinnosti při zrušení právnic (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 239d Přechod daňové povinnosti na stát (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 239a Přechod daňové povinnosti u fyzických osob (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)§ 240b Přechod daňové povinnosti při přeměně rozděle (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)